Peníze místo stravenek. Očima expertů

Návrh neznamená konec klasických stravenek – ať už v papírové, nebo elektronické podobě. Tedy určitě ne přímo. Vedle daňově zvýhodněných stravenek a závodního stravování by měli zaměstnavatelé dostat ještě třetí možnost: posílat peníze rovnou lidem vedle výplat na účet. Není sice ještě jasná definitivní podoba návrhu, dá se ale předpokládat, že řada firem by novinku uvítala: oproti stravenkám by měli mít jednodušší administrativu a ušetřily by samozřejmě také na provizích pro stravenkové firmy. Kromě zaměstnavatelů provize stravenkovým firmám platí také podniky – restaurace a obchody –, kde jimi lidé platí. A nejsou právě malé, předseda maloobchodního Družstva CBA, které sdružuje přes tisícovku menších obchodů, říká, že jsou mezi pěti až šesti procenty z hodnoty stravenky. „Je to v podstatě lichva,“ tvrdí Mazák.

Podrobněji se návrhu na takzvaný stravenkový paušál věnoval server Peníze.cz v samostatném článku:

• Místo stravenek peníze všem. Hospodští pro, odbory varují

Kolik to hodí?

Kalkulačka čisté mzdy

Hledáte si novou práci, víte, kolik firma nabízí jako hrubou mzdu, možná vám slíbili i stravenky, ale vy byste především rádi věděli, kolik na konci měsíce přesně dostanete do ruky?

Použijte náš

Výpočet čisté mzdy

Jedním z argumentů proti novince je, že jak stravenky, tak samozřejmě i závodní jídelny jsou jakousi garancí, že daňová úleva směřuje na správné místo, tedy že peníze budou využity na stravování. Toto je například argument odborů nebo Unie zaměstnavatelských svazů. „Funkce stravenek je klíčová k podpoře zdravého životního stylu. Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit,“ říká se výkonný ředitel unie Vít Jásek.

Ministerstvo financí ale připomíná, že ani u stravenek není nijak zaručeno, že je lidé použijí zrovna k placení za stravování při práci. Sama ministryně financí o nich dokonce mluví jako o „paralelní měně“.

V pravidelné anketě Očima expertů jsme položili jednoduchou otázku: Jak se vám líbí návrh ministerstva financí přidat k závodním jídelnám a stravenkám novou možnost, jak přispívat zaměstnancům na stravování?

Zdeněk Juračka

předseda Asociace tradičního českého obchodu

Doplnění stávajícího stravenkového systému jiným, transparentnějším a méně komplikovaným benefitem, který by nevydělával na ostatních členech podnikatelské obce, je krok správným směrem. Zavedení hotovostního paušálního příspěvku zaměstnavatele na stravu s daňovým odpočtem ve stávající výši, jako u doposud fungujícího systému stravenek, významně sníží administrativní zátěž obchodníků i restauratérů, rozšíří a zpřístupní výhodu dalším zaměstnancům i zaměstnavatelům a odstraní řadu nešvarů, které současný stravenkový systém provázejí.

Jiří Horecký

prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Cílem podpory zaměstnaneckého stravování bylo a je motivovat zaměstnance, aby v průběhu směny udělali něco pro své zdraví, přes oběd si odpočinuli a pořádně se najedli. Proto je systém státem podporován a daňově zvýhodněn, má pozitivní dopad na zdraví zaměstnanců. Co se stane, když dám zaměstnancům možnost volby? To je jako bych jim dal do ruky tisíc korun v hotovosti a řekl, že chci, aby tu tisícikorunu použili na obědy. První měsíc možná třetina, další měsíce už skoro nikdo.

Ministerstvo financí by mělo říci, co je vlastně smyslem navrhovaného opatření. Pokud má snížit daňovou zátěž lidí, respektive zvýšit jejich čisté příjmy, pak se může jednoduše zvýšit odpočet z daní na poplatníka. Proč to ale ministerstvo chce řešit faktickým rušením systému stravování, který prokazatelně funguje, jsou s ním spokojeni zaměstnanci i zaměstnavatelé a je pro stát fiskálně pozitivní? A nejde jen o stravenky. Pokud by návrh ministerstva financí prošel, budou velmi ohroženy i firemní jídelny a kantýny. I ty totiž benefitují z daňové podpory zaměstnaneckého stravování a pokud do nich lidé přestanou chodit, mohou zkrachovat.

Václav Stárek

prezident Asociace hotelů a restaurací ČR

Systém papírových stravenek je postavený mimo jiné na tom, že stravenky akceptují samotné restaurace. Těm ale papírová stravenka přináší jednak zvýšenou administrativu, jednak z ní musí odvádět provize. Ty jsou zhruba 6–7 procent a v závěru je platí zákazník. Třicet procent restaurací tak dnes stravenky odmítá přijímat. Pro zaměstnavatele i zaměstnance by tedy stravenkový paušál přinesl větší flexibilitu v zajištění stravování – bez ohledu na to, jestli restaurace nebo občerstvení stravenky přijímá. Novinka stávající benefity neruší, pouze rozšiřuje a otevírá konkurenční prostředí, na kterém mohou profitovat i hosté restaurací.

Obavy, že by lidé přestali chodit do svých restaurací, pokud dostanou peníze místo stravenek, jsou liché. Trendy ve stravování a životním stylu nejsou na tištěných stravenkách nijak závislé. A účelovost papírových stravenek je pofidérní, protože stravenky se znovu dostávají do oběhu a lze za ně zakoupit prakticky jakékoli potraviny, mnohdy i jiné komodity a služby. Stejně tak jsou liché obavy, že by restauracím klesly výrazně tržby. Současný průměrný podíl stravenek na tržbách restaurací je 15 procent.

Jana Kašparová

tisková mluvčí ČMKOS

Když něco dobře funguje, musíme to změnit. To je bohužel někdy takové české specifikum.

Stravenkový systém je u nás dlouhodobě funkční, velmi oblíbený a podle řady studií významně podporuje a motivuje zaměstnance, aby se pravidelně stravovali, což má nepochybně pozitivní vliv na jejich zdraví.

A to je také hlavní kritérium odborů, které dlouhodobě tento benefit podporují.

Historicky dokonce stojí odbory za zakotvením povinnosti zaměstnavatele zajistit možnost stravování do zákoníku práce.

Systém poukázek, vnesl do stravování novou kulturu a životní styl, možnost výběru zdravých jídel. A stravenka je jakousi pozvánkou, pobídkou na oběd. Bude-li nahrazena hotovostí, kterou mohou zaměstnanci dostávat ke mzdě, vytratí se účelovost a u mnohých i ona motivace jít na dobrý oběd. Neúčelový paušál nemá v daňovém systému žádnou logiku. Všude na světě je běžné, že firmy dávají zaměstnancům buď mzdu nebo benefity, ale nikoli nezdaněné peníze.

František Bouc

tiskové oddělení České spořitelny

Stravenky patří mezi benefity, které Česká spořitelna svým zaměstnancům poskytuje. Od začátku letošního roku přešla spořitelna na moderní elektronickou formu stravenek, kdy je zaměstnancům namísto distribuce papírových stravenek dobit kredit na kartě, kterou lze ve většině stravovacích zařízení platit stejným způsobem, jako běžnou platební kartou.

Model stravenkového paušálu, kdy by zaměstnavatel vyplácel zaměstnancům kromě mzdy i nezdaněné příspěvky na stravování, zatím nebyl specifikován do takových podrobností, aby jej bylo možné podrobněji hodnotit.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Zaměstnanci by o nic nepřišli, místo toho by měli širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Zvyšuje se tedy míra spotřebitelské volby, což v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného.

Pokud by návrh vstoupil do praxe, jednalo by se o nepříznivou zprávu pro stravenkové firmy. To ale není výrazná újma, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla.

Je třeba si uvědomit, že existence stravenek má hmatatelný neblahý dopad na ty zaměstnance, kteří tento benefit nemají. Existence stravenek nutně zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství. Toto navýšení je zdrojem zisku stravenkových firem, jenže zároveň představuje břímě pro zaměstnance, kteří stravenky nedostávají. Ti v restauraci platí vyšší cenu, než by platili při neexistenci stravenek.

Plán ministerstva financí by popsaný stav částečně korigoval, jelikož by omezil poptávku držitelů stravenek právě v pohostinství, čímž by vytvořil tlak na pokles cenové hladiny v něm. Ovšem nepříznivě dotčeny by byly stravenkové firmy a jejich zaměstnanci.   

Roman Mazák

předseda Družstva CBA CZ

Stravenky dnes slouží de facto jako další platidlo, lidé jimi platí v restauracích a prodejnách, restaurace jimi platí zase dál. Poslední článek řetězce pak stravenky vrací emitující firmě, od které dostane zpět peníze po odečtení provize. Je to v podstatě lichva, provize jsou obrovské, pohybují se mezi 5 až 6 %, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent.

Přestože stravenku většinou otočí zákazník jen jednou za měsíc, provize se také platí měsíčně. Přesněji řečeno pokaždé, když se vracejí stravenky, v praxi právě jedenkrát měsíčně. Problém je v tomto případě blokování hotovosti. V maloobchodě například jednou měsíčně svezou z prodejny stravenky, na centrále je přepočítají a odešlou vydávající firmě, která do 14 dní pošle prodejně hotovost. Pokud zákazník za stravenky nakoupil začátkem měsíce, tak po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží prodejna hotovost až po téměř dvou měsících od provedení nákupu. Bohužel na to zase doplácí obchodník, který pracuje jen s minimální marží.

Řešením je nahrazení stravenek přímými finančními příspěvky od zaměstnavatele, a to při daňovém odpočtu ve stávající výši. 

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem