Dlužníkům zůstane víc. Spočítejte si, jak stoupne nezabavitelná částka
5. 7. 2022 | Petr Kučera | 12 komentářů

Zvýšení životního minima má vliv i na srážky ze mzdy. Lidem v exekuci nebo insolvenci zůstane od července víc peněz.
Jak vysoká (nebo nízká) je vaše mzda, většinou záleží na zaměstnavateli. Každá firma se ovšem musí pohybovat v mantinelech vymezených zákonem. Ten jako spodní hranici určuje minimální mzdu, která pro rok 2020 stoupla na 14 600 korun měsíčně při práci na plný úvazek.
Minimální mzda ale náleží jenom lidem v nekvalifikovaných profesích. Pro ostatní platí vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda, odstupňovaná do několika úrovní podle složitosti, náročnosti a odpovědnosti profese. Podrobnosti o zaručených mzdách pro rok 2020 jsme přinesli v samostatném přehledu. V praxi samozřejmě může být vaše výplata vyšší.
Částka, kterou máte napsanou v pracovní smlouvě nebo ve mzdovém výběru, je takzvaná hrubá mzda. Z ní si ale stát ukrojí povinné odvody a daň. Při výplatě pak tedy dostanete jenom čistou mzdu. Jak se počítá?
Od hrubé mzdy se odečte povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Konkrétně šest a půl procenta z hrubé mzdy padne na sociální pojištění – z něj stát hradí důchody a dávky nemocenského pojištění. Dalších čtyři a půl procenta z hrubé mzdy pak míří na zdravotní pojištění, které slouží k úhradě zdravotní péče.
Tím ale srážky ze mzdy nekončí. Další část ukrojí daň z příjmu. Ta se přitom neodečítá od hrubé, ale od takzvané superhrubé mzdy.
Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o další odvody na sociální a zdravotní pojištění – o ty, které musí za každého zaměstnance hradit zaměstnavatel. Na sociální pojištění odvádí 24,8 procenta hrubé mzdy, na zdravotní pojištění devět procent. Obojí nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec.
Daň z příjmu pak dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy. V praxi ovšem výslednou daň snižují ještě slevy na dani a nezdanitelné části základu daně – podrobněji si je popíšeme o pár řádků níž.
Lidé s hodně vysokými výdělky musí vedle daně z příjmů platit ještě takzvanou solidární daň. Jde o zaměstnance, kteří si měsíčně vydělají víc jak čtyřnásobek průměrné mzdy – v roce 2020 jde o částku 139 340 korun (průměrná mzda dělá 34 835 korun). Když zaměstnanec v daném měsíci vydělá víc, musí z částky nad tuto hranici odvést solidární daň sedm procent. Pokud však uvedenou hranici překročí jenom v určitých měsících a jeho celkový roční příjem nepřesáhne 48násobek průměrné mzdy, letos tedy 1 672 080 korun, zaměstnavatel mu po ročním vyúčtování vrátí zaplacenou solidární daň zpět.
Jestliže váš roční příjem přesáhne částku 1 672 080 korun, nemusíte z výdělku nad tuto hranici platit sociální pojištění. Maximálním vyměřovacím základem pro sociální pojištění je totiž právě 48násobek průměrné mzdy platné pro daný rok. Zdravotní pojištění takový strop nemá.
Daň z příjmů dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy. V praxi ale můžeme výslednou částku snížit prostřednictvím daňových slev. Tou základní je sleva na poplatníka 2070 korun měsíčně (24 840 korun ročně), kterou si může odečíst každý. Dokonce i tomu, kdo měl zdanitelné příjmy jenom část roku, se tahle sleva započítá v plné roční výši.
Další slevy lze využít pouze při splnění určitých podmínek:
Sleva na dítě může jako jediná přinést nárok na daňový bonus: Pokud vám po započítání slevy vyjde minusová daň, stát vám částku, kterou jste v minusu, vyplatí jako bonus. Ten dosahuje maximálně 60 300 korun ročně. Nárok na něj ale vznikne, jen když rodič v minulém roce vydělal aspoň šestinásobek minimální mzdy (za rok 2020 tedy minimálně 87 600 korun hrubého, za rok 2019 to bylo 80 100 korun). Do limitu se započítávají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.
Při posuzování nároku na daňovou slevu se nezohledňují:
Do příjmů se započítají:
Slevy na dani můžete odečítat u zaměstnavatele, u kterého podepíšete prohlášení k dani.
Daň lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, platby na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, náklady na vzdělávání a odborové příspěvky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 1. 2020 12:34, Libuš
Státu nedám nic, nikdy jsem od něj ani nic nedostala. Pracuju pouze na dohodu o provedení práce, můj důchod je 6 000 za všechna odpracovaná léta a docela normální mzdu.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.