Nejen minimální, také zaručená mzda: Kolik musíte brát. A co dělat, když šéf dává míň

Petra Dlouhá | rubrika: Když se řekne | 19. 5. 2016 | 5 komentářů
Minimální mzda je nejnižší možná odměna, kterou musí zaměstnavatel svým lidem za odvedenou práci zaplatit. Pro většinu profesí ale tato dolní hranice neplatí, podle zákona mají brát víc. Přečtěte si, jaká zaručená mzda se vztahuje na vaši profesi. A jak se bránit, když šéf dává míň.
Nejen minimální, také zaručená mzda: Kolik musíte brát. A co dělat, když šéf dává míň

Zákon říká, že každý zaměstnavatel musí svým zaměstnancům za práci vyplácet alespoň minimální mzdu. Nejnižší přípustná odměna je stanovená nařízením vlády, od ledna 2016 dělá 9900 korun měsíčně. V přepočtu na hodinu 58,7 koruny. Sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem dosahuje 9300 korun za měsíc a 55,1 koruny za hodinu. Sumy jsou uvedené v hrubém. Kolik dostanete čistého, spočítá naše kalkulačka:

Minimální mzda se vztahuje kromě běžného zaměstnaneckého poměru také na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Nezáleží, jestli jde o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, nebo zda máte souběžné pracovní poměry – v každém máte právo alespoň na minimální mzdu.

„Pozor, do výše minimální mzdy se nezahrnují peníze za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli,“ upozorňuje Eva Jurčíková z portálu Vaše nároky.cz. Jestli máte nárok na uvedené příplatky, vyplácejí se nad rámec minimální mzdy.

Mám jinou pracovní dobu: Jaká je minimální mzda

Výše uvedená minimální mzda (9900 Kč) se vztahuje na standardní pracovní dobu v rozsahu čtyřiceti hodin týdně. Lidé, kteří pracují v podzemí (typicky horníci) nebo v nepřetržitém třísměnném provozu mají pracovní dobu pouze 37,5 hodiny týdně. Zaměstnanci s dvousměnným pracovním režimem pracují 38,75 hodiny týdně. Ve všech těchto případech se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně ke zkrácení pracovní doby. Tito zaměstnanci tedy mají nárok na stejnou měsíční minimální mzdu jako ostatní. Zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může zaručovat také kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.

Příklady výše minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby vidíte v tabulce.

Týdenní pracovní doba v hodinách

Minimální mzda v Kč/hod.
(zaokrouhleno na desetihaléře)

základní sazba

nižší sazba*

40

58,70

55,10

38,75

60,60

56,90

37,5

62,60

58,80

Zdroj: MPSV

Jestli máte pracovní dobu kratší na základě dohody se zaměstnavatelem, třeba prostě pracujete na poloviční úvazek, tedy dvacet hodin týdně, bude se vaše minimální mzda poměrně krátit: u půlúvazku dělá 4950 korun měsíčně.

Doplatek do výše minimální mzdy: Kdo má nárok

Může se stát, že vaše vypočtená mzda nebo plat v některém měsíci minimální mzdy nedosáhne. Pak je zaměstnavatel povinný vyplatit vám doplatek do výše minimální mzdy – bez ohledu na vaši zaviněnou nebo nezaviněnou nižší výkonnost. Platí to i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou – tedy mzdou, která je závislá na počtu jednotek vykonané práce.

Zaručená mzda: Většina lidí musí dostávat víc

Jestli pracujete v podnikatelské sféře, kde se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách – čili u vás fungují odbory – platí pro zaměstnavatele ohledně mezd jen dvě hranice: minimální mzda a případné ujednání o jejím navýšení zanesené v kolektivních smlouvách.

Jestli pracujete v podnikatelské sféře bez odborů a kolektivní smlouvy o mzdových podmínkách, je zaměstnavatel limitovaný víc: kromě minimální mzdy musí dodržovat ještě hranice zaručené mzdy. Ta na rozdíl od minimální mzdy zohledňuje složitost, náročnost a odpovědnost druhu práce a podle toho stanovuje její nejnižší přípustnou cenu. Rozlišuje se osm kategorií prací, každá má stanovenou vlastní úroveň zaručené mzdy:

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

58,70

9900

2.

64,80

10 900

3.

71,60

12 100

4.

79,00

13 300

5.

87,20

14 700

6.

96,30

16 200

7.

106,30

17 900

8.

117,40

19 800

Jestli vás zajímá, do které kategorie spadá váš obor činnosti, mrkněte do přílohy nařízení vlády o minimální mzdě a vyhledejte svoji profesi.

Na odpovídající zaručenou mzdu mají nárok všichni zaměstnanci, kteří vykonávají práci dané kategorie. Když měsíční mzda zaručené mzdy nedosáhne – bez započtení mzdy za práci přesčas, příplatků za práci ve svátek, o víkendu, v noci nebo ve ztíženém pracovním prostředí – musí zaměstnavatel rozdíl doplatit.

Pozor! Zaručená mzda se na rozdíl od minimální mzdy uplatňuje pouze v pracovním poměru. Pokud pracujete na bázi DPP nebo DPČ, nárok na ni nemáte.

Trochu jiná pravidla platí pro státní zaměstnance. Předně nedostávají mzdu, ale plat. Vedle minimální mzdy a zaručené mzdy se na ně uplatňuje ještě systém platových tarifů.

... hrubá, superhrubá? Čistá!

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Jak se bránit, když šéf dává míň

Jestli pobíráte minimální mzdu (nebo nejnižší zaručenou mzdu pro svou profesi) a vláda ji zvýší, jako se to stalo letos v lednu, musí vám zaměstnavatel automaticky přidat. Jestli jste tedy v roce 2015 měli ve smlouvě uvedenou mzdu 9200 korun, od letoška musíte brát 9900 korun, aniž se smlouva musela měnit. „Zaměstnavatel je ale povinný změnu mzdy na základě nové legislativy zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Když to neudělá, poruší své zákonné povinnosti. Nic to ale nemění na tom, že zaměstnanec má nárok na zvýšení mzdy na novou minimální úroveň,“ upozorňuje právník Vaše Nároky.cz Petr Novák.

Když vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu alespoň v minimální (nebo zaručené) výši,  vyzvěte ho k nápravě, tedy k zaplacení doplatku do výše minimální mzdy, ideálně písemně. Když to nepomůže, stěžujte si u inspektorátu práce. Podnět je třeba podat příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (podle místa, kde práci vykonáváte), případně Státnímu úřadu inspekce práce. Za porušení zákonných povinností zaměstnavateli hrozí až dvoumilionová pokuta. Inspekce ho za prohřešek potrestá, doplatek dlužné mzdy vám ale nezajistí. Pokud zaměstnavatel nebude ochotný peníze doplatit, nezbyde než se obrátit na soud.

„Doplatek do výše minimální mzdy je považovaný za součást mzdy. Musí být zaměstnanci vyplacený do patnácti dnů po uplynutí období splatnosti mzdy. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, má zaměstnanec právo podat okamžitou výpověď a také právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající jeho výpovědní době,“ upřesňuje právník Petr Novák.

Doplatku do výše minimální mzdy se můžete domáhat i zpětně, nanejvýš ale za tři roky před podáním žaloby. Například: pokud jste v zaměstnání brali od roku 2010 stále osm tisíc měsíčně a v květnu roku 2016 podáte na zaměstnavatele žalobu, máte nárok na proplacení dlužné mzdy od května 2013. Doplatek se bude počítat podle výše minimální mzdy v jednotlivých letech. Za období před květnem 2013 už bude promlčený.

Jak šel čas...

... s minimální mzdou

Od roku 1991 vzrostla minimální mzda o víc než sedm tisíc. V roce 1991 se rovnala částce 2000 korun, průměrná mzda tehdy dosahovala 3792 korun. Prudší nárůst zažila minimální mzda mezi lety 1998 a 2005, z 2650 korun se postupně zvýšila až na 7185 korun. Zvyšování pak pokračovalo, ale v mírnějším tempu. Během dalších deseti let se její hodnota zvedla o víc než dva tisíce na aktuálních 9900 korun. Pro zajímavost: minimální hodinová mzda v roce 1991 činila 10,80 Kč, dnes už 58,70 Kč.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+34
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

30. 1. 2016 | Ondřej Tůma | 22 komentářů

Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy,... celý článek

Zaměstnavatel neplatič. Co dělat, když šéf nedává výplatu. Pět dobrých rad

2. 6. 2015 | Petra Dlouhá | 4 komentáře

Zaměstnavatel neplatič. Co dělat, když šéf nedává výplatu. Pět dobrých rad

Bez práce nejsou koláče, to ví i malé dítě. Ale co když se karta obrátí: dřete, snažíte se, plníte povinnosti, potíte krev, ale výplata nikde? Pár dobrých rad pro všechny, u kterých... celý článek

Jak přežít (v) zaměstnání: Všechno důležité o mzdě

4. 3. 2014 | Jiří Lojda | 1 komentář

Jak přežít (v) zaměstnání: Všechno důležité o mzdě

Celé zaměstnání se dá, když na to přijde, zejdnodušit na jednu otázku o dvou částech. Co bych měl dělat a co za to? Část co dělat ponecháme na vás a na filozofech. Na Peníze.cz nás... celý článek

Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě

9. 9. 2013 | Josef Tětek | 79 komentářů

Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě

Škodlivost minimální mzdy je jednou z mála věcí, na které se ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem ve značné většině shodnou. Kdo však skutečné dopady zákonem stanoveného... celý článek

Partners Financial Services