Máme novější článek pro rok 2022! Jestli si přesto chcete přečíst tenhle archivní pro rok 2020, tady je:
Místo klasického pracovního poměru si můžete vydělávat takzvaně na dohodu. Známe dva typy: dohodu o provedení práce (zkráceně DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Setkáme se s nimi hlavně u přivýdělků, třeba různých brigád. Pro firmu jsou výhodnější hlavně díky své pružnosti, především snadné a rychlé výpovědi. Vy jako pracovník můžete ocenit třeba úlevy na odvodech.
Jestli hledáte jenom kalkulačku, můžete na ni rovnou skočit. Jinak se nejdřív podíváme, jak dohody fungují, a k výpočtu se dostaneme na konci.
Sjednání DPP a DPČ
Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Limit platí pouze pro počet odpracovaných hodin: pro jednu firmu maximálně 300 hodin ročně.
DPP musí být sjednána písemně a obsahovat dobu, na kterou se uzavírá. Chybět by tam nemělo ani vymezení úkolu nebo činnosti – tedy co budete na základě dohody dělat. A také výše sjednané odměny.
Když později budete chtít DPP ukončit, můžete ji vypovědět i bez udání důvodů. Sbohem dejte šéfovi písemně a počítejte s výpovědní lhůtou patnáct dní. Totéž – možnost výpovědi i bez udání důvodu – platí také pro druhou stranu, tedy pro zaměstnavatele.
Také dohoda o pracovní činnosti musí být sjednána písemně. Můžete ji uzavřít i s několika zaměstnavateli současně. U žádného z nich ale nesmíte odpracovat víc jak 20 hodin týdně, tedy polovičku klasické pracovní doby. Limit dvaceti hodin týdně se v praxi průměruje za celou dobu trvání DPČ, maximálně však za 52 týdnů. DPČ musí obsahovat jasně vymezený druh práce, rozsah pracovní doby, sjednanou odměnu a dobu, na kterou se uzavírá.
I dohodu o pracovní činnosti jde ukončit bez udání důvodů, výpovědní lhůta dělá patnáct dní.
Za práci na DPP i DPČ musíte dostat aspoň minimální mzdu. Ta pro rok 2020 dělá 14 600 korun, zaměstnavatel vám proto nesmí dát míň než 87 korun a 30 haléřů hrubého na hodinu.
DPP: Sociální a zdravotní pojištění
Stejně jako mzda klasických zaměstnanců podléhá i výdělek z dohody o provedení práce odvodům na sociální pojištění (6,5 procenta z hrubého výdělku) a zdravotní pojištění (4,5 procenta z hrubého výdělku). Výjimku máte, když si na DPP vyděláte míň jak 10 tisíc korun měsíčně. Limit se počítá pro každého zaměstnavatele zvlášť. Jestliže však s jedním zaměstnavatelem uzavřete víc dohod, počítá se strop 10 tisíc korun jako součet všech výdělků, které vám tento zaměstnavatel vyplatí.
Pokud je však dohoda o provedení práce vaše jediná výdělečná činnost, platbě zdravotního pojištění se stejně nevyhnete. Z pohledu zdravotní pojišťovny budete osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. A ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2020 je to tedy 1971 korun. Další variantou je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státní pojištěncem se ovšem stanete jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled vidíte v tabulce.
Sociální pojištění – na rozdíl od zdravotního – povinné není. Když ho ale nebudete mít delší dobu hrazené, můžete si do budoucna zadělat na problém s přiznáním starobního důchodu. A když nemáte výdělek, který zakládá účast na sociálním pojištění, nemáte ani nárok na nemocenskou.
Dohoda o provedení práce a daň z příjmů
Další část výdělku z DPP ukousne daň z příjmu. Daňové povinnosti se přitom nelze vyhnout, ani když je měsíční odměna nižší než 10 tisíc korun (díky daňové slevě to přesto neznamená, že nějakou daň reálně zaplatíte).
Limit 10 tisíc korun měsíčně je ovšem určující pro způsob zdanění. Pokud je váš výdělek nižší, máte dvě možnosti:
- Když podepíšete prohlášení k dani (růžový formulář), strhne vám zaměstnavatel z odměny zálohu na daň patnáct procent, zároveň ale může odečíst slevy na dani. V praxi jde přinejmenším o slevu na poplatníka 2070 korun měsíčně (24 840 korun ročně), na kterou má nárok každý. Rodiče můžou uplatnit také slevu na vyživované dítě, školkovné, případně slevu na manžela či manželku. Přehled daňových slev vidíte v rámečku.
- Když prohlášení k dani nepodepíšete, zaměstnavatel vám z výdělku strhne patnáctiprocentní srážkovou daň, přičemž daňové slevy započítat nemůže. Dosáhnout na ně ale můžete později. Příjem z dohody tvoří samostatný daňový základ, což znamená, že po odečtení srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat. Když ho ale do daňového přiznání zahrnete dobrovolně a v daném roce budete mít jen nízké příjmy, získáte sraženou daň zpátky. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Po konci roku ale musíte zaměstnavatele požádat o potvrzení o příjmu, které přiložíte k daňovému přiznání.
Nezapomeňte, že prohlášení k dani – přesněji Prohlášení poplatníka daně z příjmů – lze každý měsíc podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.
Sleva na poplatníka | 24 840 Kč (měsíčně 2070 Kč) |
Sleva na vyživovaného manžela/manželku | 24 840 Kč (uplatňuje se ročně) |
Sleva na vyživovaného manžela/manželku ZTP/P | 49 680 Kč (měsíčně 4140 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod I. a II. Stupně | 2520 Kč (měsíčně 210 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod III. Stupně | 5040 Kč (měsíčně 420 Kč) |
Sleva pro držitele průkazu ZTP/P | 16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč) |
Sleva pro studenta | 4020 Kč (měsíčně 335 Kč) |
Sleva na dítě | - u prvního dítěte 15 204 Kč (1267 Kč měsíčně),
- u druhého dítěte 19 404 korun ročně (1617 korun měsíčně),
- u třetího a každého dalšího 24 204 korun (2017 korun měsíčně),
- u dítěte s průkazem ZTP/P se sleva dvojnásobí
|
Za školku | až 14 600 korun (uplatňuje se ročně) |
Když si měsíčně vyděláte víc jak deset tisíc korun hrubého, zaměstnavatel vám z výdělku strhne zálohovou daň. Ta se opět vypočítá jako patnáct procent, tentokrát ale ze superhrubé mzdy. Superhrubou mzdou se myslí hrubá mzda navýšená o odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za každého zaměstnance hradí zaměstnavatel nad rámec toho, co na pojistném platí zaměstnanec sám. Jestliže u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, zohlední při výpočtu daňové slevy, na které máte nárok.
Daň z příjmů lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění a náklady na vzdělávání a odborové příspěvky.
DPČ: Sociální a zdravotní pojištění
Z dohody o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek přesáhne tři tisíce korun měsíčně.
Zatímco u zdravotního pojištění se do limitu započítává skutečně dosažený výdělek, u sociálního pojištění je rozhodující částka uvedená v dohodě o pracovní činnosti. Pokud tedy máte v dohodě sjednanou měsíční odměnu vyšší než tři tisíce korun, sociální pojištění stejně odvedete, přestože váš výdělek bude v daném měsíci z určitého důvodu nižší.
Jestliže jste uzavřeli dohodu o pracovní činnosti s víc zaměstnavateli, počítá se třítisícový strop pro každého zvlášť. Pokud jste však sjednali víc DPČ s jedním zaměstnavatelem, tak se do limitu 3000 korun sčítají.
Dohoda o pracovní činnosti a daň z příjmů
Třítisícový limit platí (počínaje květnem 2019) i pro daň z příjmů, respektive způsob zdanění. Do té doby byl strop nižší – 2500 korun.
Pravidla jsou stejná jako u dohody o provedení práce. To znamená, že když u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, strhne z vaší odměny patnáctiprocentní zálohovou daň a uplatní daňové slevy. Stejně se postupuje v případě výdělků nad 3000 korun; daň se ovšem nepočítá z hrubé, ale ze superhrubé mzdy.
Když prohlášení k dani nepodepíšete, výdělek z DPČ se zdaní patnáctiprocentní srážkovou daní. Sraženou daň pak můžete získat zpátky, jestliže příjem z dohody ponížený o srážkovou daň zahrnete do daňového přiznání a v daném roce budete mít celkově jen nízké příjmy. Započtení příjmů zdaněných srážkovou daní umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně.
Abyste mohli výdělky do svého daňového přiznání zahrnout, musíte po skončení roku požádat zaměstnavatele o potvrzení o příjmech. Pokud jste v některém měsíci měli od dvou zaměstnavatelů současně příjmy zdaněné zálohovou daní, podáváte daňové přiznání povinně; příjem zdaněný srážkovou daní povinnost podávat přiznání nezakládá.
Jestli jste v žádném měsíci výdělky daněné zálohovou daní od dvou nebo více zaměstnavatelů naráz neměli, můžete posledního zaměstnavatele požádat, aby zúčtování daně vyřídil za vás. Ovšem jen za předpokladu, že vám nevznikla povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu.
Monika Veselíková
Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem