Rozvod a alimenty na děti: Jak vysoké výživné dostanete?

| rubrika: Jak na to | 22. 1. 2020 | 6 komentářů
Podle čeho se určuje výše výživného? Má nějaké minimum nebo maximum? A jaká další důležitá pravidla přijdou ke slovu při sporech rodičů? Poradíme.

Kromě vypořádání společného majetku se při rozvodu musíte s bývalým manželem nebo manželkou domluvit také na tom, kdo bude pečovat o společné děti a jaké alimenty bude druhý rodič platit.

Při rozvodu rozhoduje o výši výživného vždy soud – a to buď tak, že schválí dohodu rodičů, nebo rozhodne o výši alimentů sám. Ani dohodou rodičů přitom není vázán, je totiž povinen zjišťovat potřeby dítěte a majetkové poměry, příjmy a životní úroveň obou rodičů.

Vyživovací povinnost vůči dítěti mají oba rodiče. Podle zákona je nutné zajistit stejnou životní úroveň rodičů a jejich dětí. Přihlíží se také k tomu, který rodič o dítě osobně pečuje a v jaké míře. Jestliže je dítě svěřeno do výhradní péče jednoho z nich, stanoví soud povinnost platit alimenty tomu druhému. Při střídavé péči si pak rodiče platí alimenty na dítě navzájem.

Existuje nějaké minimální výživné?

Český statistický úřad uskutečnil v roce 2003 průzkum, z něhož vyplynulo, že průměrné náklady na výchovu a výživu dítěte jsou přibližně 10 tisíc korun měsíčně. Novější čísla, která by byla podobně reprezentativní, nemají statistici k dispozici.

Každoroční průzkum spotřebních výdajů domácností pak ukazuje průměr na každého jejího člena. V roce 2018 vycházely průměrné měsíční výdaje na osobu v domácnosti s jedním dítětem přibližně na 12 tisíc korun, v domácnosti se dvěma dětmi něco pod 11 tisíc korun.

V Česku není stanovena ani minimální částka výživného (na rozdíl od sousedního Slovenska), ani částka maximální (jako je tomu v Rakousku).

A tohle už jste četli?

Výše přídavku na dítě bude dál záviset nejenom na jeho věku, ale také na snaze rodičů vydělávat si prací. Rozhodl o tom Ústavní soud.

Vyšší přídavky na děti, když rodič pracuje. V pořádku, řekl soud


Za ošetřování člena rodiny dostanete víc než loni. Kdo má nárok a jaké jsou podmínky? Tady je kalkulačka a přehled pravidel.

Ošetřovné 2020. Spočítejte si, kolik dostanete

Podle dat z ministerstva spravedlnosti byla v roce 2018 průměrná výše výživného 2500 korun. Statistiky serveru VašeVýživné.cz, který provozuje Asociace neúplných rodin, hovoří za rok 2019 o průměrné částce 2800 korun. Ve skutečnosti to v konkrétním případě může být i mnohem méně.

„I průměrná výše měsíčního výživného je pořád ještě nižší, než jsou reálné náklady. Na druhou stranu, každý dvacátý samoživitel si musí vystačit s méně než tisícovkou a evidujeme i řady rodičů s měsíční výší v řádku stokorun,“ říká Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz.

Asociace prosazuje, aby bylo minimální výživné zakotveno. „Nemělo by být nižší než životní minimum dítěte a zároveň by nemělo klesnout pod částku 1000 korun,“ dodává Novotná.

Na druhou stranu se pak ale může ve finančních potížích ocitnout takzvaný povinný rodič – zatímco rodič pečující o dítě má dobré příjmy. „Pokud by zde bylo stanoveno nějaké pevné minimum a rodič, který má alimenty platit, bude například ve finanční tísni, došlo by zbytečně ke zhoršení jeho situace,“ upozorňuje Michala Teplá, právnička projektu Alimenty dětem.cz. Dodává však, že takové případy jsou spíše výjimkou.

S minimálním výživným sice počítá návrh zákona o zálohovaném výživném z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, neuvádí ale, jak vysoké má být. Odkazuje na novelu občanského zákoníku připravovanou ministerstvem spravedlnosti.

„To je bohužel důkazem ne zcela adekvátní komunikace obou ministerstev při tvorbě zákonů. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí odkazuje na § 916a občanského zákoníku, který se v navrhovaném balíčku novelizací ministerstva spravedlnosti vůbec nevyskytuje,“ podotýká Veronika Ježková, vedoucí právnička organizace proFem, která pomáhá obětem domácího násilí.

Pravidla pro stanovení výše výživného

Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo v roce 2010 doporučující tabulky pro soudy, z nichž mohou při rozhodování vycházet. Cílem bylo alespoň částečné sjednocení rozhodovací praxe soudů. Tabulky lze použít při posuzování vyživovací povinnosti maximálně ke třem dětem.

Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů

Věk dítěte *Procentuální rozmezí **
0 – 5 let11 – 15 %
6 – 9 let13 – 17 %
10 – 14 let15 – 19 %
15 – 17 let16 – 22 %
18 a více let19 – 26 %
* Určení věkových kategorií vychází z analýzy ČSÚ.  ** Pro vyměření výživného z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče. Čistým příjmem se rozumí příjem upravený o odpočty odvodů na zálohy daně z příjmu a odvodů na platby sociálního zabezpečení, zpravidla zjišťovaný jako průměr za posledních šest až dvanáct měsíců.

Tabulka nicméně není pro soudy závazná. Výpočet podle různých kalkulaček výživného, které vycházejí právě z těchto tabulek, bude tedy jen přibližný. A i ten je potřeba brát s rezervou.

Stanovit přesné limity výživného ostatně není možné, protože v každém případě musí soud zhodnotit, co dítě potřebuje a jaký mají oba rodiče majetek a příjmy. „Výživné je z podstaty věci vždy posuzováno individuálně, přičemž zákon obsahuje pouze pravidla, která je při jeho stanovení nutno respektovat,“ připomíná Ježková.

Když se neshodnete

Na sedmý pokus zkouší vláda zavést zálohované výživné. Koalice ANO a ČSSD se shodla na základních podmínkách.

Místo neplatiče pošle alimenty stát. Jak má fungovat zálohované výživné


Rozvodem u nás končí zhruba každé druhé manželství. Pro všechny, které nepřekonatelné rozpory dohnaly až před soud, máme několik rad.

Rozvod. Jak dělit majetek, dluhy a péči o děti


Neplacení výživného patří k nejčastějším trestným činům. Co když rodič, který má platit výživné, vyhlásí osobní bankrot?

Rodič neplatí výživné a vyhlásí osobní bankrot. Co pak?

Povinný rodič se nemůže vyhnout stanovení vyššího výživného tím, že se například dočasně vzdá zdroje příjmu a přihlásí se na úřad práce. Soud by měl totiž vycházet z toho, jakých potenciálních příjmů je povinný rodič schopný dosahovat s ohledem na své vzdělání, zkušenosti a zdravotní stav. Když s ním žije ve společné domácnosti nový partner nebo manžel, vyhodnocuje soud i jeho příjem. Rozhodující je, že nový partner přispívá na chod domácnosti.

Argumenty povinného rodiče, že má vysoké výdaje a nemůže si proto dovolit platit navrhované výživné, musí soud vyhodnotit s přihlédnutím ke všem okolnostem daného případu. Z praxe vyplývá, že soud může zohlednit náklady na dopravu do zaměstnání, protože jsou nezbytné k dosažení příjmů, Zohlednit může i výdaje na zdravotní péči při nepříznivém zdravotním stavu rodiče. Jiné výdaje ale nemají na posuzování vliv, a to ani výdaje na bydlení nebo splátky úvěrů včetně hypotečních, protože plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti má přednost.

„Podle našich zkušeností každý soudce rozhoduje jinak. Stává se, že v podobném případu jeden soudce vydá jiné rozhodnutí než soudce z jiného soudu,“ potvrzuje Novotná z projektu VašeVýživné.cz.

Podobné je to i s dodržováním doporučených tabulek. „Někdy soudce přihlédne k doporučeným tabulkám, jindy ne. Doporučené tabulky se používají, ale díky neurčenému minimálnímu výživnému a neřešení potenciálního lepšího výdělku povinného rodiče pak bývají v některých případech neefektivní. Nízké částky jsou přiznávány hlavně u povinných rodičů, kteří skrývají své příjmy, pracují načerno nepracují vůbec nebo příjem mají opravdu nízký,“ dodává Novotná.

Michala Teplá, právnička projektu Alimenty dětem.cz, zdůrazňuje, že právě při posuzování životní úrovně by soudy měly postupovat pečlivě a komplexně. „Často se totiž setkáváme s případy, kdy dlužník ‚papírově‘ nic nemá a je nezaměstnaný, avšak jeho životní úroveň tomu neodpovídá. Logicky mu pak soud stanoví daleko nižší alimenty, než by správně platit měl,“ vysvětluje.

Řežeme náklady!

Účty za telefon, elektřinu, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Oba rodiče jsou povinni spolupracovat se soudem při zjišťování jejich výdělku a majetku. Pokud partner, který má alimenty platit, nedoloží soudu dostatečně své výdělky, vypočítá soud výši výživného tak, jako by jeho průměrný měsíční příjem dosáhl pětadvacetinásobku životního minima – tedy (prozatím) částky 85 250 korun.

Dárky se od neodečítají a dítě má právo i na spoření

Často se stává, že se povinný rodič odvolává na drahé dárky, které dítěti dává. Jejich hodnotu, stejně jako kapesného, ale nemůže bez dohody s druhým rodičem od výživného odečítat. Totéž se týká i peněz vynaložených v průběhu setkání s dítětem, například v zábavním parku, na společné večeři a při jiných aktivitách.

Srovnatelná životní úroveň rodičů a jejich potomka je přitom kritérium, které má při stanovení výše výživného přednost před odůvodněnými potřebami dítěte. To v praxi znamená, že není podstatné, že dítě nemá možnost stanovené výživné reálně spotřebovat a každý měsíc mu z něj ještě něco zbývá. V takovém případě je na místě zvážit pro dítě třeba spoření.

Neznamená to ale, že výše výživného u nadstandardně vydělávajícího rodiče by měla být určena přímo úměrně jeho příjmům. Je nutné respektovat i určité hranice, konstatoval Ústavní soud. Výše finančních prostředků, které má dítě k dispozici by měla být přiměřená a neměla by dítě  „kazit“.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 6 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 1. 2020 16:18, HonzaV

No já bych to jako soudce udělal tzv. šalamounsky: jeden rodič ať si závazně určí, kolik má být výživné, a druhý se rozhodne, jestli ho bude platit - nebo si ho nechá naopak vyplácet od toho prvního a postará se o dítě :)

+5
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 1. 2020 14:11, babička

Je s podivem, že se stává, že otec, který začal po rozvodu platit na vnučku ve školce 3.000 Kč měsíčně nechce po dohodě s matkou platit víc, i když majetný je a tvrdí, že na vnučku, která nyní chodí do páté třídy ty 3.000 prostě stačí, on dá 3 tisíce, matka taky 3 tisíce a víc nedá. Prostě to stačí. A matka v podstatě veškeré náklady na školu, oblečení, školu v přírodě, léky při nemoci, hradí sama a i s pomocí prarodičů už kolik let. Prostě nemá zájem platit víc. Žije také s majetnou přítelkyní, ale tvrdí, že má jen asi 15.000 Kč měsíčně ( má šikovnou účetní). Na to co si platí, by mu musela přítelkyně půjčovat tak 20.000 měsíčně. Soudy málo zkoumají faktické finanční podmínky toho, kdo má přispívat na své dítě, ne matku, jak si myslí, ale na dítě. Neměl zahýbat, měl se dobře chovat, ale to je jiná kapitola.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.