Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pravidla přivýdělku k zaměstnání: Dvě práce, brigáda, podnikání

| rubrika: Když se řekne | 25. 7. 2017
Jestli si chcete k zaměstnání přivydělat – tedy najít druhou práci, brigádu nebo začít podnikat, hodí se vědět, jaká má přivýdělek formální pravidla. V jednoduché a stravitelné formě je nabízíme na příštích řádcích.

Bez ohledu na to, kolik zaměstnání (včetně práce na DPP a DPČ ) máte, v každém z nich platí hranice minimální mzdy, míň vám žádný zaměstnavatel dávat nesmí. Nyní dělá minimální mzda šedesát šest korun za hodinu:

V lednu 2018 se nejspíš zvýší:

Když během roku pracujete (stačí i v jednom měsíci) současně pro dva zaměstnavatele a některý z příjmů není zdaněný srážkovou daní, musíte v následujícím roce sami podat daňové přiznání. Totéž platí, když vedle zaměstnání podnikáte. Zaměstnavatelé vám po konci roku na požádání vydají potvrzení o příjmech, které do daňového přiznání zanesete.

Anketa

Mohli byste mít dvě práce?

Přivýdělek na DPP

Na dohodu o provedení práce si můžete v průběhu roku přivydělávat u libovolného počtu zaměstnavatelů. Pro každého ale můžete pracovat maximálně tři sta hodin za rok. Dohoda musí být písemná. Sjednat si v ní můžete například i čerpání cestovních náhrad a diet, na které jinak při práci na dohodu (na rozdíl od běžného zaměstnání) automatický nárok není. Zaměstnavatel i zaměstnanec můžou dohodu o provedení práce kdykoli bez uvedení důvodu písemně vypovědět, výpovědní lhůta trvá patnáct dní.

Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřevýší deset tisíc korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění. Když u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani, zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň. Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, což znamená, že ho po odečtení srážkové daně už nemusíte nikde přiznávat. Můžete ho ale dobrovolně zanést do daňového přiznání – pokud totiž v daném roce budete mít celkově jen nízké příjmy, obdržíte sraženou daň zpět. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám vydá po konci roku. Pokud jste byli po celý rok zaměstnaní v běžném pracovním poměru a práce na dohodu pro vás byla jen přivýdělkem, daňové slevy za vás pravděpodobně uplatnil už váš zaměstnavatel v zaměstnání, výhodu proto nevyužijete. Jestli jste ale byli zaměstnáni jen část roku, určitě se to vyplatí.

Druhá možnost je, že u zaměstnavatele prohlášení k dani podepíšete. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Prohlášení k dani je ale možné v každém měsíci podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele – takže pokud už jedno zaměstnání máte, máte prohlášení k dani pravděpodobně podepsané u prvního zaměstnavatele a v rámci přivýdělku už to nepůjde.

Když je měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy. Daň se ale v tomto případě už počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda navýšená o platby na zdravotní pojištění a sociální pojištění, které za vás platí zaměstnavatel (nad rámec toho, co na pojistném z hrubého výdělku platíte sami). Zaměstnavatel, u kterého podepíšete prohlášení k dani, uplatní při výpočtu daně slevy, na které máte nárok – opět to ale jde pouze v jednom zaměstnání, v rámci přivýdělku tedy už slevy neuplatníte.

Když měsíční odměna z přivýdělku na bázi DPP nepřesáhne deset tisíc korun, z výdělku se neodvádí zdravotní pojištění ani sociální pojištění. Totéž platí, když máte příjmy do deseti tisíc u několika zaměstnavatelů naráz. Jestli máte s jedním zaměstnavatelem podepsaných několik DPP, platí hranice deseti tisíc pro součet měsíčních výdělků. Když je vyšší, odvádíte z celé částky zdravotní pojištění i sociální pojištění (včetně pojištění nemocenského) stejně jako z běžného zaměstnaneckého poměru.

DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů

Přivýdělek na DPČ

Pokud si budete přivydělávat na bázi dohody o pracovní činnosti, je opět třeba dohodu uzavřít písemně. V rámci DPČ můžete u jednoho zaměstnavatele pracovat déle než v případě dohody o provedení práce. Je tu jediné omezení: v průměru nesmíte na DPČ u jednoho zaměstnavatele pracovat víc než dvacet hodin týdně (tedy polovinu běžné pracovní doby). Průměruje se za dobu trvání dohody o pracovní činnosti, nejdéle ale za padesát dva týdnů.

Při předčasném ukončení DPČ nemusí zaměstnanec ani zaměstnavatel udávat důvod, výpovědní doba trvá patnáct dní. Dohodu je třeba vypovědět písemně.

Přivýdělek z DPČ se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani, sníží zálohu o slevy na dani, na které máte nárok – pokud už ale máte prohlášení k dani podepsané v jiném zaměstnání, v rámci přivýdělku to znova nepůjde.

Když je měsíční hrubá odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, neplatí se z ní zdravotní pojištění. Když měsíční odměna dosáhne alespoň dvou a půl tisíc, zdravotní pojištění se z ní odvede stejně jako z běžného pracovního poměru. Jestli máte s jedním zaměstnavatelem uzavřených víc dohod o pracovní činnosti, platí limit dva a půl tisíce pro jejich součet – jakmile ho dosáhnete, odvádí se pojistné z celé částky. 

U sociálního pojištění nezáleží jen na skutečné hrubé měsíční odměně, ale také na odměně sjednané v dohodě o pracovní činnosti: jakmile sjednaná nebo skutečná odměna dosáhne alespoň dvou a půl tisíc, sociální pojištění se odvádí. (I v měsíci, kdy je reálný výdělek z nějakého důvodu nižší než dva a půl tisíce, pokud máte v dohodě sjednáno víc.) Když máte s jedním zaměstnavatelem uzavřených víc dohod o pracovní činnosti, platí limit dva a půl tisíce pro součet výdělků – jakmile ho dosáhnete, sociální pojištění se odvádí ze všech z nich.

Druhé zaměstnání

Fakt, že jste zaměstnáni na plný úvazek, neznamená, že si nemůžete další zaměstnání přibrat. Jestli to zvládnete, klidně můžete pracovat na dva plné úvazky naráz. Dva úvazky dokonce teoreticky můžete mít u jednoho zaměstnavatele – s podmínkou, že nemají oba pracovní poměry stejnou náplň práce a že se nejedná o stejný druh činnosti. Pak byste se totiž dostali do křížku s ustanoveními o rozsahu práce přesčas:

Když si přiberete úvazek u jiného zaměstnavatele a půjde o činnost, která je shodná s činností původního zaměstnavatele, budete potřebovat jeho písemný souhlas. V praxi samozřejmě bude záležet, nakolik půjde dvě práce časově skloubit.

Až vám u pohovoru nabídnou hrubou mzdu, asi budete chtít vědět, kolik to dá čistého, pomůže naše kalkulačka čisté mzdy.

Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů v běžné výši za vás budou odvádět zaměstnavatelé nezávisle z obou výdělků. Daňové slevy a zvýhodnění ale můžete uplatňovat jen u jednoho z nich.

Nezávisle také budete z obou pracovních poměrů čerpat dávky nemocenského pojištění. Může se stát, že budete uznáni práce neschopnými pouze u jedné z činností, pak budete čerpat nemocenskou jen z tohoto zaměstnání.

Samostatně se u každého pracovního poměru posuzuje také nárok na dovolenou, délka výpovědní lhůty nebo nárok na odstupné.

Podnikání při zaměstnání

Vedle zaměstnání můžete začít i podnikat. Jestli ale chcete podnikat ve stejném oboru, jako působí váš zaměstnavatel, potřebujete jeho písemný souhlas.

Když podnikáte při zaměstnání, na vaše podnikání se pohlíží jako na vedlejší činnost, což přináší výhody. Jako vedlejší činnost podnikání musíte označit při zahájení činnosti a pak vždy v přehledech o příjmech a výdajích, které se odevzdávají po daňovém přiznání:

Nerozhoduje, jestli si vyděláte v podnikání víc než v zaměstnání; když děláte obojí naráz, sami určíte, co je vedlejší činnost.

V prvním roce podnikání nemusíte z příjmů platit zálohy na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pojistné doplatíte až dodatečně po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu podle toho, kolik jste podnikáním vydělali.

Když roční příjem po odečtení výdajů nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2017 dělá 67 756 korun, sociální pojištění za daný rok neplatíte vůbec, a v dalším roce opět nemusíte hradit zálohy – sociální pojištění případně doplatíte až po podání dalšího přehledu. Když podnikáte jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje na 5646 korun za každý měsíc podnikání. Pokud rozhodnou částku překročíte, budete v dalším roce platit zálohy vypočtené v přehledu, ne ale míň než minimální zálohu pro vedlejší činnost, která v roce 2017 dělá 825 korun měsíčně. Podrobnosti v článku:

Zálohy na zdravotní pojištění nemusejí zaměstnanci, kteří v rámci vedlejší činnosti podnikají, platit ani v dalších letech, pojistné doplatí vždy až po podání přehledu zdravotní pojišťovně. Na člověka, který podniká v rámci vedlejší činnosti, se také nevztahuje minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění ani minimální výše záloh, která platí pro lidi podnikající v rámci hlavní činnosti. Detaily v článku:

Pozor si na zdravotní a sociální pojištění dejte v případě, že skončíte v zaměstnání. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a musíte zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v přehledu (nejmíň ale v minimální výši stanovené pro OSVČ).

Daňovému přiznání se při podnikání v rámci vedlejší činnosti na začátku následujícího roku nevyhnete. Přiznání nemusíte podávat jedině, když vaše příjmy z podnikání při zaměstnání nepřesáhnou za rok šest tisíc korun. V daňovém přiznání jinak budete moct stejně jako ostatní podnikatelé uplatnit daňové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani – jen pozor na to, že nezdanitelné části základu daně a daňové slevy lze uplatnit pouze jednou. Jestli už je za vás uplatňuje zaměstnavatel, v podnikání to znova nepůjde.

Příležitostné přivýdělky

Přivydělávat si můžete také příležitostnými činnostmi. Když příjmy (pozor, ne zisky – tedy příjmy snížené o výdaje) z nich nepřesáhnou třicet tisíc ročně, nemusíte je nikde hlásit ani danit. Musí jít ale o činnosti, kterým se věnujete jen výjimečně, nepravidelně. Třeba si čas od času přivyděláte jako fotograf na svatbě nebo sekáním trávy.

Co je příležitostný příjem

Za příležitostný příjem se považuje:

  • příležitostná činnost kromě činností, které sice provozujeme příležitostně, ale máme na ně živnostenský list,
  • příležitostný pronájem movitých věcí,
  • zemědělská výroba, pokud není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
  • příjem včelaře; pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo.
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK