Čistá mzda 2020. Spočítejte si, kolik dáte státu

Jak vysoká (nebo nízká) je vaše mzda, většinou záleží na zaměstnavateli. Každá firma se ovšem musí pohybovat v mantinelech vymezených zákonem. Ten jako spodní hranici určuje minimální mzdu, která pro rok 2020 stoupla na 14 600 korun měsíčně při práci na plný úvazek.

Minimální mzda ale náleží jenom lidem v nekvalifikovaných profesích. Pro ostatní platí vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda, odstupňovaná do několika úrovní podle složitosti, náročnosti a odpovědnosti profese. Podrobnosti o zaručených mzdách pro rok 2020 jsme přinesli v samostatném přehledu. V praxi samozřejmě může být vaše výplata vyšší. 

Výpočet čisté mzdy

Částka, kterou máte napsanou v pracovní smlouvě nebo ve mzdovém výběru, je takzvaná hrubá mzda. Z ní si ale stát ukrojí povinné odvody a daň. Při výplatě pak tedy dostanete jenom čistou mzdu. Jak se počítá? 

Od hrubé mzdy se odečte povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Konkrétně šest a půl procenta z hrubé mzdy padne na sociální pojištění – z něj stát hradí důchody a dávky nemocenského pojištění. Dalších čtyři a půl procenta z hrubé mzdy pak míří na zdravotní pojištění, které slouží k úhradě zdravotní péče.

Tím ale srážky ze mzdy nekončí. Další část ukrojí daň z příjmu. Ta se přitom neodečítá od hrubé, ale od takzvané superhrubé mzdy.

Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o další odvody na sociální a zdravotní pojištění – o ty, které musí za každého zaměstnance hradit zaměstnavatel. Na sociální pojištění odvádí 24,8 procenta hrubé mzdy, na zdravotní pojištění devět procent. Obojí nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec.

Daň z příjmu pak dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy. V praxi ovšem výslednou daň snižují ještě slevy na dani a nezdanitelné části základu daně – podrobněji si je popíšeme o pár řádků níž.

Lidé s hodně vysokými výdělky musí vedle daně z příjmů platit ještě takzvanou solidární daň. Jde o zaměstnance, kteří si měsíčně vydělají víc jak čtyřnásobek průměrné mzdy – v roce 2020 jde o částku 139 340 korun (průměrná mzda dělá 34 835 korun). Když zaměstnanec v daném měsíci vydělá víc, musí z částky nad tuto hranici odvést solidární daň sedm procent. Pokud však uvedenou hranici překročí jenom v určitých měsících a jeho celkový roční příjem nepřesáhne 48násobek průměrné mzdy, letos tedy 1 672 080 korun, zaměstnavatel mu po ročním vyúčtování vrátí zaplacenou solidární daň zpět.

Jestliže váš roční příjem přesáhne částku 1 672 080 korun, nemusíte z výdělku nad tuto hranici platit sociální pojištění. Maximálním vyměřovacím základem pro sociální pojištění je totiž právě 48násobek průměrné mzdy platné pro daný rok. Zdravotní pojištění takový strop nemá.

Jak platit nižší daň

Daň z příjmů dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy. V praxi ale můžeme výslednou částku snížit prostřednictvím daňových slev. Tou základní je sleva na poplatníka 2070 korun měsíčně (24 840 korun ročně), kterou si může odečíst každý. Dokonce i tomu, kdo měl zdanitelné příjmy jenom část roku, se tahle sleva započítá v plné roční výši. 

Další slevy lze využít pouze při splnění určitých podmínek:

• Slevu na dítě uplatní vždycky jeden z rodičů, jestliže vyživuje dítě a žije s ním ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění na první dítě dělá 1267 korun měsíčně (15 204 korun ročně). Za druhé dítě lze odečíst 1617 korun měsíčně (19 404 korun ročně), za třetí a každé další dítě 2017 korun měsíčně (24 204 korun ročně). Sleva se dvojnásobí, pokud je dítě postižené (průkaz ZTP/P). Slevu lze využít jenom na potomky do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání (studují), případně na dítě, které kvůli špatnému zdravotnímu stavu studovat nemůže.

Daňový bonus

Sleva na dítě může jako jediná přinést nárok na daňový bonus: Pokud vám po započítání slevy vyjde minusová daň, stát vám částku, kterou jste v minusu, vyplatí jako bonus. Ten dosahuje maximálně 60 300 korun ročně. Nárok na něj ale vznikne, jen když rodič v minulém roce vydělal aspoň šestinásobek minimální mzdy (za rok 2020 tedy minimálně 87 600 korun hrubého, za rok 2019 to bylo 80 100 korun). Do limitu se započítávají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání. 

• Slevu na školku (školkovné) lze uplatnit, pokud máte dítě, které chodí do školky nebo jiného předškolního zařízení. Sleva opět platí jenom pro jednoho z rodičů, který s dítětem žije ve společné domácnosti. Maximálně si můžete odečíst částku minimální mzdy – pro rok 2020 si tedy půjde z daní odečíst až 14 600 korun. V praxi vám ale finanční úřad uzná pouze sumu, kterou jste za školku skutečně zaplatili – na to potřebujete potvrzení. Sleva se uplatňuje vždycky za celý předchozí rok v ročním zúčtování, které za zaměstnance provádí zaměstnavatel, nebo v daňovém přiznání.
• Slevu na manžela, manželku nebo registrovaného partnera si můžete odečíst, jestliže příjmy vašeho partnera v daném roce nepřesáhnou 68 tisíc korun. Sleva 24 840 korun se uplatňuje za celý rok. S průkazem ZTP/P se sleva dvojnásobí. Jestliže svatba proběhne až v průběhu roku, dělá sleva jednu dvanáctinu (tedy 2070 korun) za každý měsíc, v němž jste byli manželé od prvního kalendářního dne.

Co se počítá do příjmů manželky nebo manžela

Při posuzování nároku na daňovou slevu se nezohledňují:

• dávky státní sociální podpory (tedy například rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení)
• dávky sociální péče
• dávky pomoci v hmotné nouzi
• příspěvek na péči, na sociální služby
• státní příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření nebo ke stavebnímu spoření
• stipendium poskytované studentům, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání
• příjem plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou či jinou osobu, která má dle zákona o sociálních službách nárok na příspěvek na péči

Do příjmů se započítají:

• příjmy od zaměstnavatele (v hrubém), z podnikání nebo pronájmu
• všechny typy důchodů
• dávky nemocenského pojištění, jako je nemocenská, mateřská nebo ošetřovné
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
• podpora v nezaměstnanosti

• Slevu na studium uplatní pouze studenti, kteří si ke škole přivydělávají. Další podmínkou je, že v období, za které si slevu nárokují, jim ještě nebylo 26 let (respektive 28 let, pokud jde o prezenční doktorské studium) a studium probíhalo na státem uznané škole. Sleva se přiznává pouze za kalendářní měsíce, na jejichž začátku student podmínky splňoval. Samotná sleva dělá 335 korun měsíčně (4020 korun ročně).
• Slevu na invaliditu a průkaz ZTP/P uplatňují zaměstnanci se zdravotním postižením. Pokud jsou držiteli průkazu ZTP/P, dělá sleva 1345 korun měsíčně (16 140 korun ročně). Sleva pro invalidní důchodce v I. a II. stupni je 210 korun měsíčně (2520 korun ročně), invalidní důchodci ve III. stupni můžou uplatnit slevu 420 korun měsíčně (5040 korun ročně).

Slevy na dani můžete odečítat u zaměstnavatele, u kterého podepíšete prohlášení k dani.

Daň lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, platby na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, náklady na vzdělávání a odborové příspěvky.

Nenechte se zatlačit

• Kalkulačka čisté mzdy: Kolik vyděláte právě vy

• Daň z příjmů potichu roste. Proč to Schillerová nechce zastavit?

• Pracovní cesty: Roste stravné i náhrada za auto

• Výpočet dovolené se změní. Má být spravedlivější