Nejdřív pravidla, která v roce 2018 platí pro stonající zaměstnance. Osobám samostatně výdělečně činným, které to mají s nemocenskou složitější, se věnujeme o něco níž – stačí kliknout a jste tam:
Za první tři pracovní dny nemoci (nejvýš za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn) nedostane zaměstnanec ani korunu. S výjimkou situace, kdy je pacientovi nařízena karanténa, pak dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele od prvního pracovního dne. Ostatní marodi berou náhradu mzdy od čtvrtého pracovního dne na neschopence.
Nárok na náhradu mzdy má člověk v pracovním poměru. Jestli pracujete na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, dostanete náhradu mzdy jen v případě, že máte nárok na nemocenskou – tedy pokud za vás zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění. To se děje, když je měsíční odměna od jednoho zaměstnavatele v rámci DPP vyšší než deset tisíc korun nebo v rámci DPČ dosáhne alespoň dvou a půl tisíce korun.
Náhradu mzdy musí zaměstnavatel vyplatit v nejbližším termínu pravidelné výplaty po té, co obdrží vaši neschopenku. Náhrada mzdy se rovná šedesáti procentům průměrného hodinového hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Průměrný výdělek se ale nejdřív snižuje redukčními hranicemi.
Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy v roce 2018
(uplatňují se na hodinovou mzdu)
Náhradu mzdy zaměstnavatel vyplácí do čtrnáctého dne nemoci – za každý den, který by pro vás jinak byl pracovní, a za každý svátek, za který byste běžně, nebýt v pracovní neschopnosti, dostali náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Když si pracovní neschopnost přivodíte schválně a zaměstnavatel nebo sociálka na to přijdou, náhradu mzdy (ani nemocenskou) nedostanete. Pokud na neschopence skončíte kvůli alkoholu, drogám nebo při páchání úmyslného trestného činu, klesne náhrada mzdy (i pozdější nemocenská) na polovinu.
Marod na neschopence musí dodržovat léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem. Jestli stonáte, jak máte předepsáno, může přijít zkontrolovat sociálka i zaměstnavatel. Kdy kontrolu čekat a co hrozí, když léčebný režim porušíte?
Od patnáctého pracovního dne nemoci střídá náhradu mzdy nemocenská (přesněji dávky nemocenského pojištění), kterou už nevyplácí zaměstnavatel, ale sociálka. Na rozdíl od náhrady mzdy ji dostáváte za každý kalendářní den pracovní neschopnosti – maximálně po dobu tři sta osmdesáti dní od začátku pracovní neschopnosti. Při dlouhé nemoci si pohlídejte den sto osmdesát. Když bude k tomuto datu váš stav stabilizovaný, lékař neschopenku ukončí, i když ještě nebudete úplně zdraví.
Pracujícím starobním a invalidním (ve třetím stupni) důchodcům sociálka nemocenskou vyplácí nejvýš 70 kalendářních dnů (respektive 70 kalendářních dnů v součtu v jednom kalendářním roce, při několika pracovních neschopnostech). Nejdéle vždy do dne, kdy skončí doba zaměstnání.
Nemocenská u zaměstnanců dosahuje 60 procent denního vyměřovacího základu. Novinkou od roku 2018 je, že od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská zvyšuje: denní vyměřovací základ se násobí 66 procenty, od 61. dne nemoci dokonce 72 procenty.
Vyměřovací základ se rovná průměru vašich hrubých příjmů za uplynulý rok, přepočítává se na den a snižuje se prostřednictvím redukčních hranic.
(denní vyměřovací základ)
Nemocenskou i náhradu mzdy spočítá naše kalkulačka, stačí zadat výši měsíční hrubé mzdy.
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Osoby samostatně výdělečně činné nemají zaměstnavatele ani mzdu, logicky tedy nemohou počítat ani s náhradou mzdy. V případě pracovní neschopnosti můžou pomýšlet až na dávky nemocenského pojištění od patnáctého dne nemoci. Na ty ale dosáhnou, jen když si dobrovolně platí nemocenské pojištění, které je jinak pro podnikatele nepovinné.
Aby OSVČ vznikl nárok na nemocenskou, musí nemocenské pojištění platit aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Výši nemocenského pojištění si podnikatelé nemůžou určovat úplně libovolně. Minimální pojistné je 115 korun měsíčně (minimální vyměřovací základ je stanovený na pět tisíc korun). Maximálním vyměřovacím základem pro stanovení pojistného je vyměřovací základ pro sociální pojištění, ke kterému jste došli v loňském přehledu pro správu sociálního zabezpečení, rozpočítaný na měsíce.
Nemocenská dosahuje 60 procent denního vyměřovacího základu. Jeho stanovení je u OSVČ trochu složitější, naše kalkulačka si ale s počty hravě poradí za nás, stačí, když zadáte své měsíční pojistné na nemocenské pojištění. Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská zvyšuje na 66 procent denního vyměřovacího základ, u od 61. dne nemoci na 72 procent téhož.
V praxi je to tak, že abyste získali slušnou nemocenskou, musíte si předtím delší dobu platit kromě nemocenského pojištění také celkem vysoké sociální pojištění. Když navíc vezmete v úvahu, že nemocenská se vyplácí až od patnáctého dne nemoci, není od věci popřemýšlet radši o komerčním pojištění.
Jestli upřednostníte nemocenskou od státu, budou se hodit naše kalkulačky. První spočítá, jak vysokou nemocenskou jako OSVČ, která si hradí nemocenské pojištění, dostanete. Druhá pomůže při rozhodování, jestli se vám vyplatí nemocenské pojištění odvádět a jak případně nastavit jeho měsíční výši. Důvodem pro placení nemocenského pojištění můžou být ale i další dávky, které se z něj vyplácejí: totiž peněžitá pomoc v mateřství a otcovská poporodní péče.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 2. 2018 13:48
Jaká je lhůta pro vyplacení nemocenské? Měl jsem nemocenskou v lednu do konce měsíce, náhrada mzdy mi byla vyplacena, dokdy dostanu nemocenskou od sociálky?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 2. 2018 13:57
Tj.0 jako že ne
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.