Pro odchod do starobní penze je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebné doby důchodového pojištění, jinak řečeno odpracovat dostatečný počet let.
Pokud jde o důchodový věk, v roce 2020 ho dosáhnou:
- muži narození od července 1956 do dubna 1957,
- bezdětné ženy narozené v listopadu 1956 až dubnu 1957,
- ženy narozené v listopadu 1957 až dubnu 1958, které vychovaly jedno dítě,
- ženy narozené v listopadu 1958 až dubnu 1959, které vychovaly dvě děti,
- ženy narozené v listopadu 1959 až dubnu 1960, které vychovaly tři nebo čtyři děti
- ženy narozené v listopadu 1960 až dubnu 1961, které vychovaly pět a více dětí.
Kdo se v přehledu nenašel, může si věk odchodu do penze spočítat na naší kalkulačce. Pro důchodový věk stále platí strop pětašedesát let, který se však u mladších ročníků může ještě zvýšit.
Kdo má nárok na důchod
Samotné dosažení penzijního věku ovšem k přiklepnutí starobního důchodu nestačí. Úředníky z okresní správy sociálního pojištění bude zajímat, jestli jste se dostatečně dlouho účastnili důchodového pojištění.
To představuje jednu ze složek pojištění sociálního, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci a další podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné) si sociální pojištění hradí sami.
Kdo chce odejít do penze, musí mít na kontě 35 let důchodového pojištění. Zároveň se ale do limitu počítají takzvané náhradní doby pojištění: období, kdy člověk sociální pojištění nehradil (nebyl zaměstnaný nebo si ho neplatil jako OSVČ), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. V praxi jde například o:
- péči o dítě do čtyř let věku
- evidenci na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou vám náležela podpora v nezaměstnanosti
- péči o blízkého závislého na péči
- pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity
- výkon základní vojenské služby
- částečně se započítává také studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti
Náhradní dobu lze započítat, jestliže trvala minimálně jeden rok. Kdo náhradní dobu pojištění nemá, tomu stačí k odchodu do důchodu třicet odpracovaných roků.
Výpočet starobní penze
Vedle nároku na penzi hrají odpracovaná léta roli také při stanovení výše důchodu. Do výpočtu ale vstupují i předchozí příjmy, přesněji průměr hrubých výdělků za rozhodné období. Pro penze přiznávané letos je rozhodným obdobím rozmezí let 1986 až 2019.
Na základě dob pojištění a dosažených výdělků se sociálka dopočte k takzvané procentní výměře (roli hrají ještě takzvané redukční hranice – podrobněji o výpočtu najdete v rámečku).
Další složku všech penzí představuje základní výměra. Ta pro všechny důchodce stejná a letos stoupla o 220 korun na 3490 korun.
Pokud má okresní správa sociálního zabezpečení vypočítat důchod správně, musí mít k dispozici všechny potřebné dokumenty: především lejstra prokazující dobu pojištění a výši výdělků, nejčastěji tedy Evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.
Proto se hodí ověřit, zda má sociálka skutečně kompletní a správné podklady. Stačí požádat o Informativní list důchodového pojištění. Příslušný formulář najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, vytištěnou žádost pošlete na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Kdo má zřízenou datovou schránku, může využít online podání.
Další možností je nahlédnout do „konta“ pojištění on-line na ePortálu ČSSZ, opět ale budete potřebovat datovou schránku nebo elektronickou občanku s čipem (a aktivovanými elektronickými funkcemi).
Informativní list shrnuje doby pojištění a vyměřovací základy, které u vás ČSSZ eviduje. Pokud doklady od jednoho z dřívějších zaměstnavatelů chybí, ozvěte se a zjednejte nápravu. Zároveň se nebojte zkontrolovat, jestli se úředníci ze sociálky ve výpočtu nesekli – pomůže naše kalkulačka.
Kalkulačku ale máme i pro ty, kteří půjdou do penze až za několik let a chtějí vědět, s jak vysokou (nebo nízkou) částkou do budoucna počítat.
Při výpočtu vycházíme z předpokladu, že jejich příjem v minulosti kopíroval tempo růstu průměrné mzdy v ekonomice a tímto tempem v průměru poroste i nadále. Jinak se nedá odhadnout, z jakého příjmu důchod počítat. Podle koeficientů, které zhruba odpovídají minulým tempům růstu průměrné mzdy, se ostatně přepočítávají i minulé příjmy při přesném výpočtu důchodu.
Výsledná částka je samozřejmě pouze orientační. Jak se budou důchody počítat za deset dvacet let, můžeme jen odhadovat.
Žádost o důchod
Pokud splňujete výše uvedené a chcete do penze odejít (jde o vaše právo nikoli povinnost), musíte o starobní důchod požádat: na okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště. Žádost můžete podat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Není přitom potřeba vyplňovat žádné tiskopisy – žádost s vámi sepíšou pracovníci sociálky.
S sebou si ale rozhodně vezměte průkaz totožnosti, případně doklady prokazující náhradní doby pojištění – například potvrzení o studiu (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení), vojně (vojenskou knížku) nebo péči o dítě (rodný list). Krok za krokem žádostí o starobní penzi vás provede samostatný článek:
Při sepisování žádosti byste se také měli rozhodnout, zda si důchod necháte vyplácet v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Svůj výběr sice můžete později změnit, počítejte ale s tím, že to chvíli potrvá. Podrobnosti v článku:
Monika Veselíková
Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem