K pokrytí výpadku příjmu během pracovní neschopnosti slouží náhrada mzdy a nemocenská. Zatímco náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, nemocenská (od 15. dne) je dávka hrazená státem.
Od července 2019 se už opět proplácejí i první tři neodpracované dny. Takzvanou karenční dobu škrtla novela zákoníku práce.
Náhrada mzdy: Jenom pro zaměstnance
Na náhradu mzdy dosáhnou pouze zaměstnanci. Kdo vydělává jako OSVČ, na náhradu mzdy nárok nemá (a nemocenskou mu stát vyplatí, jen pokud si dobrovolně hradil nemocenské pojištění). Živnostníkům a dalším podnikatelům se budeme podrobněji věnovat na konci článku.
Zaměstnancům vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy od prvního do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti. Dosáhnou na ni jenom zaměstnanci v klasickém pracovním poměru. Kdo vydělává na dohodu o provedení práce, může s náhradou mzdy počítat, jen když si měsíčně vydělá víc jak deset tisíc korun – v takovém případě za něj totiž zaměstnavatel odvádí sociální pojištění, jehož součástí je i pojištění nemocenské. Kdo pracuje na dohodu o pracovní činnosti, na náhradu mzdy dosáhnete, jestliže měsíční příjem dělá víc jak tři tisíce korun.
Kolik přesně vám zaměstnavatel jako náhradu mzdy zaplatí, závisí na tom, kolik jste v posledním kalendářním čtvrtletí v průměru brali na hodinu. Údaj o průměrném hodinovém výdělku za dané období vyčtete z výplatní pásky. Případně se k němu dopočtete, když součet hrubých příjmů za poslední čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin. Když onemocníte v lednu, počítají se příjmy za říjen až prosinec minulého roku.
Náhrada mzdy se pak počítá jako šedesát procent z hrubého hodinového výdělku, který se ovšem ještě sníží prostřednictvím redukčních hranic. Ty pro letošek vypadají takhle:
- z částky do 203,35 Kč se počítá 90 procent,
- nad částku 203,35Kč do částky 304,85 Kč se počítá 60 procent,
- nad částku 304,85 Kč do částky 609,70 Kč se počítá 30 procent,
- k částce nad 609,70 Kč se nepřihlíží.
Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za pracovní dny, které byste jinak odpracovali. Zároveň může náhradu mzdy snížit na polovinu, když si přivodíte pracovní neschopnost pod vlivem alkoholu, drog, během rvačky nebo při páchání úmyslného trestného činu.
Nemocenská pro zaměstnance
Když pracovní neschopnost trvá víc jak čtrnáct dní, přichází na řadu nemocenská. Tu nevyplácí zaměstnavatel, ale stát, konkrétně správa sociálního zabezpečení.
Při výpočtu nemocenské vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Nemocenská se – stejně jako náhrada mzdy – vypočte jako šedesát procent denního vyměřovacího základu sníženého prostřednictvím redukčních hranic. V roce 2020 se denní vyměřovací základ redukuje takto:
- z částky do 1162 Kč se počítá 90 procent,
- nad částku 1162 Kč do částky 1742 Kč se počítá 60 procent,
- nad částku 1742 Kč do částky 3484 Kč se počítá 30 procent,
- k částce nad 3484 Kč se už nepřihlíží.
Kdo marodí dlouhodobě, tomu se nemocenská zvýší. Od 31. dne pracovní neschopnosti se počítá jako 66 procent denního vyměřovacího základu. A pokud jste na neschopence déle než 61 dní, násobí se váš redukovaný denní vyměřovací základ 72 procenty.
Maximálně lze nemocenskou pobírat 380 dní od začátku pracovní neschopnosti. Když ale marodíte dlouho a váš stav je stabilizovaný už 180. den, lékař pracovní neschopnost ukončí, i když ještě nebudete úplně fit.
Nemocenská se – narozdíl od náhrady mzdy – vyplácí za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. S výpočtem si hravě poradí naše kalkulačka. Stačí zadat váš hrubý příjem.
Nemocenská pro podnikatele
Jak už jsme napsali, osoby samostatně výdělečně činné na nemocenskou dosáhnou, jen pokud si dostatečně dlouho – minimálně tři měsíce bezprostředně předcházející vzniku pracovní neschopnosti – dobrovolně platí nemocenské pojištění. Nemocenská jim potom – stejně jako zaměstnancům – náleží až od patnáctého dne nemoci. V prvních čtrnácti dnech nedostanou nic (protože nemají zaměstnavatele, který by jim vyplatil náhradu mzdy).
Výše platby nemocenského pojištění OSVČ je omezená zespod i shora. Minimální záloha pro rok 2020 dělá 126 korun měsíčně. Horní hranici představuje vyměřovací základ pro sociální pojištění rozpočtený na měsíce, ke kterému se OSVČ dopočetla v loňském přehledu pro správu sociálního zabezpečení. Na nemocenské pojištění lze měsíčně posílat maximálně 2,1 procenta z tohoto vyměřovacího základu. To v praxi znamená, že pokud chce podnikatel dosáhnout na vyšší nemocenskou, musí si delší dobu připlácet také na sociálním pojištění.
Samotný výpočet nemocenské pro OSVČ je poměrně složitý. Líp proto uděláte, když to necháte na naší kalkulačce. Poradíme i s tím, jaké optimální pojistné platit, abyste mohli v budoucnu pobírat zvolenou výši nemocenské.
Monika Veselíková
Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem