Podle občanského zákoníku se vyživovací povinnost rodičů vůči dětem týká všech rodičů, bez ohledu na to, jestli s dítětem žijou ve společné domácnosti, jestli je – třeba kvůli rozvodu – vídají jen jednou za čas nebo je nevídají vůbec. Jak vysoké alimenty musí rodič platit, zákon ale neříká. Záleží to na rozhodnutí soudu. Dokonce i když se rodiče na shodnou na konkrétní částce, musí soud dohodu schválit.
Výpočet alimentů: Rozhodují příjmy. A potřeby dítěte
Při stanovení výše výživného může soud vycházet z orientační tabulky Ministerstva spravedlnosti – prohlédnout si ji můžete v boxu níž. Tabulka má nicméně pouze doporučující charakter. V praxi spíš než tabulka rozhodují majetkové poměry, schopnosti a možnosti rodiče, který by měl výživné platit. Zjednodušeně řečeno, soud budou zajímat hlavně vaše příjmy. Vyžádá si proto příslušné dokumenty, které by je měly prokázat – zaměstnanci předloží potvrzení od zaměstnavatele, podnikatelé daňové přiznání. V některých případech může soud nahlédnout také do peněžních deníků a účetních knih nebo si nechá prokázat vynaložené výdaje.
Zákon počítá i se situací, kdy se rodič předložení příslušných dokumentů vyhýbá. V takovém případě stanoví jako průměrný měsíční příjem pětadvacetinásobek životního minima – v roce 2016 tedy půjde o částku 85 250 korun.
Podle zákona mají děti právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Pokud si tedy bývalý partner žije na vysoké noze, měl by podobně přát i společnému potomku. To samé platí i opačně – jestliže je životní úroveň vašeho expartnera nízká, nemůžete čekat vysoké alimenty. O výši výživného ale nerozhodují pouze majetkové poměry rodiče. Vedle toho bere soud v potaz také odůvodněné potřeby dítěte. Ty závisí jednak na věku a zdravotním stavu dítěte, přihlíží se ale také ke koníčkům a mimoškolním aktivitám.
Co když dítě potřebuje víc?
Potřeby dítěte se samozřejmě můžou změnit. V takovém případě může rodič, který má dítě ve své péči, podat návrh na zvýšení vyživovací povinnosti k opatrovnickému soudu. Soud návrh na zvýšení výživného přezkoumá a rozhodne, zda a o kolik alimenty zvýší. Platí přitom, že změna, kvůli které se o zvýšení žádá, by měla být trvalejšího charakteru – třeba když dítě nastoupí do školy.
Stejně tak je možné, aby rodič, který alimenty platí, požádal o jejich snížení. Například v situaci, kdy se podstatně změní jeho majetkové poměry.
Vymáhání alimentů: Jak si poradit s neplatičem?
Soud vám svěřil dítě do péče a vyměřil alimenty. Jenže ty nechodí. Měsíc, dva, půl roku… Samozřejmě to můžete nejdřív zkusit po dobrém. Kde ale není dohoda možná, pomůže soud nebo exekutor.
V prvním případě můžete požádat o takzvaný soudní výkon rozhodnutí. V praxi to znamená, obrátit se na soud, který vydal rozhodnutí o výživném, aby toto rozhodnutí vynutil. Sami přitom můžete v návrhu určit, jak peníze od neplatiče dostat – srážkami ze mzdy nebo třeba přímo z bankovního účtu.
Druhou možností je exekuční řízení. To za prvé znamená připravit si exekuční titul – soudní rozhodnutí o výši výživného, se kterým se obrátíte na libovolného exekutora. Spolu s ním pak sepíšete návrh na nařízení exekuce, který exekutor předá exekučnímu soudu. Pokud soud exekuci nařídí, pustí se exekutor do vymáhání dlužného výživného – obstaví dlužníkovi účet, zajistí srážky ze mzdy nebo zabaví majetek, který následně prodá v dražbě.
Už od roku 2013 může exekutor dlužníkovi, který neplatí alimenty na dítě mladší 18 let, zabavit také řidičský průkaz. Výjimku tvoří pouze osoby, které auto potřebují k výdělečné činnosti, třeba řidiči z povolání. Dlužník dostane řidičák zpět, jakmile dlužné výživné dorovná.
Bez alimentů čtyři měsíce? Podejte trestní oznámení
Pokud bývalý partner neplní vyživovací povinnosti víc jak čtyři měsíce, můžete se obrátit na policii a podat na něj trestní oznámení. S sebou si kromě občanky a rodného listu dítěte či dětí nezapomeňte také následující dokumenty:
- rozsudek o rozvodu manželství
- rozhodnutí o svěření dítěte do péče
- rozsudky týkající se výživného
- výpisy z účtů potvrzující předchozí zaplacené výživné a nynější dluh na výživném
Jakmile trestní oznámení podáte, rozjede se trestní stíhání. Pokud rodič dluh vyrovná nebo projeví takzvanou účinnou lítost – zaplatí alespoň část dluhu –, trestní stíhání se zastaví.
Kdy vyživovací povinnost končí?
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem není omezená věkem. Rodič musí platit alimenty i na dospělé dítě starší 18 let. Současně ale platí, že vyživovací povinnost by měla trvat pouze do doby, kdy je dítě schopné živit se samo – dokončí školu a nastoupí do zaměstnání. Pokud dítěti ve vlastní obživě nic nebrání, přesto si práci nehledá, může se rodič obrátit na soud. Ten posoudí konkrétní okolnosti a rozhodne o trvání či zrušení vyživovací povinnosti.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 5. 2016 21:41, neubauer
stydíte se za neznalosti - hlouposti - podporujete toliko vaginální justici
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.