Nejsou lidi! Tolik volných míst ještě nebylo. Stačí Čechům zvýšit mzdy?

Jana Divinová | rubrika: Co se děje | 24. 2. 2022 | 20 komentářů
Zapomeňte na katastrofické scénáře o hromadném propouštění kvůli koronaviru. Problém, který tu byl před covidem, se vrátil ještě silnější. A nemusí ho vyřešit ani další zvyšování mezd.
Nejsou lidi! Tolik volných míst ještě nebylo. Stačí Čechům zvýšit mzdy?

Zdroj: Shutterstock

Než přišla pandemie koronaviru, potýkalo se čím dál víc firem v Česku s nedostatkem zaměstnanců. Aby si udržely ty dosavadní a přitáhly nové, firmy se předháněly v nabídce benefitů a tam, kde to šlo, neváhaly i snížit požadavky na potenciální zaměstnance.

S nástupem covidu na jaře 2020 přišel zlom. Propouštělo se hlavně ve službách, obchodech, restauracích, lázeňství nebo kultuře. Naopak výrazně stoupl zájem o zdravotníky, pracovníky v sociálních službách nebo kurýry pro rozvážení internetových objednávek. Díky přesunu lidí, kteří dočasně přišli o práci, se snížil dlouhodobý nedostatek zaměstnanců v obchodních řetězcích, skladech nebo řidičů.

Řada analytiků se během první koronavirové vlny obávala, že podíl nezaměstnaných stoupne na dvojnásobnou úroveň – z tehdejších zhruba tří na šest procent, což by znamenalo ztrátu více než 200 tisíc míst. Ekonom Lukáš Kovanda čekal dokonce nárůst k desetiprocentní hranici. I díky státním dotacím na záchranu pracovních míst se však černé scénáře nenaplnily.

„Ve skutečnosti covid zatím připravil o práci zhruba 84 tisíc,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomika Raiffeisenbank. „Za výrazně nižším nárůstem nezaměstnanosti stojí nejen obdivuhodná odolnost byznysu, ale také vládní program Antivirus. Ten spolykal za 24 měsíců 49,5 miliardy – v průměru dvě miliardy za měsíc. Jedno zatím zachráněné pracovní místo nás, daňové poplatníky, přišlo na 427 tisíc korun,“ upřesňuje. Až čas podle ní ukáže, zda tato místa byla opravdu zachráněna.

Zdroj: Úřad práce MPSV

Vývoj nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst podle úřadů práce.

Trochu nečekaně pandemie nejvíc zasáhla zaměstnanost v průmyslu, která byla v loňském třetím čtvrtletí nižší oproti roku 2019 o víc než 60 tisíc lidí. „Problém nedostatku lidí může být ovšem jen relativní. Například firmy ve stavebnictví označují nedostatek pracovníků jako hlavní bariéru svého růstu, nicméně počet odpracovaných hodin v tomto odvětví se už loni v druhé polovině roku vyhoupl nad stav v roce 2019. Jinak řečeno: ve stavebnictví přibyla pracovní síla, ale poptávka se zvýšila ještě víc,“ upozorňuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Hlad po lidech

Hned po rozvolnění nejpřísnějších omezení v květnu 2021 začaly mít firmy opět hlad po lidech. Prostřednictvím úřadů práce hlásily v srpnu rekordních 363 113 volných míst, zatímco před příchodem koronaviru se růst zastavil na čísle 351 624. Ke konci letošního ledna bylo oficiálně volných 351 680 míst.

U tří čtvrtin (75 %) těchto míst stačí zaměstnavatelům základní nebo nižší vzdělání. Víc než 72 % míst je podle firem vhodných i pro cizince. Právě marné shánění tuzemského uchazeče prostřednictvím úřadu práce je podmínkou, aby firmy mohly obsadit místo občanem státu mimo Evropskou unii.

Čísla z úřadů práce

 leden 2022leden 2021leden 2020
Podíl nezaměstnaných osob3,6 %4,3 %3,1 %
Počet uchazečů o zaměstnání267 076308 859230 022
Počet volných míst351 680318 582340 957
Zdroj: Úřad práce ČR

Na úřadech práce teď firmy hledají hlavně dělníky výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě nebo řidiče nákladních automobilů a uklízeče. Zvýšený zájem je také o zdravotnické profese a pracovníky sociálních služeb.

Volných míst je ve skutečnosti ještě víc. Firmy nemají povinnost oznamovat je přes úřad práce – a kvalifikovanějšího zaměstnance si často hledají vlastními silami nebo přes personální agentury.

„Covid uštědřil ekonomice šok, nezpůsobil krizi. Mnoho pracovních míst z trhu práce nezmizelo, naopak se vytvořila nová – ta, která ale nenajdeme ve statistikách úřadů práce, protože se nabízí na volném trhu pracovních nabídek. Jedná se především o odborné profese od IT, po manažery, logistiky, programátory, inženýrské profese, operátory a další,“ říká Horská.

Už od května 2018 je volných míst na úřadech práce víc než nezaměstnaných. Registrovaných uchazečů o práci bylo letos v lednu 267 076. „Nejčastěji jde o lidi s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Pokud jde o rozdělení podle profesí, nejvíce bylo pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 80 006,“ upřesňuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Déle než rok zůstává v evidenci přes 32 % nezaměstnaných. Ti nezaměstnaní, kteří chtějí a mohou pracovat, často neseženou vhodnou pozici za vyhovujících podmínek.

Hledejte práci!

Zdroj: Shutterstock

Nečekejte, že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Skoro dvě pětiny (37,7 %) nezaměstnaných navíc tvoří lidé starší 50 let, zatímco mnoho firem chce zaměstnávat hlavně mladé, upozorňuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik náborové společnosti LMC. Průměrný věk českých zaměstnanců je přitom 44 let a dál roste. „Lidé do 40 let většinou nemají problém práci najít. U lidí mezi 40 až 50 lety už je to horší, ale pořád to ještě jde. Pro lidi na 55 let je sehnat práci téměř nadlidský výkon,“ říká analytik.

Bude hůř?

S věkem souvisí i další problém, který firmy nevyřeší zvyšováním mezd ani přidáním benefitů. „Lidí ubývá dlouhodobě. Přibližně 30 tisíc ročně odchází do důchodu. Na trh nyní navíc přicházejí slabší populační ročníky. Třeba čtyřicátníků je kolem 180 až 190 tisíc na ročník. Těch, co teď vstupují na trh nebo vstoupí do pěti let, je maximálně 80 až 100 tisíc na ročník, což je obrovský průšvih,“ podotýká Dombrovský.

Nedostatek lidí řešily firmy před pandemií ve větší míře zaměstnáváním cizinců, protože mnohé z profesí už prostě Češi nechtějí dělat. Koronavirová omezení je ale o velkou část zahraničních pracovníků připravila.

Podíl nezaměstnaných podle okresů

Podíl nezaměstnaných podle okresů ke konci ledna 2022. Zdroj: Úřad práce ČR, MPSV, ČSÚ.

Ekonom Skořepa je přesto přesvědčen, že každou pozici lze obsadit obyvatelem Česka, pokud mu bude nabídnuta dostatečně štědrá finanční kompenzace a další podmínky. Naopak Horská to vidí trochu jinak „Nejsme jediní, komu v Evropě chybí pracovní síla. Také Německu chybí 400 tisíc pracovníků ročně – a rozhodně ho nemůžeme obviňovat z toho, že platí málo,“ říká ekonomka.

Jenže: zvyšování mezd mívá i nechtěný vedlejší efekt: inflaci. „Mzdy na některých neatraktivních pozicích mohou být nakonec výrazně vyšší, než bychom čekali, i když jde třeba o pozice vyžadující jen velmi omezené vzdělání. S tím souvisí i možnost, že ceny za zboží nebo služby, při jejichž výrobě je třeba využívat takovéto druhy prací, budou poměrně vysoké,“ připouští Skořepa.

„Čím víc platy porostou, tím více se bude zdražovat zboží na pultech obchodů,“ upozorňuje i analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Stát jakožto největší zaměstnavatel navyšuje mzdy v posledních letech velmi výrazně, čímž způsobuje růst cen. Firmy se dostávají do svízelné situace. Na jedné straně hledají nové zaměstnance, aby se mohly rozvíjet a dostát svým závazkům. Na druhé straně stávajícím zaměstnancům musejí vyplácet stále vyšší mzdy, protože na trhu práce by lehce našli nové zaměstnání,“ vysvětluje.

Radim Dohnal, šéf společnosti Capitalinked, přidává i další důvod rostoucí poptávky po pracovní síle. „Poprvé v historii globalizace vyspělý svět trpí tím, že dodávky komponent z Asie přichází pozdě, s vyšší cenou či menším množstvím. Firmy, které se v takové situaci snaží hledat řešením přes substituce, vykazují dodatečnou poptávku po práci, takže situace na trhu práce se dále komplikuje.“

Kde je vzít

Do dobrovolné změny práce se lidem zatím moc nechce. Data společnosti LMC ukazují, že po covidu mají větší strach. Návštěvnost na portálech práce je podobná jako dříve, ale lidé posílají mnohem méně životopisů, což znamená, že si to rozmýšlejí. „Na to, aby změnili práci, nyní potřebují extrémně silný motiv. Buď jim v práci musí něco hodně vadit (šikana, špatné zacházení, nedostatek peněz), nebo musí dostat výrazně lepší nabídku. Nejsou to jen vyšší peníze, ale třeba i lepší prostředí, modernější přístup, zajímavější práce, větší flexibilita, možnost dalšího růstu či kombinace více faktorů,“ vysvětluje Dombrovský.

„Největší paradox je, že pořád nepřibývá pozic na částečný úvazek, o které mají zájem desítky tisíc lidí. Firmám se to zatím moc nevyplatí. Brzdí to i stereotyp, že dobrá práce rovná se práce na plný úvazek. Přitom je dávno změřeno, že lidé, kteří mají 0,7 nebo 0,8 úvazek, jsou efektivnější než ti na plný, protože dělají z vděčnosti více, než musí,“ podotýká Dombrovský.

Podíl částečných úvazků v celé Evropské unii tvoří 20 %, v Německu dokonce 25 %. U nás je to pouze šest procent, z toho drtivá většina jsou dohody o provedení práce. Pokud bychom počítali jen klasické částečné úvazky, tak je podle Dombrovského jenom jedno procento.

Podporu kratších pracovních úvazků – včetně „výhodného zdanění“ a slevy na pojistných odvodech – slibuje ve svém programovém prohlášení i nová vláda. Chce podpořit i lepší zapojení žen. Česko má totiž jednu z nejnižších zaměstnaností žen v Evropě, zůstávají dlouho doma kvůli péči o děti a příbuzné.

Podle Skořepy existují tři základní řešení napětí na trhu práce:

  • dovoz pracovníků ze zahraničí, kterým by stačila nynější úroveň mezd v Česku,
  • robotizace,
  • zvýšení mezd spojené s útlumem těch odvětví, která si tak vysoké mzdy nemůžou dovolit.

„Import pracovní síly ze zemí jako jsou Ukrajina, Indie nebo Filipíny je vhodný pouze v omezeném rozsahu, a to krátkodobě u těch povolání, pro která české školství prozatím nepřipravuje z hlediska kvalifikace dost místních lidí, a dlouhodobě v počtu, který zajistí dostatek příjmů veřejných rozpočtů zejména na hrazení rostoucích nákladů stárnutí populace,“ myslí si Skořepa.

Varuje nicméně, že když dovoz pracovní síly uvolníme příliš, hrozí zbytečně vysoký nárůst nezaměstnanosti, protože cizinci obsadí i pozice, na kterých by mohli pracovat obyvatelé Česka. Navíc hrozí i neekonomické potíže v oblasti bezpečnosti, cen bydlení, dopravy a podobně.

Horská doporučuje rozvolnit pracovní trh pro cizince, kteří v Česku chtějí najít uplatnění a perspektivní život. „Jinak přes nás přejdou jen dál do Evropy,“ říká. „Boj o pracovní sílu z důvodu jejího nedostatku se bude čím dál tím více bojovat. S nadsázkou řešeno: rozhoří se boj o pracovní migranty. To samo o sobě bude vytvářet tlak na růst mezd. Pracovník ze zahraničí si bude vybírat, v které zemi bude pracovat, a země, které mají stejně jako Německo nedostatek zaměstnanců, se o ně začnou přetahovat. Výsledkem bude růst mezd i těch doposud nízkých,“ předpovídá.

Radim Dohnal navrhuje uvolnit podmínky pro pracovní víza z vybraných zemí, především vzdělaným pracovníkům pro odvětví budoucnosti. Doporučuje také zrušit všechny nově schvalované investiční pobídky, které standardně vytvářejí nová pracovní místa, co nejdříve zvýšit daňové limity pro DPP a DPČ, ovšem jen na rok 2022 a 2023, a tímto způsobem dostat na trh práce studenty, dále odstranit covid karantény ve věznicích a na trh práce vrátit vězně. A také úplně zastavit navyšování počtu státních zaměstnanců. To jsou podle něj doporučení s nejrychlejší realizací nebo nejrychlejším dopadem.

„Z dlouhodobého hlediska doporučuji poskytovat investiční pobídky jen pro odvětví s vysokým podílem robotizace a vysoké přidané hodnoty. I tak jen do okresů, kde je nezaměstnanost nad průměrem nezaměstnanosti v ČR. Situaci na trhu práce může zlepšit i zvýšení a postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, pravidelné prověřování nároku na invalidní důchod, podpora částečných úvazků a práce žen na mateřské dovolené,“ přidává Dohnal další možnosti.

Vyplatí se podle něj i liberalizace zákoníku práce, aby se zaměstnavatelé v dobách vyšší nejistoty nebáli nabírat, že by pak zaměstnance nemohli propustit.

Horská je také pro omezení podpory zaměstnanosti a ochrany pracovních míst jen na výjimečně vážné situace, aby se nebránilo nutným změnám a přesunům na trhu práce za lepší a perspektivnější prací. „Aby se nebetonovala stará struktura ekonomiky, nezachovávala se tak jako tak ohrožená pracovní místa, aby se na dočasnou záchranu takových míst neplýtvalo miliardami z našich daní,“ vysvětluje.

V praxi to podle ní znamená zpřísnit podmínky plánovaného kurzarbeitu a doplnit ho o podmínky osobního rozvoje, rozšiřování či změny kvalifikace pracovníků, pro které firma nemá dočasně uplatnění. „Inspirací nám může být dánský model takzvané flexikurity, která kombinuje pružný trh práce se zajištěním slušného příjmu, ale na omezenou dobu a za podmínky zvyšování či změny kvalifikace,“ doporučuje Horská.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 20 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 2. 2022 5:50, ABC

Zvyšování mezd je to poslední, k čemu firmy sáhnou. Zaplatí klidně další dopravní spoje na Ukrajinu a postaví další ubytovny, jen aby Čechům nemuseli přidat. :-)

+52
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Pracovní úraz. Co si ohlídat, abyste nepřišli o odškodné

27. 9. 2024 | Zbyněk Drobiš

Pracovní úraz. Co si ohlídat, abyste nepřišli o odškodné

Pracovní úrazy, za které náleží odškodnění, bývají často předmětem sporu zaměstnance a firmy. Poradíme, jak správně postupovat a na co si dát pozor, aby vám zaplatili bolestné a ušlý... celý článek

Povodeň a zaměstnání. Kdy máte nárok na volno a kolik dostanete

16. 9. 2024 | Kateřina Hovorková

Povodeň a zaměstnání. Kdy máte nárok na volno a kolik dostanete

Musíte do práce, i když vám povodeň poničila domov? A co když se do zaměstnání kvůli velké vodě vůbec nedostanete? Nebo musíte hlídat děti, protože škola dočasně nefunguje. Poradíme. celý článek

Změny v podpoře v nezaměstnanosti. Rozhýbeme trh, věří úřad

12. 9. 2024 | Kateřina Hovorková | 4 komentáře

Změny v podpoře v nezaměstnanosti. Rozhýbeme trh, věří úřad

K novele zákoníku práce, kterou teď projednají poslanci, chce ministerstvo přidat zásadní pozměňovací návrh. Mimo jiné počítá s mnohem vyšší podporou v nezaměstnanosti v prvních měsících... celý článek

Kdy půjdete do důchodu? Spočítejte si, na čem se dohodla vláda

6. 9. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Kdy půjdete do důchodu? Spočítejte si, na čem se dohodla vláda

Důchodový věk poroste. Nakonec ale zřejmě o trochu mírněji, než původně navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na nové tabulce se shodla vládní koalice. Kalkulačka ukáže,... celý článek

Češi si začnou rozvrhovat, kdy chtějí pracovat. Má to ale háček

28. 8. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Češi si začnou rozvrhovat, kdy chtějí pracovat. Má to ale háček

Takzvané samorozvrhování pracovní doby bude od ledna možné i přímo na pracovišti, nejen při práci z domova. Novinka v zákoníku práce ale nebude pro každého.

Partners Financial Services