Kolik dostanete příště? Spočítejte si čistou mzdu v roce 2026
6. 1. 2026 | Petr Kučera | 1 komentář

Jestli jste dostali přidáno, gratulujeme. Vaše hrubá mzda stoupne. Kolik vám z ní letos zůstane čistého, ukáže naše kalkulačka.
Zdroj: Shutterstock
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 40 086 korun, což je o 1696 korun (4,4 %) víc než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny (inflace) za stejné období však stouply o 15,8 %, reálně tedy průměrná mzda klesla o 9,8. Oznámil to Český statistický úřad.
I přes nominální růst mezd tak pokračuje rychlý pokles kupní síly. Kromě toho, že inflace dál roste, pokleslo také meziroční tempo růstu mezd. V předchozím čtvrtletí vzrostla průměrná mzda meziročně o 7,2 %, ve druhém zpomalila růst na 4,4 %.
„Tak razantní pokles reálných mezd česká ekonomika hodně dlouho nepamatuje. Ve srovnatelné časové řadě od roku 2000 se vlastně nevyskytnul ani v době světové finanční krize nebo pozdější recese či covidu. Museli bychom se vrátit hodně do minulosti – zřejmě někam na začátek devadesátých let,“ říká Petr Dufek, ekonom Banky Creditas.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí 2022 po očištění od sezonních vlivů 1,3 % (v předchozím čtvrtletí to byl růst o 2 %).
Dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, upozorňují dlouhodobě statistici. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 Kč a 65 383 Kč.
Medián mezd ve druhém čtvrtletí 2022 dosáhl 34 111 Kč, oproti stejnému období předchozího roku stoupl o 5,3 %. Výrazně víc vydělávají muži: medián u nich dělá 36 925 Kč, u žen 31 170 Kč. Medián ukazuje, kolik si vydělá člověk uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny zaměstnance seřadili podle výdělku. To znamená, že polovina mezd je nižší a polovina je vyšší než medián. Medián je díky tomu méně zkreslený extrémně vysokými hodnotami.
Dnes ohlášena průměrná mzda 40 086 Kč.
— Petr Bartoň (@petr_barton) September 5, 2022
Všichni volají po "navýšení o plnou výši inflace".
Tady ukazuji, kolik bychom si v průměru dnes vydělávali, kdyby se 10 let mzda "navyšovala o plnou výši inflace".
33 130,-
Pořád bereme o 21 % víc, než kolik byla inflace za 10 let. pic.twitter.com/kXaoNxZrzU
komentář Petra Dufka, hlavního ekonoma Creditas
Průměrná reálná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku klesla o téměř desetinu (přesněji o 9,8 %). Nominálně průměrná mzda vzrostla o 4,4 %.
Tak razantní pokles reálných mezd česká ekonomika hodně dlouho nepamatuje. Ve srovnatelné časové řadě od roku 2000 se vlastně nevyskytnul ani v době světové finanční krize nebo pozdější recese či covidu. Museli bychom se hodně vrátit do minulosti – zřejmě až někam na začátek devadesátých let…
Na vině je samozřejmě dvouciferná inflace, kterou nevykrylo zvýšení mezd v žádném tuzemském odvětví, dokonce ani tam, kde se přidávalo o deset a více procent – HORECA, IT a administrativa.
Specifickou roli mělo i tentokrát zdravotnictví, kde se průměrný plat snížil o pětinu. Důvodem je ovšem vysoký srovnávací základ, neboť loni se ve druhém kvartále vyplácely covidové bonusy, které se už letos neopakovaly.
V největším tuzemském odvětví – ve zpracovatelském průmyslu – mzdy vzrostly nominálně o 8 %, což s ohledem na inflaci znamená reálný propad o necelých sedm procent.
Veřejný sektor, který se v posledních letech těšil z velkorysého navyšování platů tentokrát zažívá výrazný propad, který zmírní až slíbené desetiprocentní navýšení platů na podzim.
A co čekat dál? Reálný propad mezd bude zřejmě pokračovat minimálně do poloviny příštího roku. Firmy pod tlakem extrémních cen energií mají jen malý prostor dorovnávat inflaci svým zaměstnancům, a tak vývoj mezd bude urychlovat pouze přidávání ve veřejném sektoru.
S poklesem reálných mezd jde ruku v ruce i propad disponibilních příjmů domácností, tlak na čerpání rezerv a další omezování spotřeby. Pokud k tomu připočteme i pravděpodobnou vyšší nezaměstnanost, bude moci česká ekonomika spoléhat už jen na zahraniční obchod nebo investice, protože spotřeba domácností to rozhodně nebude. Bude to znamenat další pokles tržeb obchodníků i poskytovatelů služeb, které čeká docela studená sezóna.
Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 2022 podle krajů | ||
| Kraj | Průměrná mzda | Meziroční změna |
| Praha | 49 221 Kč | 5,7 % |
| Středočeský kraj | 41 825 Kč | 5,3 % |
| Jihomoravský kraj | 39 041 Kč | 4,4 % |
| Královéhradecký kraj | 38 712 Kč | 3,6 % |
| Plzeňský kraj | 37 827 Kč | 2,8 % |
| Ústecký kraj | 36 866 Kč | 1,6 % |
| Liberecký kraj | 36 764 Kč | 3,9 % |
| Kraj Vysočina | 36 698 Kč | 3,7 % |
| Jihočeský kraj | 36 377 Kč | 3,2 % |
| Moravskoslezský kraj | 36 211 Kč | 3,5 % |
| Olomoucký kraj | 36 012 Kč | 2,9 % |
| Zlínský kraj | 35 864 Kč | 5,6 % |
| Pardubický kraj | 35 385 Kč | 3,2 % |
| Karlovarský kraj | 34 725 Kč | 3,3 % |
| Zdroj: Český statistický úřad | ||
V průběhu pandmie však byly mzdy rozkolísané, více vypovídající tak může být srovnání s předpandemickým 2019. Za poslední 3 roky tak průměrná mzda v ekonomice vzrostla o 16 %, nejrychleji mzdy rostly v admin. činn., IT, vzdělávání, nejpomaleji pak ve finančnictví a veřejné správě pic.twitter.com/TOmHCgVhkV
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 5, 2022
Sdílejte článek, než ho smažem
