Víte, kolik vydělá váš šéf? Jen se podívejte

Pavel Jégl | rubrika: Komentář | 26. 7. 2017 | 10 komentářů
Daňová přiznání jsou v Norsku veřejná. Tamní kultura otevřenosti by mohla pomoci k vyšším platům i v Česku.
Víte, kolik vydělá váš šéf? Jen se podívejte

Platí vás špatně v práci? Neberou vaši spolupracovníci víc? Kolik byste dostal přidáno při povýšení? Vydělal byste si víc u konkurenční firmy?

Většina Čechů odpovědi na tyto otázky nezná. Platy se v českých firmách zpravidla drží pod pokličkou. Informovat o nich se nepokládá za zdvořilé. Někde to zakazují.

Zvídaví Norové, které zmíněné otázky zajímají, se ale nemusejí spoléhat na firemní šeptandu. Během vymezených tří týdnů na přelomu října a listopadu můžou rozkliknout stránku daňového úřadu. A poté, co se zalogují, se hned dozvědí, kolik vydělali a odvedli na daních jejich spolupracovníci, šéfové, spoluobčané, i to, jaké mají majetky.

I berňák můžete mít rádi

Nahlíženo z Česka to může vypadat jako šmíráctví. V norské monarchii ale tato otevřenost nepobuřuje, je tradicí pocházející z poloviny devatenáctého století. Od té doby má stát zákonem stanovenou povinnost údaje o daních poplatníků zveřejňovat.

Dřív byla daňová přiznání přístupná na radnici nebo na místním daňovém úřadu. V roce 2001 se přesunula na internet.

„V Norsku máme kulturu otevřenosti. V naší zemi není možné, abyste byl zvolen do veřejného úřadu a veřejnost neznala vaše příjmy a nevěděla, jaké daně odvádíte,“ řekl agentuře AFP ředitel Norské daňové správy Hans Christian Holte.

Přirozeně, ne všem Norům se daňový striptýz líbí. Námitky vůči němu zpravidla nemají ti majetnější, ale obyvatelé s nízkými příjmy. Většina Norů s přístupem veřejnosti k daňovým údajům nicméně souhlasí a pokládá ho za prevenci daňových úniků, byť nefunguje stoprocentně.

Holte upozorňuje, že otevřenost pomáhá také samotné daňové správě, zvyšuje její důvěryhodnost. Potvrzuje to anketa o nejdůvěryhodnější státní instituci v Norsku. Daňová správa pravidelně obsazuje přední příčky. A v roce 2015 anketu vyhrála!

Tohle je nejspíš možné jen v Norsku.

Rizika a benefity

Média dokonce od daňového úřadu dostávají soubor s kompletními daňovými přiznáními. Holte to vysvětluje tím, že novináři mají mít možnost je analyzovat, a tak otvírat debatu o sociálním systému, daních a přerozdělování, jehož míra je v severské zemi vysoká – Norové platí v průměru čtyřicetiprocentní daň z příjmu.

Každá otevřenost však má své meze. Média zákon omezuje tím, že nemůžou výsledky publikovat ve velkých souborech a nechat v nich čtenáře volně vyhledávat. A restrikce platí i pro jednotlivce slídící po daňových přiznáních.

Zpočátku byly údaje z daňové právy dostupné anonymně. Teprve poté, co vyšlo najevo, že si několik lupičů pomocí daňového přiznání na webu vybralo své oběti, byl přístup podmíněn heslem a rodným číslem. Od roku 2014 musí „slídil“ počítat s tím, že na oplátku může každý ze stránky svého daňového přiznání zjistit, kdo se o jeho majetek, příjmy a daně zajímá.

Anketa

Šli byste se mrknout, kolik vydělává šéf? A kolik sousedi? Kdyby nevěděli, že se koukáte...

Anketa

Šli byste se podívat, kolik vydělává šéf? A kolik sousedi? Kdyby věděli, že se díváte...

To je vlastně modelový příklad z teorie rozhodování. Každý Nor musí zvážit rizika a možné benefity z návštěvy cizího daňového přiznání a rozhodnout se podle toho, co převáží. Riziko je tím vyšší, čím bližší je vám ten, na jehož příjem a majetek nahlížíte.

Pokud se zajímáte o příjem celebrity, vaše návštěva jejího daňového přiznání zapadne mezi stovky či tisíce jiných. Když se ale zajímáte o plat svého spolupracovníka nebo šéfa, pak se v davu neztratíte, riskujete, že ho namíchnete.

A ještě důležitý statistický údaj: Poté, co byla zavedena nová pravidla, počet návštěv na cizích daňových přiznáních poklesl z původních 19 milionů na 1,5 milionu. Na pětimilionové Norsko to je ale pořád vysoké číslo.

Otevřeností k vyšším platům?

Zpět do Česka. Jedním z témat kampaně k říjnovým volbám do Sněmovny budou (vlastně už dávno jsou) platy. Není divu, kupní síla průměrného českého platu není ani na dvou třetinách unijního průměru.

Nepomohla by snad norská otevřenost? Lidé z Úřadu pro ochranu osobních údajů by patrně vyletěli z kůže, ale daňová přiznání na internetu by mohla vyvolat tlak na růst platů. Zaměstnanci by mohli vědět, kolik berou kolegové ve stejných nebo obdobných pozicích ve firmě i u konkurence a mohli si říct o vyšší plat nebo změnit zaměstnavatele. A zaměstnavatelé by se měli na pozoru, aby někoho ze zaměstnanců neprotežovali a jiným za stejnou práci nedávali míň.

Norské platy, které patří k nejvyšším v Evropě, můžou nasvědčovat tomu, že transparentní daňová přiznání podporují růst platů a také – sbližují rozdíly v platech mužů a žen. Genderový rozdíl v odměňování je v Norsku podle hodnocení World Economic Forum třetí nejnižší na světě, zatímco Česko se potácí uprostřed žebříku za Ruskem a Rumunskem na 77. příčce.

Takže, nestál by norský model za zkoušku?

Líbil se vám článek?

+41
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 7. 2017 10:45, Hunter

No, pravdou je, že z Norka - ostatně jako z většiny ostatních ropistánů - se dají těžko přebírat do ČR nějaké ekonomické modely.

Na druhou stranu, křečovité utajování výše mezd, jaké se praktije v ČR je snad až paranoidní.
Už to zašlo tak daleko, že se povětšinou nepíše ani u inzerátů shánějících zaměstnance (asi aby se stávající nedozvěděli, kolik dostanou nastupující). A to mi přijde už úplně padlé na hlavu.

Je to samozřejmě v neprospěch zaměstnanců.
Vždy platí, že čím méně informací máte, tím hůře se rozhodujete.
Takový stav je výhodný pro šéfy a majitele podniků a nevýhodný pro všechny ostatní.

I příklad pana Pavla (ač pochybuji, že jediný důvod převzetí byl v tajení/zveřejňování mezd) v důsledku nebyl v neprospěch zaměstnanců.

+7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud

22. 11. 2021 | Zdeněk Bauer | 17 komentářů

Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud

Tuzemským firmám hrozí vlna žalob zaměstnanců, kteří berou za stejnou práci méně než jejich kolegové v lépe placených regionech Česka. Absurdní pravidlo můžou zmírnit jenom politici. celý článek

Ošetřovné stoupne, podmínky se zmírní. Jako na jaře

19. 11. 2021 | Petr Kučera | 7 komentářů

Ošetřovné stoupne, podmínky se zmírní. Jako na jaře

Zaměstnanci, kteří kvůli zavřené škole nebo karanténě dítěte zůstávají doma a nemohou pracovat, už nepřijdou o tolik peněz. Ošetřovné stoupne z 60 na 80 procent takzvaného redukovaného... celý článek

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

19. 11. 2021 | Petr Kučera | 15 komentářů

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

Zaměstnanci v karanténě dostanou příplatek 370 korun k náhradě mzdy, na kterou mají nárok podle standardních pravidel. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministryně práce a... celý článek

Státní zaměstnanci dostanou přidáno, schválila vláda

10. 11. 2021 | Jiří Hovorka | 29 komentářů

Státní zaměstnanci dostanou přidáno, schválila vláda

Platy většiny zaměstnanců ve veřejném sektoru vzrostou od 1. ledna 2022 o 1400 korun. Zvýšení se týká i vojáků, policistů a dalších příslušníků ozbrojených sborů. Příslušná nařízení... celý článek

I vám musí dát víc. Projděte si, jak stoupne zaručená mzda

8. 11. 2021 | Petr Kučera | 9 komentářů

I vám musí dát víc. Projděte si, jak stoupne zaručená mzda

Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2022 stoupne. Stejně jako některé další limity,... celý článek

Partners Financial Services
Nadílka

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.