Rozvod. Jak dělit majetek, dluhy a péči o děti

V roce 2016 se podle statistik Ministerstva spravedlnosti rozvedlo pětadvacet tisíc manželství. Zhruba o tisícovku míň než v roce 2015 a nejmíň od roku 2000. Důvody ovšem nejsou nijak romantické – nižší rozvodovost je důsledkem snižujícího se počtu sňatků.

Pokud je i u vás rozvod na spadnutí, pomůže náš přehled. Poradíme, co všechno je potřeba vyřešit a jak postupovat. Bez právníka se ale do rozvodu nepouštějte. I když se nestrhne rozvodová bitva, laik se ve všech lejstrech a paragrafech vyzná jen stěží.

Nejdřív děti

Kdo má děti pod osmnáct let, musí nejdřív ze všeho vyřešit, v čí péči po rozvodu zůstanou a kdo bude platit alimenty. Dokud není rozhodnuto o budoucí výchově potomků, soud manželství nerozvede. V praxi existují tři varianty: výlučná péče jednoho z rodičů, střídavá péče a společná péče. Společnou péčí se myslí model, ve kterém spolu bývalí partneři dál sdílejí domácnost a starají se o dítě.

• Alimenty: Kolik můžete čekat a kdo pomůže s neplatičem

Sepište to včas

Hádkám o majetek lze předejít pomocí jednoho lejstra – (před)manželské smlouvy. Můžete v ní jasně vymezit, co patří jednomu a co druhému. Víme, jak na to:

Předmanželská smlouva: dobré účty dělají dobré manžele

Ideální je, když se rodiče na výchově i výživném dohodnou předem. Jejich dohodu ale i tak musí posvětit soud. Pokud se rodiče domluví na výhradní péči jednoho z nich, například matky, je zároveň potřeba dohodnout, jak často se bude dítě vídat s druhým rodičem. Dohodu o styku už soud odsouhlasit nemusí.

Když mezi partnery shoda nepanuje, rozhodne soud. I přes nesouhlas jednoho z rodičů může například nařídit střídavou péči – samozřejmě jen za předpokladu, že je střídavá péče ku prospěchu dítěte. Při rozhodování berou soudy v potaz osobnost dítěte, hmotné zabezpečení a bytové poměry rodičů i jejich výchovné schopnosti.

Jakmile soud rozhodne, vydá rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Teprve poté, co rozhodnutí nabyde právní moci, lze manželství rozvést. Péči o děti byste proto měli řešit nejpozději v momentě podání žádosti o rozvod. Příslušné lejstro podává jeden z rodičů u okresního soudu, v jehož obvodu dítě žije. Potřeba jsou tři vyhotovení – jedno pro soud, druhé doručí soud druhému rodiči a třetí poputuje k orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), který nezletilé děti před soudem zastupuje.

Když to chcete rozseknout

Co musí obsahovat žádost o rozvod

• označení příslušného soudu
• jméno, datum narození a adresu obou manželů
• datum a místo uzavření manželství
• jména a datum narození dětí
• vysvětlení toho, čeho se žalobou domáháte (tedy, že navrhujete, aby vaše manželství bylo rozvedeno) a z jakého důvodu (v případě sporného rozvodu je třeba situaci popsat detailněji)
• datum a podpis

Co přiložit

• kopii oddacího listu,
• kopie rodných listů dětí
• v případě nesporného rozvodu dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a popřípadě výživného po rozvodu
• soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů nezletilého dítěte 

Rozvod: sporný, nebo nesporný?

Žádost o rozvod (žaloba o rozvodu manželství) se podává rovněž u okresního soudu, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. Za podání návrhu si soud naúčtuje správní poplatek dva tisíce korun. Uhradit ho můžete kolkovou známkou spolu s podáním žádosti nebo později bankovním převodem. Pokud jste s financemi na štíru, můžete spolu s žalobou podat také návrh na snížení poplatku.

Co se samotného rozvodu týče, občanský zákoník rozlišuje mezi sporným a nesporným rozvodem. Za nesporný se rozvod považuje, pokud se manželé na podmínkách (dělení majetku, bydlení a péči o děti) předem dohodnou. Zároveň je potřeba, aby žádost o rozvod podepsali oba dva, jejich svazek ke dni podání žádosti trval alespoň rok a minimálně šest posledních měsíců žili odděleně.

Sporný rozvod přichází na řadu, jestliže není domluva možná nebo se jeden z manželů rozvádět nechce (rozvod pak přichází v úvahu, jen pokud spolu nežijete víc jak tři roky). Před soudem navíc bude potřeba dokázat, že je manželství nevratně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení. Počítejte proto s výslechem vás i vaší polovičky a předvoláváním svědků. Důvod rozvratu manželství pak může hrát roli při vypořádání společného jmění manželů.

Majetek, dluhy a bydlení

Společné jmění manželů (SJM) zaniká spolu s manželstvím a proto se musí vypořádat. Jednání o vypořádání majetku může začít už během rozvodu. Do společného jmění spadá všechno, co během manželství nabyde jeden z partnerů. Výjimkou jsou dary a dědictví, majetek, který jste si pořídli ještě před svatbou a věci, které užívá výhradně jeden z partnerů (například holicí strojek).

Jestliže se na vypořádání majetku domluvíte, bude potřeba lejstro, ve kterém určíte, co komu připadne do výlučného vlastnictví. Dokument musí být opatřený ověřenými podpisy obou partnerů – příslušné razítko dostanete na kterékoli pobočce Czech POINTu.

Když se dohodnout nedokážete, vloží se do hry soud. Obecně platí: oba manželé mají nárok na stejně velký podíl společného jmění. Složitější situace nastávají, pokud má jeden z manželů majetek, který do společného jmění nespadá. Třeba když manželka zdědila byt, který se později rekonstruoval ze společných peněz. V tom případě může manžel požadovat náhradu sumy, kterou do úpravy bydlení investoval. Stejně tak, jestliže se ze společného jmění hradila úpravy nemovitosti, kterou jeden z manželů vlastnil ještě před svatbou. Svoje nároky ovšem musí každý z páru prokazatelně doložit.

Do společného jmění spadají i dluhy – například nesplacené spotřebitelské úvěry nebo hypotéka. Výjimkou jsou dluhy veřejnoprávní (dluhy na daních nebo pokutách) a dluhy, které si jeden z manželů pořídil bez vědomí druhého, aniž šlo o obstarání každodenních potřeb rodiny. I dluhy se podle zákona dělí na polovic. Manželé si ale můžou domluvit, že společné závazky převezme pouze jeden z nich, třeba manžel. Pro manželku to ovšem neznamená, že se dluhům vyhne nadobro. Pokud exmanžel přestane splácet, můžou věřitelé (banky, leasingové společnosti a další) požadovat doplacení dlužné částky po ní.

Řešit se samozřejmě bude i společné bydlení. V praxi dost záleží na tom, jakým způsobem jste bytové poměry ošetřili během manželství. Pokud je vlastníkem nemovitosti pouze jeden z manželů, může po druhém požadovat, aby domácnost opustil. Když ale máte k bytu nebo domu právo společné, musíte se rozhodnout, kdo v nemovitosti zůstane po rozvodu. Pokud se nedomluvíte, soud odchod jednoho z partnerů nařídí, případně rozhodne o způsobu náhrady (například vyplacení určité finanční sumy). Přihlížet přitom bude především k tomu, který z partnerů má v péči děti. Zároveň má odcházející partner právo ve společné domácnosti bydlet, dokud mu druhý z manželů nezajistí náhradní bydlení.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem