Zdroj: Shutterstock
Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou od letošního roku využívat takzvanou paušální daň. Pro rok 2021 ji využilo přes 70 tisíc lidí. Kdo se chce přidat od roku 2022, může se hlásit už teď a čas má do 10. ledna 2022.
Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce dál využívat dosavadní způsoby, především výdajové paušály (procento z příjmů podle druhu podnikání) nebo skutečné výdaje (daňovou evidenci), může u nich zůstat.
Paušální daň podnikatelům umožňuje, aby v jediném odvodu platili v příštím roce 5994 korun měsíčně (letos je to 5469 korun). Z toho 100 korun tvoří samotná daň z příjmů, zbytek pak minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent (v příštím roce 3267 korun) a minimální záloha na zdravotní pojištění (2627 korun). Odvody na pojistné každý rok rostou podle vývoje průměrné mzdy – tak jako rostou minimální zálohy i doteď.
Kdo se chce od příštího roku přidat, musí do 10. ledna 2022 poslat oznámení na finanční úřad – a to buď elektronicky třeba s využitím datové schránky či bankovní identity, nebo klasicky na papíře odeslaném doporučeně na finanční úřad nebo osobně předaném na podatelně. České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) ani zdravotní pojišťovně podnikatelé přechod na paušální daň nehlásí, informaci jim předá finanční správa.
Kdo paušální daň využívá už v roce 2021 a chce v tom pokračovat, nemusí nic dělat, pokračuje automaticky (musí přitom stále splňovat podmínky pro paušální daň) a jenom si zvýší od ledna platbu. Naopak kdo se chce od paušální daně odhlásit, musí to finančnímu úřadu dopředu nahlásit.
Pokud během roku 2022 začínáte podnikat nebo obnovujete činnost, můžete se k paušální dani přihlásit zároveň s oznámením o tom, že zahajujete nebo obnovujete podnikatelskou činnost – tedy i po 10. lednu.
OSVČ, která chce platit daň z příjmů paušálně, nesmí mít v uplynulém roce zisk přes milion korun (nepočítají se příjmy osvobozené od daně nebo daněné srážkovou daní), nesmí být plátcem DPH. Nesmí také být v insolvenčním řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Nesmí také vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou. To znamená, že OSVČ, která zároveň pracuje na dohodu, má nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 korun měsíčně a dohoda o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.
Přechod na paušální daň může podnikatelům přinést hned několik výhod. Především se jim zjednoduší administrativa, protože v jediném odvodu (místo tří různých) zaplatí vždycky jenom pevně danou částku a navíc nebudou muset podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. S paušální daní také mají jistotu, že nebudou doplácet ani daň, ani pojistné.
Musí si ale dál hlídat své příjmy – podmínkou využití paušální daně totiž jsou roční příjmy do výše jednoho milionu korun. To mohou u podnikatelů s paušální daní kontrolovat finanční úřady.
Složitější to podnikatelé s paušální daní mohou mít v momentě, když chtějí úvěr. K tomu banky vyžadují nejčastěji daňové přiznání – jenže kdo využívá paušální daň, ten už ho mít nebude. Příjmy se tak budou dokládat alternativními způsoby, které pro podnikatele mohou být méně výhodné (chystáme k tomu podrobný text, kde to rozebereme detailněji).
Pro rok 2022 stoupne minimální záloha na sociální pojištění OSVČ o 253 Kč na 2841 Kč. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvýší o 234 Kč na 2627 Kč. To se odrazí i v paušální dani, která se počítá jako 100 Kč za daň z příjmů plus minimální záloha zdravotní pojištění plus o 15 % navýšená minimální záloha na sociální pojištění. Paušální daň tak v roce 2022 vzroste o 525 Kč na 5994 Kč. Kdo propočítává výhodnost paušální daně, musí počítat také s příjemnější zprávou: základní sleva na poplatníka stoupne pro rok 2022 o tři tisíce korun na 30 840 korun.
Obecně platí, že pravděpodobnost výhodnosti odvodového paušálu roste s vyšším příjmem, nižšími náklady a menším počtem využívaných daňových slev. Připočítat je samozřejmě nutné i uspořený čas nebo případné náklady na účetního, které s paušální daní odpadnou.
Dodejme, že využitím paušální daně podnikatel přijde o všechny odpočty (třeba za úroky z hypotéky nebo za zaplacené spoření na důchod) a daňové slevy, které by si jinak mohl uplatnit v daňovém přiznání.
Například u měsíčního příjmu ve výši 30 tisíc korun se paušální daň finančně nevyplatí nikdy. I v případě, že podnikatel využívá jen 40% výdajový paušál a čerpá jen základní daňovou slevu na poplatníka (která příští rok vzroste z 27 840 Kč na 30 840 Kč), tak by si s využitím paušální daně pohoršil o 396 korun měsíčně. S vyššími výdajovými paušály nebo využitím dalších daňových odpočtů by pak rozdíl vzrostl na 526 korun měsíčně. Pokud využívá daňovou slevu na děti, byl by rozdíl dokonce v řádech tisíců korun – kvůli daňovému bonusu.
Když příjem zvýšíme třeba na 50 tisíc korun měsíčně, bude se počet situací, kdy je paušál výhodný, zvyšovat. Určitě se v takovém případě vyplatí lidem, kteří dnes mají 40% výdajový paušál a uplatňují jen základní daňovou slevu na poplatníka – s paušální daní si příští rok polepší o více jak 2900 korun měsíčně. Finančně výhodné to u 40% výdajového paušálu bude i pro ty, kteří navíc ještě odečítají daňovou slevu za jedno dítě – s paušální daní příští rok ušetří na měsíčních odvodech necelých 1700 korun. Při slevě za dvě děti už to bude mírně výhodnější pro odvody počítané ze skutečných příjmů.
Při výdajovém paušálu 60 % a měsíčním příjmu ve výši 50 tisíc už počty vypadají jinak. Když taková OSVČ využije jen základní slevu na poplatníka, tak si s paušální daní připlatí 17 korun měsíčně. To už pro mnohé může být dobrá cena za ušetřenou administrativu. A jestli nyní platí ještě za daňového poradce, mohou ve finále i ušetřit. Kdyby stejný podnikatel odečítal ještě daňovou slevu na děti, bude se mu finanční nevýhodnost paušální daně zvyšovat. Už se započtením slevy za jedno dítě je rozdíl značný – paušální daň v takovém případě bude o 1284 korun měsíčně vyšší než skutečné odvody. A při uplatnění slevy za dvě děti už bude rozdíl 3144 korun měsíčně ve prospěch odvodů počítaných ze skutečných příjmů. Při 80% výdajovém paušálu a průměrném příjmu 50 tisíc korun za měsíc se pušální daň nevyplatí nikdy.
Když úroveň měsíčních příjmů zvedneme na 70 tisíc korun, tak už se paušální daň vyplatí všem, kteří mají maximálně 60% výdajové paušály. Například když vezmeme 40% výdajový paušál a využijeme jen základní daňovou slevu na poplatníka, ušetříme s paušální daní zhruba 6700 korun měsíčně. Lidé s takto vysokými příjmy však musí při využití paušální daně počítat s tím, že si snižují vyměřovací základ pro budoucí výpočet důchodů. Snižují si tedy budoucí penzi snižují a měli by si ideálně zvýšit spoření na důchod. Naopak když má někdo 80% výdajový paušál, bude pro něj stále finančně výhodnější zůstat u běžného režimu a paušální daň nevyužívat.
Co je výhodné pro vás? Spočítejte si na kalkulačce paušální daně pro rok 2022:
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
