Ve včerejším článku jsme probrali, za jakých podmínek může zaměstnanec pracovat ve stejném oboru, v jakém podniká jeho zaměstnavatel:
Dnes se podíváme na to, jak se zaměstnavatel může jistit, aby jeho klíčový zaměstnanec neodešel s citlivými informacemi ke konkurenci.
Aby know-how nešlo hned ke konkurenci
Že zaměstnanci nesmí bez jeho souhlasu konkurovat svému zaměstnavateli, je pravidlo, které platí pro všechny. U konkurenční doložky, která zaměstnavatele chrání v době, kdy ho zaměstnanec už opustil, se ale počítá s tím, že ji zaměstnavatelé budou uzavírat především s klíčovými zaměstnanci. Zákoník práce typ pracovních pozic, u kterých se konkurenční doložka dá uzavřít, výslovně neuvádí. Říká ale ve svém 310. paragrafu, že se může sjednat tehdy, „jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití by při výdělečné činnosti zaměstnance mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost“. Většinou tedy logicky půjde o vedoucí zaměstnance nebo významné odborníky.
Zákoník práce ale vymezuje několik oborů, kde se konkurenční doložka sjednávat nesmí. Výjimka platí pro „pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb“. Konkurenční doložku nesmějí mít také úředníci územních samosprávných celků, tedy obcí a krajů.
Nejdéle na rok, nejméně za polovic mzdy
Zaměstnavatel a zaměstnanec můžou konkurenční doložku sjednat přímo v pracovní smlouvě nebo v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr, případně v dodatku k ní. Konkurenční doložka musí být vždycky sjednána písemně. Podepsat ji můžou už s pracovní smlouvou, zaměstnavatel může dokonce podpisem konkurenční doložky podmínit uzavření pracovní smlouvy. Stejně tak ji ale můžou uzavřít kdykoli během zaměstnání.
Na základě takové konkurenční doložky pak zaměstnanec nesmí po sjednanou dobu, nejdéle ale jeden rok, vykonávat výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnanec tedy nesmí podnikat nebo pracovat ve stejném oboru jako zaměstnavatel.
Za to mu ale zaměstnavatel musí vyplácet peněžité vyrovnání, a to za každý měsíc dodržování závazku nekonkurovat bývalému zaměstnavateli nejméně polovinu jeho dosavadního průměrného měsíčního výdělku. Dohoda bez současné peněžité kompenzace je neplatná a zaměstnanec ji dodržovat nemusí.
Pokud se smluvní strany nehodnou jinak, peníze se vyplácejí měsíčně a zpětně – jako mzda. Jestliže zaměstnavatel včas nevyplatí peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti, pak může zaměstnanec dohodu o konkurenční doložce vypovědět, zaniká pak prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Pokuta
V dohodě o konkurenční doložce může být sjednána také přiměřená smluvní pokuta vůči zaměstnanci pro případ, že závazek zdržet se konkurenční činnosti poruší. Přiměřenost výše smluvní pokuty se poměřuje povahou a významem podmínek, za kterých se konkurenční doložka sjednává, tedy významu toho jaké obchodní, výrobní, vědecké a jiné tajemství si zaměstnavatel chrání. Jestliže zaměstnanec závazek poruší a zaplatí smluvní pokutu, jeho povinnost zákazu konkurence zanikne. Smluvní pokuta proto nesmí být příliš nízká, aby se zaměstnanci nevyplatilo porušit zákaz konkurence a zaplatit peníze, ale ani příliš vysoká, aby ji v případném sporu soud neshledal nepřiměřenou.
Odstoupit od konkurenční doložky můžou zaměstnavatel i zaměstnanec jen důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků; ze strany zaměstnavatele je přitom odstoupení přípustné, jen jestliže bylo učiněno v době trvání jeho pracovního poměru se zaměstnancem.
Sdílejte článek, než ho smažem