Na úvod se hodí připomenout, jakými pravidly se dovolená řídí dnes. Nárok na dovolenou má každý zaměstnanec ze zákona. Pokud je v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň rok a odpracoval z něj nejméně 60 dní, dělá zákonná výměra dovolené minimálně čtyři týdny. Řada zaměstnavatelů přidává ještě týden navíc jako benefit, v některých profesích delší volno nařizuje zákon. Typicky jde o státní úředníky, kteří mají ze zákona nárok na pět týdnů dovolené nebo pedagogické pracovníky, kterým zákon přiznává osm týdnů volna.
Když trvá pracovní poměr méně než jeden rok, má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené – na jednu dvanáctinu dovolené za každý měsíc pracovního poměru.
Zároveň platí – alespoň podle zákoníku práce – že termín dovolené určuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec sám. Šéf by měl naplánovat dovolenou tak, abyste ji stihli vyčerpat během kalendářního roku, za který vám náleží. V praxi se ale většinou obě strany – zaměstnanec a zaměstnavatel – snaží na dovolené shodnout.
Nemusíte na sobě šetřit, a přesto můžete ušetřit. Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete si ho u nás i objednat. Stačí říct, jakým způsobem byste ho nejraději kupovali, jestli ho chcete nakoupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj chcete dojít osobně.
Ačkoli by se dovolená měla vyčerpat v příslušném kalendářním roce, stává se běžně, že člověku pár dní nebo třeba týden dovolené na konci roku přebyde. A právě převádění nevyčerpané dovolené do dalšího roku je jedna z oblastí, kterou chce návrh zákona změnit. Podle současných pravidel by se totiž měla do dalšího roku převádět jen dovolená, kterou člověk nemohl čerpat kvůli pracovní neschopnosti, mateřské či rodičovské dovolené nebo péči o nemocné dítě. Další z důvodů, které zákoník práce připouští, jsou naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele. V zákoně nejsou tyto provozní důvody nijak blíž popsané, může jít třeba o situaci, kdy vás v práci potřebují kvůli dokončení důležité zakázky.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí, kde novela vznikala, jsou ale tato pravidla zbytečně striktní, u některých zaměstnanců prý ani nedávají moc smysl. „Nejen, že v praxi existují situace, kdy u zaměstnance vstupujícího do pracovního poměru například v posledním čtvrtletí kalendářního roku, lze jeho právo na dovolenou s přesností stanovit prakticky až v závěru tohoto roku, ale i situace, kdy je v zájmu a ve prospěch zaměstnance, aby si část dovolené, na niž získal právo v kalendářním roce, mohl z vlastního podnětu převést do následujícího kalendářního roku a mohl ji tak čerpat v tomto roce, aniž by již splnil podmínky nároku na novou dovolenou,“ píše se konkrétně v důvodové zprávě k zákonu.
Nově tedy půjde převést do dalšího roku zbývající volné dny také na podnět zaměstnance. Ovšem jen pokud půjde – alespoň v souladu se zákoníkem práce – o dny, které zaměstnanec nevyčerpal nad rámec zákonných čtyř týdnů. Pro učitele bude platit limit šesti týdnů. Šéfa bude potřeba požádat o převedení nevyčerpané dovolené písemně.
Další změna, kterou novela zákoníku výhledově zavádí, je způsob výpočtu dovolené. Nyní, když chce zaměstnavatel určit, na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok, vychází z počtu odpracovaných dní, respektive z počtu směn. Takový způsob je podle Ministerstva práce a sociálních věcí zastaralý, nereflektuje dnešní flexibilní formy zaměstnávání. V novém způsobu výpočtu dovolené, bude místo odpracovaných dní či směn určující počet hodin odpracovaných za týden, takzvaná týdenní pracovní doba.
Důvodová zpráva upozorňuje, že dnešní výpočet dovolené je nespravedlivý a disproporční, protože někteří lidé pracují v osmihodinových směnách a další v dvanáctihodinových směnách. Když si pak vezme dovolenou pracovník osmihodinové směny, vyhne se osmi hodinám práce. Ten, kdo dělá dvanáctky, se ale logicky vyhne 12 hodinám práce. Oběma se přitom odečte jeden den dovolené. Pokud oba pojedou na čtrnáctidenní dovolenou, bude zaměstnanec pracující od pondělí do pátku po osmi hodinách čerpat deset dní dovolené. Kdežto zaměstnanec, který pracuje v dvanáctihodinových směnách a do práce jde jeden týden třikrát a druhý týden čtyřikrát, bude čerpat pouze sedm dní dovolené. Jestliže se ale bude dovolená počítat na hodiny, odečte se oběma zaměstnancům téměř stejný počet hodin – v prvním případě osmdesát hodin, v druhém osmdesát čtyři.
Dál bude platit, že každý zaměstnanec má nárok na minimálně čtyři týdny dovolené za kalendářní rok. Škrtá se ovšem podmínka alespoň šedesáti odpracovaných dní, která v praxi vedla k tomu, že lidé pracující v nerovnoměrně rozvržených směnách na dovolenou dosáhli později než kolegové se standardně rozvrženou pracovní dobou.
Nově tedy nárok na dovolenou vznikne zaměstnanci v pracovním poměru, který bude: nepřetržitě konat práci u stejného zaměstnavatele po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené pracovní doby nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Kdo bude u zaměstnavatele kratší dobu, bude mít nárok na poměrnou dovolenou, jakmile odpracuje alespoň čtyři týdny – konkrétně na jednu dvaapadesátinu odpracovaných hodin za týden.
Nový výpočet dovolené si můžete projít v příkladech. Obecně vám pro výpočet bude stačit, když počet hodin, které týdně průměrně odpracujete, vynásobíte čtyřmi nebo pěti – záleží, kolik týdnů dovolené jste si se zaměstnavatelem dohodli ve smlouvě.
Když pracujete 40 hodin týdně…
Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Se zaměstnavatelem si ve smlouvě dohodl pět týdnů dovolené. U téhož zaměstnavatele nepřetržitě pracoval 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. Během těchto 52 týdnů odpracoval celkem 2080 hodin – v průměru tedy 40 hodin připadajících na jeden týden. Dovolená mu přísluší v plné délce za kalendářní rok, konkrétně 200 hodin (40 × 5).
Pokud by stejný zaměstnanec v rozvržených směnách odpracoval během 52 týdnů v kalendářním roce více hodin, například 2100, v průměru tedy 40,38 hodin týdně, přísluší mu rovněž dovolená v plné délce za kalendářní rok 200 hodin. K hodinám odpracovaným nad průměrnou délku týdenní pracovní doby se totiž nepřihlíží.
Když máte kratší týdenní pracovní dobu…
Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 30 hodin. Se zaměstnavatelem si ve smlouvě dohodl 5 týdnů dovolené. U téhož zaměstnavatele nepřetržitě pracoval 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. Během těchto 52 týdnů odpracoval celkem hodin 1585 hodin – v průměru tedy 30,4 hodiny připadající na jeden týden. Za rok mu proto přísluší dovolená v plné délce, konkrétně 150 hodin (30 × 5). K odpracovaným hodinám nad průměrnou délku sjednané kratší týdenní pracovní doby se také nepřihlíží.
Když nejste u zaměstnavatele celý rok…
Zaměstnanec nastoupil od prvního listopadu do firmy, která standardně poskytuje zaměstnancům 5 týdnů dovolené ročně. Do konce roku odpracoval osm týdnů, jeho stanovená týdenní pracovní doba přitom dělala 40 hodin a skutečně v průměru odpracoval 40 hodin týdně. Splnil podmínku výkonu práce alespoň po dobu čtyř týdnů, měl tak nárok na poměrnou část dovolené – konkrétně na osm dvaapadesátin ze stanovené týdenní pracovní doby čtyřiceti hodin. Výpočet pak vypadá následovně: Jednu dvaapadesátinu (40 hodin vydělíme 52) 0,769 je potřeba vynásobit 8 – protože zaměstnanec má nárok na osm dvaapadesátin. Výsledek 6,152 se následně vynásobí 5, tedy počtem týdnů dovolené, na kterou by měl zaměstnanec nárok po odpracování jednoho roku. Výsledek 30,76 se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru, což dělá 31 hodin dovolené.
Zdroj: Novela zákoníku práce
Pokud zákonodárci novelu zákoníku práce schválí, což je ovšem v čase politické krize věc nepříliš jistá, začnou nová pravidla platit od roku 2018. Pro letošek tedy určitě všechno zůstává při starém. Bez váhání tak můžete využít naše kalkulačky, se kterými si lehce spočtete, jak vysokou náhrady mzdy za dovolenou dostanete i kolik dnů volna můžete čerpat, pokud pracujte v nerovnoměrně rozvržených směnách.
Čerpání dovolené mimo jiné znamená, že za dny volna dostanete náhradu mzdy. Kolik to dělá, si snadno spočtete na naší kalkulačce. Stejně tak počty ulehčíme tomu, kdo pracuje v nerovnoměrně rozvržených směnách nebo potřebuje vypočítat poměrnou část dovolené.
Monika Veselíková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 5. 2017 19:15, ellen
Z každé další úpravy zákonů vždy získám dojem, že je to jen snaha o další okrádání zaměstnanců. Jen příklad z vlastní zkušenosti: pracuji ve směnném provozu - základní prac. doba 7,5 h/den, směny s nepravidelným nástupem, 12 h noční, 12 h denní a denní 7,5 h, včetně svátků, sobot a nedělí. Ty 12-ky jsou brány jako přesčas (co je nad 7,5 h). Jinou možnost pracovní doby nemáme, takže ty přesčasy jsou "nucené", ale nemáme je zaplacené (jen občas a max. 10 h za měsíc). Těch přesčasových hodin máme za měsíc i 40 (je nás málo), ale většinu si musíme vybrat v náhradním volnu. Mnohdy se stane, že máme za měsíc jen jeden volný víkend. Jenže ten pravý paradox je v tom, že čím více přesčasů děláme, tím máme více NV, tím je nás méně v práci, takže stále děláme za dva, a v důsledku toho prý máme "více volna" (zvláště, když děláme noční směny), tak nám každý rok krátí dovolenou - řádnou o 5 a více dnů, dodatkovou o 0,5 - 1 den. Prý je to tak v pořádku... Zkoušeli jsme se už obrátit i na odbory, ale bohužel, v naší organizaci jsou tyto úzce spjaty s vedením, takže se nás nemá kdo zastat. Je to dost zoufalá situace, kterou nechce nikdo z vedení řešit. Zaměstnavatel nás tak vlastně okrádá o placenou dovolenou, jelikož máme místo ní "volno", které jsme si odpracovali, a které nám nikdo nezaplatí. Zaměstnavatel nám naplánuje směny a platí nás podle tohoto plánu, i když směny skutečně odpracované plán převyšují. A řádnou dovolenou si vybíráme po 1 - 2 dnech nebo dokonce po hodinách, protože je nás tak málo, že nemáme kdy si ji vybrat. Moc chytře to mají vymyšleno. Když jsme se ohradili proti neplacení přesčasů, bylo nám řečeno, že nám nebudou platit nic (máme být vděční za těch 10 h!), když do toho budeme vrtat (prostě by nám do plánu přidali imaginární "okna")... A když má někdo nemocenskou, tak to "spláče nad výdělkem" - doslova. Zaměstnavatel první 3 dny neplatí, soboty a neděle také ne, a pak nám naplánuje 4 "okna" do 2 týdnů, a z nemocenské zaplatí tak 2 - 3 dny - jo, z takové "sumy" se pak můžete jít leda pást, protože sotva zaplatíte bydlení... Bohužel si není u koho stěžovat, jsme příspěvková organizace spadající pod město, a tam "ruka ruku myje".
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 6. 2017 9:35, Ambler Shannon
Jmenuji se Ambler Shannon Já jsem dostal můj úvěr ve výši 100.000 eur od Carl Mosley Loan Firm poté, co jsem byl splašen jinými věřiteli, Carl Mosley Loan Firm Na můj obličej mi skutečně dali úsměv, teď můžu dobrou péči o můj obchod a ostatní Osobní potřeby, můžete je kontaktovat prostřednictvím e-mailu: Carlmosleyloanfirm@yahoo.com kontaktujte je nyní pro vaši půjčku Jsou důvěryhodní úvěrové věřitelé
S pozdravem,
Ambler Shannon
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.