Zdroj: Shutterstock
Pouze 12 procent Čechů má naspořeno nebo investováno alespoň desetinásobek měsíčních příjmů domácnosti. Pokud se jejich finanční situace nezhorší, lze předpokládat, že odejdou do důchodu s dostatečnou rezervou. Co ale ostatní?
Žádnou dlouhodobou rezervu nemá 27 procent lidí a každý pátý Čech se ji ani nesnaží vytvářet. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví, který připravila Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech. Zúčastnilo se ho přes dva tisíce respondentů ve věku 18 až 65 let.
Průzkum odhalil i to, že 60 procent z těch, kteří dlouhodobou rezervu nemají, si v minulosti peníze šetřilo, třeba aspoň krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila a peníze na spoření jim nyní nezbývají. Čtyři pětiny z lidí, kteří si rezervu netvoří, nemají teď dostatečně vysoký příjem nebo se jim zvedly rodinné výdaje.
„To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,“ vysvětluje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Pokud jde o mezinárodní srovnání, Česko zaostává za unijním průměrem. V roce 2021 měly české domácnosti podle údajů Eurostatu naspořeno průměrně 187 procent svého disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou Evropskou unii přitom činí 288 procent. Češi tak mají v poměru k příjmům naspořeno míň než třeba Němci, Rakušané či Maďaři. Na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
„České domácnosti si současně z makroekonomického pohledu uspoří přes 19 procent svého ročního disponibilního příjmu, což mírně převyšuje evropský průměr. Problém se tak nezdá být v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili, spíš se ve srovnání se zahraničím potýkají s nižšími příjmy,” říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Podle Hrtúsové schopnost českých domácností něco uspořit výrazně vzrostla v období pandemie koronaviru. Do té doby činila v průměru 12 procent ročního příjmu. V letech 2020 i 2021 se ale dostala na 19 procent, což byla čtyrtá nejvyšší úroveň v rámci zemí Evropské unie, unijní průměr v roce 2021 činil 17 procent. „Největší část příjmu si dokázaly odložit domácnosti v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejmenší naopak v Polsku,“ doplňuje Tereza Hrtúsová.
Dlouhodobou finanční rezervu si u nás tvoří 83 procent obyvatel. Zhruba polovina z nich si dává peníze stranou každý měsíc – maximálně tři tisíce korun. Nejčastěji Češi spoří, aby si udrželi životní standard ve stáří. Mezi další cíle patří pokrytí výdajů v případě dlouhodobé nezaměstnanosti nebo rekonstrukci bydlení. Pětina respondentů uvedla, že spoří na zajištění studia svých dětí a 12 procent na koupi nebo stavbu domu.
Na co spoříme? Zvětšíte kliknutím
„I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich nemá v současnosti našetřeno dost. Z Čechů, kteří si dlouhodobou rezervu tvoří, má 36 procent našetřeno méně než sto tisíc korun, 18 procent dokonce méně než 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím, jako je koupě nemovitosti, se jedná o zcela nedostačující výši,“ říká Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
V ideálním případě by prý lidé měli mít na důchod naspořené aspoň 2 miliony korun. „Díky tomu se v penzi vyhnou velmi prudkému poklesu životní úrovně. V důchodu s největší pravděpodobností stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety. Pokud mají naspořené 2 miliony korun, mohou ze svých úspor ročně utratit 100 tisíc, tedy 8333 korun měsíčně. Tato částka jim doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá z České spořitelny.
Na takovou částku většina populace nedosáhne. Víc než dvěma miliony korun disponují v rámci dlouhodobé rezervy nyní jen čtyři procenta Čechů v předdůchodovém věku.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Z těch, kteří si dlouhodobě spoří, si 34 procent aspoň část těchto peněz odkládá na běžný účet, 65 procent na spořicí účet. Ani spořicí, natož běžný účet ale peníze dneska neochrání před inflací. „Jen pro představu, pokud by měl někdo v roce 2000 naspořený milion korun a nebránil se proti inflaci, v roce 2022 by mu z této částky fakticky zbyla zhruba polovina,” uvádí Monika Hrubá.
Zmíněné nástroje ale mají i další nevýhody. „Běžné nebo spořicí účty nejsou pro dlouhodobé zhodnocování ideální nejen kvůli nižšímu zhodnocení, ale také kvůli relativně banálnímu důvodu: jsou hned po ruce, a lidé je proto často spotřebují na běžný provoz domácnosti,“ varuje Hrubá.
Do podílových fondů, které představují z hlediska zachování hodnoty peněz lepší variantu, investuje 23 procent lidí. Téměř polovina Čechů, kteří si spoří, má zřízené i penzijní připojištění. Na popularitě v poslední době získaly kryptoměny, jako určitou formu dlouhodobého spoření je využívá téměř každý desátý Čech. I kryptoměny ale mají svá úskalí, jako je například velká volatilita, tedy kolísání hodnoty, a zároveň výrazně vyšší rizikovost.
Vláda představila svou důchodovou reformu. O co se hraje?
Zvýšení důchodového věku, přísnější pravidla předčasných penzí, úprava mimořádných valorizací, změny pro dohodáře a vyšší odvody pro OSVČ:
Nějaké lepší vyhlídky? Taky. pro někoho:
Z dat rovněž vyplývá jasný trend: Až 56 procent lidí ve věku 18 až 24 let spoléhá v otázce zajištění ve stáří především na své úspory. Společně se zvyšujícím se věkem ale tento podíl klesá a ve věkové kategorii 55 až 65 let činí pouze přes 20 procent. Tři čtvrtiny lidí starší 55 let tak vyloženě spoléhají jen na státní důchod.
„Můžeme předpokládat, že starším lidem, kteří dlouhodobě přispívali do státního důchodového systému, nezbývá do důchodového věku dostatek času, aby se ještě stihli zajistit na důchod sami, a proto musí častěji spoléhat na stát. Mladí lidé naopak mohou lépe reagovat na současný stav,“ míní Kamila Fialová.
Analýza Sociologického ústavu také ukazuje, že lidé, kteří cítí obavy či úzkost ze správy svých financí a kteří vnímají problémy se svou finanční sebekontrolou, se častěji spoléhají na stát při zajištění svého důchodu a také méně dlouhodobě spoří. Naopak ti, kteří vnímají dlouhodobé spoření jako důležité a kteří důvěřují finančním institucím, méně často spoléhají v důchodovém věku na stát a víc si spoří sami.
Přibližně 15 procent Čechů nedokáže dnes bez problému zaplatit všechny platby, nejčastěji se jedná o úhrady energií. Tato data jsou prakticky totožná se stavem z konce roku 2022. Nezměnil se ani podíl těch, kteří mají problém vycházet se svým měsíčním příjmem, stále jich je víc než polovina.
„I když se velká část Čechů nadále potýká s finančními problémy, narůstá zároveň podíl těch, kteří do budoucna hledí s optimismem. Ještě koncem loňského roku totiž 41 procent lidí očekávalo zhoršení své ekonomické situace, zatímco v současnosti tento podíl klesl na 30 procent. Zlepšení nyní naopak oproti loňským 18 procentům očekává už čtvrtina populace,“ uzavírá Fialová.
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
