Tuzemským družstevním záložnám stoupl v roce 2015 čistý zisk o 23,1 milionu na 41,42 milionu korun. Jak se dařilo vám?
Po regulaci trhu novelou zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zavedení tzv. pravidla 1 : 10 nedošlo možná trochu překvapivě k očekávanému úbytku „depozitních klientů“. Klienti, kteří měli uzavřené termínované vklady, si je ponechali. To lze považovat za úspěch, stejně tak jako zmíněný fakt, že spořitelní družstva jako odvětví v roce 2015 zvýšila objem vytvořeného zisku. Naše spořitelní družstvo sice v roce 2015 zisk nevytvořilo, skončili jsme hospodaření s mírnou ztrátou. Podařilo se nám ale ve spolupráci se svými členy de facto téměř vynulovat historickou kumulovanou ztrátu a tím naše spořitelní družstvo významně zatraktivnit pro vstup nových členů.
Čekáte, že letos se přehoupnete přes nulu? A pokud ano, budete vyplácet členům podíl na zisku?
Zisk očekáváme už letos v červnu. Podle vývoje prvního kvartálu 2016 tento plán splníme – proti předpokladům jsme totiž v provozním zisku byli už v březnu. Výplata pak může prakticky proběhnout dvěma způsoby. První možnost je, že při žádosti o ukončení členství odcházející člen získá podíl na zisku podle svého podílu na kapitálu družstva. Druhá možnost je, že o výplatě zisku ve formě takzvaných dividend rozhodne plošně členská schůze.
Podařilo se obnovit důvěru veřejnosti v družstevní záložny?
Máte pravdu, že lidé záložnám po historickém vývoji vrcholícím pádem Metropolitního spořitelního družstva a WPB příliš nevěřili. Byla by ale škoda, kdyby tento druh finanční instituce v Česku neexistoval. Dokonce si myslím, že je potřebný, vhodným způsobem vyplňuje mezeru, která je mezi bankami a nebankovními (neregulovanými) finančními společnostmi.
V Česku máme většinou velké banky, které svojí velikostí doslova nejsou přiměřené velikostí našeho trhu. A pak zde nabízí své služby velké množství nebankovních subjektů, které poskytují úvěry, půjčky a podobně. Cítíme, že mezi tím existuje na finančním trhu prostor pro menší a flexibilnější subjekty, které jsou jednak schopné hledat řešení podle potřeb klientů a zároveň nabízet individuální přístup. Jinými slovy – být skutečně vztahovou institucí.
Podle našeho názoru spořitelní družstva získávají krok po kroku důvěru svých klientů zejména poctivou prací a klientským přístupem. Z pochopitelných důvodů navíc tato družstva prošla v roce 2014 a 2015 rozsáhlou a nevídaně podrobnou kontrolou České národní banky, což by mělo v procesu získávání důvěry klientů spořitelním družstvům významně pomoct.
Jak na vás dopadlo nařízení 1 : 10, tedy že ke každému úročenému vkladu musí mít klient u záložny také alespoň desetinový, neúročený a nepojištěný členský vklad? Přibývají členové pomaleji? Ubyli? Kolik jich dnes máte a kolik jste jich měli před rokem?
Pravidlo 1 : 10 bylo pro všechna spořitelní družstva samozřejmě velké téma. Bylo bohužel šité horkou jehlou, zákon nemyslí na technické obtíže, které působí jeho aplikace. Myslím si, že šlo o dobře míněnou snahu o stabilizaci trhu. Pravidlo se ale zavádělo rychle, podcenila se technická realizace, jednoznačnost z hlediska výkladů a podobně.
Po 1. červenci 2015, kdy se pravidlo zavedlo, samozřejmě následovalo v druhé polovině roku poměrně hluché období, letos už je ale jednoznačně vidět oživení zájmu o vklady u spořitelních družstev.
Většina velkých hráčů mezi družstevními záložnami by chtěla získat bankovní licenci. Jak jste na tom vy?
My necítíme transformaci na banku jako svůj hlavní strategický cíl. Já rozumím záložnám typu Creditas či Moravský Peněžní Ústav, které mají zhruba desetimiliardovou bilanční sumu. Těmto spořitelním družstvům ani nic jiného nezbývá. Ty teď stojí před rozhodnutím, jestli do tří let dokážou snížit bilanční sumu na pět miliard, anebo se do té doby stanou bankou. Pro ně je to obrovské téma a já chápu jejich rozhodnutí, že se chtějí stát bankou.
V ANO spořitelním družstvu jsme ke konci roku 2015 měli bilanční sumu podle předběžných dat na úrovni zhruba 1,3 miliardy korun, takže velikost bilanční sumy pro nás téma není. Nás spíš zajímá, jak dál precizovat to, v čem jsme dobří – tedy flexibilní a individuální služby svým zákazníkům, další rozvoj a růst s cílem dosáhnout letos minimálně provozního kladného výsledku. Máme i další, interní cíle jako například rozvoj platebního styku – zavedení vlastního clearingu a podobně.
Družstevní záložny dlouhodobě lákají především spořicími produkty. Platí to i teď, když jsou úrokové sazby obecně nízké?
Na termínovaných vkladech nabízí naše záložna aktuálně nejvyšší úrokové zhodnocení na trhu. Dlouhodobě je naším cílem nabízet klientům takové sazby, aby byly konkurenceschopné a pokud možno nejvyšší.
Jak to dokážete?
Naše záložna poskytuje nejen vklady domácnostem a podnikatelům, ale nabízí také úvěry, a to zejména malým a středním podnikatelům a firmám. Rozdíl mezi úrokovými sazbami úvěrů a vkladů a odečtení provozních nákladů nabízí i výhodné zhodnocení členských podílů našim klientům/členům.
Jaké další produkty nabízíte nebo plánujete nabízet?
Jak říkám, kromě depozit nabízíme i úvěry. Nabídka je rozdělena na SME úvěry, tedy úvěry pro podnikatele a firmy, a na spotřebitelské úvěry pro domácnosti. Pokud jde o podnikatelské úvěry, ty si u nás berou hlavně menší a střední podniky nebo jednotliví živnostníci a malé rodinné firmy. Úvěry poskytujeme rovněž menším developerům. Spektrum našich úvěrových klientů je poměrně široké, nemáme v žádné kategorii větší koncentraci než 20 procent svého portfolia. Poskytujeme investiční úvěry, provozní úvěry, developerské financování a firemní americkou hypotéku.
U hypotéky máte ovšem dost vysoké úroky…
Hypotéky u nás začínají na 5,99 procenta ročně. Na první pohled to skutečně může vypadat jako vysoká sazba, sazby u bank se teď pohybují pod hranicí dvou procent. Naše záložna ale nabízí mnohem individuálnější přístup ke klientům a posuzování jejich úvěryschopnosti a zejména jinou rychlost úvěrového procesu, než jakou můžou najít zejména u velkých bank.
Podíl špatných úvěrů u záložen dosahuje třiceti procent. U bank je tento podíl pětkrát nižší. Jak je to u vás? Jak pracujete s rizikem?
ANO spořitelní družstvo poskytlo za první tři měsíce tohoto roku úvěry v hodnotě 198 milionů korun. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2015 jde o více než třísetprocentní nárůst. Podíl špatných úvěrů se nám ale daří dlouhodobě velmi dobře řídit. Delikvence případů ve vymáhání po splatnosti vyšší než 90 dnů klesla ze 4,1 procenta v březnu 2015 na 2,3 procenta v březnu 2016. Díky individuálnímu posuzování jednotlivých úvěrových případů, dobře nastavenému scoringovému systému a vnitřnímu analytickému nástroji umíme včas odhadnout rizikové projekty a financovat jen ty klienty, u kterých jsme si jisti bonitou a schopností splácet.
Sdílejte článek, než ho smažem