Družstevní záložny

Družstevní záložny, lidově řečeno „kampeličky“, jsou nebankovní finanční společnosti, které poskytují některé typy bankovních produktů a služeb stejného typu jako české banky. Nejčastěji družstevní záložny mají ve své produktové nabídce běžné účty a vkladové produkty jako jsou termínované vklady či spořící účty. Úročení těchto účtů bývá zpravidla vyšší, než u bank. Některé družstevní záložny ale poskytují i spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry a produkty pro podnikatele. Zůstatky na běžných i vkladových účtech družstevních záložen jsou stejně jako u bank, ze zákona pojištěny na 100 procent a a to od letošního roku až do výše 100 000 eur.

Abyste ale mohli být klientem některé z tuzemských družstevních záložen, musíte se nejprve stát jejím členem. K tomu stačí většinou pouze vyplnit žádost o členství v družstevní záložně a zaplatit členský vklad, který se pohybuje od jedné koruny do jednoho tisíce korun. Pro všechny členy jedné družstevní záložny je přitom vklad stejný. Členem družstevní se pak stanete v okamžiku, kdy členství schválí příslušný orgán družstevní záložny. Být členem družstevní záložny ovšem znamená podílet se případně i na jejích možných ztrátách.

S členstvím v družstevní záložně získáte práva a povinnosti, které upravuje zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a stanovy družstva. Mezi základní povinnosti patří splatit členský vklad a závazek, podílet se na krytí případné ztráty družstevní záložny. Podíl na krytí ztráty určuje představenstvo družstevní záložny a jeho výše by podle zákona neměla překročit sedminásobek základního vkladu. Významným právem člena je zase například právo na informace o hospodaření družstevní záložny.

Družstevní záložny existují v Česku od roku 1996. Koncem devadesátých let jich u nás bylo až 124, protože tenkrát stačilo pro založení družstevní záložny pouze půl milionu korun. Tehdy se členy družstevních záložen staly desetitisíce lidí, kteří jim svěřili své vklady v celkové výši 10,5 miliardy korun. Po roce 1999, kdy až dvě třetiny z družstevních záložen zkrachovaly, o své úspory přišla valná část jejích členů. Tato situace způsobila mezi lidmi velkou nedůvěru k družstevním záložnám. Aby se tato situace neopakovala, zpřísnily se kapitálové požadavky a pravidla pro vznik a činnost družstevních záložen.

Na fungování družstevních záložen nyní dohlíží České národní banka (ČNB). Pro založení družstevní záložny je dnes třeba složit 35 milionů korun a získat povolení ČNB. V Česku podle dat ČNB působí celkem 16 družstevních záložen (k 29. 4. 2010), 14 z nich je sdružených v Asociaci družstevních záložen. Aktuální seznam družstevních záložen, které mají povolení k působení v Česku,lze získat na stránkách ČNB. Patrně největší družstevní záložnou je v současnosti společnost FIO, družstevní záložna.

Méně...