Dovolená: Na co máte nárok a o čem rozhoduje šéf

Každý zaměstnanec, který je u zaměstnavatele v pracovním poměru alespoň jeden rok a odpracoval z něj minimálně šedesát dní, má nárok na čtyři týdny dovolené. Státní zaměstnanci mají nárok na pět týdnů volna, učitelé a pedagogové na osm týdnů za rok.

Minimální délku dovolené zaručuje zákoník práce. Se zaměstnavatelem se ale v pracovní nebo kolektivní smlouvě můžete dohodnout na jejím prodloužení; týden volna navíc je žádaným benefitem.

Ze zákona mají na týden dodatkové dovolené nárok lidé, kteří pracují v mimořádně náročných profesích, například horníci nebo pracovníci vězeňské služby.

Zvlášť obtížná práce!

Za zaměstnance, kteří vykonají zvlášť obtížnou práci, a mají tudíž nárok na týden dodatkové dovolené, se podle zákoníku práce považují lidé, kteří:

• pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol
• pracují na pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy
• jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy
• jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření
• pečují o duševně choré či mentálně postižené (nebo je ošetřují)
• jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě vězeňské služby
• pracují v tropických nebo zdravotně obtížných oblastech
• pracují ve vězeňské službě v přímém styku s obviněnými nebo odsouzenými
• pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách
• vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby

Propojeno!

Když čerpáte dovolenou, nedostáváte mzdu, ale náhradu mzdy. Kolik to dá, spočítá naše kalkulačka. Může se stát, že budete brát víc, než kdybyste potili krev v práci:

Náhrada mzdy za dovolenou v roce 2016

Pracuji v nerovnoměrně rozložených směnách

Jestli pracujete v nerovnoměrně rozložených (typicky dvanáctihodinových) směnách, určuje se délka dovolené trochu jinak. Váš pracovní den je o čtyři hodiny delší, než je běžné, takže máte nárok na méně dnů volna – ovšem samozřejmě nad rámec volných dnů, které vám tak jako tak vycházejí v rozpisu směn. Za dny dovolené dostanete víc peněz než ostatní, náhrada mzdy se totiž počítá za dvanáct hodin, místo běžných osmi.

Podle zákoníku práce máte při nerovnoměrně rozložené pracovní době nárok na „tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu vaší dovolené připadá v celoročním průměru“. Nemusí to být úplně jednoduché počty, s klidem je svěřte naší kalkulačce:

Pracuji na zkrácený úvazek

Zaměstnanec, který pracuje například šest hodin denně pět dní v týdnu, má nárok na dvacet dní dovolené, stejně jako ostatní. Když máte při sníženém úvazku pracovní dobu rozvrženou do menšího množství směn, třeba pracujete jen dva dny v týdnu, máte nárok na čtyři týdny dovolené jako ostatní, ale počet dnů dovolené bude nižší. Jestli má váš pracovní týden dva dny, dá to celkem osm dní dovolené ročně.

Srovnejte to!

Cestovní pojištění

Jedete do světa? Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete ho u nás i objednat. Stačí říct, jak byste ho nejradši kupovali, jestli ho chcete koupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj dojdete osobně.

Online Call Centrum Osobně

Chci také ušetřit

Jsem v zaměstnání krátce

Jestli jste u zaměstnavatele v pracovním poměru míň než jeden rok, máte nárok jen na poměrnou část dovolené: jednu dvanáctinu roční dovolené za každý měsíc pracovního poměru.

Jestli jste pro svého zaměstnavatele v daném kalendářním roce ještě neodpracovali ani šedesát dní, máte nárok pouze na dovolenou za odpracované dny, konkrétně na jednu dvanáctinu roční dovolené za každých jednadvacet odpracovaných dnů.

Do dob výkonu práce se při posuzování nároku na dovolenou, zahrnují také období, kdy:

• vám znemožní výkon práce překážky na straně zaměstnavatele
• jste na mateřské dovolené
• čerpáte místo mateřské rovnou rodičovskou dovolenou – započte se v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou
• jste v dočasné pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání
• čerpáte dovolenou
• nepracujete proto, že je svátek nebo čerpáte náhradní volno za práci přesčas či ve svátek

Když do práce dlouhodobě nechodíte z jiných důvodů, než jmenujeme výš, má zaměstnavatel právo vám dovolenou krátit – přes to, že jste v pracovním poměru víc než jeden rok a máte odpracováno alespoň šedesát dní z roku. Dovolenou zkrátí o jednu dvanáctinu za prvních sto zameškaných pracovních dnů a pak vždy o jednu dvanáctinu za každých dalších zameškaných jednadvacet pracovních dnů.

Dlouhodobě nemocný člověk tedy může nárok na dovolenou ztratit (pokud netrpí nemocí z povolání nebo není v neschopnosti následkem pracovního úrazu). Pozor také, abyste nezaměňovali mateřskou a rodičovskou dovolenou: mateřská se do odpracovaných dní počítá, rodičovská obvykle ne – pocítit to můžete, když se po mateřské nebo rodičovské vrátíte do práce a záhy budete chtít volno. Myslete i na to, že odpracované dny se počítají vždy za daný kalendářní rok – například čas, který jste strávili na mateřské loni, tedy nemusí být pro nárok na dovolenou za letošní rok relevantní.

Poměrnou část dovolené, na kterou máte nárok, vám orientačně spočítá naše kalkulačka:

Anketa

Dohodnete se se zaměstnavatelem zpravidla snadno o termínu dovolené?

Vychází mi maximálně vstřícKonstruktivně se dohodneme, neděláme si zleDost bojujeme, ale je to fér soubojSpíš mi nadiktuje, jak to budeNemám dovolenou

Kdo určuje termín dovolené

Termín dovolené podle zákona určuje zaměstnavatel, i když v praxi jde většinou o dohodu. Oznámit vám ho musí písemně, alespoň čtrnáct dní předem (pokud se nedomluvíte na kratší době) – měl by ho stanovit tak, abyste dovolenou mohli vyčerpat vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém vám nárok na dovolenou vznikl. Podle zákoníku práce by se měl zaměstnavatel při určování termínu dovolené přidržet několika pravidel:

• pokud zaměstnanci poskytuje dovolenou po částech, musí alespoň jedna část trvat nejméně dva týdny v kuse, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak
• zaměstnavatel při určování termínu přihlíží ke svým provozním důvodům, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance – například v situaci, kdy zaměstnanec potřebuje čerpat dovolenou v době, kdy mají jeho děti prázdniny, nebo se jede léčit do lázní
• pokud to vyžadují provozní důvody, může zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené (tzv. celozávodní dovolenou); hromadná dovolená ale nesmí přesáhnout dva týdny (u uměleckých souborů čtyři týdny) v kalendářním roce

Výjimka platí pro zaměstnankyni, která požádá zaměstnavatele o dovolenou tak, aby bezprostředně navazovala na konec mateřské dovolené. V tomto případě zaměstnavatel musí vyhovět a požadovanou dovolenou dát. Totéž platí pro muže, který chce čerpat dovolenou bezprostředně po rodičovské, která trvala stejně dlouho, jako je žena oprávněna čerpat mateřskou.

Zaměstnavatel vám může určit čerpání dovolené, i když jste zatím nesplnili podmínky pro vznik nároku na dovolenou, pokud se dá předpokládat, že podmínku splníte do konce kalendářního roku (nebo do skončení pracovního poměru). Když podmínky nakonec nesplníte, jste povinní zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou.

Když vám zaměstnavatel zruší už schválenou dovolenou, máte právo na náhradu vzniklých nákladů, například za storno zájezdu. Když vás z dovolené odvolá zpět, musí zaplatit i všechny dodatečné náklady, třeba zpáteční letenku.

Převádění dovolené do dalšího roku

Jak už bylo řečeno, zaměstnavatel by měl určit termín dovolené tak, abyste ji vyčerpali v kalendářním roce, ve kterém vám na dovolenou vznikl nárok. Jsou tu ale dvě výjimky: pokud vyčerpání dovolené brání překážky na straně zaměstnance (například je na nemocenské, mateřské, rodičovské nebo pečuje o nemocné dítě), nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele. Když z těchto důvodů nemůžete dovolenou vyčerpat v daném kalendářním roce, musí zaměstnavatel její termín určit tak, abyste ji vybrali do konce následujícího kalendářního roku. Když vám nestanoví termín čerpání dovolené za loňský rok do konce června (čerpání přitom může proběhnout kdykoli do konce roku), můžete si ho zvolit sami. Čerpání dovolené (a datum) ale musíte zaměstnavateli písemně oznámit aspoň čtrnáct dní předem.

Jestli jste dovolenou nemohli vyčerpat z důvodu pracovní neschopnosti nebo mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinný určit vám termín čerpání této dovolené, jakmile pominou zmiňované překážky v práci – uzdravíte se nebo se vrátíte z mateřské či rodičovské.

Čerpání zbytku dovolené samozřejmě můžete odložit na následující kalendářní rok také v případě, že se tak se zaměstnavatelem dohodnete. 

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem