Oproti běžným účtům mají spořicí účty jednu jasnou výhodu: vyšší úrokové sazby. Úroky běžných účtů se u většiny bank blíží nule (výjimkou mohou být například některé účty pro mladé), dobrý spořicí účet dokáže peníze aspoň částečně chránit před nemilosrdně hlodajícím zubem inflace. Někde se peníze na spořicích kontech úročí jedinou sazbou, jinde používají pásmové úročení, to znamená, že pro různé částky na účtu se stanoví různé úrokové sazby. Úroky se připisují měsíčně nebo čtvrtletně, najdou se ale i účty s denním úročením. Jako u běžných účtů jsou i vklady na spořicích kontech podle zákona pojištěné do výše 100 tisíc eur.
Výše úrokové sazby je zásadním, ale ne jediným hlediskem při hledání toho pravého spořáku. Kromě výše úroků (a zjistěte si, jestli ty právě nabízené nenabízejí jen v rámci marketingové akce, tedy jestli se dá předpokládat, že vydrží déle než měsíc nebo dva) věnujte pozornost výši případných poplatků, které se k hospodaření s účtem vztahují. Zvažte, jestli vám účet bude sloužit jen jako shromaždiště aktuálně přebytečných finančních prostředků, nebo jestli budete mít zájem častěji využívat například internetové bankovnictví či platební kartu. Zvažte také, jestli nechcete těsné propojení spořicího účtu s účtem běžným – velmi často se například používá takové automatické nastavení, které přeposílá všechny peníze nad určitou částku z běžného účtu na spořicí. A pokud na běžném účtu klesnou prostředky pod určitou mez, dorovnají se naopak z účtu spořicího.
Absencí výpovědních lhůt, jinými slovy možností peníze kdykoliv vybrat, se spořáky odlišují od termínovaných vkladů. Termínované vklady sice nabízí vyšší zhodnocení, ovšem právě za cenu nemožnosti penězi disponovat po předem dohodnutou dobu. V praxi se ale můžeme často setkat s tím, že banky či kampeličky vybírání peněz ze spořicího účtu všemožně ztěžují, leckdy tak, že ve skutečnosti už o spořicím účtu nemůže být řeč.
Méně...