Víte, kolik vydělá váš šéf? Jen se podívejte

Pavel Jégl | rubrika: Komentář | 26. 7. 2017 | 10 komentářů
Daňová přiznání jsou v Norsku veřejná. Tamní kultura otevřenosti by mohla pomoci k vyšším platům i v Česku.
Víte, kolik vydělá váš šéf? Jen se podívejte

Platí vás špatně v práci? Neberou vaši spolupracovníci víc? Kolik byste dostal přidáno při povýšení? Vydělal byste si víc u konkurenční firmy?

Většina Čechů odpovědi na tyto otázky nezná. Platy se v českých firmách zpravidla drží pod pokličkou. Informovat o nich se nepokládá za zdvořilé. Někde to zakazují.

Zvídaví Norové, které zmíněné otázky zajímají, se ale nemusejí spoléhat na firemní šeptandu. Během vymezených tří týdnů na přelomu října a listopadu můžou rozkliknout stránku daňového úřadu. A poté, co se zalogují, se hned dozvědí, kolik vydělali a odvedli na daních jejich spolupracovníci, šéfové, spoluobčané, i to, jaké mají majetky.

I berňák můžete mít rádi

Nahlíženo z Česka to může vypadat jako šmíráctví. V norské monarchii ale tato otevřenost nepobuřuje, je tradicí pocházející z poloviny devatenáctého století. Od té doby má stát zákonem stanovenou povinnost údaje o daních poplatníků zveřejňovat.

Dřív byla daňová přiznání přístupná na radnici nebo na místním daňovém úřadu. V roce 2001 se přesunula na internet.

„V Norsku máme kulturu otevřenosti. V naší zemi není možné, abyste byl zvolen do veřejného úřadu a veřejnost neznala vaše příjmy a nevěděla, jaké daně odvádíte,“ řekl agentuře AFP ředitel Norské daňové správy Hans Christian Holte.

Přirozeně, ne všem Norům se daňový striptýz líbí. Námitky vůči němu zpravidla nemají ti majetnější, ale obyvatelé s nízkými příjmy. Většina Norů s přístupem veřejnosti k daňovým údajům nicméně souhlasí a pokládá ho za prevenci daňových úniků, byť nefunguje stoprocentně.

Holte upozorňuje, že otevřenost pomáhá také samotné daňové správě, zvyšuje její důvěryhodnost. Potvrzuje to anketa o nejdůvěryhodnější státní instituci v Norsku. Daňová správa pravidelně obsazuje přední příčky. A v roce 2015 anketu vyhrála!

Tohle je nejspíš možné jen v Norsku.

Rizika a benefity

Média dokonce od daňového úřadu dostávají soubor s kompletními daňovými přiznáními. Holte to vysvětluje tím, že novináři mají mít možnost je analyzovat, a tak otvírat debatu o sociálním systému, daních a přerozdělování, jehož míra je v severské zemi vysoká – Norové platí v průměru čtyřicetiprocentní daň z příjmu.

Každá otevřenost však má své meze. Média zákon omezuje tím, že nemůžou výsledky publikovat ve velkých souborech a nechat v nich čtenáře volně vyhledávat. A restrikce platí i pro jednotlivce slídící po daňových přiznáních.

Zpočátku byly údaje z daňové právy dostupné anonymně. Teprve poté, co vyšlo najevo, že si několik lupičů pomocí daňového přiznání na webu vybralo své oběti, byl přístup podmíněn heslem a rodným číslem. Od roku 2014 musí „slídil“ počítat s tím, že na oplátku může každý ze stránky svého daňového přiznání zjistit, kdo se o jeho majetek, příjmy a daně zajímá.

Anketa

Šli byste se mrknout, kolik vydělává šéf? A kolik sousedi? Kdyby nevěděli, že se koukáte...

Anketa

Šli byste se podívat, kolik vydělává šéf? A kolik sousedi? Kdyby věděli, že se díváte...

To je vlastně modelový příklad z teorie rozhodování. Každý Nor musí zvážit rizika a možné benefity z návštěvy cizího daňového přiznání a rozhodnout se podle toho, co převáží. Riziko je tím vyšší, čím bližší je vám ten, na jehož příjem a majetek nahlížíte.

Pokud se zajímáte o příjem celebrity, vaše návštěva jejího daňového přiznání zapadne mezi stovky či tisíce jiných. Když se ale zajímáte o plat svého spolupracovníka nebo šéfa, pak se v davu neztratíte, riskujete, že ho namíchnete.

A ještě důležitý statistický údaj: Poté, co byla zavedena nová pravidla, počet návštěv na cizích daňových přiznáních poklesl z původních 19 milionů na 1,5 milionu. Na pětimilionové Norsko to je ale pořád vysoké číslo.

Otevřeností k vyšším platům?

Zpět do Česka. Jedním z témat kampaně k říjnovým volbám do Sněmovny budou (vlastně už dávno jsou) platy. Není divu, kupní síla průměrného českého platu není ani na dvou třetinách unijního průměru.

Nepomohla by snad norská otevřenost? Lidé z Úřadu pro ochranu osobních údajů by patrně vyletěli z kůže, ale daňová přiznání na internetu by mohla vyvolat tlak na růst platů. Zaměstnanci by mohli vědět, kolik berou kolegové ve stejných nebo obdobných pozicích ve firmě i u konkurence a mohli si říct o vyšší plat nebo změnit zaměstnavatele. A zaměstnavatelé by se měli na pozoru, aby někoho ze zaměstnanců neprotežovali a jiným za stejnou práci nedávali míň.

Norské platy, které patří k nejvyšším v Evropě, můžou nasvědčovat tomu, že transparentní daňová přiznání podporují růst platů a také – sbližují rozdíly v platech mužů a žen. Genderový rozdíl v odměňování je v Norsku podle hodnocení World Economic Forum třetí nejnižší na světě, zatímco Česko se potácí uprostřed žebříku za Ruskem a Rumunskem na 77. příčce.

Takže, nestál by norský model za zkoušku?

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+40
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 7. 2017 10:45, Hunter

No, pravdou je, že z Norka - ostatně jako z většiny ostatních ropistánů - se dají těžko přebírat do ČR nějaké ekonomické modely.

Na druhou stranu, křečovité utajování výše mezd, jaké se praktije v ČR je snad až paranoidní.
Už to zašlo tak daleko, že se povětšinou nepíše ani u inzerátů shánějících zaměstnance (asi aby se stávající nedozvěděli, kolik dostanou nastupující). A to mi přijde už úplně padlé na hlavu.

Je to samozřejmě v neprospěch zaměstnanců.
Vždy platí, že čím méně informací máte, tím hůře se rozhodujete.
Takový stav je výhodný pro šéfy a majitele podniků a nevýhodný pro všechny ostatní.

I příklad pana Pavla (ač pochybuji, že jediný důvod převzetí byl v tajení/zveřejňování mezd) v důsledku nebyl v neprospěch zaměstnanců.

+6
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.
Daňové přiznání online

A tohle už jste četli?

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

26. 2. 2024 | Petr Kučera

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

Které novinky se týkají už příjmů za rok 2023 a které se naplno projeví až za rok? Jedinou zásadnější změnou v aktuálním daňovém přiznání je zvýšení limitu, od něhož vzniká povinnost... celý článek

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

23. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů... celý článek

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

21. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více pracujících důchodců, zvýší proto jejich finanční motivaci. Do návrhu důchodové reformy přidá slevu na sociální pojištění, která bude... celý článek

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

19. 2. 2024 | Petr Kučera

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

Jaké slevy můžete využít v daňovém přiznání za rok 2023? Kolik dělá základní sleva na poplatníka nebo na dítě? Tady je aktuální návod.

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

18. 2. 2024 | Vít Hradil | 5 komentářů

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

Ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus ukazuje dopady konsolidačního balíčku na pana Smutného a paní Šťastnou. Extrémní smolaři mohou letos přijít až o 93 tisíc korun, naopak šťastlivci... celý článek

Partners Financial Services