Čtenářský dotaz: Kterou z levných bank a podle čeho si vybrat – Air, Zuno, Equa, Fio, mBank?
V odpovědi nedojdeme k ideálnímu řešení a nevybereme jednu banku. Už proto, že bychom potřebovali podrobněji znát preference našeho čtenáře: každý využívá jiné služby a pokaždé trochu jinak, žádná banka není ideální pro každého. Zkusíme si ale projít celého „rozhodovacího pavouka“ a zjistit, kdy a proč má cenu banku měnit a zda by některá z těch jmenovaných mohla být tou novou vyvolenou.
Všechny jmenované banky mají jednu společnou vlastnost: mají minimum poboček. Podle amerického institutu Market Rates Inside však pobočka zůstává silnou, ba nejsilnější zbraní banky. Studie institutu dokumentuje silnou vazbu mezi počtem poboček a objemem depozit, která je banka schopna získat. Tato vazba je tak silná, že podle studie to v podstatě znamená, že zřízením pobočky v USA získá banka navíc depozita v průměrném objemu přibližně 116 milionů dolarů.
Budovat pobočky je ovšem velmi nákladné. Podle některých neformálních odhadů tvoří až 80 procent z těchto nákladů výdaje spojené s budováním pokladen, uchováváním peněz, jejich dopravou a souvisejícími bezpečnostními opatřeními. Vybudovat pobočku je také časově náročné. V této souvislosti dává smysl nástup takzvaných internetových bank. Ty zpravidla neposkytují žádné nové služby nebo služby výrazně odlišné od toho, co nabízejí standardní banky. Liší se zkrátka jen tím, že jsou dominantně uzpůsobené na elektronickou komunikaci a osobní formy komunikace (prostřednictvím poboček) jsou potlačené nebo zkrátka jsou k dispozici jen v omezené míře. To má také něco do sebe. Někomu to ale nemusí vyhovovat.
Tím se dostáváme k hlavnímu rozdílu mezi klasickými a internetovými bankami: je jím možnost osobního kontaktu s lidmi „na druhé straně“. Schválně píšeme „možnost“, protože ani samotná existence poboček a personálu vám nezajistí, že se vám bude ve skutečnosti někdo věnovat.
Věrnost se u nás necení
Podle výzkumu Ipsos Loyalty Norms mají zákazníci českých bank nižší loajalitu než zákazníci v ostatních západoevropských zemích. Je to ovlivněno zejména tím, že nám nabídka jednotlivých společností připadá podobná, nebo dokonce téměř stejná. Zaměnitelnost produktů jednotlivých ústavů je u nás vysoká. To může být také jeden z důvodů, proč některé banky přicházejí s něčím „novým“ jako například Raiffka se Zunem.
Všimněte si nabídek na trhu – banky typicky nabízejí výhody jen novým zákazníkům, na ty stávající se většinou zapomíná. Stávající zákazník, byť dlouholetý, dobře platící, řádně splácející všechny úvěry nemá příliš velkou motivaci, aby u banky nadále setrvával.
Zajímavé je, že podle průzkumu Synovate Češi vnímají lépe české banky (38 %) než zahraniční (23 %). Člověku by se tomu po kuponové privatizaci a případech jako byla Plzeňská nebo Kreditní banka ani nechtělo věřit. Svoji roli zde pravděpodobně hraje názor, že za aktuální finanční krizi mohou západní banky.
Tento výzkum také ukázal hlavní preference českého člověka, pokud jde o volbu banky: jsou to úroky a poplatky. Tyto preference výše uvedené banky velmi dobře zohledňují ve svých nabídkách.
Proč vůbec měnit banku
Řekněme si předem, že podle našeho názoru za běžných okolností měnit banku nemá smysl.
Rozeberme si nyní několik modelových situací, kdy obvykle lidé o změně bankovního ústavu uvažují.
> Kvalita poskytovaných služeb
Měli jsme nutkání tento bod nazvat „naštvali mě” nebo „prásknutí dveřmi”. Rozlišme však, zda zkrátka chcete jen bance ukázat demonstrativně záda, nebo jde o nějaký dlouhotrvající problém. Každá banka ve vás dřív nebo později vzbudí negativní emoce, takže jen z tohoto důvodu odcházet jinam nemá smysl – sobě tím nepomůžete, ba naopak, bude to pro vás znamenat jen komplikace se změnou čísla účtu, ohlášení téhle změny zaměstnavateli a nejspíš i leckomu jinému, komplikace se změnou platební karty a podobně.
Pokud ale skutečně dlouhodobě dochází ke zhoršování služeb, pak je dobré se nad věcí zamyslet a o přesunu jinam zauvažovat. Jinak ovšem bude přemýšlet člověk se 30 tisíci na účtu než člověk (nebo podnik) s několika miliony.
> Poplatky
Za poskytování bankovních služeb platíte poplatky – ty bývají více či méně přímo viditelné. Někdy je poplatek stanoven zcela transparentně (např. poplatek za vedení účtu), někdy má banka jinou poplatkovou politiku, kdy sice sníží nějaké přímo viditelné poplatky, ale na druhou stranu také upraví jinou svoji nabídku, například poskytuje nižší úroky na termínované vklady, vyšší poplatky za platební karty, vyšší poplatky za kurzové převody... Nesrovnávejte tedy jediný viditelný poplatek nebo úrok, který právě banka inzeruje, ale komplexně si propočítejte, kolik byste za služby, které běžně používáte, platili.
Je třeba samostatně posoudit situaci, kdy se některá banka soustřeďuje na určitý typ klientely a všechny ostatní se snaží demotivovat vyššími poplatky. Tak například jsou banky zaměřující se na bohatší klientelu, tedy mají pro nízké vklady nastavené vysoké poplatky, které pak s narůstajícím objemem peněz uložených v bance klesají. Pokud jste nějako shodou okolností klienty takové banky a vaše hotovost nedosahuje úrovně vkladů pro nízké poplatky, není třeba se změnou banky váhat.
Dále také samostatně posoudíme cenu u konkrétních produktů, které jsou pro vás klíčové. U fyzických osob má smysl udělat samostatnou úvahu zejména u hypoték. Jde o produkt, který je pro příjem jedince zásadní, a je tedy vhodné vynaložit přiměřené úsilí k tomu, abyste za takovýto úvěr platili co nejméně. V tomto případě oslovte více bank a beze všeho si hypotéku vezměte u jiné banky, než kde máte účet. Případně vám pomůže poptávkový proces pomoci získat lepší podmínky ve vaší vlastní bance.
Samostatnou kapitolou jsou akční nabídky bank. Jak z názvu plyne, jde o nabídku, která bude dřív nebo později končit. Spadají sem obvykle nabídky nízkých poplatků, které poskytují např. banky začínající na trhu nebo, které na trhu nabízejí nové služby nebo služby v novém segmentu. Na takovéto nabídce není reálné nějak hodně vydělat, protože ceny se dříve nebo později srovnají s úrovní poplatků na trhu.
Podle průzkumu Ernst & Young je dnes celosvětově připraveno změnit banku kvůli poplatkům 43 procent klientů.
> Rozsah poskytovaných služeb
Banky typicky poskytují rozsah služeb, který je pro fyzické osoby postačující. Poněkud jiná situace může být v případě podniků – ty využívají větší rozsah služeb (např. akreditivy, větší rozsah úvěrů, financování pohledávek, cizoměnové obchody atp.). Pokud banka vaší firmě neposkytuje všechny služby, které potřebujete, možná je čas na změnu. Další výhodou může být, pokud banka má pobočky v zemích, kde podnik provozuje svoji činnost.
U internetových bank se obvykle širšího rozsahu služeb nedočkáte, spíše naopak. Výjimkou je zde Fio, které bude bezpochyby díky své dlouhé makléřské historii nabízet roky prověřený způsob investování do cenných papírů.
> Změna bankéře
Banky obvykle fungují tak, že pro každého klienta mají kontaktní osobu – říká se jí bankéř, agent, poradce a tak. (Jsou také banky, které mají kontaktní osoby pro klienty podle poskytovaného produktu.) Podle toho, jak hodně banku využíváte, vytvoří se mezi vámi a kontaktní osobou (bankéřem) určitý vztah, ideálně vztah důvěry, kdy je bankéř obeznámen s vašimi potřebami a preferencemi. Pokud taková osoba odejde do jiné banky, může to mít na vztah s vaší bankou negativní vliv, zvlášť když vaší novou kontaktní osobou bude někdo méně schopný.
Podobná situace nastane, pokud si vás banka nehledí a jinde zcela zjevně můžete očekávat lepší péči. U internetových bank se vám v tomto směru lepší péče dostane jen zřídka.
Jak je to tedy s úroky a cenami
Jak jsme si řekli, českého klienta na bance zajímají hlavně úroky a poplatky. Tak se na ně zběžně podíváme. Nebudeme přitom brát v potaz nestandardní situace a při výběru dat budeme postupovat přiměřeným způsobem bez zdlouhavého studia jednotlivých webů. V potaz bereme ty lepší podmínky, např. u vkladů nerozlišujeme mezi spořicím účtem a termínovaným vkladem, nerozlišujeme objem vkladu a ani dobu uložení. Nabídky se mohou pro jednotlivé skupiny lidí měnit, taktéž v čase nebudou stejné, tedy se v případě zájmu informujte u konkrétní banky na konkrétní podmínky.
Podáváme se nejprve na úroky:
Existují zde jisté rozdíly v podmínkách uložení peněz. Největší je asi u Fia, kde se na tento úrok dostanete až při termínovaném vkladu nad milion korun na pět let, což je už poněkud nepraktické.
Úroky se pohybují spíše na spodní hranici toho, co nabízejí kampeličky. Tak třeba Moravský peněžní ústav nabízí momentálně nejvyšší úrok 4,3 procenta, Metropolitní spořitelní družstvo na termínovaném vkladu 4,8 procenta nebo Artesa 3,9 procenta. Přitom není důvod se nyní spořitelních družstev bát, jelikož jejich vklady podléhají pojištění do výše sta tisíc eur stejně jako vklady u bank. Ve Fondu pojištění vkladů je dost peněz, a pokud by náhodou došly, stát musí dosypat další.
Nám stačí schematický pohled na věc bez dalšího podrobného studia toho, kdo přesně nabízí o pár desetinek procentního bodu vyšší úrok a za jakých podmínek. Rozdíl mezi úroky sledovaných bank je asi procentní bod. To je při vkladu 100 tisíc korun necelá tisícovka (něco vám vezme srážková daň). Můžete namítnout, že vaše banka vám dá na termínovaném vkladu nebo spořicím účtu s bídou jedno procento ročně. Dobře, tak na 100 tisících vám to dělá bezmála dvě tisícovky. A to nepočítáme s tím spojenou práci. Stojí vám za to kvůli tomu měnit banku? A pokud ano, nepůjdete raději v rámci pojištěného limitu do kampeličky?
Rozdíly v poplatcích u dotyčných bank nemá podle našeho názoru už vůbec smysl studovat – pro běžného uživatele, který využívá bankovní služby jen v rozsahu běžného a spořicího účtu, pár tuzemských plateb a používání platební karty, se ceníky podobají jako vejce vejci. Pokud budete ceníky přeci jen studovat, vyplatí se dívat na položky, jež nejsou zadarmo, a jsou tedy u jednotlivých zkoumaných bank rozdílné. Ano, můžete si rýpnout a uvést, že v nějakém konkrétním detailu se některá banka od ostatních liší – tak například Equa rozlišuje mezi aktivním a neaktivním využíváním účtu a podle toho uplatňuje své sazby nebo Air Bank má dva tarify. Principiálně je přístup všech zkoumaných bank v oblasti poplatků nesmírně podobný: vedení účtu i používání karty máte až na výjimky bez dalších poplatků. Největší výjimkou jsou výběry z bankomatů, které jsou zpoplatněné částkami od 25 do 38 korun (bereme v potaz nejhorší sazbu); snad kromě Equa bank, která si řekne o devět korun, nicméně zase vám naúčtuje stovku za vydání (embosované) karty. Chceme tím říci, že v poplatcích běžný bankovní uživatel valného rozdílu nenalezne.
Je tedy třeba porovnat cenu s klasickou „pobočkovou“ bankou, tam už rozdíly v cenících vidíte na první pohled. U klasických bank spíše vidíme trend poskytovat služby za výhodných podmínek klientele s vyšším příjmem nebo vyšším objemem majetku. Tak například pokud máte alespoň milion korun nebo splníte jiná kvalifikační kriteria, můžete se stát klientem programu Premier České spořitelny, kde máte základní služby také zdarma, a to v rozsahu větším, než obvykle nabízejí tzv. internetové banky. Navíc se zde setkáte s osobním přístupem konkrétního člověka, a pokud budete potřebovat širší nebo neobvyklý záběr bankovních služeb, můžete je získat od ústavu, který vás již zná, což by pro vás mělo být výhodou. Většina obyčejných lidí ale bohužel takto vysoké úspory nemá.
Jak se tedy rozhodnout?
Pomalu jsme dospěli k otázce, jaká kriteria při volbě banky zvolit. Pokud jste již rozhodnuti banku skutečně změnit, udělejte to z vážného důvodu. Nedoporučujeme se rozhodovat impulzivně někde u televize při pohledu na reklamu.
Je zřejmé, že při pohledu na vybrané banky není mezi nimi podstatný rozdíly. I tak si udělejme sumarizaci:
- Air bank a mBank za sebou mají finančně silnou skupinu, která má s bankovnictvím zkušenosti.
- Zuno je Raiffeisenbank, která už na trhu i v daném segmentu působí, jen má jiný kabát.
- Equa má poněkud odlišný příběh s delší historií. Stojí za ní private equity fond, jehož chování bude bezesporu ekonomické s cílem přinést svým investorům výnos. Z tohoto pohledu těžko říci, jaký bude další vývoj tohoto ústavu. Jedním z možných scénářů je, že fond provede akvizici podobné finanční instituce nebo institucí a provede jejich fúzi, přičemž nový celek po nějaké době prodá. Rozhodně nemá Equa za sebou takovou ekonomickou bankovní sílu a zkušenost jako Air bank, mBank nebo Zuno.
- Fio je možná jediná banka, která z této množiny mírně vybočuje. Podle její marketingové kampaně se zdá, že se orientuje spíše na podnikatele. Rozsah jejích služeb je poměrně slušný. Fio díky své historii bude pravděpodobně schopné nabídnout velmi kvalitní službu v oblasti investování do cenných papírů, budete-li o ně stát. Je sice pravda, že Fio nemá za sebou takovou finanční kapacitu jako třeba PPF, na trhu jde však o dobře usazený subjekt a nejde o žádnou rychlokvašku, u které bychom se mohli obávat jejích rychlého odchodu z trhu.
Při vašem rozhodování by tedy měly hrát roli zejména následující okolnosti:
Jaký je rozdíl mezi poplatky (náklady), které momentálně platím své bance, a poplatky v bance nově zvolené.
Jaký volíte dlouhodobě přístup k bankovním službám. Preferujete kontakt s lidmi? Budete využívat bankovní služby v širokém rozsahu? Pak pro vás bude spíše klasická banka s pobočkami. Nebo máte předem dosti vyhraněný profil bankovních služeb, které používáte a výhledově budete používat? V tom případě se podívejte na banku internetovou.
Autor vlastní a spravuje web Malé peníze
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 11. 2012 9:24, Pavel
Presel jsem od csob k equa, a naprosta spokojenost. Platit za vedeni uctu a jeste 6kc za prichozi i odchozi platby + 6kc za vyberu z bankomatu, urok 00nic, platby do zahranici take drahe a jeste poplatek 500kc rocne za kartu??? (a za posledni mesic se mi stalo 4x ze jim nejelo dopoledne internetove bankovnictvi) Tam uz zustane jen blazen. Mam, ted equa, vedeni uctu 0, poplatek za prichozi i odchozi platby 0, poplatek za vybery z bankomatu 0, levnejsi platba do zahranici, karta zdarma (a penize v hotovosti muzu vkladat prez ceskou postu kdybych to nahodou potreboval), uspora cca 180kc mesicne +500kc karta, to je 180*12+500 = 2660rocne, za to uz si muzu pronajmout bezpecnostni schranku
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 5. 2012 16:10, já
reklama na českou spořitelnu?
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.