Zdroj: Shutterstock
Pravidla pro růst důchodového věku se zatím měnit nebudou. Vláda na svém pondělním jednání neprolomila současný strop. Oznámila to ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která to bere jako výhru, protože by podle ní na zvýšení věku odchodu do penze doplatili především těžce pracující.
Naopak pro růst důchodového věku nad hranici 65 let byla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která upozorňuje, že do budoucna může mít penzijní systém problémy s udržitelností. Nenašla ale podporu ani u svého stranického šéfa – premiér Andrej Babiš zvyšování důchodového věku také odmítl. Podle něj jsou priority v důchodech jinde: Nyní je hlavně třeba dodržet slib, aby průměrný důchod za dva roky dosáhl 15 tisíc korun.
Podle Maláčové lze udržitelnost zajistit i jinými změnami. Ministerstvo práce a sociálních věcí by je mělo navrhnout na základě doporučení Komise pro spravedlivé důchody do konce letošního roku.
Vláda projednala zprávu o stavu důchodového systému, kterou na základě demografických dat od Českého statistického úřadu sepsali úředníci z ministerstva práce a sociálních věcí. Zpráva potvrdila dříve známá fakta: Češi budou žít stále déle, do důchodu bude chodit čím dál víc lidí, což pro stát znamená stále rostoucí výdaje.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Zpráva kromě jiného ukazuje, jak postupně roste střední délka života a jak se snižuje rozdíl mezi věkem, jakého se v průměru dožívají ženy a muži. Zatímco u narozených v roce 1965 je rozdíl víc než sedm let (74,5 roku u mužů versus 81,7 roku u žen), u narozených v roce 1995 je rozdíl už jenom 5,3 roku (82,8 roku versus 88,1 roku). U narozených v roce 2019 bude rozdíl o další zhruba rok menší (86,6 roku versus 90,8 roku).
Česko v současnosti vydává na penze asi osm procent hrubého domácího produktu, což je pod průměrem vyspělých zemí. V porovnání s nimi nás ale čeká v dalších desetiletích rychlý růst. V roce 2060 by to mělo být – pokud důchodový věk zůstane zastropovaný na 65 letech – už 14,5 procenta HDP.
Důchodový systém byl v posledních dvou letech poprvé od roku 2008 v přebytku, a to díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd. Na důchody stát loni vydal 423,5 miliardy korun, zatímco na důchodovém pojištění vybral skoro 445,5 miliardy korun. Virtuální důchodový účet tak skončil v plusu 22 miliard korun.
V kladných číslech bychom podle zprávy ministerstva práce mohli zůstat do třicátých let tohoto století. Do té doby se totiž ještě bude zvyšovat důchodový věk až na dnes stanovený strop ve výši 65 let. Poté má ale schodek rychle růst.
Před rokem 2060 mají výdaje důchodového systému převyšovat příjmy zhruba o 4,9 procenta HDP. V dnešních cenách to je asi 250 miliard korun každý rok. Kdyby se věk odsouval tak, jak s tím počítají dřív schválená pravidla, tedy že by Češi měli v důchodu strávit čtvrtinu života (ne víc), byl by deficit nižší – asi 3,5 procenta HDP (zhruba 177 miliard korun).
Jak se má vyvíjet schodek důchodového systému (příjmy z důchodového pojištění minus výdaje na důchody).
Chybějící peníze v důchodovém systému budou muset politici někde vzít. Jaké mají možnosti? Třeba zvýšit daně. Nebo spoléhat (a zasadit se o to), že se výrazně zvýší produktivita práce, takže klesající počet Čechů v aktivním věku zvládne financovat rostoucí počet důchodců. Jestli se peníze nenajdou, budou politici muset Česko buď výrazně zadlužovat, aby mohli udržet penze na stávající úrovni, nebo nakonec stejně zvýší důchodový věk, případně sníží důchody.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Věk pro odchod do penze se teď v Česku postupně zvyšuje. U mužů je to každý rok o dva měsíce, u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži nyní odcházejí do starobního důchodu asi v 63 a půl letech, ženy dřív podle počtu dětí.
Nová pravidla pro růst důchodového věku prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Až do roku 2030 se nic nemění: důchodový věk poroste a sjednotí se pro muže i ženy na 65 letech.
Na této úrovni ale vláda vedená Bohuslavem Sobotkou růst důchodového věku dočasně zastropovala. Odpovědnost za jeho další případné zvyšování nechala na příštích vládách.
Podle principu, který navrhla předchozí důchodová komise vedená sociologem Martinem Potůčkem a počítá s ním i zákon, mají Češi trávit v důchodu čtvrtinu života. Důchodový věk se přepočítává z předpokládaného věku dožití při vstupu do penze. A protože věk dožití roste, měl by růst i důchodový věk. Podle propočtů ministerských úředníků by tak dnešní čtyřicátníci měli do důchodu chodit v 66 letech a důchodový věk by měl dál růst tak, aby lidé, kterým je dnes 25 let, odcházeli do penze v 67 letech.
Podobné zprávy jako tu, kterou dnes projednala vláda, by měli politici projednávat každých pět let. O případném zvýšení věku odchodu do penze by tak měli rozhodovat znovu v roce 2024.
Věk pro řádný odchod do penze sice roste a minimálně do roku 2030 i dál poroste, současně se však prodlužuje i doba, kterou lidé v důchodu stráví. Můžou za to obecně lepší podmínky (od zdravotnictví přes životní prostředí až třeba po stravu), díky nimž se prodlužuje doba dožití.
V roce 2017 dosáhla průměrná délka starobního důchodu v Česku 24,2 roku. Výrazně se však liší podle pohlaví: zatímco ženy stráví v penzi průměrně téměř 27,9 roku (jednak stále chodí do důchodu dříve, jednak se dožívají vyššího věku), muži jen 19,2 roku.
Od roku 1970 se průměrná doba strávená v důchodu více než zdvojnásobila – tehdy činila 11 let. Jen od roku 2000 se prodloužila o čtyři roky.
Ať už zůstane důchodový věk na 65 letech, nebo se zvýší, průměrný Čech se ho – alespoň zatím – ve zdraví nedožije. Vyplývá to ze zatím posledního porovnání Eurostatu ukazujícího, kolik let „zdravého života“ čeká čerstvě narozené občany jednotlivých zemí. V Česku je to 62,7 roku u mužů a 64 let u žen (data jsou z roku 2016).
Právě na to, že při rozhodování o důchodovém věku nelze myslet jen na stoupající věk dožití, ale i na to, že lidem až do důchodového věku často nevydrží zdraví, upozorňuje ministryně Maláčová.
Kolik let života ve zdraví čeká průměrného člověka při narození? (Klikněte pro zvětšení)
Jiří Hovorka
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 9. 2019 7:25, L.
Nojo, letadlo zvané "průběžný důchodový systém" míří nezadržitelně k zemi. Tenhle gigantické sociální experiment se fakt nevydařil.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 9. 2019 19:35, Fero Dobrota
Neviem, čo je ťažké na tom pochopiť, skúste mi napovedať. Je úplne jedno, či sú výdavky na dôchodky 8% HDP alebo 14,5% HDP. To vôbec nepredstavuje problém. Stačí zvýšiť odvody o niekoľko percentuálnych bodov v dobe niekoľkých desaťročí. V praxi to znamená, že ak bude rásť produktivita o 2,6%p.a., tak pri zvyšovaní odvodov budú rásť čisté platy a rovnako dôchodky o zhruba 2,5%p.a. To je strata času vôbec čítať takéto články. Vôbec nič sa nedeje.
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.