Očima expertů: Státu na dostřel! Na koho míří sektorová daň?

Banky. Pojišťovny. Telekomunikace. Weboví giganti. Ve kterém revíru bude vláda lovit peníze? Na jaký ekonomický sektor by ráda uvalila speciální daň? A pokud ji uvalí – nezaplatíme ji nakonec stejně zase my, klienti těch firem?
Očima expertů: Státu na dostřel! Na koho míří sektorová daň?

Zdroj: Shutterstock

„Zaveďme sektorovou daň pro banky, ať máme ve státním rozpočtu víc peněz pro rodiny s dětmi a důchodce!“ Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je v této otázce neústupná. Česko podle ní představuje pro banky eldorádo, kde se dá snadno a extrémně vydělat. „Společnost, kde pár bankéřů vydělává miliardy, zatímco rodiny nebo důchodci nemají peníze na bydlení nebo léky, nejenže není spravedlivá. Je nemocná a nefunkční, “ napsala Maláčová v komentáři pro portál Info.cz.

Její kolegyni z vlády, ministryni financí Aleně Schillerové (ANO), se ale speciální zdanění bankovních domů příliš nezamlouvá, další peníze do státní kasy by prý radši hledala jinde. Tím, kdo problém se sektorovou daní bude muset rozhodnout, je tak premiér Andrej Babiš (ANO). Háček je však v tom, že z jeho dosavadních vyjádření není vůbec jasné, na jakou stranu se přikloní. Jeden týden bankovní daň kategoricky odmítá, druhý připustí, že je to jedno z možných řešení, a o pár dnů později přijde s nápadem, že by banky mohly (dobrovolně!) odvádět až dvacet procent ze svých dividend do plánovaného Fondu národního rozvoje.

Speciální sektorová daň přitom nehrozí zdaleka jen bankám. Státu na dostřel jsou aktuálně i pojišťovny, kterým by mohla vláda zdanit technické rezervy. A vyšší daňovou zátěž – v tomto případě pod označením „digitální daň“ – můžou očekávat i velké technologické společnosti.

Většina ekonomů má ale za to, že zavedení sektorových daní není šťastné řešení. Kromě toho, že křiví trh, odrazuje i zahraniční investory. Není navíc vůbec jisté, kolik peněz se státu podaří za pomoci speciálních daní vybrat.

Pojďme se na to podívat očima expertů. Mají sektorové daně smysl? Je vyšší zdanění finančních institucí a digitálních firem z dlouhodobého hlediska pro tuzemskou ekonomiku výhodné? A nezaplatí všechno nakonec jenom zákazníci?

Michal Brožka

hlavní ekonom Cyrrus

Michal Brožka
+33
+
-

Jestli něco investoři nemají rádi, je to nejistota. Stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání je pro ekonomiku velmi silná deviza, která má v dlouhém období i pro státní rozpočet větší přínos než selektivní daně. Není šťastné, že vládnoucí činitelé opět vytahují toto téma v době zpomalující ekonomiky.

Sektorové daně deformují tržní prostředí tam, kde trh dobře funguje. Lze je ospravedlnit, když má tržní prostředí k dokonalosti daleko. A právě relativně vysoká konkurence a tlak na marže spíše ukazují, že selektivní daně v případě českých bank nebudou ekonomicky racionální. Dá se očekávat, že vyšší zdanění bank by vedlo ke zhoršení dostupnosti úvěrů. Dva roky stará studie CYRRUS ukazuje, že by hrubý výnos z daní očištěný o přímé i nepřímé důsledky zavedení daně mohl být dokonce záporný.

Z pohledu ekonoma nechápu, že se mnohem častěji mluví o selektivních daních pro banky spíše než pro mobilní operátory či energetiku, kde je míra konkurence výrazně menší. V tomto kontextu bychom mohli připomenout pozitivní dopad regulace Evropské unie na data a volání se zahraničím, kde došlo pouze ke zlevnění služeb a snížení marží. Nicméně se selektivním zdaněním bych i v těchto sektorech byl velmi opatrný.

Petr Borkovec

spolumajitel a předseda představenstva Partners

Petr Borkovec
+13
+
-

Sektorové daně považuji za zvláštní a nesystémovou záležitost. Je to vrchol nebezpečného populismu. Nerozumím, proč by nějaké sektory měly platit vyšší daně než jiné sektory. Pokud je v některých sektorech vysoká ziskovost, pak tam asi nefunguje dostatečně konkurenční prostředí a je třeba to řešit. Ale sektorová daň to nevyřeší. To je příklad telekomunikací. Podobně vypadá bankovnictví, ale tam už je proces nastartovaný a bude se to měnit. Pokud se naopak v některých sektorech dokážou firmy vyhýbat daňové povinnosti, pak je třeba je třeba se na to zaměřit, ale nikoli sektorovou daní.

V případě bank si nemyslím, že by přesunutí daňové zátěže na klienty bylo vzhledem ke konkurenci jednoduše realizovatelné. Pojišťovny by to naopak přenesly do cen relativně jednoduše a podobně i digitální koncerny. Sektorová daň by naopak snížila konkurenční prostředí a vytvořila bariéru vstupu do sektoru a snížila potenciál přinést zákazníkům lepší ceny. Mimochodem, extrémně vysokou ziskovost mají také stravenkářské firmy, a to díky bohaté státní podpoře. Není třeba to ani danit, stačí podporu těchto firem zrušit.


Ilona Švihlíková

členka ekonomického týmu Českomoravské konfederace odborových svazů

Ilona Švihlíková
+60
+
-

Pokud chci získat více peněz pro státní rozpočet, je možno kromě sektorových daní uvažovat i o „čistém“ zvýšení daní pro právnické subjekty celkově, například tím, že se jim podstatně rozšíří daňový základ. Obecně by nebyl vůbec špatný nápad podívat se na tu různou změť výjimek a možností všelijakých odpočtů.

Digitální daň velké emoce nevzbuzuje, protože odráží de facto monopolní pozici některých firem. Naopak nápad na zavedení bankovní daně vyvolává téměř hysterii. Nastupuje samozřejmě klasické vydírání typu: půjdeme jinam, daň přeneseme na zákazníka. Banky se očividně považují za nedotknutelný sektor. Ve skutečnosti jsou ovšem sektorem vysoce privilegovaným. A stačí zmínit, že a. zahraniční matky dostaly k dispozici český bankovní sektor doslova za hubičku; jejich současné kvičení nad bankovní daní považuji za vrchol drzosti, b. jejich výnosnost je nesrovnatelná s průmyslovými odvětvími, c. patří k hlavním kanálům odlivu zisků z ekonomiky už jen z toho důvodu, že české dcerky jsou pilíře zisku zahraničních matek. A nemylme se, nejde jen o oficiálně vykazované odlivy zisků. Ono by bylo zajímavé podrobněji prozkoumat všechny ty předražené nákupy software, „školení“ a konzultace, které matky „poskytují“ českým dcerám a tím z nich vytahují další miliardy.

Bylo by vhodné, aby vláda nezůstala „pouze“ u zdanění (pokud se k němu odhodlá), ale promyslela kroky, jak strukturálně privilegia tohoto sektoru zmenšit. K úvaze je síť regionálních bank, ale bohužel je na místě i povzdech, že malé družstevní záložny, které u nás mají takovou tradici, byly legislativně de facto zničeny.


Jiří Cihlář

finanční analytik Next Finance

Jiří Cihlář
+8
+
-

Jde o velmi špatný nápad. Možná by se víc hodilo slovní spojení „nešťastný nápad“. České vlády by se měly snažit nastavit stabilní a dobře předvídatelné prostřední. Místo toho v posledních letech hrály ping pong se sazbami DPH. Proti tomu by ale bylo zavedení bankovní daně mnohem silnější kávou. Potenciálním zahraničním investorům by se rázem rozsvítila kontrolka – pozor při investicích v Česku.

Vlastně je to celé paradoxní. Už proto, že by banky stejně většinu nákladů vyšší daně přenesly na klienty. Paradoxní je to i proto, že se musíme nyní ze všech sil snažit lákat do Česka kapitál kvůli průmyslu 4.0. Kdo nebude investovat a inovovat, brzy ekonomicky neobstojí. Už samotné úvahy o vyšší dani pro banky nebo pro telekomunikace budou řadu těchto investorů odrazovat. Naším cílem by mělo být lákat investory na stabilní prostředí, a ne obráceně!


Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek
+15
+
-

Sektorová daň pro banky, energetický průmysl nebo další odvětví je neuvěřitelná hloupost. Ministr vnitra Jan Hamáček se na Twitteru nechal slyšet: „Je nemravné, aby banky měly obrovské zisky, zatímco ve vládě hledáme několik miliard korun, aby se lépe dařilo rodinám s dětmi nebo důchodcům.“ Zapomněl zmínit, že nemravné je, že vládě nestačí brát lidem 40 procent toho, co vydělají, aby to použila na projekty, u kterých každý vidí, jak nesmyslné jsou – jako například Čapí hnízdo jeho vládního kolegy.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že banky dokážou přenést 80–90 procent dodatečných nákladů na klienty (odborně se tomu říká daňová incidence), například tím, že zvednou úrokové sazby o 0,77procentního bodu. České bankovnictví je podle Herfindahlova-Hirschmanova indexu vysoce koncentrovaným trhem, takže zkušenosti ze zahraničí můžeme použít.

Toto neefektivní zatížení bank má dopad i na další sektory ekonomiky, takže studie ukazují, že například v Polsku klesl po zavedení sektorové daně růst reálného HDP o 0,2procentního bodu.


Miroslav Zámečník

ekonomický analytik České bankovní asociace

Miroslav Zámečník
+19
+
-

Sektorová daň, zejména taková, která je vyměřovaná z objemu aktiv, demotivuje banky k navyšování bilanční sumy, chcete-li, k rozvíjení byznysu, kvůli kterému tady jsou – půjčování podnikům a obyvatelstvu. Přijde někomu jako brilantní nápad uvalovat daň z objemu hypoték, když zároveň chcete podporovat mladé rodiny? Nebo z objemu úvěrů poskytnutých malým a středním firmám? Nebo tyto typu půjček z výpočtového základu vynecháte, a pak snižujete výnos.

To samé platí o „digitální dani“. Zdaňovat globální digitální koncerny v zemi, jejíž podíl na světovém HDP je 0,3 procenta? Bez nějakého společného mezinárodního rámce, přijatého přinejmenším na úrovni EU? Opravdu?

No a pak je tady zdanění mobilních operátorů. Chceme přilákat čtvrtého, aby byla levnější data. Tomu velmi fandím. Představuje ale nejlepší taktiku lákání ke vstupu do odvětví uvalení zvláštní sektorové daně? Člověk se spíš ptá, co ti lidé kouří…

Z výše uvedeného je zřejmé, že o dlouhodobém pozitivním efektu nemám pochybnost – neexistuje. Zato negativních efektů bych pár viděl, a to nejen na peněženkách spotřebitelů, ale i na reputaci v očích investorů. Když teď zdaníte jedny, kdy zdaníte ty ostatní? Až budete chtít přidat další peníze vybraným voličským skupinám, předpokládám…


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+10
+
-

Sektorová daň je principiálně závadná. Buď z jednoho, nebo z druhého důvodu. Možný důvod první je následující. Stát jejím zavedením trestá úspěšné. Pokud by banka, digitální platforma či mobilní operátor nebyl úspěšný – tj. neprodával lidem kvalitu za přijatelnou cenu –, těžko by se stal velkým. Velkým natolik, že nyní stojí vládě za to, aby zvažovala jeho sektorové zdanění.

Možný druhý důvod je tento. Nejedná-li se o trestání úspěšných, jde o přiznání státu, že vypěstoval molochy. Obří firmy, které jsou před trhem chráněny právě státem, od něhož si nákladným lobbingem, případně korupčně, nechaly napsat „regulace na tělo“, které zároveň postavily značné překážky do cesty nové konkurenci. No, a nyní stát uvažuje nad „výpalným“ za tyto „služby“ – tedy i za to, že způsobil pokřivení trhu v neprospěch řadového občana.

Těžko říci, která z obou variant je horší. Stát buď hodlá zdanit oligopol přirozený, anebo oligopol umělý, který ovšem vznikl z vůle toho samého státu.

Státu vlastně ani nejde o podnícení konkurence. Jde mu o to, aby mohl zase o něco více krátkozrace a populisticky rozhazovat, aniž by mu narůstaly náklady obsluhy dluhu. Z toho všeho jasně vyplývá, že sektorové zdanění je třeba rázně odmítnout.  


Danuše Nerudová

rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody

Danuše Nerudová
+17
+
-

Anketa

Řekl to někdo za vás?

Návrh jakékoliv sektorové daně nepovažuji v rámci stávající daňové politiky za koncepční. A to jednak z pohledu klasické ekonomické teorie – tedy, že tento typ daní s sebou nese většinou negativní vedlejší efekty (v případě bankovní daně např. snížení investiční přitažlivosti země, přenos daňového břemene na klienty nebo ohrožení růstového potenciálu ekonomiky), ale taktéž vzhledem k udržitelnosti daňového systému jako takového.

Daňová politika země by se neměla odvíjet pouze od měření bezprostředních (krátkodobých) účinků opatření, ale především by měla brát v úvahu dopady na státní rozpočet ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Z tohoto pohledu lze definovat pět základních mezer v udržitelnosti, kterými současný daňový systém trpí. Jsou to vysoké a rostoucí zdanění práce, klesání významu pigouviánských daní, problematika přesouvání zisků, daňové úniky a odstranění progresivity z daňové soustavy. Především zaměření se na odstranění těchto mezer v udržitelnosti našeho daňového systému ve střednědobém až dlouhodobém horizontu může napomoci vyřešit strukturální problém veřejných financí.

Ondřej Tůma

Autor článku Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+17
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 13 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 5. 2019 22:14, Přenos na klienty

A nedojde k "přenosu" daně na klienty bank (dražší hypotéky, bankovní poplatky atd. Já bych to na místě bank udělal) jako to bylo v případě EET v hospodách, kdy se sice narovnalo podnikatelské prostředí, ale jídla se zdražila?

+2
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 5. 2019 9:18, Ex

Věřím Schillerové že to domyslí a spojí se zrušením daně z dividend a časového testu pro české fyzické osoby. Tím také nenápadně zvedne současnou daň z dividend z 15% na jednotnou sazbu 19%. A Babiš?:
Babiš dobře ví co dělá. Slíbil Trumpovi že sníží pro američany 35% daň z dividend, kterou tu platí zahraniční investoři mimo EU. Morgani tu chtějí koupit banku a tak snížení z 35% daně z dividend na 19% odvod(budoucí jednotná daň dle Schillerové po zrušení superhrubé mzdy)je úlitba pro něj. Tím se vyhne i křiku, který by následoval při prostém sjednocení rovné daně z dividend na 19% a k tomu ještě i sektorové dani 25%. Vůbec to není hloupé. Domácí ty 4% navíc přežijí a američané ušetří 16%. No není to geniální ? Akdyž na to příjde, může sektorovou daň zavést ještě kdykoli později. Jediné s čím váhá je že se dají do pohybu intervenční peníze, včera jsem někde chytil číslo 2,2 bil. uložených přes naše banky - dcery u ČNB. A tady musí přesvědčit naše velkobanky aby vyjenali u svých matek aby to nedělaly.Podle něj o tom bude jednat koncem května na kdy předpokládá schůzku.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Jak se změní benefity? Finanční správa vydala návod, zkontroluje karty

27. 12. 2023 | redakce Peníze.CZ

Jak se změní benefity? Finanční správa vydala návod, zkontroluje karty

Generální finanční ředitelství vydalo „metodickou informaci“ ke změnám ve zdanění zaměstnaneckých benefitů. Reaguje na vládní balíček, který od 1. ledna 2024 omezuje některé daňové... celý článek

Vládní balíček má zelenou, prezident podepsal. Přehled změn

13. 10. 2023 | Petr Kučera, Kateřina Hovorková

Vládní balíček má zelenou, prezident podepsal. Přehled změn

Desítky novel, které mají snížit zadlužení státu, jsou definitivně schválené. Projděte si, co konsolidační balíček obsahuje hlavně z pohledu osobních financí.

Špatná zpráva pro výherce. Daň z loterií a sázek stoupne

17. 5. 2023 | Petr Kučera | 2 komentáře

Špatná zpráva pro výherce. Daň z loterií a sázek stoupne

Výhercům zůstane míň peněz – mnohem častěji narazí na limit pro daňové osvobození. Některým zato přibude práce s daňovým přiznáním.

Stát zruší 77 finančních úřadů v regionech. Tady je seznam

11. 4. 2023 | Petr Kučera | 3 komentáře

Stát zruší 77 finančních úřadů v regionech. Tady je seznam

Finanční správa zruší k 1. červenci letošního roku 77 územních pracovišť finančních úřadů. Jde o výsledek důkladné analýzy jejich využívání, oznámily ministerstvo financí a Generální... celý článek

Služební Porsche si kupují i firmy ve ztrátě, ukázala analýza

14. 3. 2023 | redakce Peníze.CZ | 1 komentář

Služební Porsche si kupují i firmy ve ztrátě, ukázala analýza

Kolik automobilů značek obecně uznávaných za luxusní, je v Česku registrováno na firmy? Ve vozovém parku českých firem nejsou takové službáky nijak výjimečné. Zjistila to ve své analýze... celý článek

Partners Financial Services