Peníze místo stravenek. Nový paušál dostal zelenou

| rubrika: Co se děje | 15. 1. 2020 | 31 komentářů
Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají.

Firmy, které poskytují zaměstnancům stravenky, budou moct od roku 2021 využít i takzvaný stravenkový paušál. Na daňové zvýhodnění nově dosáhnou také zaměstnanci, kteří doteď stravenky nedostávají.

V úterý se na tom dohodli zástupci ANO a ČSSD, tedy dvou stran současné vládní koalice. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tak uspěla s návrhem, který představila loni v létě.

Místo klasických papírových poukázek či nabité elektronické karty by lidé mohli dostávat peníze na účet, a to se stejnými daňovými výhodami. Nový systém tedy neruší dosavadní úlevy pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele. Naopak je zpřístupní i pro společnosti, které dosud stravenky nevyužívají – hlavně menší podniky.

Ať je to spravedlivější

Zaměstnavatel si může uplatnit do nákladů až 55 procent hodnoty příspěvku na stravování – částka ale nesmí přesáhnout 70 procent stravného podle vyhlášky, což pro letošní rok odpovídá 72 korunám. Současně se z takového příjmu nemusí odvádět sociální ani zdravotní pojištění.

Kromě stravenek může firma využívat daňové zvýhodnění na stravování i tak, že pro pracovníky zajistí přímo podnikovou jídelnu. I v tomto případě si může „odečíst z daní“ až 55 procent ceny jídla (do zmíněného limitu), zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.

Anketa

Dostáváte stravenky?

Schillerová připomíná, že původním smyslem vzniku tohoto daňového zvýhodnění byla právě podpora závodního stravování jako benefitu. Takovou možnost má ale podle ministerstva jenom přibližně 1,8 milionu z celkem 4,3 milionu zaměstnanců. Dalších zhruba 1,5 milionu získává stravenky. A zbylá téměř čtvrtina (jeden milion) zaměstnanců pak tento benefit nemůže využívat vůbec. 

„Chceme dát možnost milionu lidí, aby i oni mohli využít příspěvky na stravování. Zároveň nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,“ říká Schillerová.

Provozovatelé stravenkových systémů totiž omezují platnost v zásadě jenom do konce kalendářního roku (stravenky objednané v posledním čtvrtletí platí až do konce následujícího roku), a to nejenom u papírové, ale také elektronické formy. Zákon přitom firmám nic takového nepřikazuje.

Podle Schillerové by zaměstnavatelé dál mohli poskytovat i klasické stravenky. Pokud však budou chtít ušetřit na související administrativě a na provizích stravenkovým firmám, mohly by místo nich nově posílat příspěvek přímo zaměstnancům vedle samotné výplaty.  

„Stravenkové firmy v České republice zaujímají oligopolní postavení na trhu a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám,“ vysvětluje Schillerová, proč by se systém do budoucna mohl obejít bez placených zprostředkovatelů.

Chtěli byste taky?

Vyberte si firmu, kde vám přispějí!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Narozdíl od plánů bývalého ministra Miroslava Kalouska z počátku desetiletí nemá jít o „zrušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Koneckonců jde o dlouhodobě nejrozšířenější zaměstnanecký benefit

Ani přes koaliční shodu není jisté, od kdy – a jestli vůbec – bude stravenkový paušál skutečně platit. Schillerová sice i včera mluvila o začátku roku 2021, dál ale s touhle novinkou počítá jako součástí rozsáhlejší novely zákona o daních z příjmů. Na další klíčové změně – zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy – se koalice zatím neshodla, jednání mají pokračovat až při přípravě rozpočtu na příští rok. I kdyby se na jaře dohodla, legislativní kolečko se už do konce roku nemusí stihnout.

Hospodští jsou pro

„Po změně dnešního systému dlouho volají samotní provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže mnohdy velmi vysoké provize pohybující se běžně ve výši pěti až sedmi procent,“ říká Schillerová. Menší provizi hradí i zaměstnavatelé – i u nich platí, že čím větší firmy, tím jsou silnější a dosáhnou díky tomu u stravenkových firem na výhodnější podmínky.

Zavedení stravenkového paušálu podporují i Asociace hotelů a restaurací nebo menší tuzemské prodejny sdružené v Asociaci českého tradičního obchodu. 

Tím, že lidé o příspěvek na stravování nepřijdou, vyšlo ministerstvo vstříc Asociaci hotelů a restaurací, která mimochodem v posledních letech podporovala vládu při zavádění elektronické evidence tržeb.

„Navrhovaný systém by pro zaměstnavatele i zaměstnance přinesl větší flexibilitu v zajištění stravování bez ohledu na to, zda restaurace nebo občerstvení stravenky přijímá,“ říká šéf asociace Václav Stárek. Podle dostupných údajů přibližně 30 procent restaurací stravenky nepřijímá. Časová a administrativní zátěž je pro ně velmi zatěžující, navíc musí platit provize, připomíná Stárek.

Anketa

Jak se vám líbí nápad ministryně Schillerové na stravenkový paušál?

„Pokud někdo argumentuje tím, že je třeba zajistit účelovost poskytnutého příspěvku na stravu, pak papírové stravenky ji nezajistí. Stravenky jsou běžně přijímány i jinými subjekty než poskytovateli stravovacích služeb a u některých obchodníků dochází i k jejich opětovnému oběhu,“ upozorňuje Stárek.

Značné procento restaurací podle něj přijímá stravenky jen kvůli snaze o konkurenceschopnost s okolními podniky. Průzkum asociace ukázal, že 60 procent restaurací přijímajících stravenky se nebojí, že by z dlouhodobého hlediska přišlo o své hosty. A případný úbytek by podle nich byl jen dočasný, šlo by pouze o malou část návštěvníků v době obědových menu.

„Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou v restauracích, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky. Ti, kteří stravenky používají již nyní na nákupy potravin v obchodech, budou – tak jako doposud – využívat finančních příspěvků k zajištění jiných forem stravování,“ zdůrazňuje Stárek.

Můžou i zlevnit

Plán ministerstva financí vnímá pozitivně i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. „Zaměstnanci by o nic nepřišli, dostali by širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Vyšší míra spotřebitelské volby v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat,“ myslí si.

Kovanda připomíná, že existence stravenek zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství kvůli tomu, aby bylo z čeho zaplatit provize pro stravenkové společnosti. Na to ale doplácejí zaměstnanci, kteří stravenky nedostávají.

Omezení stravenkových firem nevidí Kovanda jako výraznou újmu, protože „podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla“.

Rostou?

Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.

Daň z příjmů potichu roste. Proč to Schillerová nechce zastavit?


Za pizzu v restauraci zaplatíte od příštího roku nižší DPH než při objednání domů. Změn, které schválili poslanci, je mnohem víc. Projděte si podrobnosti.

Dárek za tři a půl miliardy. Co zlevní díky nižší DPH?


Vládní koalice zvyšuje spotřební daně, prosadila i zdanění rezerv pojišťoven. Slitovala se nad hazardem, víc si vezme jenom z loterií.

Daňový balíček prošel. Zdraží alkohol, cigarety, Sportka i katastr

Přestanou jíst!

Naopak odboráři ze záměru nadšeni nejsou. „Je to opakovaná snaha bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém. Stravenky fungují jako alternativa tam, kde zaměstnavatel nemůže zřídit firemní kantýnu nebo jídelnu, ale zároveň je ochoten přispívat zaměstnancům na jídlo během pracovní doby. Je v zájmu státu, aby se zaměstnanci v pracovní době stravovali, neboť v dlouhodobém měřítku má nepravidelná strava negativní dopad na zdraví člověka. Právě proto vznikla daňová podpora příspěvků na stravování,“ zdůrazňuje Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Pokud by pro zmíněný finanční příspěvek mělo platit daňové zvýhodnění stejně jako pro stravenky, pak stát bude logicky chtít prokázat, že takto vynaložené prostředky byly utraceny v souladu se zákonem. Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ domnívá se Středula.

Ministerstvo financí ale opakovaně uvedlo, že s kontrolou paušálu nepočítá. Už na jaře to vystihl náměstek Stanislav Kouba: Stát ani doteď nedokáže v praxi hlídat, za co lidé stravenkami platí. 

„Stejně jako v případě ostatních daňových paušálů (na automobily, výdajový paušál OSVČ a další obdobné právní fikce) předpokládáme, že zaměstnanec bude muset tuto základní lidskou potřebu uspokojit v každém případě, tedy že bude i nadále jíst. Už nyní lidé utratí za stravování více peněz, než kolik mohou případně dostat ve stravenkách,“ říká za ministerstvo Jakub Vintrlík z tiskového oddělení.

Navíc firma, která by chtěla podpořit skutečně poctivé stravování zaměstnanců, by mohla dál zůstat u přímé podpory jídelny, případně u stravenek.

Další argument proti paušálu přinesl Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. „Varujeme před paušálem. Podívejte se na základní daňovou slevu, která už roky nerostla,“ řekl na jaře  Naráží na pevně stanovené částky, u nichž vláda nepřihlíží k růstu mezd či cen. I tohle je ale zřejmě zbytečná obava. Stejně jako dosavadní zvýhodnění stravenek by se i stravenkový paušál odvíjel od vyhláškou určeného stravného – a jeho výše se každý rok mění úměrně zdražování v restauracích.

Jak to vidí

Jak se vám líbí návrh ministerstva financí přidat k závodním jídelnám a stravenkám novou možnost, jak přispívat zaměstnancům na stravování?

Peníze místo stravenek. Očima expertů

Změnu odmítá i Unie zaměstnavatelských svazů. „Funkce stravenek je klíčová k podpoře zdravého životního stylu. Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit,“ bojí se výkonný ředitel unie Vít Jásek.

Ve vedení unie je mimo jiné Miroslav Sedlák, dlouholetý šéf společnosti Sodexo (stravenky Gastro Pass). Ta je jedničkou na trhu před společnostmi Edenred (Ticket Restaurant) a Up (Chèque Déjeuner). Nový systém nazvaný Naše stravenka nedávno spustily sesterské řetězce Lidl a Kaudland.

Provozovatelé stravenkových systémů samozřejmě zdůrazňují jejich výhody. „Zavedení neúčelového paušálu by vedlo k zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců, a to by mělo v dlouhodobějším horizontu dopady i na jejich pracovní výkonnost i zdraví. Vliv špatných stravovacích návyků takto popisuje například studie Food at Work Christophera Wanjeka,“ argumentuje Daniela Pedret, mluvčí společnosti Edenred.

Předloňský průzkum agentury PPF Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů a Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ukázal, že lidé se stravenkami obědvají ve všední dny v restauraci téměř třikrát častěji než ti, kdo stravenky nemají. A dvě třetiny současných „stravenkářů“ v průzkumu uvedly, že by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily (čtvrtina by tam úplně přestala chodit). Jenže průzkum  tehdy nepočítal s možností, kterou teď prosazuje Schillerová: Výhody stravenek by neskončily, jen by se přidala alternativa ve formě paušálu.

Edenred připomíná také předloňskou studii Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické. Ta ukazuje, že vliv stravenek na státní rozpočet je kladný. Státní pokladna prý díky nim získává – po započtení všech možných vlivů – téměř čtvrt miliardy korun ročně. Jenže studie počítá mezi příjmy rozpočtu třeba i odvody zaměstnanců restaurací, kteří mají práci právě díky stravenkám. Pokud by zaměstnanci o peníze nepřišli a naopak by podobný příspěvek začali dostávat i další, k zániku restaurací by to vést nemuselo.

S až absurdními čísly pak přišla nejnovější analýza společnosti Grant Thornton, kterou na podzim představila Unie zaměstnavatelských svazů: Zavedení stravenkového paušálu by mohlo každoročně připravit státní rozpočet o víc než 21 miliard korun. Z toho skoro devět miliard ukrojí zaměstnanci, kteří doteď na stravenky ani zvýhodněné firemní stravování nedosáhli. Zastánci klasických stravenek tak najednou tvrdí: čím víc by jich bylo, tím víc na tom stát prodělá. 

Podle ministerstva financí má současný stravenkový systém negativní daňový dopad tři miliardy korun. „Tyto prostředky však současně slouží jako zdroj příjmů stravenkových společností, které své zisky v drtivé většině odvádějí do zahraničí. Po rozšíření výhod – zavedení paušálu – by se výpadek daňových příjmů sice navýšil, avšak pouze přibližně o dvě miliardy na pět miliard, které by navíc z velké části nově mohly zůstat českým firmám a živnostníkům. Peníze, které lidé za jídlo utratí, zůstanou díky stravenkovému paušálu v české ekonomice, což se projeví i pozitivně v daňových příjmech státu. Tento efekt přitom zveřejněná studie vůbec neuvažuje,“ reagovalo ministerstvo.

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook: neuniknou vám důležité aktuality, praktické tipy ani zajímavé rozhovory!

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+145
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 31 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 1. 2020 12:09, HonzaV

Zajímalo by mě, kolik manekýn Středula dostává od stravenkových firem. Asi teď bude muset hledat jiný penězovod a nebude mít čas se starat o kvalitu mého zažívání. Jak dojemné.

+118
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 1. 2020 12:51, Rudolf Pinkas

Pokud k tomu dojde,krachnou skoro všechny hospody,lidé nejen ztratí práci v restauracívh,hlavně ztratí motivaci chodit na oběd,na kteý mají ze zákona nárok.Proč to komu vadí a rýpe se do toho?Proč se dobré věci ruší?Nejen toto.

-121
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (31 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.