Pokud jste u zaměstnavatele v pracovním poměru aspoň jeden rok a odpracovali jste z něj minimálně šedesát dní, máte nárok na čtyři týdny dovolené, státní zaměstnanci dokonce na pět týdnů volna, učitelé a pedagogové na osm.
Minimální délku dovolené zaručuje zákoník práce. Se zaměstnavatelem se ale v pracovní nebo kolektivní smlouvě můžete dohodnout na prodloužení; týden volna navíc je oblíbený benefit.
Na týden dodatkové dovolené mají ze zákona nárok lidé, kteří pracují v mimořádně náročných profesích, třeba horníci nebo zaměstnanci záchranky.
V nové práci
Jestli jste u zaměstnavatele nově (míň než rok), máte nárok pouze na poměrnou část dovolené: na dvanáctinu roční dovolené za každý měsíc pracovního poměru. Pokud jste v daném kalendářním roce pro zaměstnavatele neodpracovali ještě ani šedesát dnů, máte nárok pouze na dovolenou za odpracované dny: na dvanáctinu roční dovolené za každých jednadvacet odpracovaných dnů. Za doby výkonu práce se v tomhle případě považují i doby, kdy:
Když do práce dlouhodobě nechodíte z jiných důvodů, může vám zaměstnavatel dovolenou krátit, a to i v případě, že jste u něj zaměstnaní víc než rok a máte odpracovaných šedesát dní z roku. Dovolenou zkrátí o jednu dvanáctinu za prvních sto zameškaných pracovních dnů a o jednu dvanáctinu za každých dalších jednadvacet zameškaných pracovních dnů. Když například na delší dobu onemocníte (s výjimkou nemocí z povolání a pracovních úrazů), můžete nárok na dovolenou za daný rok úplně ztratit.
Pozor na to, že odpracované dny se počítají vždy za daný kalendářní rok – takže kupříkladu doba, kterou jste loni strávili na mateřské, nehraje pro nárok na dovolenou za letošní rok roli.
Poměrnou část dovolené, na kterou máte nárok, alespoň orientačně propočte naše kalkulačka:
Nerovnoměrně rozložené směny
Když pracujete ve dvanáctihodinových směnách, odpracujete za den o čtyři hodiny víc než ostatní. Máte nárok na míň dnů dovolené, ale dostanete za ně víc peněz, náhrada mzdy se totiž počítá za dvanáct hodin, místo klasických osmi. V týdnu také máte víc dnů, kdy do práce beztak nechodíte – ve srovnání s lidmi, kteří pracují obvyklých pět dní v týdnu osm hodin denně.
Podle zákoníku práce máte při nerovnoměrně rozložené pracovní době nárok na „tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu vaší dovolené připadá v celoročním průměru“. Nejsou to úplně snadné počty, ale naše kalkulačka si s nimi poradí:
Zkrácené úvazky
Když pracujete na poloviční úvazek, třeba čtyři hodiny denně pět dní v týdnu, máte nárok na dvacet dní dovolené jako ostatní. Pokud máte při sníženém úvazku pracovní dobu rozvrženou do menšího množství směn, třeba pracujete jen dva dny v týdnu, máte nárok na čtyři týdny dovolené jako ostatní, ale počet dnů dovolené bude menší. Jestli má váš pracovní týden dva dny, vychází to na osm dní dovolené za rok.
Kdo určí termín
Termín dovolené určuje zaměstnavatel. Oznámit vám ho musí písemně, nejmíň čtrnáct dní dopředu (pokud se nedohodnete jinak). Měl by vám dovolenou stanovit tak, abyste ji mohli vybrat vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém vám na ni vznikl nárok.
Podle zákoníku práce by se měl zaměstnavatel držet těchto zásad:
- pokud zaměstnanci dává dovolenou po částech, musí alespoň jedna část trvat nejmíň dva týdny v kuse (pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak),
- zaměstnavatel zohlední své provozní potřeby, ale také oprávněné zájmy zaměstnance (třeba, když zaměstnanec kvůli dětem potřebuje dovolenou vybrat v době letních prázdnin nebo se jede léčit do lázní),
- z provozních důvodů může zaměstnavatel po dohodě s odbory a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené (celozávodní dovolenou); hromadná dovolená ale nesmí být delší než dva týdny (u uměleckých souborů čtyři týdny) v kalendářním roce,
- když zaměstnankyně požádá o dovolenou, která má přímo navazovat na její mateřskou dovolenou, musí jí zaměstnavatel vyhovět (to samé platí, když chce zaměstnanec dovolenou bezprostředně po rodičovské, která trvala stejně dlouho, jako může žena čerpat mateřskou).
Zaměstnavatel vám může povolit vzít si dovolenou, i když vám na ní zatím nevznikl nárok, pokud se dá očekávat, že podmínky do konce roku (nebo do skončení pracovního poměru) splníte. Když je nakonec nesplníte, máte povinnost vrátit příslušnou část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou.
Převádění dovolené
Dovolenou byste měli vyčerpat v kalendářním roce, ve kterém vám na ni vznikl nárok. Když to není možné kvůli překážkám na straně zaměstnance (jste na nemocenské, mateřské, rodičovské nebo třeba pečuje o nemocné dítě), nebo naléhavým provozním důvodům zaměstnavatele, musí zaměstnavatel termín dovolené stanovit tak, abyste ji vybrali do konce dalšího roku. Když vám termín neurčí do konce června následujícího roku (čerpání může proběhnout kdykoli do konce roku), můžete si termín vybrat sami. Zaměstnavateli ho ale musíte písemně sdělit nejmíň čtrnáct dní předem.
Pokud jste dovolenou nemohli vyčerpat z důvodu pracovní neschopnosti nebo mateřské či rodičovské, je zaměstnavatel povinný stanovit vám termín dovolené, jakmile tyto překážky v práci pominou.
Tolik zákonná pravidla. V praxi se samozřejmě můžete se šéfem na termínu a čerpání dovolené i jejím převádění domluvit i jinak.
Kolik za dovolenou dostanete, tedy jak vysokou náhradu mzdy (nebo platu) budete brát, se na Peníze.cz dočtete už za pár dní.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 1. 2019 10:59, standa
Dobrý den .Prosím o radu dělám 16 hod v kuse a pak mám dva dni volno celkem za měsíc mám 160 hod odpracováno x 12 měsíců na kolik dovolený mám nárok za rok ? Bylo mi řečeno jen 10 dní pracovních protože mám dva dny volno i když dělám 16 hod najednou . Ale zase já říkám , že mám stejně hodin jako když někdo chodí do práce od pondělka do pátku na 8 hod , že by měl mít podle zákona 20 dní pracovních . děkuji
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 11. 2018 8:36, Hana
Nemusí.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.