Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy
25. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů
Důchodový věk poroste. Otázkou je, jak přesně. K původnímu návrhu ministerstva práce a sociálních věcí teď přibyly další dva.
Penzijní spoření důchodců v ohrožení. Stát chce zrušit příspěvek
Důchodci zřejmě přijdou o příspěvek, který stát vyplácí k penzijnímu spoření. Návrh ministerstva financí má ušetřit peníze ve státním rozpočtu. Změna by se dotkla možná až milionu lidí.
Zdroj: Gabriel Pleska / Midjourney
Senioři v Česku mohou nyní využívat poměrně štědrý státní příspěvek, když si spoří v některém z penzijních fondů. Stejně jako všichni ostatní majitelé penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření mohou získat až 230 korun měsíčně k tisícovce vlastního vkladu. Nejnižší příspěvek státu činí 90 korun k minimální úložce 300 korun.
Podle návrhu ministerstva financí, který míří nyní do vlády, by od příštího roku na státní příspěvek měli mít nárok jen lidé, kteří nedosáhli věku 65 let a nebyl jim přiznán důchod z důchodového pojištění.
Z návrhu vyplývá, že pokud je účastníkovi například 64 let, ale byl mu přiznán starobní důchod, neměl by státní příspěvek obdržet.
„Navrhovaná změna v poskytování státního příspěvku se týká všech účastníků penzijního spoření,“ potvrdil pro Peníze.cz Štefan Fous z oddělení komunikace ministerstva financí. Tedy jak stávajících klientů transformovaných fondů (penzijní připojištění), do kterých už nelze vstupovat, tak stávajících klientů doplňkového penzijního spoření.
„Doplňkové penzijní spoření, respektive penzijní připojištění, nemá za cíl sloužit jako krátkodobý spořicí produkt s podporou státu. Ale především jako prostředek k dlouhodobému odkládání spotřeby během aktivního pracovního života za účelem výplaty naspořených peněz v období důchodového věku ke zmírnění případného propadu finančních příjmů, který se s odchodem do důchodu zpravidla pojí,“ zdůvodňuje navrhovanou změnu Fous.
Naráží tím na to, že lidé nad 60 let, kteří si uzavřou penzijní spoření, mají nárok na výplatu svých úspor včetně státního příspěvku už po pěti letech spoření.
V penzijních fondech si nyní spoří celkem 4,4 milionu lidí. Mezi českými seniory jde o dost rozšířený produkt. Na dotaz, kolika účastníků penzijního připojištění a penzijního spoření se navrhovaná změna dotkne, ministerstvo financí uvedlo, že jde zhruba o 750 tisíc lidí.
„Návrh bude teprve schvalovat vláda, a to 14. června. Navrhovaná účinnost této změny je od 1. ledna 2024. Po schválení návrhu vládou bude standardně následovat zbytek legislativního procesu, kde ještě nelze vyloučit dílčí změny,“ dodává Fous.
Vázací doba se má zdvojnásobit
Další změna, která se v návrhu objevuje, je prodloužení minimální povinné spořicí doby pro vyplacení úspor včetně státního příspěvku, a to ze současných pěti let (60 měsíců) na deset let (120 měsíců). Tato změna by se vztahovala pouze na nově uzavřené smlouvy, nikoliv na stávající účastníky penzijního spoření.
Jde o součást změn třetího pilíře, který počítá také s úpravou výše státní podpory. Psali jsme podrobně: Státní podpora spoření na důchod se změní. Nová tabulka
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Asociace penzijních společností se návrhu ministerstva financí na odebrání státního příspěvku lidem od 65 let a těm, kteří pobírají starobní důchod, obává. Argumentuje negativním dopadem na finanční stabilitu penzistů i na penzijní fondy.
„Rozumíme snaze vlády šetřit. V kontextu s posouváním odchodu věku do důchodu a s prodlužováním věku stráveného v důchodu by měl stát vítat každou aktivitu, která k tomu směřuje. Pokud penzista zvládá ještě investovat či spořit, dělá si tím polštář pro pozdější období své penze, které může být ekonomicky náročnější než to rané,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.
Podle Poklopa si ve věkové kategorii od 65 let věku spoří na penzi ve fondech 792 tisíc lidí. „Objem aktiv, které penzijní společnosti spravují účastníkům ve věkové kategorii 65 plus, dosahuje 118 miliard korun. Ve věkové kategorii starších 60 let jde o více než jeden milion klientů s aktivy ve výši 185 miliard korun. Vzhledem k věku splňuje drtivá většina těchto účastníků podmínky pro okamžitou výplatu dávky. Odebrání nároku na státní příspěvek účastníkům starším 65 let nebo i těm mladším, co pobírají starobní důchod, způsobí jejich odchod z penzijního spoření,“ obává se Poklop.
To podle něj bude znamenat nucený výprodej hlavně státních dluhopisů z portfolií transformovaných i účastnických fondů se všemi dalšími dopady na cenu těchto dluhopisů – výnosnost fondů pro jejich další účastníky, potřebu doplnění kapitálu transformovaných fondů ze strany penzijních společností. Popřípadě i na jejich akcionáře, kterými jsou banky a pojišťovny. „V závislosti na rychlosti odlivu těchto účastníků to může mít také dopad na stabilitu celého dluhopisového trhu a na náklady obsluhy státního dluhu,“ míní Poklop.
Je přesvědčen, že krátkodobá úspora na úkor starších spoluobčanů by měla výrazně vyšší nezamýšlené dopady. „Lze také předpokládat, že by se otázkou přípustnosti diskriminace občanů kvůli věku zabývaly i příslušné soudy,“ dodává Poklop.
Fondy staré a nové
Do konce roku 2012 jste si mohli sjednat penzijní připojištění. Důchodová reforma prosazená vládou Petra Nečase od roku 2013 přinesla změnu: z dosavadního penzijního připojištění se staly transformované fondy – normálně dál fungují, ale už do nich nemůžou vstupovat noví zájemci. Od roku 2013 si lze sjednat doplňkové penzijní spoření – účastnické fondy.
Tady jsou nejpodstatnější rozdíly mezi oběma typy fondů:
- Zatímco v transformovaných fondech musí penzijní společnost garantovat každý rok nezáporný výsledek, u účastnických fondů takovou povinnost nemá. Může tak investovat i s odvážnější strategií, na druhou stranu s rizikem ztráty.
- U nových fondů neexistuje takzvaná výsluhová penze, umožňující z transformovaných fondů vybrat po patnácti letech spoření polovinu peněz. Na druhou stranu například předdůchody lze čerpat jen z nových účastnických fondů.
- Liší se i maximální poplatky, které zákon umožňuje penzijním společnostem účtovat. U transformovaných fondů je to 0,8 procenta ročně ze spravovaných peněz a 10 procent ze zisku, tedy z ročního zhodnocení. U účastnických fondů je to 0,4 procenta ze spravovaných peněz u povinného konzervativního fondu a rovné jedno procento u všech dalších fondů plus 10 procent ze zisku u povinného konzervativního fondu a 15 procent u všech ostatních.
- Naopak se neliší třeba výše státního příspěvku nebo možnost daňových odečtů. A od roku 2016 jsou i stejné podmínky pro věk nutný pro výplatu naspořených peněz: i v účastnických fondech je to 60 let a už ne hranice důchodového věku, jak tomu bylo původně od roku 2013 (u některých starších penzijních plánů pro transformované fondy může být věk pro výplatu stanoven i pod hranicí 60 let).
Staré a nové „penzijko“ tvoří takzvaný třetí pilíř důchodového systému (prvním pilířem je pro všechny povinný státní systém, v němž pracující lidé v „produktivním věku“ odvádějí část výdělků současným důchodcům; druhý pilíř pak zavedla zmíněná reforma vlády Petra Nečase, ale následující vláda Bohuslava Sobotky ho hned zrušila).
Ještě zůstaňte
- Státní podpora spoření na důchod se změní. Nová tabulka
- Důchody už nepřijdou dopředu. Výplatu čeká změna
- Ve starém penzijku jste přišli o pětinu úspor, ukazuje analýza
- Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
- Jaký důchod dostanete, když je vám teď dvacet nebo třicet?
- Kolik vydělal váš penzijní fond? Nový přehled vás nepotěší
- Stáří na úrovni jen pro desetinu lidí, říká průzkum. Není z čeho spořit
- Důchodová reforma přehledně. Co všechno se mění?
Olga Skalková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
