Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Víte, kolik vydělá váš šéf? Jen se podívejte

| rubrika: Komentář | 26. 7. 2017 | 10 komentářů
Daňová přiznání jsou v Norsku veřejná. Tamní kultura otevřenosti by mohla pomoci k vyšším platům i v Česku.

Platí vás špatně v práci? Neberou vaši spolupracovníci víc? Kolik byste dostal přidáno při povýšení? Vydělal byste si víc u konkurenční firmy?

Většina Čechů odpovědi na tyto otázky nezná. Platy se v českých firmách zpravidla drží pod pokličkou. Informovat o nich se nepokládá za zdvořilé. Někde to zakazují.

Zvídaví Norové, které zmíněné otázky zajímají, se ale nemusejí spoléhat na firemní šeptandu. Během vymezených tří týdnů na přelomu října a listopadu můžou rozkliknout stránku daňového úřadu. A poté, co se zalogují, se hned dozvědí, kolik vydělali a odvedli na daních jejich spolupracovníci, šéfové, spoluobčané, i to, jaké mají majetky.

I berňák můžete mít rádi

Nahlíženo z Česka to může vypadat jako šmíráctví. V norské monarchii ale tato otevřenost nepobuřuje, je tradicí pocházející z poloviny devatenáctého století. Od té doby má stát zákonem stanovenou povinnost údaje o daních poplatníků zveřejňovat.

Dřív byla daňová přiznání přístupná na radnici nebo na místním daňovém úřadu. V roce 2001 se přesunula na internet.

„V Norsku máme kulturu otevřenosti. V naší zemi není možné, abyste byl zvolen do veřejného úřadu a veřejnost neznala vaše příjmy a nevěděla, jaké daně odvádíte,“ řekl agentuře AFP ředitel Norské daňové správy Hans Christian Holte.

Přirozeně, ne všem Norům se daňový striptýz líbí. Námitky vůči němu zpravidla nemají ti majetnější, ale obyvatelé s nízkými příjmy. Většina Norů s přístupem veřejnosti k daňovým údajům nicméně souhlasí a pokládá ho za prevenci daňových úniků, byť nefunguje stoprocentně.

Holte upozorňuje, že otevřenost pomáhá také samotné daňové správě, zvyšuje její důvěryhodnost. Potvrzuje to anketa o nejdůvěryhodnější státní instituci v Norsku. Daňová správa pravidelně obsazuje přední příčky. A v roce 2015 anketu vyhrála!

Tohle je nejspíš možné jen v Norsku.

Rizika a benefity

Média dokonce od daňového úřadu dostávají soubor s kompletními daňovými přiznáními. Holte to vysvětluje tím, že novináři mají mít možnost je analyzovat, a tak otvírat debatu o sociálním systému, daních a přerozdělování, jehož míra je v severské zemi vysoká – Norové platí v průměru čtyřicetiprocentní daň z příjmu.

Každá otevřenost však má své meze. Média zákon omezuje tím, že nemůžou výsledky publikovat ve velkých souborech a nechat v nich čtenáře volně vyhledávat. A restrikce platí i pro jednotlivce slídící po daňových přiznáních.

Zpočátku byly údaje z daňové právy dostupné anonymně. Teprve poté, co vyšlo najevo, že si několik lupičů pomocí daňového přiznání na webu vybralo své oběti, byl přístup podmíněn heslem a rodným číslem. Od roku 2014 musí „slídil“ počítat s tím, že na oplátku může každý ze stránky svého daňového přiznání zjistit, kdo se o jeho majetek, příjmy a daně zajímá.

Anketa

Šli byste se mrknout, kolik vydělává šéf? A kolik sousedi? Kdyby nevěděli, že se koukáte...

Anketa

Šli byste se podívat, kolik vydělává šéf? A kolik sousedi? Kdyby věděli, že se díváte...

To je vlastně modelový příklad z teorie rozhodování. Každý Nor musí zvážit rizika a možné benefity z návštěvy cizího daňového přiznání a rozhodnout se podle toho, co převáží. Riziko je tím vyšší, čím bližší je vám ten, na jehož příjem a majetek nahlížíte.

Pokud se zajímáte o příjem celebrity, vaše návštěva jejího daňového přiznání zapadne mezi stovky či tisíce jiných. Když se ale zajímáte o plat svého spolupracovníka nebo šéfa, pak se v davu neztratíte, riskujete, že ho namíchnete.

A ještě důležitý statistický údaj: Poté, co byla zavedena nová pravidla, počet návštěv na cizích daňových přiznáních poklesl z původních 19 milionů na 1,5 milionu. Na pětimilionové Norsko to je ale pořád vysoké číslo.

Otevřeností k vyšším platům?

Zpět do Česka. Jedním z témat kampaně k říjnovým volbám do Sněmovny budou (vlastně už dávno jsou) platy. Není divu, kupní síla průměrného českého platu není ani na dvou třetinách unijního průměru.

Nepomohla by snad norská otevřenost? Lidé z Úřadu pro ochranu osobních údajů by patrně vyletěli z kůže, ale daňová přiznání na internetu by mohla vyvolat tlak na růst platů. Zaměstnanci by mohli vědět, kolik berou kolegové ve stejných nebo obdobných pozicích ve firmě i u konkurence a mohli si říct o vyšší plat nebo změnit zaměstnavatele. A zaměstnavatelé by se měli na pozoru, aby někoho ze zaměstnanců neprotežovali a jiným za stejnou práci nedávali míň.

Norské platy, které patří k nejvyšším v Evropě, můžou nasvědčovat tomu, že transparentní daňová přiznání podporují růst platů a také – sbližují rozdíly v platech mužů a žen. Genderový rozdíl v odměňování je v Norsku podle hodnocení World Economic Forum třetí nejnižší na světě, zatímco Česko se potácí uprostřed žebříku za Ruskem a Rumunskem na 77. příčce.

Takže, nestál by norský model za zkoušku?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+34
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 7. 2017 10:45, Hunter

No, pravdou je, že z Norka - ostatně jako z většiny ostatních ropistánů - se dají těžko přebírat do ČR nějaké ekonomické modely.

Na druhou stranu, křečovité utajování výše mezd, jaké se praktije v ČR je snad až paranoidní.
Už to zašlo tak daleko, že se povětšinou nepíše ani u inzerátů shánějících zaměstnance (asi aby se stávající nedozvěděli, kolik dostanou nastupující). A to mi přijde už úplně padlé na hlavu.

Je to samozřejmě v neprospěch zaměstnanců.
Vždy platí, že čím méně informací máte, tím hůře se rozhodujete.
Takový stav je výhodný pro šéfy a majitele podniků a nevýhodný pro všechny ostatní.

I příklad pana Pavla (ač pochybuji, že jediný důvod převzetí byl v tajení/zveřejňování mezd) v důsledku nebyl v neprospěch zaměstnanců.

Reagovat

 

+4
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 7. 2017 7:56, Pedro

Bylo by to pěkný, ale něco takovýho u nás nikdy neprojde...

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

5. 8. 2017 | 23:06 | kaniokovaj

„V Norsku máme kulturu otevřenosti." Tomu nefandím, nedovedu si představit, že z toho nevznikají nevraživosti. A Norům vůbec moc nefandím, proč nemají otevřenost v informacích o jejich "kradení" dětí rodinám... ? A navíc...více

26. 7. 2017 | 15:10 | HonzaV

Mně pak ještě cestou do práce napadlo, že "fskutečnosti" by to dopadlo tak, že by se někde na fejsbůku během 15 minut po spuštění portálu objevila rodná čísla a hesla nějakých homeless-nešťastníků ("bydliště Náměstí Míru...více

26. 7. 2017 | 13:20 | Jentag

Přesně tak, klidně by se na tom principu dala postavit i placená anonymizace za pár drobných :) více

26. 7. 2017 | 10:45 | Hunter

Z Norska pochopitelně. Norci už se u nás chovat nesmí :D více

26. 7. 2017 | 10:45 | Hunter

No, pravdou je, že z Norka - ostatně jako z většiny ostatních ropistánů - se dají těžko přebírat do ČR nějaké ekonomické modely.
Na druhou stranu, křečovité utajování výše mezd, jaké se praktije v ČR je snad až paranoidní....
více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK