Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Práce, brigáda nebo podnikání při studiu: Jak na odvody a daně

| rubrika: Jak na to | 31. 7. 2017 | 1 komentář
Jestli chcete při studiu vydělávat, mrkněte na příštích řádcích, jaká pro vás platí pravidla.

Studenti si nejčastěji vydělávají na dohodu o provedení práce (DPP). Možností je ale mnohem víc. Důležité je, že v každém zaměstnání (i brigádě na DPP nebo dohodu o pracovní činnosti – DPČ) pro studenta platí hranice minimální mzdy, míň vám zaměstnavatel dávat nesmí. Teď dělá minimální mzda šedesát šest korun za hodinu:

V lednu 2018 se nejspíš zvýší:

Kolik si vyděláte v podnikání, samozřejmě záleží jen na vás.

Brigáda na DPP

Dohodu o provedení práce může student v průběhu roku uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pro každého ale smí pracovat nanejvýš tři sta hodin za rok.

Dohoda o provedení práce musí být písemná. Sjednat si v ní můžete například i čerpání cestovních náhrad a diet, na které jinak při práci na dohodu (na rozdíl od běžného zaměstnání) nárok není. Zaměstnavatel i zaměstnaný student můžou dohodu o provedení práce kdykoli bez uvedení důvodu písemně vypovědět, výpovědní lhůta trvá patnáct dní.

Když měsíční odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne deset tisíc korun, z výdělku se neodvádí zdravotní pojištění ani sociální pojištění. Totéž platí, když máte příjmy do deseti tisíc u několika zaměstnavatelů naráz. V případě, že máte s jedním zaměstnavatelem podepsaných několik dohod o provedení práce, platí hranice deseti tisíc pro součet měsíčních výdělků. Když je vyšší, odvádíte z celé částky zdravotní pojištění i sociální pojištění (včetně pojištění nemocenského).

DPP a daň z příjmů

Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřevýší limit deset tisíc korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění. Když u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani, zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň. Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, což znamená, že ho po odečtení srážkové daně už nemusíte nikde přiznávat. Můžete ho ale dobrovolně zanést do daňového přiznání – pokud totiž v daném roce budete mít celkově jen nízké příjmy, obdržíte sraženou daň zpět. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Vydá vám ho po konci roku, když ho požádáte.

Pozor: Zaměstnavatel do vašeho ročního zúčtování příjmy zdaněné srážkovou daní zahrnout nemůže, kdo chce popsané výhody, která platí pouze pro příjmy z DPP, využít, musí daňové přiznání podat sám.

Tip!

Příležitostné příjmy

Jako student si můžete přivydělávat také příležitostnými činnostmi. Když příjmy (pozor, ne zisky – tedy příjmy snížené o výdaje) z nich nepřesáhnou třicet tisíc ročně, nemusíte je nikde hlásit ani danit. Musí jít ale o činnosti, kterým se věnujete jen výjimečně, nepravidelně. Třeba si čas od času přivyděláte jako fotograf na svatbě nebo sekáním trávy.

Za příležitostný příjem se považuje:

  • příležitostná činnost kromě činností, které sice provozujeme příležitostně, ale máme na ně živnostenský list,
  • příležitostný pronájem movitých věcí,
  • zemědělská výroba, pokud není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
  • příjem včelaře; pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo.

Druhá možnost je, že u zaměstnavatele prohlášení k dani podepíšete. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Přinejmenším základní daňovou slevu na poplatníka a daňovou slevu na studenta.

Když je měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy. Daň se ale už počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda navýšená o platby na zdravotní pojištění a sociální pojištění, které za vás platí zaměstnavatel (nad rámec toho, co na pojistném z hrubého výdělku platíte sami). Když u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, uplatní při výpočtu daně slevy, na které máte nárok.

Pozor na to, že prohlášení k dani můžete na každý měsíc podepsat vždy pouze u jednoho zaměstnavatele.

Roční zúčtování daně za studenta může vyřídit poslední zaměstnavatel. Pokud jste ale během roku měli příjem z více zaměstnání (případně DPP, DPČ) současně a některý z nich nebyl zdaněný srážkovou daní, musíte podat daňové přiznání sami. V některých případech, jak jsme zmiňovali výš, se vyplatí, aby student daňové přiznání sám dobrovolně podal, i když nemusí.

Cestou na vysokou školu

Naučíme vás, jak přemýšlet nad volbou vysoké školy. Kde hledat opravdu důležité informace – jaké je uplatnění lidí, kteří studovali to, o čem já přemýšlím, jaká je kvalita školy, jak vyhodnotit své šance na přijetí...

Daňové slevy

Základní daňová sleva na poplatníka je tu pro každého, kdo měl aspoň část roku zdanitelné příjmy. Za rok 2017 dělá 24 840 korun. Tuto slevu můžete vždy vyčerpat v plné výši, bez ohledu na okolnosti. Pokud jste slevu na poplatníka v průběhu roku neuplatnili v plné výši (pracovali jste třeba měsíc nebo dva a za každý měsíc za vás zaměstnavatel odváděl zálohu na daň sníženou o poměrnou část slevy na poplatníka: 24 840 : 12 = 2070 korun), finanční úřad vám vyplatí „vratku“ daně – na základě vašeho daňového přiznání nebo ročního zúčtování daně, které za vás provede poslední zaměstnavatel.

Vydělávající student může čerpat také daňovou slevu na studium, za rok 2017 dohromady 4020 korun. Podmínkou je, že v období, za které si slevu nárokuje, mu ještě nebylo šestadvacet (nebo osmadvacet, pokud prezenčně studoval doktorský program) a studoval na státem uznané škole. Sleva se přiznává pouze za kalendářní měsíce, na jejichž začátku jste splňovali podmínky; dělá 335 korun za měsíc.

Kdo studoval a splňoval podmínky celý rok, ale zdanitelné příjmy měl jen část roku, tomu náleží sleva na studium v plné výši. Pokud jste slevu během roku neuplatnili celou, udělejte to v ročním zúčtování, které provádí poslední zaměstnavatel, nebo v daňovém přiznání a získáte tak část odvedené daně z příjmů (nebo dokonce celou daň) zpět. Abyste slevu dostali, budete muset k daňovému přiznání přiložit potvrzení o studiu.

Nárok na slevu na studium nemá student dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na střední (nikoliv vysoké) škole, pokud je v době studia výdělečně činný (kromě práce na DPP a DPČ) nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Nárok na slevu také nemá student, který je v průběhu studia ve služebním poměru.

Brigáda na DPČ

Studentská brigáda může probíhat také na bázi dohody o pracovní činnosti (DPČ). Roční rozsah hodin odpracovaných pro jednoho zaměstnavatele není omezený, týdenní rozsah práce ale nesmí v průměru přesáhnout půlku běžné pracovní doby (tedy 20 hodin) za celou platnost dohody, maximálně ale za 52 týdnů.

Když je měsíční hrubá odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, neplatí se z ní zdravotní pojištění. Když měsíční odměna dosáhne alespoň dvou a půl tisíc, zdravotní pojištění se z ní odvede stejně jako z běžného pracovního poměru.

Jestli máte s jedním zaměstnavatelem uzavřených víc dohod o pracovní činnosti, platí limit dva a půl tisíce pro jejich součet – jakmile ho dosáhnete, odvádí se pojistné z celé částky. 

U sociálního pojištění nezáleží jen na skutečné hrubé měsíční odměně, ale také na odměně sjednané v dohodě o pracovní činnosti: jakmile sjednaná nebo skutečná odměna dosáhne alespoň dvou a půl tisíc, sociální pojištění se odvádí. (I v měsíci, kdy je reálný výdělek z nějakého důvodu nižší než dva a půl tisíce, pokud máte v dohodě sjednáno víc.)

Pokud máte s jedním zaměstnavatelem uzavřených víc dohod o pracovní činnosti, platí limit dva a půl tisíce pro součet výdělků – jakmile ho dosáhnete, sociální pojištění se odvádí ze všech z nich.

Příjmy z DPČ se daní stejně jako příjmy z normálního pracovního poměru. Zaměstnavatel odvede patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vypočtenou ze superhrubé mzdy. Když u něj za daný měsíc podepíšete prohlášení k dani, uplatní daňové slevy, tedy přinejmenším základní slevu na poplatníka a slevu na studenta.

Po konci roku vám zaměstnavatel na požádání vydá potvrzení o příjmu a vy příjmy z DPČ zahrnete do svého daňového přiznání - pokud jste v některém měsíci pracovali pro dva zaměstnavatele naráz, podáváte ho povinně. Jinak můžete požádat posledního zaměstnavatele o zúčtování daně (pokud vám nevzniká povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu).

Zaměstnání při studiu

Když student nastoupí do klasického pracovního poměru, platí pro jeho zaměstnání stejná pravidla jako u všech ostatních zaměstnanců. Ze mzdy bude odvádět zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů stejně jako každý zaměstnanec. Podrobně o odvodech a výpočtu čisté mzdy v článku:

Jediná výhoda pro studenta oproti jiným zaměstnancům spočívá v možnosti uplatňovat daňovou slevu na studenta, o které jste četli už výš. Samozřejmě také může uplatnit základní daňovou slevu na poplatníka.

Co je hlavní, co je vedlejší

Kdy je pro studenta podnikání vedlejší činnost

Aby bylo podnikání při studiu považováno za vedlejší činnost, musí student spadat do kategorie nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. V praxi to znamená, že ještě nedosáhl 26 let a studujete na vysoké nebo střední škole (včetně konzervatoře a učilišť). Při studiu na vysoké škole nezáleží, jestli studujete prezenčně, dálkově či kombinovaně.

Podnikání při studiu

Když začne student podnikat, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost, což mimo jiné znamená, že první rok nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pojistné doplatí až začátkem příštího roku, když podá přehled sociálce a zdravotní pojišťovně. Podle toho, kolik skutečně vydělal.

Když roční příjem (po odečtení výdajů) z vedlejší činnosti nepřevýší rozhodnou částku, která je pro rok 2017 stanovena na 67 756 korun, sociální pojištění za daný rok neplatíte vůbec, a v dalším roce opět nemusíte odvádět zálohy – pojištění případně doplatíte až po podání přehledu sociálce. Když podnikáte pouze část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje na jednu dvanáctinu za každý měsíc podnikání.

Jakmile vyděláte víc než zmíněnou rozhodnou částku, je třeba po podání přehledu sociální pojištění za celý rok doplatit. A v dalším roce odvádět zálohy, ke kterým jste se dopočetli v přehledu – přinejmenším však minimální zálohy, které v roce 2017 dělají 825 korun měsíčně. Případné nedoplatky pak zase vyrovnáte po podání přehledu.

V prvním roce podnikající student nemusí odvádět ani zálohy na zdravotní pojištění. Pojištění doplatí zdravotní pojišťovně až po podání přehledu, podle skutečných zisků, ze kterých se mu vypočte i výše záloh pro následující rok; minimální zálohy na zdravotní pojištění se podnikajících studentů netýkají.

Kromě přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení musíte podávat také daňové přiznání. Ušetřeni této povinnosti budete jen v případě, že vaše roční příjmy z podnikání nepřevýší limit 15 tisíc korun.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

5. 9. 2017 | 8:56 | Ludmila

Je to srozumitelné dobře se vtom člověk s orientuje více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK