Daňová sleva na vyživovaného manžela či manželku se nově omezí jen na péči o dítě do tří let věku. Po schválení konsolidačního balíčku ve Sněmovně i Senátu už zbývá jen podpis prezidenta, aby změna začala být účinná. Bude se vztahovat na příjmy od roku 2024. Příjmů za rok 2023 (a tedy daňového přiznání podávaného v roce 2024) se ještě nedotkne.
„Hlavním důvodem tohoto omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká,“ vysvětluje Petra Brožová, manažerka metodiky účetnictví společnosti KODAP.
Ekonomové z poradního sdružení NERV (Národní ekonomická rada vlády) loni na podzim navrhovali slevu, kterou dosud využívalo přibližně 200 tisíc lidí, zrušit úplně.
„Tato sleva odrazuje druhého člena domácnosti od participace na trhu práce, zejména demotivuje matky od návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Návratem do práce totiž druhý partner ztrácí právě tuto slevu. Zároveň ji nemůže využít část domácností se skutečně nízkými příjmy, kde by měla hlavní sociální význam. K prorodinné politice lze využít jiné, lépe cílené nástroje,“ psal NERV v doporučení vládě.
Slevu dlouhodobě kritizovala řada expertů. Poukazovali, že je ji možné transformovat do jiné dávky. V případě péče o malé dítě do rodičovského příspěvku. V případě péče o seniora třeba do příspěvku na péči.
V balíčku ale nakonec sleva zůstala. Ovšem právě s omezením, že ji můžou uplatnit jen manželé pečující o dítě do tří let. Už ji tak nebudou moci využít například lidé, kteří pečovali o dospělého příbuzného.
Díky této daňové slevě je možné na daních ušetřit až 24 840 korun za rok. Manžel či manželka s vyššími příjmy si může odečíst z vypočtené daně nejenom 30 840 korun ročně sám za sebe jako základní slevu na poplatníka, ale při splnění podmínek také až 24 840 korun za vyživovaného partnera – v praxi jde častěji o manželku.
Aby si jeden z manželů mohl slevu odečíst, nesmí vlastní příjmy druhého manžela – na kterého si uplatňuje slevu – za rok přesáhnout 68 tisíc korun.
Do limitu se počítají hlavně všechny příjmy ze zaměstnání (včetně takzvaných dohod), podnikání nebo z nájmu. Dál se počítají peněžitá pomoc v mateřství, dávky nemocenského pojištění (včetně náhrady mzdy během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti), podpora v nezaměstnanosti, všechny typy důchodů, ale třeba i příjmy z prodeje nemovitostí (pokud nepatří do společného jmění manželů), příjmy z dědictví či darů. Rozhodující je hrubý, nikoliv čistý příjem.
Naopak do limitu se nepočítají dávky státní sociální podpory, tedy především rodičovský příspěvek, porodné, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Nepočítají se ani dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky na stavební spoření ani třeba stipendium při studiu.
Změna některé rodiny zabolí
Některé rodiny zrušení slevy finančně dost pocítí. Jak vypočítala daňová poradkyně Monika Lodrová ze společnosti BDO, nejvíc se zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi v rozmezí tří až šesti let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem kolem 40 až 50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi a nedosahuje příjmu nad 68 tisíc korun ročně.
„Zde se dostáváme kvůli absenci slevy na manželku či manžela, zrušení školkovného a zvýšení odvodů na sociální pojištění na úroveň až o zhruba 10,5 procenta vyšších odvodů na dani a pojistném vůči hrubé mzdě. Tohle je samozřejmě extrémní případ. Průměrný dopad na poplatníky očekávám ve zvýšení kolem 2 až 5 procent hrubé mzdy,“ doplňuje Monika Lodrová z BDO.
Uvádí příklad odvodu na dani u zaměstnance se dvěma dětmi mezi 3 a 6 lety, který pobírá 50 tisíc hrubého, tedy ročně si vydělá 600 tisíc korun. Daň činí 90 tisíc korun. Z té si odečte slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Za rok 2023 pak ještě právě školkovné za dvě děti ve výši 34 600 korun a slevu na manželku ve výši 24 840 korun. To už za rok 2024 nebude možné.
Nakonec se ještě odečítá sleva na na vyživované dvě děti ve výši 37 524 korun. Zatímco za rok 2023 tedy uvedený poplatník získá daňovou vratku ve výši 37 524 korun, za rok následující už naopak bude muset na dani zaplatit 21 636 tisíc korun.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem