Jak stoupne daň z nemovitostí? O výnos se přetahují stát a obce

Zvýšení daně z nemovitých věcí má podle návrhu ministerstva financí pomoct státnímu rozpočtu. To se ale nelíbí Svazu měst a obcí. Vybraná daň totiž vždy zůstávala v obcích, do jejichž katastru nemovitosti patří.  

„Zásadně nesouhlasíme s přesunem části výnosu daně z nemovitých věcí do daňových příjmů státního rozpočtu. Inkaso daně z nemovitých věcí je již od samého počátku roku 1993 vždy 100procentním příjmem rozpočtu obcí a měst, a to z důvodu místního charakteru této daně bez ohledu na její správu,” říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Svaz připomíná, že obce musí platit náklady spojené se zajišťováním základních služeb, které s užíváním nemovitostí bezprostředně souvisejí. Proto se zástupci svazu a ministerstva financí sešli, aby se o rozdělení peněz pobavili.  

Svaz navrhuje, že výnos ze zvýšené daně si ponechá, na oplátku státu pošle část z vybraných daní z příjmu. „Nabízíme vládě možné řešení tak, aby daň z nemovitosti zůstala i nadále stoprocentním příjmem obcí. Výpadek z této daně by mohl být státu saturován prostřednictvím ponížení podílu obcí na dani z příjmu právnických a fyzických osob,“ říká Lukl. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura po dnešní schůzce uvedl, že návrh svazu zváží, předloží ho koaličním partnerům a také poslancům, až bude vládní návrh projednáván ve sněmovně.

Platit obci je pro lidi přijatelnější

Podle Davida Borkovce, daňového experta ze společnosti PwC, jde ze strany svazu o rozumnou nabídku. „Domnívám se, že pokud má dojít ke zvýšení daně z nemovitých věcí, vhodnější by bylo ponechat celý zvýšený výběr této daně v rozpočtu obcí a případně úpravou rozpočtového určení daní o něco snížit například alokaci daní z příjmů do rozpočtu obcí. Celkový finanční přínos pro stát i pro obce by pak mohl zůstat stejný, jako je ve vládním návrhu,” říká Borkovec.  

Dodává, že by lidé takovou změnu přijali lépe. „Jimi zaplacená daň z nemovitých věcí by totiž celá zůstala v místě, kde bydlí a oni by tak mohli lépe dohlédnout na to, že jejich peníze jsou využívány hospodárně a k veřejnému užitku,” věří.  

Vzít lidem a obcím a dát státu? Vyšší daň z nemovitostí očima expertů

Stejný názor má Libor Vojta Ostatek ze společnosti Golem Finance. „Daň z nemovitosti by měla náležet především k lokalitě, kde se daná nemovitost vyskytuje. Za demotivační považuji, pokud by její navýšení měl inkasovat převážně stát. Jsou to obce, zastupitelstva a občané v nich, kteří rozvíjí lokální infrastrukturu a budují místní hodnoty a kvalitu života. To, že se daň musí zvýšit je z mého pohledu nutný krok. Ale jako majitel mám zájem na rozvoji a kvalitě života v místě mé nemovitosti," tvrdí. 

Jisté je každopádně jedno: ať už peníze zůstanou obcím, nebo se jimi posílí státní rozpočet, majitelé nemovitostí zaplatí víc. Úpravou způsobu výpočtu by tato daň měla vzrůst v průměru o dvě třetiny. Celkový výběr daně se tím zvýší ze současných 12 miliard ročně o dalších devět miliard.

Ministerstvo ve svém návrhu uvádí příklad průměrného sedmdesátimetrového bytu na Praze 1: Jeho majitel dnes zaplatí zhruba 1700 korun ročně, nově bude platit kolem 2500 korun. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 korun, nově to bude asi 1200 korun. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech teď může u zmíněného bytu dosahovat až 770 korun, nově má stoupnout na přibližně 1450 korun. 

Výše daně teď závisí na kvalitě pozemku, jeho umístění a na způsobu využití. A dále na koeficientech. První koeficient je daný velikostí obce podle počtu obyvatel. Například obec do tisíce obyvatel má koeficient jedna, Praha má koeficient 4,5. Druhý je místní koeficient, který si stanovuje obec sama, a to v rozsahu 1,1 až 5.  

„Je zjištěno, že například v roce 2019 z celkového počtu 6258 obcí stanovilo nebo upravilo alespoň jeden koeficient pouze 1988 obcí, tedy 31,8 procent. Žádný koeficient nezavedlo 4270 obcí,” upřesňuje Michal Jelínek, partner společnosti V4 Group. 

Nyní chce vláda zavést ještě státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso by mělo být právě plně příjmem státu.

Podle zákona o dani z nemovitých věcí jsou předmětem daně pozemky, stavby a jednotky s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozeny, případně jsou z daně zcela vyloučeny. Poplatníkem daně je vlastník, případně nájemce či pachtýř v případě některých pronajatých či propachtovaných pozemků nebo staveb a jednotek. 

Daň je ve srovnání s jinými státy nízká

V Česku vlastní nemovitost skoro 80 procent lidí. Přesto výnos z daně tvoří jen něco málo přes jedno procento z celkového výnosu všech daní. „V porovnání se zeměmi Evropské unie je podíl výnosu daně z nemovitých věcí na celkových daňových výnosech jeden z nejnižších,” říká Jelínek. V roce 2020 činil 0,6 procenta, zatímco v EU tento podíl činil tři procenta.

Stávající výnos z daně z nemovitých věcí je srovnatelný s Estonskem (0,6 % z celkových daňových výnosů) nebo Rakouskem (0,4 %). Nižší zdanění mají jen Lucembursko (0,2 %) a Malta (0). „Naproti tomu v Německu činí výnos jedno procento, na Slovensku a v Maďarsku 1,2 %, v Polsku 3,1  %. Z ostatních evropských států patří k zemím s nejvyšším podílem daně z nemovitých věcí na daňových výnosech například Francie (6,6 %) či Řecko (6,2 %),” dodává Jelínek.  

„Tyto hodnoty jsou samozřejmě ovlivněny částečně i tím, že v České republice je vysoké zdanění mezd, proto také podíl daně z nemovitých věcí na celkových daňových výnosech je nižší než podíl daně z nemovitých věcí v porovnání jen s výnosy z daní,“ vysvětluje Jelínek. Je podle něj pochopitelné, že v době, kdy stát hospodaří s tak vysokým schodkem státního rozpočtu, hledá možnosti zvýšení příjmové části státního rozpočtu a logicky se nabízí možnost zvýšení daně z nemovitých věcí. 

Ještě si přečtěte

Zdroj: Shutterstock

Daň z nemovitých věcí je potřeba platit i za budovu, která je v tak špatném stavu, že ji už vůbec nelze používat. Potvrdil to Nejvyšší správní soud

I za nefunkční dům je nutné platit daň, rozhodl soud

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem