Kdy půjdete do důchodu? Nová kalkulačka ukáže změnu
24. 11. 2023 | Kateřina Hovorková

Důchodová reforma prolomí dosavadní strop, věk odchodu do penze se tak zvýší. Spočítejte si, jestli a jak se chystané změny dotknou právě vás.
Zdroj: Shutterstock
Nedostatek zaměstnanců se prohlubuje v celém Česku, a to napříč všemi obory. Firmy musí bojovat o pracovníky, jenže ne všechny jim mohou zvýšit mzdu tak, jak lidé chtějí. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, která sleduje 300 pracovních pozic v osmi hlavních oborech ekonomiky.
Většina firem sice zvýšila mzdy, výdělky ve většině oborů přesto nemají šanci porazit inflaci, která v červenci dosáhla meziročně 17,5 procenta. Situaci nezmírnil ani příliv uprchlíků z Ukrajiny. Mezi nimi jsou totiž převážně ženy, které často nemohou nastoupit na kriticky nedostatkové pozice – zpravidla fyzicky náročné.
Na nedostatek vhodných pracovníků si zaměstnavatelé stěžují už několik let. Vyřešit ho nemusí ani zvyšování mezd nebo přidání benefitů. Na pracovní trh totiž přichází méně Čechů, než kolik z něj odchází – a výhled na další roky je kvůli demografickému vývoji ještě horší. Navíc: mnohé z profesí už prostě Češi nechtějí dělat.
Trh práce teď negativně ovlivňuje i vysoká inflace, energetická krize, ceny komodit, narušené dodavatelské řetězce, vývoj kurzu koruny nebo výše úrokových sazeb. Podíl nezaměstnaných v Česku nicméně v posledních měsících stagnuje, v červenci dosahoval 3,3 % a zůstává nejnižší v Evropské unii. Už od května 2018 je počet volných míst, které firmy dobrovolně hlásí úřadům práce, víc než registrovaných nezaměstnaných. Letos v červenci to bylo 241 tisíc uchazečů a 313 tisíc nabídek.
Podle Českého statistického úřadu sice stoupla průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí na 40 086 korun, což je meziročně o 1696 korun víc (4,4 %). Jenže inflace za stejné období dosáhla 15,8 %, reálně tedy průměrná mzda klesla o 9,8 %. Dodejme, že dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, takzvaný medián mezd ve druhém čtvrtletí dělal 34 111 korun.
Dnes ohlášena průměrná mzda 40 086 Kč.
— Petr Bartoň (@petr_barton) September 5, 2022
Všichni volají po "navýšení o plnou výši inflace".
Tady ukazuji, kolik bychom si v průměru dnes vydělávali, kdyby se 10 let mzda "navyšovala o plnou výši inflace".
33 130,-
Pořád bereme o 21 % víc, než kolik byla inflace za 10 let. pic.twitter.com/kXaoNxZrzU
„Pokles reálné mzdy povede k poklesu životní úrovně a apetitu běžných lidí utrácet za zboží a služby,” předpovídá Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment. Dopady nejvíce pocítí dělnické profese a ostatní zaměstnanci s nižší než průměrnou mzdou. Výhodu mají kriticky nedostatkoví zaměstnanci, jejichž zaměstnavatelé mají nasmlouvané zakázky – typicky zmínění svářeči.
Oproti době pandemie před dvěma lety už teď pro zaměstnance není tolik důležitá jistota zaměstnání. Hlavním motivátorem je výše platu, zjistil průzkum Grafton Recruitment. „Ochota přejít na nové místo, kde nabídnou o 15 až 20 procent vyšší mzdu, je teď mnohem vyšší než dříve,” říká Malo.
Kam to povede? Martin Malo zmiňuje dva možné scénáře. Pokud firmy neustojí zdražování energií, nezaměstnanost prudce vystřelí. Pokud se politikům podaří problémy zmírnit, stoupne nezaměstnanost maximálně ke čtyřem procentům. Jisté je, že ne všechny firmy to přežijí.
Vývoj mezd ve vybraných oborech podle Grafton Recruitment | ||||||
Praha a Středoč. kraj | Brno a Jihomorav. kraj | Ostrava a Moravskosl. kraj | ||||
rok 2021 | rok 2022 | 2021 | 2022 | 2021 | 2022 | |
IT A TELEKOMUNIKACE | hrubá měsíční mzda v tisících korun včetně bonusů: | |||||
Systémový architekt | 90-130 | 100-160 | 70-90 | 80-110 | 60-85 | 65-85 |
SW architekt | 100-150 | 100-180 | 75-110 | 85-150 | 65-90 | 70-90 |
Java vývojář | 65-130 | 70-160 | 65-110 | 60-120 | 65-90 | 65-100 |
Architekt řešení | 80-150 | 100-150 | 70-100 | 70-120 | 55-75 | 60-80 |
INŽENÝRING A VÝROBA | ||||||
HW inženýr | 35-85 | 70-120 | 40-65 | 50-80 | 45-55 | 50-60 |
Vedoucí závodu | 110-200 | 110-200 | 110-170 | 120-190 | 110-170 | 115-170 |
Svářecí inženýr | 30-50 | 40-80 | 35-45 | 40-60 | 35-50 | 40-50 |
Specialista BOZP/ŽP | 35-60 | 40-70 | 40-60 | 45-65 | 40-55 | 45-55 |
NÁKUP A LOGISTIKA | ||||||
Specialista nákupu | 32-90 | 35-90 | 30-50 | 35-75 | 35-45 | 38-50 |
Manažer logistiky | 65-100 | 70-110 | 70-90 | 75-95 | 70-90 | 75-90 |
STAVEBNICTVÍ A REALITY | ||||||
Stavební inženýr | 35-60 | 45-70 | 45-55 | 50-65 | 40-55 | 45-60 |
Přípravář/rozpočtář | 35-55 | 45-80 | 35-50 | 45-70 | 35-45 | 40-50 |
BANKOVNICTVÍ A FINANČNÍ SLUŽBY | ||||||
CFO | 90-230 | 90-230 | 90-190 | 100-210 | 90-180 | 95-180 |
Manažer controllingu | 70-100 | 75-110 | 70-95 | 75-90 | 60-80 | 65-85 |
Finanční kontrolor | 40-85 | 40-90 | 35-75 | 40-75 | 35-60 | 40-65 |
Finanční analytik | 45-70 | 45-80 | 45-65 | 50-70 | 40-50 | 45-55 |
OBCHOD, RETAIL A MARKETING | ||||||
Business Development manažer | 60-110 | 60-110 | 60-90 | 65-90 | 55-90 | 60-90 |
Obchodní manažer | 55-85 | 60-100 | 55-80 | 60-80 | 55-75 | 60-75 |
Vedoucí oddělení prodejny | 27-35 | 35-50 | 30-38 | 35-40 | 28-37 | 30-40 |
Marketingový specialista | 45-65 | 45-65 | 35-50 | 40-55 | 30-48 | 35-50 |
LIDSKÉ ZDROJE, ADMINISTRATIVA A PRÁVO | ||||||
HR ředitel | 90-150 | 100-160 | 90-120 | 90-120 | 80-110 | 85-110 |
Osobní/výkonný asistent | 28-55 | 30-65 | 28-45 | 30-45 | 28-40 | 30-45 |
FARMACIE A ZDRAVOTNICTVÍ | ||||||
Manažer klinických studií | 75-140 | 75-140 | 80-140 | 80-140 | 70-130 | 75-130 |
Zdravotní sestra | 35-55 | 35-55 | 30-40 | 35-45 | 25-40 | 32-45 |
BUSINESS SERVICES | ||||||
IT Architect | 80-110 | 80-150 | 50-80 | 90-130 | 50-80 | 90-120 |
Credit Analyst | 35-45 | 50-65 | 35-45 | 40-50 | 35-45 | 40-50 |
Key Account Manager | 50-60 | 55-80 | 50-60 | 55-70 | 50-60 | 55-65 |
Data Analyst | 40-55 | 45-60 | 40-50 | 45-60 | 40-50 | 45-55 |
Čísla uvádějí hrubou měsíční mzdu v tisících korun včetně bonusů: Zdroj: Grafton Recruitment |
Kvůli zastaveným náborovým procesům na Ukrajině a v Bělorusku nedokážou firmy obsadit řadu kvalifikovaných pozic – zejména svářečů, slévačů, kovoobráběčů, strojních zámečníků, elektrikářů, CNC operátorů a seřizovačů. „Dlouhodobá přílišná závislost na pracovnících z Ukrajiny se ukázala být nejjednodušší, avšak v zásadě chybnou cestou,“ konstatuje Martin Malo.
„Některé společnosti přijaly zakázky právě v souvislosti s náborem na Ukrajině, teď ale nemohou získat zaměstnance. Výsledkem je přebírání zakázek sesterskými společnostmi v jiných zemích a propouštění,” říká Malo. To se dotkne také subdodavatelů. Hrozí tedy lavinový efekt, který se může dotknout i českých kmenových zaměstnanců.
„Problém by mohla vyřešit vláda, která je však překvapivě nečinná. Stačilo by přesměrovat schválené kvóty v Programu kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země,” doporučuje Malo. Pasivní přístupem podle něj Česko ztrácí vůči okolním zemím v čele s Polskem, které pravidla pro ekonomickou migraci již přenastavilo.
Sdílejte článek, než ho smažem