Nárok na příspěvek na péči mají osoby, které se kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu neobejdou bez pomoci při zvládání každodenních úkonů. O tom, kolik příspěvek na péči dělá a jak o něj žádat, jsme na Peníze.cz psali nedávno:
Péči takovým osobám kromě profesionálů můžou poskytnout i osoby blízké – rodinní příslušníci nebo osoby žijící ve společné domácnosti. Ty jsou také při podání žádosti o příspěvek na péči na úřad práce uvedení ve formuláři Oznámení o poskytovateli pomoci, který si spolu s dalšími potřebnými tiskopisy můžete stáhnout v naší galerii formulářů.
Osoba blízká
Osoba žijící ve společné domácnosti
Předně, pokud se do takové situace dostanete, neznamená to, že nutně musíte skončit v dosavadním zaměstnání. Jestliže dokážete skloubit práci s odpovídající péčí, zákon vás v tomto směru nijak neomezuje. Bez ohledu na to, v jakém stupni závislosti je osoba, o kterou pečujete.
Co ale dělat, když vám její zdravotní stav nedovolí dál pracovat? Jak vyřešit zdravotní a sociální pojištění, a co až péče skončí?
Zdravotní pojištění musí povinně hradit zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů. Vedle nich vymezuje zákon také skupinu osob, za které pojištění hradí stát. Právě osoby pečující o své blízké do této skupiny spadají. Konkrétně jde o osoby, které pečují:
Rozlišují se čtyři stupně závislosti; při posuzování, který stupeň závislosti se potřebnému přizná, se vyhodnocuje, kolik takzvaných základních životních potřeb nezvládá bez pomoci obstarat.
| Pod 18 let | Nad 18 let |
Stupeň závislosti | Nezvládnuté potřeby | |
I. (lehká závislost) | 3 | 3 nebo 4 |
II. (středně těžká závislost) | 4 nebo 5 | 5 nebo 6 |
III. (těžká závislost) | 6 nebo 7 | 7 nebo 8 |
IV. (úplná závislost) | 8 nebo 9 | 9 nebo 10 |
Tady je soupis desíti základních životních potřeb a toho, co se pokládá za jejich zvládnutí:
Zdravotní pojišťovně tedy stačí doložit potvrzení úřadu práce (vydá vám ho spolu rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči), které by mělo obsahovat informace o osobě, o kterou pečujete, včetně přiznaného stupně závislosti a období poskytování péče. Dodat byste ho měli do osmi dnů ode dne, kdy úřad příspěvek přiznal. Zdravotní pojištění za vás od toho momentu platí stát.
Problém ale může nastat, jestliže je osoba, o kterou se staráte, delší čas v nemocnici. Pokud hospitalizace trvá déle než kalendářní měsíc, příspěvek na péči jí nenáleží a vy de facto nemáte o koho pečovat.
V tom případě se pro zdravotní pojišťovnu stáváte osobou bez zdanitelných příjmů. Musíte proto uhradit minimální zálohu, která v roce 2016 dělá 1337 korun, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Podobně OSVČ, o kterých bude řeč níž, musí v takové situaci zaplatit minimální zálohu, která v roce 2016 dosahuje částky 1823 korun.
Druhá možnost je nechat se alespoň na čas zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání. V tom případě jde zdravotní pojištění dál na státní útraty.
Jinak je to se sociálním pojištěním. To si povinně platí zaměstnanci a OSVČ, pro ostatní, například osoby bez zdanitelných příjmy, tato povinnost neplatí. Ani jako osoba pečující o osobu závislou na péči tedy nemusíte sociální pojištění platit a neplatí ho za vás ani stát.
Doba, po kterou pečujete (o osobu mladší desíti let v I. stupni závislosti nebo jakéhokoliv věku v II., III. a IV. stupni závislosti), se vám nicméně započítává do doby potřebného pojištění na důchod jako takzvaná náhradní doba pojištění. V praxi se tedy roky, kdy jste se starali o nemocnou babičku, berou stejně, jako kdybyste byli zaměstnaní nebo si vydělávali podnikáním.
Nárok na započtení náhradní doby ovšem nevznikne automaticky. Na sociálku musíte nejprve podat návrh na vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče – nejdřív po skončení péče a maximálně do dvou let od jejího ukončení. Pokud vám vznikl nárok na důchod, můžete návrh podat i v případě, že péče stále běží.
Vedle příspěvku na péči vyplácí stát také dávky pro zdravotně postižené. O tom, kdo na ně dosáhne a jak o ně žádat, jsme na Peníze.cz psali před týdnem.
Období, kdy pečujete o blízkou osobu, se tedy bere jako náhradní doba pojištění. Z hlediska nároků na výplatu „plnění z povinného pojištění“ je to totéž, jako byste sociální pojištění platili. Pokud tedy pečovat přestanete, budete mít také nárok na podporu v nezaměstnanosti – když se necháte zapsat do evidence uchazečů na úřadu práce. Podmínkou ale je, že jste během dvou let předcházejících zařazení do evidence platili sociální pojištění (nebo „byli náhradně pojištěni“) aspoň dvanáct měsíců
Výše podpory se počítá z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku, ta v roce 2015 dosahovala částky 25 903 korun. Z této částky by vám úřad práce vyplatil:
Péče o osobu závislou na péči vám sama o sobě nebrání ani v samostatně výdělečné činnosti. Jestli podnikáte nebo byste se do podnikání rádi pustili, placení sociálního a zdravotního pojištění se ale nevyhnete. Platí pro vás ovšem jiná pravidla než pro osoby samostatně výdělečně činné, pro které je podnikání hlavní výdělečné činnosti. Pro pečující bude podnikání vedlejší výdělečná činnost. Za vedlejší činnost se podnikání považuje, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
Že je vaše samostatně výdělečná činnost vedlejší, musíte dát vědět okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději při podání Přehledu o příjmech a výdajích a současně péči nejpozději do měsíce od podání přehledu prokázat potvrzením plátce příspěvku na péči. Plátcem je úřad práce a potvrzení vám vydá spolu rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči.
Potvrzení je potřeba doložit i zdravotní pojišťovně, ovšem do osmi dní ode dne, kdy jste se začali pečovat.
Pokud s podnikáním teprve začínáte, nemusíte během prvního roku odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění, a to opět až do podání prvního Přehledu o příjmech a výdajích. Pojistné doplatíte pojišťovně i okresní správě sociálního zabezpečení zpětně.
Co se týče zdravotního pojištění, neplatí pro vás minimální vyměřovací základ, respektive minimální zálohy, které v roce 2016 dělají 1823 korun. Zálohy na pojistné odvádíte na základě skutečně dosaženého zisku.
U sociálního pojištění se na vás vztahuje minimální měsíční záloha ve snížené výši, která v roce 2016 dosahuje částky 789 korun.
Zdravotní:
Paní Králíčková pečuje o nemocného tatínka, vedle toho si ale ještě stíhá vydělávat jako OSVČ. Její roční příjem byl 300 tisíc korun, což přepočteno na měsíc dělá zhruba 25 tisíc korun. Výdaje uplatňuje čtyřicetiprocentním paušálem. Když tedy od svých příjmů odečte výdaje 120 tisíc korun, dojde k čistému zisku 180 tisíc korun. Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je polovina zisku, v případě paní Králíčkové tedy 90 tisíc korun. Přepočteno na měsíce pak sedm a půl tisíce. Měsíční záloha na zdravotní pojištění paní Králíčkové bude dosahovat 13,5 procenta z této částky – 1013 korun.
Sociální:
Obdobný výpočet platí i pro zálohy na sociální pojištění. Z poloviny zisku – 90 tisíc korun, ale musí paní Králíčková odvést 29,2 procenta, což v jejím případě dělá 2213 korun. Aby mohla platit pouze minimální zálohy pro vedlejší samostatně výdělečnou činnost, musel by být její vyměřovací základ, tedy polovina dosaženého zisku, pouze 32 412 korun.
Současně platí, že pokud dosáhnete za daný kalendářní rok jen nízkého zisku – pro rok 2016 platí rozhodná částka 64 813 korun –, nemusíte sociální pojištění platit a na další rok se vyhnete také placení záloh.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 5. 2016 12:22, tiffany
Tak dobře. Kvůli péči o blízkého končím v práci a budu pečovat. O zdravotní a sociální je postaráno, ale... kdo mne bude živit ? Těch několik tisíc, které jsou mj. určeny třeba i na zdravotní pomůcky, dostanu jako odměnu, ale je možné z toho nějak rozumně přežít ? Opravdu nemyslím život na úrovni životního minima, ale srovnání s platem to prostě nesnese. A počítá se tato odměna jako příjem pro účely výpočtu starobního důchodu ? Čili na jednu stranu to vše vypadá téměř idylicky, ale ekonomicky je to nesmysl, protože pečující se vlastně vzdá nejen své práce, ale i získávání prostředků, nutných pro jeho vlastní život a zabezpečení. Takže vhodné pouze vyjímečně, nejspíš pro ty, kteří už nepracují a žijí na různých dávkách.
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.