„Dá se říct, že v horších dobách je platební morálka paradoxně lepší. Nejsou to jen odběratelé, kteří si vybírají spolehlivé dodavatele, ale i dodavatel se rozhoduje opatrněji, zda dodávat s dlouhou splatností někomu, kdo by nemusel platit,“ konstatuje Adam Šoukal, zakladatel a CEO platební instituce Roger. To ale neznamená, že se teď firmy kvůli cashflow neocitají v problematické situaci. Covid přinesl několik trendů, které můžou zdravé peněžní toky v podnicích narušit.
Rozštípnutá ekonomika
Ekonomové se shodují, že dopady pandemie nejsou spravedlivé. Ekonomika je podle nich štípnutá. Jsou sektory, které v pandemii posílily, jiná odvětví se z dopadů protipandemických opatření teprve sbírají. „Co se týče platební morálky, situace se liší podle odvětví. Zásadní výpadky s proplácením faktur sice zatím nezaznamenáváme, ale je fakt, že jsou odvětví, která na tom nejsou finančně dobře. To je třeba cestovní ruch nebo stravovací služby,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar hodnotí stav z hlediska cashflow firem jako uspokojivý. Roli podle něj sehrála i pomoc vlády a rychlá reakce Evropské unie, což je rozdíl proti krizovým rokům 2008 a 2009. „Tehdy reakce ze strany Evropské unie nebyla vůbec dobrá. To se teď změnilo. A důležité je i říci, že zatímco byly banky v době finanční krize součástí problému, teď jsou naopak součástí jeho řešení,“ vysvětluje.
K plošnému selhávání platební morálky kvůli pandemii tedy na tuzemském trhu nedochází. Adam Šoukal říká, že stěžejní je samozřejmě vyhnout se potenciálně nespolehlivým obchodním partnerům. „Sektorově se nedá říct, že by byl některý výrazně jiný. Jednotlivá selhání platební schopnosti hrozí potenciálně ve všech odvětvích,“ doplňuje. Odběratelům se vyplatí prověřovat obchodní partnery aspoň v insolvenčním rejstříku.
Zaplatíme, ale později
Přes relativně uspokojivou kondici však mají tuzemské firmy tendenci upravovat dosavadní podmínky smluv s dodavateli. Průměrná splatnost na faktuře se v Česku v posledních měsících prodlužuje. A platí to hned pro vícero odvětví. Například dopravu a skladování, stavebnictví, velkoobchod, maloobchod, ale i e-commerce.
„Potvrzuje se nám, že velcí odběratelé tlačí splatnosti faktur nahoru a požadují po svých dodavatelích 60 a více dnů,“ popisuje Adam Šoukal. Dodavatelé se sice snaží naopak tlačit splatnosti dolů, bývají ale při vyjednávání ve slabší pozici a jsou nuceni klientům vyhovět. „Především pro malé a střední společnosti nebyla délka splatnosti faktur optimální ani před pandemií a ta situaci rozhodně nezlepšila,“ pokračuje Šoukal.
Inflace a výpadky
Další trend je, že většině sektorů se v posledních měsících snížila průměrná výše fakturace. Například v automotive došlo k ponížení průměrné fakturované částky od roku 2019 do letoška takřka o polovinu. A to z 298 tisíc korun předloni na 169 tisíc letos. To samé je v dopravě a skladování, kde průměrně fakturovaná částka klesla ze 113 tisíc korun na 50,6 tisíce.
Neznamená to, že by si firmy účtovaly míň. Jen už nepíšou dvě nebo víc zakázek na jednu fakturu. Tu vystavují hned, jak jde něco fakturovat. Lepší vrabec v hrsti…
I podle Jaroslava Hanáka ze Svazu průmyslu je reakce firem, které se snaží zrychlit tok peněz, přirozená. O to víc v době, kdy dochází k překotným změnám na trhu. Uvádí to na příkladu své dopravní společnosti v letech 1993 až 1994. Tehdy se firma jako většina dalších v oboru potýkala s platební neschopností odběratelů za služby.
„Před uzavřením každého obchodu důkladně prověřovali solventnost i sebemenšího obchodního partnera. Služby jsme v maximální míře poskytovali za hotové peníze, vybírali jsme zálohy a usilovně vymáhali pohledávky po splatnosti. Zrychlovali jsme koloběh hotových peněz, jak to jen šlo,“ vzpomíná Hanák. V praxi to znamenalo rychlejší odvody tržeb i vyúčtovaných záloh.
Podle Adama Šoukala se podobně chová mnoho českých firem i dnes. Cílem je zachytit konjunkturu a zajistit mnohde váznoucí nabídku.
Externí financování faktur
Jako řešení výkyvů v cashflow odborníci doporučují externí financování faktur neboli faktoring. Tuto službu poskytují některé banky i soukromé společnosti. Klientům za poplatek okamžitě proplácejí faktury s jinak dlouhou dobou splatností.
Stávající zkušenosti ukazují, že firmy tyto služby využívají především v několika typických případech. Bývá to často před Vánoci či na začátku léta, kdy se navyšuje poptávka po spotřebitelských produktech. Dále pak, když si chtějí zajistit dostatečný provozní kapitál. Třetím motivem je potřeba zvládnout velkou zakázku, nakoupit větší množství zboží či materiálu nebo nabrat výraznější pracovní posily.
Automatické řešení faktur s jistotou finančního partnera, který faktury zároveň i profinancovává, má své výhody. „Externí financování faktur umožňuje mít vyfakturované peníze na účtu ihned a moci je investovat do rozvoje firmy nebo nových zakázek. Klienti nejsou nuceni čekat na dlouhé splatnosti, což jim pomáhá odstranit stress o stabilní cashflow,“ upřesňuje za službu Roger Adam Šoukal.
Pro firmy přitom může být zajištění zdravých finančních toků stále palčivější otázkou.
Vzhledem k tomu, jak silně centrální banky a vlády jednotlivých států dopují ekonomiku likviditou, lze očekávat další zrychlení toku peněz. Doufejme přitom, že za stále únosné inflace. To i proto, abychom se nakonec nedostali do situace, že splatnost faktur se významně zkrátí, protože ceny porostou každým týdnem.
Daniel Tácha
Daniel Tácha je novinář, copywriter a příležitostný spisovatel. Psal pro Lidové noviny, Týden, Český rozhlas, Czech Business Weekly a další. Založil společnost Copywrite Company a vede web s drzým jménem Fintag. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem