Na úvod se hodí připomenout několik pravidel, kterými se studentské brigády řídí. Podle občanského zákoníku si smí legálně přivydělat pouze student starší patnácti let, který zároveň dokončil povinnou školní docházku. Jednoduše řečeno – brigáda přichází v úvahu nejdřív na konci základní školy. Zároveň ale existuje pár výjimek z pravidla: umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti, kterým se smí věnovat i žák základní školy.
Zákoník práce pak myslí také na pracovní dobu nezletilých brigádníků: pokud vám ještě nebylo osmnáct, můžete odpracovat maximálně osm hodin denně, za týden nanejvýš 40 hodin. Práci v noci nebo přesčas zákoník práce nezletilým zakazuje úplně.
S pojmy zdravotní a sociální pojištění se řada studentů poprvé setká právě během prázdninové brigády. Pokud jde o zdravotní pojištění, povinně ho u nás platí všichni zaměstnanci, podnikatelé i osoby bez zdanitelných příjmů, které výdělek ze zaměstnání nebo podnikání nemají. Vedle nich ovšem existuje skupina takzvaných státních pojištěnců, za které hradí zdravotní pojištění stát. Právě do skupiny státních pojištěnců spadají všichni studenti středních, vysokých a vyšších odborných škol. Jakožto student se tedy člověk nemusí o zdravotní pojištění nijak starat. Výjimka ale může nastat v momentě, kdy si student najde přivýdělek. Povinnost hradit zdravotní pojištění se na něj bude vztahovat, pokud jeho příjem překročí určitou hranici – o konkrétních limitech si povíme o pár řádků níž.
Podobná pravidla platí i pro sociální pojištění. Sociální pojištění se skládá ze tří složek: důchodového a nemocenského pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Platí, že sociální pojištění hradí pouze člověk výdělečně činný – zaměstnanec nebo podnikatel. Z vybraných odvodů na sociální pojištění pak stát vyplácí důchody nebo nemocenskou. Pokud je student bez příjmu, sociální pojištění řešit nemusí. Když si ale najde brigádu a jeho příjem překročí určitou hranici, odvodům na sociální pojištění se nevyhne.
Ještě než na konkrétní brigádu nastoupíte, pamatujte, že každý přivýdělek se hodí ošetřit písemnou smlouvu. Studentské brigády se nejčastěji zastřešují dohodou o provedení práce (zkráceně DPP), případně dohodou o pracovní činnosti (zkráceně DPČ).
Z pohledu studentů (i zaměstnavatelů) bývá výhodnější dohoda o provedení práce. Platí, že pokud si na DPP vyděláte míň jak deset tisíc korun měsíčně, nemusíte z výdělku hradit zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Když ale výplata dělá víc jak deset tisíc korun, odvodům se nevyhnete – ze mzdy je odvede přímo zaměstnavatel.
Pokud si se šéfem sjednáte dohodu o provedení práce, pamatujte na několik dalších pravidel. Předně – DPP lze uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u žádného z nich ale nesmíte odpracovat víc jak tři sta hodin za rok. Za práci na DPP byste měli dostávat alespoň minimální mzdu – letos jde o částku 73,20 koruny na hodinu.
Další variantou smluvního ošetření krátkodobého přivýdělku je dohoda o pracovní činnosti. Na DPČ lze odpracovat maximálně dvacet hodin týdně, zároveň zde platí výrazně nižší limit pro odvody na zdravotní a sociální pojištění: 2500 korun měsíčně.
Mezi další povinné odvody spadá daň z příjmů, kterou je potřeba odvést ze všech příjmů ze závislé činnosti. Zároveň ale existují daňové slevy, díky kterým může vyjít daň nulová, nebo jen velmi nízká. Záleží, kolik si na brigádě vyděláte. Studentů se totiž týkají hned dvě daňové slevy. Základní daňová sleva na poplatníka 24 840 korun za rok, rozpočteno na měsíc tedy 2070 korun. Zároveň mají nárok na slevu na studenta 4020 korun ročně, což dělá 335 korun měsíčně. Například u DPP tak vychází nulová daň u výdělků nepřesahujících 11 900 korun měsíčně. Když si vyděláte 12 tisíc korun měsíčně, daň bude dělat pouze deset korun. Víc napoví naše kalkulačka.
DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Další kalkulačky
Daňově slevy lze ovšem uplatňovat, jen pokud podepíšete růžový formulář Prohlášení poplatníka k dani z příjmu. Formulář lze každý měsíc podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele, s podpisem je zároveň potřeba doložit potvrzení o studiu.
Kdo prohlášení poplatníka nepodepíše, nemůže daňové slevy uplatnit, a proto mu zaměstnavatel z výplaty strhne patnáctiprocentní daň z příjmů. O peníze ale nemusíte přijít nadobro. Platí, že pokud pracujete na DPP a váš měsíční výdělek je nižší než deset tisíc korun (nebo 2500 korun pokud je brigáda ošetřená DPČ), zaměstnavatel z výplaty strhne patnáctiprocentní srážkovou daň. Když půjde o jediný příjem, na který během roku dosáhnete, případně budou další příjmy celkově nízké, lze čerpat slevy na dani a získat sraženou daň zpátky. Neobejde se to ovšem bez podání daňového přiznání. Daňové přiznání se podává vždy následující rok, nejpozději na začátku dubna. Potřebovat budete také Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, které vám na požádání vystaví zaměstnavatel.
Když během léta pracujete pro vícero zaměstnavatelů, podání daňového přiznání se nevyhnete. Podrobnosti v článku:
Za kopečky? A co pojištění, máte? Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat.
Při výběru letní brigády se nemusíte omezovat jen na nabídky tuzemských zaměstnavatelů. Práci lze najít i v cizině. Pokud si chcete krátkodobě přivydělat na území Evropské unie, nemusíte navíc řešit pracovní povolení ani povolení k pobytu. To platí i pro brigády na území Velké Británie, která si sice odhlasovala odchod z Evropské unie, fakticky k němu ale dosud nedošlo.
Při výběru vhodné zahraniční brigády pomůže například evropská databáze EURES sdružující pracovní nabídky z celé EU. Hledat práci pomocí databáze EURES má hned několik výhod: zprostředkování zaměstnání je bezplatné, najdete zde řadu informací o pracovních podmínkách v dané zemi a navíc jsou vám k dispozici školení poradci.
Vedle EURESU lze vhodnou brigádu najít také prostřednictvím pracovní agentury. Dobře si ale prověřte, jestli jde o agenturu seriózní. Důležité je, aby agentura měla licenci ministerstva práce a sociálních věcí a také povolení sjednávat práci v zahraničí. Potřebná razítka si snadno ověříte na webu ministerstva. Pokud jde o české pracovní agentury, nesmí si za zprostředkování zaměstnání účtovat žádné poplatky.
Pokud byste rádi vyrazili za hranice Evropské unie, je situace o něco složitější. Ve většině případů se neobejdete bez pracovního povolení. O to se ale musí žádat v předstihu, přičemž většina registrací bývá uzavřených několik měsíců před začátkem léta. Pracovní programy se navíc často týkají pouze vysokoškoláků, respektive osob starších osmnácti let.
Když si seženete brigádu v zahraničí, pravidla pro zdravotní a sociální pojištění i daně, se liší. Obecně platí: při odjezdu za prací do zemí Evropské unie se odhlaste ze systému českého zdravotního pojištění. O odjezdu zdravotní pojišťovnu informujte nejpozději do osmi dnů, kdy ke změně dojde. Po návratu domů se pak znovu přihlaste. Jestliže budete dál pokračovat ve studiu, zdravotní pojištění opět půjde na státní útraty. Jestliže pojedete mimo Unii a váš pobyt nepřekročí půl roku, zůstanete českým pojištěncem.
Pokud jde o sociální pojištění, v rámci Evropské unie platí takzvaná evropská koordinační pravidla. Ta určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se bude z vašeho příjmu pojistné platit. Obvykle jde o systém státu, ve kterém práce probíhá.
Stejně jako doma bude vaše výplata podléhat také dani z příjmů. Česko má ale s řadou zemí smlouvu o zamezení dvojího zdanění: z jednoho výdělku nelze odvést daň dvakrát. Informace o zemích, se kterými jsme zmíněnou smlouvu uzavřeli, najdete na webu ministerstva financí. Problematika zdanění zahraniční příjmů je poměrně složitá, vždy záleží na podmínkách dané země a konkrétním znění smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Proto, pokud budete mít ohledně daní jakékoli nejasnosti, obraťte se na odborníky z finanční správy. Radu můžete hledat také v naší daňové poradně.
Rychlé řešení škod na majetku
Zvládněte nečekané situace v klidu. Více než 30 % škod na majetku vyřešíme již v den jejich nahlášení.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 11. 2018 8:07, Kristýna H.
Chci se zeptat, jsem studentka a nastoupila jsem na brigádu, kde mi dali klasickou smlouvu na dobu určitou a zkrácený úvazek. Budu platit socialni a zdravotní pojíštění ? Je to pro mě méně výhodné než DPP nebo DPČ ?
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.