Někteří letošní uchazeči o vysokoškolské studium mají už přijímací zkoušky za sebou, jiní právě prožívají předzkouškovou trému, další jsou v klidu, hlásí se na obory, kam se bere bez přijímaček, případně jim zkoušky prominuli kvůli pěknému prospěchu. Někdo si bude moct vybrat, na kterou školu se zapíše, pro někoho přijímačky skončí zklamáním. V dnešním článku ze seriálu Cestou na vysokou školu si dáme na chvíli oraz, nebudeme nabízet řešení konkrétních situací spojených se studiem, ale pokusíme se na ně podívat s jistým nadhledem. Každý, ať už dopadnou přijímačky jakkoliv, bude postaven před otázku, co dál – jak využít co nejlépe několik dalších let života a případně i studia.
Jak vybírat vysokou školu? Kde hledat ty opravdu důležité informace – jaké je uplatnění lidí, kteří studovali to, o čem já přemýšlím, jaká je kvalita školy, jak vyhodnotit své šance na přijetí...
Připravujete se na přijímačky na Masarykovu univerzitu v Brně?
Podívejte se na řešení vybraných úloh z testů TSP MU!
Chystáte se na Národní srovnávací zkoušky na testy OSP Scio?
Máme pro vás sady úloh na procvičování!
Tyto bezplatné projekty stejně jako tento seriál připravuje vzdělávací agentura kurzy-fido.cz
Když se člověku, který se chystá na vysokou, řekne „vzdělávání“, většinou si představí přednášky, cvičení, knihovnu, snad nějaké ty praxe…. V centru zájmu je typicky dostat se na nejlepší možnou školu – a všechno ostatní jde stranou. Jenže vzdělávání a vzdělání je něco víc než jen chození do školy…
Že se „neučíte pro školu, ale pro život“, jste od základní školy slyšeli mockrát. A tisíckrát opakovaná pravda se stává floskulí, kterou člověk pouští jedním uchem dovnitř, druhým ven. Jenomže… ono je to prostě tak. Dobrý pocit z červeného diplomu je fajn, ale o něco víc jde přece jen o to, jak se připravíte na to, abyste se chytili na trhu práce. (A nakonec v širším smyslu prostě o to, co ze sebe uděláte za člověka: jak budete žít nejen v práci, ale s rodinou, ve volném čase… – ale to by už byla asi pro dnešek až příliš široká úvaha, zůstaňme tedy u té práce.)
Uvědomme si, že vysoká škola (fakulta, obor) je sice významná, ale pořád jen jedna z několika/mnoha položek životopisu. Personalista, který čte životopis, sice informaci o vysoké škole zaznamená, ale všímá si také (a někdy i víc) řady dalších informací, které ve finále můžou rozhodnout – jazykové znalosti, zahraniční zkušenosti, obsahově zajímavé brigády/stáže, dobrovolná práce, zajímavé koníčky, …
Na to všechno je dobré pamatovat, ať jsme v jakékoliv situaci: Ani s „méně prestižní“ školou nemáme zavřené dveře k úspěšné kariéře a i po neúspěšných přijímačkách můžeme pokračovat vhodnými kroky k vynikajícímu vzdělání. A ti, kteří se dostali na špičkové školy, můžou přemýšlet, jak svoji pozici ještě zlepšovat. Na jakých dalších pilířích stavět své budoucí uplatnění. Na některých možná časem nebude spočívat žádná váha, u jiných vás překvapí, že ačkoli vypadaly jako pobočné, marginální, ve skutečnosti jsou to ty, na kterých stojí vaše kariéra.
Jazyky
Ano, řada vysokých škol nabízí i výuku jazyků, tak ale zdaleka ne vždycky má dostatečný rozsah a kvalitu. Jazyková vybavenost hraje na pracovním trhu významnou roli. Angličtinou vládne skoro každý vysokoškolák, nicméně takový absolvent technické VŠ (třeba i regionální) s dobrou znalostí němčiny, má nezanedbatelnou konkurenční výhodu. Ještě zajímavější uplatnění mají lidé se znalostmi „exotičtějších“ jazyků. Absolvované jazykové kurzy také personalistovi naznačují, že se nebojíte dalšího vzdělávání.
Studijní pobyty v zahraničí
Souvislý, déle strávený čas v zahraničí věnovaný studiu či praxi je cennou a nepřenositelnou zkušenosti. Ukazuje na samostatnost a adaptabilitu. A je často i velkým zážitkem, který se zúročí v „trochu jiném pohledu na svět“, kromě samozřejmých přínosů jako zvyšování jazykových a komunikačních schopností a načerpání „hard-skills“. Někdy bývá snazší dostat se na zahraniční stáž z méně známých fakult; možnost vycestovat do zahraničí mají často i studenti soukromých vysokých škol.
Jsou připravení uspět na trhu práce?
Je potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života?
Je to potřeba? Je to k dobrému?
Hledáme perspektivní obor
Mimořádné studium na (jiných) vysokých školách
Málo známé je, že na řadě vysokých škol lze oficiálně studovat vybrané předměty (a dělat z nich patřičné zkoušky či zápočty), aniž bychom byli studenti řádného studia. Máme tak možnost doplnit a rozšířit si znalosti a dovednosti nad rámec oboru i poznat „ducha“ jiné školy. Toto studium je typicky placené, vzhledem k objemu studia ale levné. (Na řadu přednášek lze samozřejmě chodit bezplatně, neboť jsou veřejné, nicméně zde je příležitost získat i oficiální potvrzení o absolvování). Mimořádnému studiu už jsme se věnovali v minulém dílu seriálu:
Odborné kurzy (pořádané komerčními vzdělávacími agenturami)
Přínosy podobné jako má jazyková škola nebo mimořádné studium, nevýhodou je často vyšší finanční náročnost, plusem naopak orientace na praktické problémy; zajímavé zejména v oblasti IT.
Stáže a brigády ve firmách
Absolvent bez praxe je na tom typicky hůř než ten s praxí. Fakulty se nyní daleko víc snaží navazovat oficiální vztahy s firmami, firmy se v dnešní době (kdy je nezaměstnanost vysokoškoláků nízká) snaží navazovat kontakty se schopnými studenty. Volíte-li si fakultu, prozkoumejte možnosti, které vám v tomto směru nabízí (nejlépe dříve, než vaši kolegové).
Dobrovolnictví
Ne každý má štěstí na dobrou stáž. Zajímavé příležitosti se ale nabízejí i v rámci dobrovolné práce. Jak vyplývá z názvu, z této práce nezbohatnete po finanční stránce, nicméně dobrovolná práce může být vynikajícím zdrojem kontaktů (které následně povedou k získání „dobře odměněné“ práce) a relevantních zkušeností. Řada příležitostí se naskýtá i na půdě školy (různé studentské spolky), ve veřejném prostoru, v médiích, … Personalistovi tato informace potvrdí, že nejste peciválové… Na druhou stranu – nenechejte s sebou orat.
Zajímavé koníčky
Nezapomínejte během studia i na koníčky. Nejen kvůli odreagování během studia. Provozování řady koníčků se dá označit také za vzdělávání či rozvoj osobnosti. – vzdělávat se neznamená nutně sedět u stolu se skripty a biflovat se látku. Kdo se snaží zlepšovat své šachové dovednosti, ten se také vzdělává. A je-li v životopisu pod „schopností analytického myšlení“ mezi zájmy šach (nejlépe dlouhodobější v rámci nějakého spolku), jistě vypadá zmíněná položka o kousek důvěryhodněji…
Mohlo by se zdát, že z hlediska nastupujícího prváka je „na všechno čas, teď je důležité soustředit se na první semestr“. Není pochyb, že věnovat prvnímu semestru (i těm dalším!) patřičnou pozornost je klíčové, nicméně je dobré předem vědět, čeho si všímat a o čem výhledově přemýšlet.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
