Daňová sleva na vyživovaného manžela se nově omezí jen na péči o dítě do tří let věku. Navrhuje to vládní koalice v rámci konsolidačního balíčku k ozdravení veřejných financí.
„Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká,“ vysvětluje ministerstvo financí.
Omezení má začít platit počínaje příjmy za rok 2024, příjmů za rok 2023 se už nedotkne. Konkrétní návrh teprve zamíří k poslancům.
Ekonomové z poradního sdružení NERV (Národní ekonomická rada vlády) navrhli loni na podzim úplné zrušení této slevy, kterou využívá přibližně 200 tisíc lidí. „Tato sleva odrazuje druhého člena domácnosti od participace na trhu práce, zejména demotivuje matky od návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Návratem do práce totiž druhý partner ztrácí právě tuto slevu. Zároveň ji nemůže využít část domácností se skutečně nízkými příjmy, kde by měla hlavní sociální význam. K prorodinné politice lze využít jiné, lépe cílené nástroje,“ napsal NERV v doporučení vládě. Ta se nakonec rozhodla jen pro omezení slevy.
Díky daňové slevě na vyživovaného manžela lze na daních ušetřit až 24 840 korun za rok. Využívají ji hlavně lidé, kteří mají partnera na rodičovské dovolené nebo když z jiného důvodu nemá výraznější příjmy.
Manžel s vyššími příjmy si tak může odečíst z vypočtené daně nejenom 30 840 korun ročně sám za sebe jako základní slevu na poplatníka, ale při splnění podmínek také až 24 840 Kč za vyživovaného manžela – v praxi jde častěji o manželku.
Aby si jeden z manželů mohl slevu odečíst, nesmí vlastní příjmy druhého manžela – na kterého si uplatňuje slevu – za loňský rok přesáhnout 68 000 korun.
Do limitu se počítají hlavně všechny příjmy ze zaměstnání (včetně takzvaných dohod), podnikání nebo z nájmu. Dál se počítají peněžitá pomoc v mateřství, dávky nemocenského pojištění (včetně náhrady mzdy během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti), podpora v nezaměstnanosti, všechny typy důchodů, ale třeba i příjmy z prodeje nemovitostí (pokud nepatří do společného jmění manželů), příjmy z dědictví či darů. Rozhodující je hrubý, nikoliv čistý příjem.
Naopak do limitu se nepočítají dávky státní sociální podpory, tedy především rodičovský příspěvek, porodné, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Nepočítají se ani dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky na stavební spoření ani třeba stipendium při studiu.
Slevu na manželku či manžela chtěla výrazně omezit už Jana Maláčová, bývalá ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD. V roce 2019 mluvila o tom, že by na slevu zůstal nárok jen u lidí, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Kdo podle ní nepracuje jen proto, že prostě nechce nebo nemusí, nezaslouží si „kapesné“ od státu.
Slevu dlouhodobě kritizovali třeba také analytici z think-tanku IDEA při CERGE-EI. „Je to nástroj, který odsouvá ženy z trhu práce,“ řekla už roce 2017 ekonomka Klára Kalíšková v debatě týdeníku Ekonom. „Tuto slevu je možné transformovat do jiné dávky. V případě péče o malé dítě do rodičovského příspěvku. V případě péče o seniora třeba do příspěvku na péči,“ dodal tehdy Robert Jahoda z Masarykovy univerzity.
„Ta sleva je fakt nesmysl. Je nejvyšší čas ji zrušit a místo toho třeba snížit celkové zdanění práce,“ napsal sociolog Daniel Prokop z Univerzity Karlovy. Sleva podle něj demotivuje k návratu do práce a je selektivní – jednak na ni dosáhnou jenom manželé, jednak záleží na příjmu vydělávajícího manžela.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem