Výše přídavku na dítě bude dál záviset nejenom na jeho věku, ale také na snaze rodičů vydělávat si prací. Rozhodl o tom Ústavní soud, když odmítl návrh skupiny dvaceti senátorů. Na systému, který platí od roku 2018, se tedy nic nezmění.
Přídavek v základní výši lze dostat na každé nezaopatřené dítě, jestliže takzvaný rozhodný příjem v rodině nepřesahuje 2,7násobek životního minima rodiny. Pro dítě do šesti let pak přídavek činí 500 korun, od šesti do patnácti let 610 korun a od patnácti do šestadvaceti let 700 korun.
Na vyšší dávku – o 300 korun měsíčně víc oproti základní – lze dosáhnout, když má aspoň jeden rodič příjmy získané prací, případně pobírá dávky na základě předchozí práce (nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, důchod a podobně).
Podle některých senátorů porušuje takový přístup princip rovnosti. Děti nemůžou za to, do jaké rodiny se narodily, argumentovali senátoři. A přídavek je podle nich určen právě dítěti, přestože u nezletilých dětí jde přes rodiče jako „platební místo“.
Jaká pravidla je potřeba splnit, když chcete čerpat dávku pro rodiny s nejnižšími příjmy:
Ústavní soud ale souhlasil s názorem tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, jejíž poslanci dvojí výši přídavku prosadili: Vyšší částka má hlavně motivační charakter pro rodiče. Ti mohou vlastním úsilím vytvořit podmínky, které jsou pro dítě příznivější. A právě taková snaha je v zájmu samotného dítěte.
„Nepochybně je pro dítě dobrým vzorem, pokud alespoň někdo z rodiny získává prostředky k životu prací,“ zdůraznili ústavní soudci.
Podle soudců nejde o protiústavní diskriminaci na základě sociálního původu či rodu. „Sociální původ či rod jsou jednou pro vždy dané od okamžiku narození. Zdroje příjmů v rodině se však mohou měnit a tím se mění i možný nárok na přídavek na dítě,“ napsali.
Pět ze čtrnácti ústavních soudců s názorem většiny nesouhlasilo, mezi nimi i předseda soudu Pavel Rychetský. Zdůrazňují mimo jiné, že od zletilosti je přídavek vyplácen přímo dítěti, které nijak nemůže ovlivnit pracovní morálku svých rodičů. Soudce David Uhlíř pak dokonce přirovnal systém přídavku k nuceným pracím.
Kompletní nález Ústavního soudu včetně odlišných stanovisek.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
