Zdroj: Shutterstock
Počet nezaměstnaných podle dat, která dnes zveřejnil Úřad práce ČR, po skoro pěti letech převýšil počet volných míst. Naposledy bylo víc evidovaných uchazečů o zaměstnání než nabízených pozic na jaře 2018.
Podíl nezaměstnaných osob stoupl na 3,9 procenta o dvě desetiny procentního bodu a úřady práce k poslednímu lednu evidovaly 283 059 uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatelé jejich prostřednictvím ke stejnému dni nabízeli 281 141 míst. Počet nezaměstnaných stoupl za měsíc zhruba o 11 tisíc. Počet volných pracovních míst o zhruba 7,5 tisíce naopak klesl.
Za rok počet volných míst klesl o víc než 70 tisíc, což souvisí s přílivem válečných uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou ochotni obsadit místa, o které tuzemští dlouhodobě nemají zájem. Ke konci předchozího měsíce pracovalo v Česku přes 94 tisíc ukrajinských občanů s udělenou dočasnou ochranou.
| leden 2023 | leden 2022 | leden 2021 |
Podíl nezaměstnaných osob | 3,9 % | 3,6 % | 4,3 % |
Počet uchazečů o zaměstnání | 283 059 | 267 076 | 308 859 |
Počet volných pracovních míst | 281 141 | 351 680 | 325 425 |
Podle jiných analytiků ale stoupá i počet výpovědí jako příprava na možný pokles ekonomiky. „Nově na úřady práce přišlo v lednu 38 492 lidí, což představuje podstatný nárůst jak proti prosinci, tak proti lednu 2022, což je důkaz, že firmy začaly propouštět,“ usuzuje hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
Počet nezaměstnaných v evidenci úřadu je v porovnání s loňským lednem zhruba o 16 tisíc větší, proti loňskému prosinci jejich počet vzrostl o zhruba 11 tisíc. Lednový růst se obecně čekal, je to sezónní jev, ke kterému dochází každý rok. „Zvýšení počtu lidí bez práce proti prosinci jde převážně na vrub sezónním faktorům, a nikoliv plošnému propouštění. Z těch, kdo práci přece jen ztratili, většina ihned nastoupila do nového zaměstnání,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Optimističtější je ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Od firem díky našemu podrobnému průzkumu víme, že osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd,“ tvrdí Jurečka.
Podobně to vidí i Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. „Firmy mají zřejmě ještě v živé paměti, jak obtížné bylo pracovní sílu sehnat a do propouštění se nehrnou. Podíl nezaměstnaných tak v letošním roce zřejmě stoupne pouze nepatrně,“ odhaduje Steckerová.
Nejvyšší nezaměstnanost je „tradičně“ v Ústeckém (5,8 %) a Moravskoslezském kraji (5,2 %). Nejnižší nezaměstnanost hlásí kraj Zlínský Pardubický, Plzeňský a Praha (shodně 3,1 %). Bráno po okresech jsou na tom nejhůř okresy Karviná (8,5 %), Bruntál (7,3 %), Most (6,9 %) a Znojmo (6,7 %), nejnižší nezaměstnanost naopak hlásí Praha-východ (1,6 %), Praha-západ (1,7 %) a Pelhřimov (2 %).
Okresy s nejvyšší nezaměstnaností | Okresy s nejvyšší nezaměstnaností | ||
Karviná | 8,5 % | Praha-východ | 1,6 % |
Bruntál | 7,3 % | Praha-západ | 1,7 % |
Most | 6,9 % | Pelhřimov | 2,0 % |
Znojmo | 6,7 % | Rychnov nad Kněžnou | 2,1 % |
Chomutov | 6,5 % | Benešov | 2,1 % |
Jeseník | 6,2 % | Plzeň-jih | 2,2 % |
Louny | 6,1 % | Zlín | 2,3 % |
Ústí nad Labem | 6,0 % | Jičín | 2,4 % |
Hodonín | 5,9 % | Mladá Boleslav | 2,6 % |
Děčín | 5,9 % | Ústí nad Orlicí | 2,6 % |
Zdroj: Úřad práce ČR | |||
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
Zaměstnavatelé nejvíc na pracovních úřadech shánějí stavební a montážní dělníky obsluhu vysokozdvižných vozíků, řidiče nákladních automobilů a tahačů, zedníky, kamnáře a dlaždiče, kuchaře nebo ostatní pomocné pracovníky ve výrobě. Nejvyšší poptávka po lidech je v Praze (74 577 míst) a ve Středočeském kraji (56 103 míst). Na víc než sedmdesát procent pozic by zaměstnavatelům stačilo základní vzdělání a ve stejném procentu případů by neváhali přijmout cizince. Nejvíc uchazečů na jedno volné místo je v okresech Karviná (11,8 člověka na 1 místo), Bruntál (6), Most (4,6), Jeseník (4,5), Ústí nad Labem (4,2) a Děčín (4,1).
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 93 497 osob, tedy třetina uchazečů. V průměru dostávali 9811 korun měsíčně (o necelých 800 korun víc než před rokem). Maximální podporu, tedy 22 798 korun dostávalo 844 lidí, tedy necelá procento uchazečů. Podporu pod 4500 korun dostávalo 19 826 lidí. Jde zejména o lidi, kteří na pracovní úřad přicházejí skončení rodičovské nebo pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Celkem se na podporách v lednu vyplatilo 893,7 milionu korun (v prosinci 801,6 milionu, v listopadu 794,8 milionu korun).
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
