Zaměstnanci s průměrnou mzdou loni zaplatili o dost vyšší daň z příjmů než před deseti lety – hlavně ti, kteří nemají děti, nebo kteří už mají dospělého potomka. A to přesto, že sazba daně zůstává stále na patnácti procentech.
Důvod? Zatímco výdělky v Česku prudce stoupají, základní daňová sleva na poplatníka se od roku 2008 nezměnila. Z čím dál vyšší daně si tak lidé můžou odečítat stále stejnou roční částku 24 840 korun.
Nenápadný růst daní chtěli nedávno ve sněmovně zastavit poslanci Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Skopeček (ODS). Navrhli zvýšit základní slevu na 30 000 korun, a to počínaje příjmy za rok 2020.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale řekla Ne. Vysvětlila to snahou o zodpovědné hospodaření státu – dva dny poté, co v době silného ekonomického růstu prosadila další deficitní rozpočet, tentokrát s plánovaným minusem 40 miliard korun.
Průměrná mzda stoupla za deset let o dvě pětiny – z přibližně 22,7 tisíce na skoro 31,9 tisíce korun měsíčně. Podíl základní slevy k průměrné roční mzdě tak klesl z 9,1 procenta v roce 2008 na loňských 6,5 procenta. Jejím smyslem přitom je, aby lidem zůstala určitá část výdělku nezdaněná – ideálně stále stejný podíl.
Skopeček připomíná, že roste i inflace – za posledních deset let podle něj stouply ceny o víc než pětinu. „Znamená to, že aniž by stát cokoli dělal, tak poplatníky zatěžuje vyšším daňovým břemenem, přitom jim to nijak nekompenzuje,“ tvrdí poslanec. Zvýšení slevy na 30 000 korun má podle něj vyrovnat právě alespoň inflaci, když už ne růst mezd.
„Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ říkal svého času Andrej Babiš. Ve vládě pak rozdával plnými hrstmi. Teď ohlašuje škrty a šetření. A chce od nás příspěvek na své deficity: daně porostou.
Podle Schillerové by vyšší sleva připravila státní rozpočet o přibližně 20 miliard korun. To je hlavní důvod, proč vládním poslancům dala signál, aby návrh nepodpořili. Proti byli i komunisté. „Jsme pro stabilní daňovou kvótu, ale solidárnější strukturu daňového břemene,“ vysvětluje to jejich ekonomický expert Jiří Dolejš.
Narážel tak na jiný návrh ODS, který měl zrušit takzvanou solidární daň – tedy fakticky vyšší sazbu pro lidi s výrazně nadprůměrnými příjmy. Poslancům přitom nic nebránilo, aby schválili jenom zvýšení slevy, nemuseli současně rušit solidární daň.
Schillerová argumentuje i tím, že vláda v posledních letech výrazně snížila daně rodičům. Tedy přinejmenším těm, kteří „vyživují“ děti do 18 let (studenty až do 26 let). V předchozí vládě vedené ČSSD tlačili na podporu rodin hlavně lidovci.
Daňové zvýhodnění na dítě začínalo v roce 2008 (po zavedení současného systému s rovnou daní ze superhrubé mzdy) na 10 680 korunách ročně za každého potomka. Ještě před nástupem vlády Bohuslava Sobotky stouplo na 13 404 korun.
Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL pak zvyšovala hlavně slevu na druhé (na 19 404 korun) a ještě výrazněji na třetí a každé další dítě (24 204 korun), což nakonec korunovalo i zvýšení slevy na první dítě (na 15 204 korun).
To, že základní sleva na poplatníka se nezměnila, tedy rodiče cítí méně než ostatní. Přesto: Podíl základní slevy a zvýhodnění dvou dětí dosahoval před deseti lety 17 procent průměrné roční mzdy, zatímco loni už jenom 15,5 procenta. A hlavně: Slevu na dítě si může odečítat jenom jeden z rodičů.
Dodejme, že od roku 2014 si lze odečítat z daní i školkovné – to ale využijí jenom lidé s nejmenšími dětmi.
Poslanci ODS teď chtějí zrušit něco, co jejich strana sama nastavila. Kdyby vláda Mirka Topolánka kdysi počítala s automatickým zvyšováním daňové slevy, nemuseli se poslanci opakovaně přetahovat, aby ji jednorázově zvýšili. A dalším vládám by tím sebrala oblíbenou možnost, jak hlavně před volbami rozdávat dárečky voličům. Podobný systém se pomalu rodí u růstu minimální mzdy, a po posledních tahanicích se ukazuje jako vhodný i u rodičovského příspěvku.
„Automatické zvyšování prosazujeme u rodičovské, minimální mzdy, životního minima a podobně. Nicméně prosté zvýšení slevy je teď nesrovnatelně jednodušší,“ vysvětluje pirát Ferjenčík. „Než se pustíme do valorizace slevy na poplatníka, chceme nejprve navrhnout komplexní změnu zdanění práce – sloučení daně z příjmu fyzických osob, sociálních odvodů a zdravotních odvodů do jedné platby,“ dodává.
Schillerová ale automatické zvyšování odmítá. A to přesto, že na opačné straně si stát dokáže hlídat, aby od lidí nedostával čím dál méně. Příkladem je každoroční růst minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, ale třeba i stoupající limit pro možnost získat daňový bonus (podle růstu minimální mzdy). Koneckonců systémověji je už – tentokrát „ve prospěch poplatníků“ – nastaveno i zmíněné školkovné.
„Stabilní výše základní slevy je z hlediska daňové politiky považována za automatický stabilizátor. Pokud by byla automaticky indexována, pak by tuto roli neplnila,“ říká za ministerstvo financí Jakub Vintrlík z tiskového oddělení.
„Rozhodnutí o navýšení slevy je politické rozhodnutí a mělo by přicházet na řadu v okamžiku šokové krize ekonomiky, nikoliv v okamžiku, kdy ekonomika i díky automatickým stabilizátorům přirozeně zpomaluje svůj růst s vyhlídkou na takzvané měkké přistání,“ dodává.
Ministerstvo argumentuje i tím, že „celková daňová zátěž“ v Česku klesá. Nové úlevy sebraly od roku 2014 z rozpočtu 100 miliard korun. Jenže kromě vyšších slev pro děti nebo školkovného do toho ministerstvo počítá i změny, které s daní z příjmů nesouvisí, nebo je využije jen malá část lidí.
Snižování daní podle ministerstva financí (klikněte pro lepší zobrazení).
Zmiňuje třeba přesun některých položek do nejnižší sazby DPH, zvýšení odpočtů u penzijního a životního pojištění (pro toho, kdo si platí víc než 1000 korun měsíčně), ale třeba i „osvobození výsluh ozbrojeným složkám“, „změnu zdanění pilotů“ nebo změny u právnických osob.
Perličkou pak je „navrácení slev na děti a manžela/manželku pro OSVČ s výdajovými paušály“. Jenže tyto slevy mohli podnikatelé využívat až do roku 2012, takže se s nimi při nastavení základní daňové slevy v roce 2008 už počítalo.
Zvýšení slevy by podle Schillerové muselo kompenzovat něco jiného. Piráti teď cítí šanci. „Zkusíme to navrhnout znovu, zvlášť v souvislosti s plánovaným zvýšením spotřebních dani,“ říká Ferjenčík. Vláda totiž chce výrazně zvýšit daň z lihu, cigaret nebo hazardu (včetně číselných loterií jako je Sportka).
Petr Kučera
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 4. 2019 9:41, Vladimír
Každým zvýšením ceny se zvýší i daň. To je úplně normální. Daň z příjmu se taky zvyšuje, když se zvýší mzdy. Tento stát směřuje k bankrotu. To je třeba řešit.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 4. 2019 11:14, Ppagani
Raději platit 50% daň z platu 100000,- než 1% daň z platu 15000,-.Proč to lidi nechápou a nechají se oblbovat zloději z ODS?
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.