Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Superhrubá mzda na odstřel

Má se zrušit superhrubá mzda? Přinesla víc škody, nebo užitku? A hlavně: jak propříště nastavit zdanění práce? Ptáme se ekonomů, daňových odborníků, politiků i zástupců podnikatelů a zaměstnavatelů.

Superhrubá mzda letos slaví desáté narozeniny, zavedla ji vláda Mirka Topolánka. Jde v podstatě jen o součást metody výpočtu daně ze mzdy. Hlavním argumentem pro její zavedení bylo ukázat celkové mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance, do hrubé mzdy se totiž nedostanou všechna povinná pojištění, která zaměstnavatel za zaměstnance odvádí. Zaměstnanci tedy vlastně většinou neměli představu, kolik peněz za ně do eráru míří. Superhrubá mzda slouží jako daňový základ, ze kterého se zaměstnancům počítá daň z příjmů.

Zamotanou terminologii snad dokáže nejlíp vysvětlit příklad, tabulka a graf – všechno najdete ve výsledcích mzdové kalkulačky:

Základní verzeRozšířená verze

Výpočet čisté mzdy 2018 – mzdová kalkulačka

+

Další kalkulačky

I když měla superhrubá mzda od samého začátku řadu kritiků, kteří navrhovali její okamžité zrušení, protože prý fakticky znamená dvojí zdanění, nakonec se jí podařilo přežít celou dekádu. Moc let navíc už ale zřejmě nepřidá…

Nechtěná

Dnes to má superhrubá mzda podle všeho definitivně spočítané. Chce ji rušit koalice, ale i nejsilnější opoziční strana – která ji před deseti lety přivedla na svět. Dnes ODS navrhuje, aby se po zrušení superhrubé mzdy patnáctiprocentní sazba z hrubé mzdy (teď je daňovým základem mzda superhrubá), což by znamenalo peníze navíc pro zaměstnance. „Tato změna přinese zaměstnancům sedmiprocentní zvýšení čisté mzdy. Vzhledem k tomu, že zrušení superhrubé mzdy obsahuje i programové prohlášení obou vlád Andreje Babiše, měla by koalice tento náš návrh podpořit,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Jenže tak snadné to nebude. Podle premiéra Babiše je návrh občanských demokratů nereálný. Vláda počítá se sazbou 19 procent z hrubé mzdy.

Co si o superhrubé mzdě myslí odborníci? Přineslo deset let její existence víc škody, nebo užitku? A kdyby se opravdu zrušila, jak by se pak měly nastavit daně ze mzdy?

Alena Schillerová

ministryně financí

-15
Líbí
Nelíbí

Jsem pro zrušení superhrubé mzdy spolu s takzvanou solidární přirážkou. Tyto nesystémové instituty činí daňový systém v České republice nepřehledným a zastírají skutečnou míru zdanění. Superhrubá mzda představuje zbytečně komplikovaný a v Evropské unii ojedinělý koncept. Na papíře máme sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 procent, ale reálné zdanění je ve výši 20,1 procenta z hrubé mzdy. Zrušení superhrubé mzdy byluž jeden ze slibů Sobotkovy vlády, který nebyl realizován z rozumného důvodu, protože beze změny sazeb nebo jiných parametrů by šlo pouze o administrativní opatření, které by nepřineslo žádnou faktickou změnu daňové zátěže. Proto bylo odpovědné vyčkat s návrhem na zrušení superhrubé mzdy do chvíle, kdy si díky lepšímu výběru daní můžeme dovolit snížit reálnou sazbu daně zaměstnanců z 20,1 na 19 procent a místo komplikované solidární přirážky zavést jednoduše druhou sazbu daně z příjmů přesahujících čtyřnásobek průměrné mzdy, a to ve výši 23 procent. U podnikajících fyzických osob je současně navržena možnost odečíst si od základu daně tři čtvrtiny odvedeného pojistného, což má obdobný efekt jako náhrada superhrubé mzdy hrubou mzdou. Doufám, že tyto změny se vládě podaří v parlamentu prosadit a budou platit v ideálním případě od 1. ledna 2021.


Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

+35
Líbí
Nelíbí

Zrušení superhrubé mzdy má rozhodně smysl, jsem velmi  rád, že to pochopili politici, kteří ji zaváděli (ODS, TOP 09). Bylo to monstrum, které nikde ve světě neexistuje. Odvádět daně z něčeho, co jsem nedostal, je  vskutku absurdní. Zrušení superhrubé mzdy vůbec nemusí znamenat pro veřejné finance ztrátu. Odborům jde o to, aby došlo ke snížení zdanění zaměstnanců, a vítáme, že programové prohlášení vlády se snížením daně z příjmu fyzických osob o jedno procento počítá. Zaměstnanci si to zaslouží, vždyť byli léta doslova daňovými soumary.


Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

+14
Líbí
Nelíbí

Problematika superhrubé mzdy není černobílá. Nápad s jejím zavedením nebyl špatný, pokud jde o to dát vědět zaměstnancům, co svého zaměstnavatele skutečně stojí a kolik z jejich vlastního příjmu musí zaplatit eráru. Domnívám se ale, že povědomí o rozsahu daňového zatížení mezi lidmi se nijak dramaticky nezvýšilo, ačkoliv je částka superhrubé mzdy a výsledné čisté mzdy uváděna na výplatní pásce. Asi to chtělo větší reklamu.

Odchod od superhrubé mzdy zaměstnavatelům přinese nemalé náklady kvůli změnám v informačních systémech, v nichž se zpracovává mzdová a personální agenda. A ačkoli byl český experiment s takzvanou superhrubou mzdou od počátku polovičatý, přesto ho nelze označit za deformaci, která si žádá naléhavé ošetření.

Zkušenost se zavedením a (předpokládaným) rušením superhrubé mzdy ukazuje na potřebu dlouhodoběji promyšlené a racionální daňové politiky.


Lucie Rytířová

členka prezidia Komory daňových poradců ČR

+9
Líbí
Nelíbí

Díky takzvané superhrubé mzdě mnoho zaměstnanců zjistilo, že sazba daně není jediný faktor ovlivňující daňové zatížení (a že sazba 15 procent může zatížit jejich příjmy ve srovnání s předchozím způsobem výpočtu z čisté mzdy fakticky 22,3 procenty). Zdůvodnění případného zrušení má dva pohledy. Z pohledu techniky výpočtu je v podstatě jedno, jestli jsou systémy nastavené na +34 procent (navýšení o pojistné placené zaměstnavatelem) nebo na -11 procent (snížení o pojistné placené zaměstnancem) či něco úplně jiného; problematická je jakákoliv změna, tedy pro zaměstnavatele by bylo nejpříjemnější ponechat stávající nastavení. Naopak z pohledu daňové teorie by bylo vhodnější vyloučit z výpočtu základu daně zaměstnance povinné odvody zaměstnavatele. Cesta pro zachování stávajících příjmů státního rozpočtu je jednoduchá: stačí jen „přiznat“ faktickou sazbu daně pro příjmy zaměstnanců (20 procent).


Jan Zikeš

vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

+25
Líbí
Nelíbí

Jak se střídají vlády, tak se střídají i pohledy na superhrubou mzdu, která je evropským unikátem. Současná vláda tvrdí, že se tím zprůhlední a zjednoduší daňový systém. Dobrá. Ale podotýkám, že v návaznosti na zrušení superhrubé mzdy je nutno upravit sazbu daně z příjmu fyzických osob na 19 procent, upravit solidární daň a podobně. U OSVČ je potřeba odečítat od základu daně tři čtvrtiny odvedeného pojistného, což pro ně bude mít obdobný efekt jako náhrada superhrubé mzdy hrubou mzdou.

Zrušení superhrubé mzdy je jistě důležité, ale důležitější je stabilita systému, aby se po každých volbách neměnily daňové předpisy a zákony. Jde víc o politiku než o reálný ekonomický efekt. Superhrubá mzda nic nevyrobí ani neprodá. Trochu přidá poplatníkům, státní rozpočet to bude stát zhruba 15 miliard a z veřejných rozpočtů dalších 22 miliard, které zůstanou v kapsách daňových poplatníků. Budiž, vždycky je lepší, když si mohou lidé se svými penězi hospodařit sami. Jenže záseků do státního rozpočtu se chystá daleko víc. Naroste minimální mzda, což se projeví na nárůstu zaručené mzdy a výdajích státu, přepokládá se plošné navyšování mezd ve státní správě a další a další. Nikdo ale nechce řešit, kde na ty výdaje stát vezme při poklesu ekonomiky. Takže po nás potopa?


Tomáš Goláň

daňový poradce, senátor

+22
Líbí
Nelíbí

Superhrubá mzda je pro všechny poměrně nepřehledná. Jedná se o skryté navýšení daní, neboť se nenavyšuje sazba daně, ale základ pro její výpočet. Pokud by došlo ke zrušení superhrubé mzdy, musel by se výpadek daňových příjmů kompenzovat zvýšením sazby daně. To by ale nutně muselo vést i ke zvýšení daně ze všech jiných příjmů fyzických osob, tak je koncipován zákon o daních z příjmů. Vhodnou úpravou zákona by sice bylo možné stanovit samostatně vyšší sazbu daně pouze pro příjmy ze závislé činnosti, tedy pro mzdy, pak by ale došlo k nedůvodnému zvýhodnění některých skupin obyvatelstva, což by vedlo k prohloubení rozdělení již tak tak silně rozdělené společnosti a vzájemné nevraživosti.

Vzhledem k tomu, že zvýšení daně z příjmů plošně by mělo zcela jistě dopad na nárůst šedé ekonomiky, ideálním řešením by bylo zachovat i při zrušení superhrubé mzdy stávající sazbu 15 procent i pro takzvané příjmy ze závislé činnosti. Propad příjmů státního rozpočtu by pak bylo vhodné kompenzovat nárůstem nepřímých daní, nejlépe daně spotřební. Ale nejideálnějším řešením by bylo žádné daně nezvyšovat a využít zvýšených daňových příjmů, které nastaly díky konjunktuře, v případě klesající ekonomiky pak hledat rezervy v rozpočtu.


Pavla Břečková

místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

+18
Líbí
Nelíbí

Zrušení superhrubé mzdy sice dává smysl s ohledem na sladěnost s daňovými systémy v Evropské unii, současně ale nevyhovuje požadavkům na transparentnost. Řada zaměstnavatelů považuje za správné, aby jejich zaměstnanci na výplatní pásce viděli, kolik celkem je vynaloženo na jejich pracovní místo.

Návrh nové úpravy je postaven tak, že zrušením superhrubé mzdy stát nepřijde o žádné příjmy, panuje ale obava, jaké náklady přinese firmám a jestli se nakonec daně nenavýší.

Každá legislativní změna by měla mít naprosto zřetelný dopad, její zavádění znamená pro firmy značné časové a finanční náklady, které mohou být využity smysluplněji. Při zavedení superhrubé mzdy vypadalo například velmi slibně, že bude jednoduše zřejmé celkové odvodové břemeno z příjmu, tedy že lidé jasně uvidí, že téměř polovinu celé částky vynaložené na jejich místo si vezme stát. A že pak lidé sami budou vytvářet tlak na kvalitu služeb a úředníků státu. Podle mého názoru se toto očekávání moc nenaplnilo.


Michal Pícl

ekonomický expert ČSSD

+34
Líbí
Nelíbí

Zrušení superhrubé mzdy je určitě na místě. Jde o nespravedlivý instrument, který vytváří dojem, že je daň z příjmů fyzických osob 15 procent, ve skutečnosti je ale příjem daněn sazbou přibližně na úrovni 21 procent. O zrušení superhrubé mzdy se neúspěšně snažila bývalá vláda Bohuslava Sobotky, která to měla v programovém prohlášení. Ke konečnému konsenzu ovšem nedošlo kvůli neochotě koaličního partnera tuto oblast řešit. Nová vláda má ve svém programovém prohlášení opět zmíněn závazek na její zrušení a stanovení sazby na 19 procent. Což dozajista sníží daňové zatížení zaměstnanců, na druhou stranu přinese státnímu rozpočtu výpadek ve výši cca 15 miliard korun, které bude muset vláda někde najít.

Pokud by se superhrubá mzda opravdu zrušila, je nutné se bavit nejen o nastavení hlavní sazby, která může být klidně na úrovni 19 procent, zároveň bych ale rád viděl nastavení dalšího nižšího pásma pro nízkopříjmové osoby a zavedení progresivního systému danění příjmů, které je spravedlivější, než rovná daňová sazba.

Co se týče záplaty výpadku státního rozpočtu, stát by měl konečně začít řešit, jak je u nás daněna práce a jak kapitál a proč stát vybere víc peněz od lidí než od korporací. Redukcí by měl projít i seznam všech daňových úlev. V hledání dalších dodatečných příjmů by měl stát přestat přehlížet každoroční 300 miliardový odliv kapitálu mimo Česko.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda
-31
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď vám přijde nejlepší?

Politické strany nalevo i napravo pochopily, že prostý antibabišismus nezabírá. Nově se tak snaží Babiše vyřídit nikoli morálním apelem a odkazy na pletky s StB, nýbrž jeho vlastní zbraní. Sliby. ČSSD už nehodlá být kromě Babiše gumována ani odbory a poslední dobou vytahuje tak ostré požadavky, že se Babiš – a dokonce i Středula – nestačí divit. Minimální mzda automaticky na polovině mzdy průměrné je ten nejkřiklavější. Výhodou partaje, která ve vládě představuje spíš přívěšek, je poměrně malá odpovědnost za prosazené kroky. A ČSSD to dobře ví. Na opačném pólu ví to samé ODS. Chce skoncovat se superhrubou mzdou, svým vlastním dítětem, delší dobu než sám Babiš. Už před víc než dvěma lety Fiala žádal její zrušení, leč Babiš byl ještě proti. Nyní zírá, když ho ODS trumfuje požadavkem nahrazení superhrubé mzdy patnáctiprocentní daní z příjmu. Babiš sám chce nahrazení jen devatenáctiprocentní daní.

Role se obrátily. Najednou je to Babiš, kdo má tendenci být nejblíže statu quo. Začíná mít k jím tolik kritizovaným „tradičním politikům“ blíž než tradiční politici samotní. Převzal totiž odpovědnost. Zakouší medicínu, kterou sám ordinoval, když se dral k moci.

Politicky jsou tedy sliby ODS a ČSSD symetrické, ekonomicky ovšem nikoli. Návrh ODS by ekonomice prospěl, požadavky ČSSD ne. ODS ovšem musí jasně říct, jak by případně naložila s výpadkem v daňovém inkasu. Jiná možnost není. ODS, nechce-li být lacinou slibotechnou, musí jasně odpovědět.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+12
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 8. 2018 8:39, Dan Lukes

Ano, zamestnance skutecne nakonec zajima jen to, kolik dostane "na ruku". A pochopitelne by chtel dostat co nejvic. A prave proto mu zamestnavatel chce ukazat - hele, ke kazde korune, kterou ode me dostanes (a zdanis statu) ja musim jeste navic davat penize dalsi, nekomu dalsimu. Stat tak sikovne a skryte dani praci, kterou zamestnanec odvede, dvakrat. Poprve jeste pred tim, nez zamestnanec vubec nejake penize dostane, a pak si bezostysne rekne o dalsi dan z tech, ktere dostal.

Transparentni system by mezi hrubou a superhrubou mzdou nemusel rozlisovat, protoze by zadna superhruba mzda nebyla. Ja pracuju a zamestnavatel jeochoten mi za tu praci ochoten dat nejake penize - a jestli ja z nich nasledne mam povinost neco platit (duchodove pojizteni, zdravodni pojisteni, zaloha na dane a podobne), tak si je sam, jako svepravny a svobodny clovek, platim. Ne, ze se o moji penezenku povinne stara nekdo jiny (zamestnavatel) a taha mi z ni penize, a nekomu je posila, jeste pred tim, nez mi je vubec da.

I ja souhlasim, ze zrusit zdaneni superhrube mzdy je dobry napad. Zrusit by se totiz mela superhruba mzda jako takova, a jestli jsem povinen za sebe neco nekomu platit, mel bych mit pravo si to platit sam, a nemit povinne ustanoveneho porucnika v podobe zamestnavatele.

Reagovat

 

+15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (KAB 24. 08. 2018 08:05)

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

27. 8. 2018 | 10:09 | josef

Zamestnance sice zajima, kolik dostava cisteho, ale mel by taky vedet, kolik stoji zamestnance a jake vypalne si necha zaplatit stat. více

25. 8. 2018 | 9:20 | Baskin

A ještě bych dodal, že jestli je dnes základní daň 15%, tak s tím s čím přichází Schillerová by se tak zvedla nezaměstnancům na 19% a to je nepřijatelné ! Zase nás chtějí okrást a kamuflují to zjednodušením. Běžte se všema...více

25. 8. 2018 | 9:14 | Baskin

nebylo daleko jednodušší aby se dnešní superhrubé mzda nazvala hrubou a nebo nákladovou mzdou a z ní zaměstnavatel strhl zaměstnanci souhrné pojištění ve výši 45% a daň ve výši 15% nad nezdanitelnou částkou stejnou a nebo...více

24. 8. 2018 | 22:33

Zkuste si prosim spocitat nejake ulohy na procenta ze zakladni skoly Dekuji Vase mystifikace je udesna Apropo 20% ze zbylych 58% opravdu neni 30% více

24. 8. 2018 | 20:53

Když je superhrubá mzda uváděna na výplatním lístku, každý zaměstnanec vidí kolik za něj zaměstnavatel platí. Sečtením odvodů zaměstnavatele, zaměstnance a daně zjistíme že skutečné zdanění je přes 42%. Pokud si za ten zbytek...více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK