Návrh důchodové reformy, který v lednu představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), dál zvyšuje výdaje státu a prohlubuje tedy budoucí finanční neudržitelnost penzí. Pokud by se systém měl podle představeného návrhu měnit, pak zároveň musí dojít k reformě i na příjmové straně. Stát by musel najít nové zdroje peněz, z nichž by důchody platil. Tak návrh hodnotí Národní rozpočtová rada.
Maláčová na základě doporučení od Komise pro spravedlivé důchody počítá s tím, že by se dosavadní první důchodový pilíř rozdělil na nultý pilíř, z něhož by každý starobní důchodce dostával stejně velký důchod, a na první pilíř, který by byl zásluhový, odvíjel by se od předchozích příjmů. Stejnou konstrukci státních důchodů mají v několika zemích OECD – nešlo by tak o český vynález, jakým je třeba superhrubá mzda.
Rovný důchod z nultého pilíře by podle Maláčové měl odrážet minimální životní náklady důchodců, výchozí návrh počítá se základním důchodem ve výši 30 procent průměrné mzdy. V současnosti by tak odpovídal zhruba 10 500 korunám měsíčně. Na takový důchod dnes nedosáhne víc jak desetina starobních důchodců.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Kromě rozdělení prvního pilíře počítá Maláčová i s masivnější valorizací důchodů, vyššími odvody pro OSVČ či přehlednějším systémem, který umožní každý rok výpočet budoucího důchodu. Nový systém by také měl více ocenit pečující.
Psali jsme podrobně: Důchodová reforma podle Maláčové. Projděte si návrh
Národní rozpočtová rada uznává, že návrh má ve srovnání se stávajícím stavem několik výhod. „Mezi ně patří mimo jiné i otevření prostoru pro snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a změna struktury daňového břemene ve prospěch snížení daňového zatížení práce,“ říká mluvčí rady Janis Aliapulios. Zároveň ale dodává, že záleží na tom, jaké daně by byly naopak zvyšovány s cílem získat výnosy pro pokrytí nákladů nultého pilíře.
„Za další pozitivum lze označit určité zjednodušení systému a možnost informovat občany o předpokládané výši jejich budoucích důchodů,“ říká Aliapulios.
Rada upozorňuje, že návrh v současné verzi vůbec neřeší, kde má stát vzít peníze na důchody. „Již existující nastavení důchodového systému lze z dlouhodobého hlediska označit za neudržitelné. Jakékoli zvyšování výdajů bez definování nových příjmů, redukce jiných výdajů či změny jiných relevantních parametrů (například věk odchodu do důchodu) by tento problém ještě prohloubilo,“ říká mluvčí.
Pokud by Maláčová svůj návrh prosadila, průměrná výše starobních důchodů by podle výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí stoupla o osm procent, tedy přibližně o 1150 korun.
Zvýšení důchodů by znamenalo větší výdaje státního rozpočtu. V prvním roce po zavedení nového systému by oproti současnému stavu stouply podle výpočtů ministerstva o 26 miliard korun. V dalších letech a desetiletích by pak výrazně rostly s tím, jak poroste počet důchodců.
Ministerský materiál vyčísluje, že změna systému by roční výdaje na důchody do roku 2070 navýšila v průměru o 1,5 procenta HDP, což v dnešních cenách dělá asi 80 miliard korun. Celkově by tak roční výdaje na důchody měly vyskočit z dnešních zhruba osmi procent HDP na zhruba dvojnásobek kolem roku 2060, kdy bude důchodový systém podle demografických prognóz pod největším tlakem.
Šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová proto upozorňuje, že dobrá důchodová reforma půjde udělat jen tehdy, když se zároveň udělá i reforma daňového systému, kde je nutné najít nové zdroje pro financování důchodů. Nerudová navrhuje zásadní změny třeba u daně z příjmů fyzických osob nebo u zdanění velkých korporací, které dnes podle ní platí (v relativním vyjádření) o třetinu nižší daně než malé a střední podniky.
Podle Národní rozpočtové rady by jakékoli změny v důchodovém systému, které povedou k růstu výdajů v budoucnosti, neměly být přijímány izolovaně s tím, že reforma příjmů bude následovat. Vše by mělo být změněno v jednom balíku opatření. „Zkušenosti ze zahraničí i z České republiky totiž ukazují, že fázové reformy, kdy jsou nejprve zvyšovány výdaje a následně se mají řešit příjmy či úpravy systému, které mají budoucí výdaje redukovat, zpravidla končí pouze (populárním) zvyšováním výdajů a další fáze již nejsou implementovány,“ upozorňuje Aliapulios.
„Jsem ráda, že se Národní rozpočtová rada shoduje s našimi závěry, že je změnu penzijního systému potřeba doprovodit daňovou reformou. Peníze na budoucí důchody nechceme hledat ve větším zdanění lidí, naopak bychom se měli zaměřit na zdanění kapitálu. ČSSD prosazuje zdanění bank a velkých nadnárodních korporací,“ reaguje Maláčová.
Podle ní smyslem důchodové reformy je, aby lidé měli po celoživotní práci důstojné důchody, které porostou v souladu s ekonomickým vývojem.
Maláčová se nyní chystá návrh důchodové reformy projednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), která podle několika vyjádření pro média z posledních týdnů nevěří, že by současná vláda ještě stihla v důchodech něco zásadního změnit. Ministryně práce chce jednat i se špičkami dalších parlamentních stran. Finální návrh podle ní potřebuje širokou politickou shodu, aby prosazené změny platily dlouhodobě.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že úpravy důchodového systému by se neměly omezovat pouze na část financovanou z veřejných rozpočtů a měly by zahrnovat i dosavadní třetí pilíř. „Vzhledem k velkému rozsahu očekávané demografické změny by bylo vhodné posílit i úroveň soukromého důchodového spoření občanů, aby tak byla v budoucnu zajištěna dostatečná životní úroveň starobních důchodců,“ vysvětluje Aliapulios.
Ministryně práce už dřív uvedla, že by měl vzniknout státní penzijní fond, který by lidem přinášel výnosy pokrývající alespoň inflaci. Vlastní návrh na státní fond mají i Piráti. Zdrženlivé k tomuto plánu je ministerstvo financí a například lidé z finančnictví to nepovažují za šťastný nápad. „Nemyslím, že je stát schopen spravovat peníze efektivněji než profesionální soukromé společnosti. Také si myslím, že nedává smysl zvyšovat v důchodech závislost na státu,“ řekl v rozhovoru pro Peníze.cz Petr Borkovec, šéf poradenské skupiny Partners.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
