Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak si zvýšit budoucí důchod? Zkuste sázku na dlouhý život

| rubrika: Jak na to | 25. 4. 2019 | 18 komentářů
Když budete žít aspoň tak dlouho jako průměrný důchodce, vyděláte na tom. Na konkrétním příkladu vám ukážeme, jak pracovat takzvaně na procenta.

Jak vysoký budete mít starobní důchod, závisí na vašich předchozích příjmech a délce státního důchodového pojištění (do ní se počítají hlavně odpracované roky, ale třeba i studium nebo péče o dítě do čtyř let). 

Státní penzi si ale můžete zvýšit i v době, kdy už podle věku máte nárok na odchod do důchodu. Důležité je, jestli chcete a můžete dál pracovat. Pokud ano, máte dvě možnosti: 

Vyšší přídavek k budoucí měsíční penzi získáte, když odchod do důchodu odložíte. Každý odpracovaný čtvrtrok vám pak zvýší penzi stejně jako každý rok pojištění v době před důchodovým věkem. Jde o stokoruny měsíčně. Říká se tomu „pracovat na procenta“.

Jestli na tom vyděláte, vám ale dopředu nikdo nezaručí. Jde o sázku na délku vlastního života. Odložení důchodu se totiž začne vyplácet v průměru zhruba až za třináct let od doby, kdy vyšší důchod začnete pobírat.

Druhou variantou je začít pobírat státní penzi a současně pracovat. V takovém případě vám však důchod naroste podstatně méně – v řádech desetikorun.

Pro práci – včetně podnikání – v důchodovém věku přitom neplatí žádná omezení. (Ta se vztahují jenom na lidi, kteří berou předčasný důchod. Ti můžou vykonávat jenom takovou výdělečnou činnost, ze které se neodvádí sociální pojištění. V praxi jde o menší „brigády“.)

Vyplatí se tedy odložit důchod? 

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.

„Dávat obecná doporučení bez konkrétních informací je složité a spíše se tomu vyhýbám. Obecně si ale dovolím tvrdit, že se naprosté většině lidí nevyplatí přesluhovat déle než jeden až dva roky,“ říká Eva Nešverová, která poskytuje důchodové poradenství.

„To, jak dlouhé přesluhování se vyplatí, je dost individuální. Záleží na pojistné historii (výdělcích a době pojištění), ale také na parametrech valorizací a výpočtu důchodů. V podstatě jde o to zhodnotit dobu návratnosti – tedy dobu, za kterou zvýšení důchodu po přesluhování vykompenzuje nevyčerpané důchodové dávky. Podle našich zkušeností se tato doba v průměru pohybuje kolem 13 let, s dost širokým rozptylem,“ upřesňuje důchodový poradce Pavel Trenda.

Třináct let, za kterých se v průměru odložená penze vyplatí, vypadá na první pohled jako dlouhá doba. Přesto při porovnání s průměrnou dobou strávenou v důchodu vychází dobře. Podle posledních dostupných dat za rok 2017 totiž čeští muži v důchodu v průměru žijí 19 let a ženy dokonce 27 let. Obecně tak lze říci, že ženy mají větší šanci, že se jim odklad penze vyplatí.

Počítejte

Rozhodování je každopádně vždycky individuální, každý to může vidět jinak. „Někdo říká, že peníze nyní má, ale bude je potřebovat později na stáří. Takový člověk volí odklad přiznání důchodu a jeho pozdější zvýšení. Jedna klientka mi naopak řekla, že si peníze raději užije teď, dokud jí zdraví ještě slouží, později prý už nebude mít za co utrácet. Ta preferovala dřívější přiznání důchodu,“ přidává poznatky ze své poradenské praxe Martin Kohoutek.

Kalkulačka zvýšení důchodů 2020: Víme, o kolik dostanete víc

I v příštím roce důchody porostou o rekordních 900 korun v průměru. Jak se to projeví ve vaší peněžence? Orientační výpočet pro vás máme už teď.

Kdo už nad odkladem pobírání důchodu kvůli práci uvažuje, musí počítat na základě vlastních čísel. „Doporučuji si zjistit, jaká penze vás čeká v případě odchodu do důchodu v řádném termínu a jaké by bylo navýšení za každých 90 dnů přesluhování. To si lze zjistit na kalkulačkách volně dostupných na internetu. Bez konkrétních čísel se budete rozhodovat jen podle svých pocitů, což není úplně rozumné,“ říká Nešverová.

Když už máte nárok na starobní důchod, ale nepobíráte ho a dál si vyděláváte, dostanete za každých devadesát dní, které odpracujete navíc, vyšší výpočtový základ důchodu o 1,5 procenta. Další možností je brát důchod v poloviční výši a dál pracovat. Pak se výpočtový základ zvyšuje o 1,5 procenta za každých sto osmdesát odpracovaných dní.

Jak to funguje v praxi, dokládá Eva Nešverová na modelovém příkladu: Paní Jana dosáhla k datu dosažení důchodového věku celkem 45 let doby pojištění a její osobní vyměřovací základ (zjednodušeně řečeno jde o celoživotní měsíční průměr hrubých příjmů) činil 25 000 Kč. To dělá důchod ve výši 14 845 Kč měsíčně. Když Jana odloží pobírání penze, navýší se jí za každých odpracovaných 90 kalendářních dnů o 258 Kč měsíčně.

Anketa

Odložíte si důchod a budete radši pracovat, abyste někdy pak za 13 let měli vyšší penzi?

Paní Jana se rozhodne pro jeden rok přesluhování bez pobírání důchodu. Za 360 dnů práce se její penze navýší čtyřikrát o 258 Kč, tedy celkem o 1032 Kč. Měsíčně tak dosáhne 15 877 Kč. Za tuto dobu se ovšem vzdala přibližně 178 tisíc korun (12 x 14 845 Kč), které by už získala, kdyby začala brát důchod hned. 

Zmíněných 178 tisíc korun se paní Janě vrátí na vyšším důchodu až za téměř 14,5 roku (178 140 : 1032 = 172,6 měsíců). Délka návratnosti vychází v případě paní Jany prakticky stejně při jakékoli době přesluhování.

„Návratnost je u ní tedy hodně dlouhá. To ale není jediná věc, které bychom si měli všimnout. Záleží také na tom, jak vysoké částky se přesluhováním bez pobírání důchodu vzdáváte, kolik peněz je „ve hře“. Zde to bylo v případě jednoho roku přesluhování 178 140 korun, u dvou let už by ale šlo o 356 280 korun (valorizace v této úvaze zanedbávám). To už je hodně peněz, které se mohou a nemusí vrátit,“ zdůrazňuje Nešverová.

Při rozhodování byste měli brát v potaz i váš zdravotní stav, a to ještě z jiného důvodu než je předpokládaná délka života. Při přesluhování se totiž doba pracovní neschopnosti už nezapočítává jako doba pojištění. Zvýšení penze si tak skutečně musíte odpracovat.

Brát důchod a pracovat? Směšné zvýšení

I ten, kdo chce hrát na jistotu, a zvolí si tedy po dosažení důchodového věku rovnou výplatu penze, bude při další práci mírně odměněn. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti se výpočtový základ důchodu zvyšuje o 0,4 procenta. (Přepočet se neprovádí automaticky a je třeba o něj zažádat na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.)

Když tuto druhou variantu opět spočítáme pro paní Janu, zjistíme, že za rok práce při pobírání důchodu se jí měsíční penze zvýší o 69 korun. Jde tedy o podstatně menší růst než v případě práce při odloženém důchodu – tam šlo o 258 korun za každý odpracovaný čtvrtrok.

„Co se týče zvýšení důchodu při jeho pobírání a souběžném výkonu výdělečné činnosti, panuje zde velké očekávání ze strany seniorů. A také je to zdrojem častého zklamání. Zvýšení důchodu je totiž poměrně nízké. Dovolím si tvrdit, že je až neuctivé či směšné vzhledem k tomu, že senior celý rok pracuje a odvádí sociální pojištění,“ kritizuje pravidla Martin Kohoutek.

Malé zvýšení důchodu za práci v době, kdy ho už lidé pobírají, je zřejmě jedním z důvodů, proč u nás pracuje méně důchodců, než je průměr ve vyspělých zemích světa. Data OECD za rok 2016 ukazují, že v Česku bylo zaměstnáno 38,3 procenta lidí ve věku 60 až 64 let a jen 12,2 procenta lidí ve věku 65 až 69 let. Průměr zemí OECD přitom dosahoval 46,3 procenta (60 až 64 let) a 20,9 procenta (65 až 69 let). Například Německo bylo na 56 a 15,5 procentech, Slovensko naopak na 27 a 5,6 procentech. Nejvyšší podíl pracujících seniorů měl Island – 82,9 a 56,3 procenta.

Počet pracujících důchodců v Česku přesto v poslední době roste. V první polovině loňského roku u nás podle Českého statistického úřadu pracovalo 341,7 tisíce důchodců, což je o téměř 100 tisíc víc než v roce 2010. Dlouhodobě mezi nimi převažují ženy. Loni jich v důchodovém věku pracovalo skoro 180 tisíc, zatímco mužů asi o 17 tisíc méně.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+25
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 4. 2019 7:35, Vladimír

Manželka na to šla obráceně, tedy o dva roky dříve do předčasného důchodu (4 děti tuto hranici ještě posunuly). Benefity: dva roky neplatí sociální a zdravotní pojištění, dva roky pobírá (ano, vím, nižší) důchod. Navíc spousta času na domácnost, zahradu, vnoučata, sport, cestování, koníčky. Má dva byty (dědictví a nákup v dražbě - pronájem dnes dá víc, než penze), z kuponovky i pozdějšího nákupu nějaké akcie ČEZu (= dividendy), něco na účtu, navíc můžeme v budoucnosti prodat dům a pořídit něco menšího (méně oken a menší plocha = méně práce). Mám to zhruba spočítané, že začne „prodělávat" na nižším důchodu za nějakých 15 let. Všechny děti mají kvalitní vzdělání, takže, až poslední příští rok odpromuje, jdu do důchodu také. Manželka je „doma" třetím rokem a nikdy před tím jsem jí neviděl spokojenější, což je víc, než „vyšší" penze (stejně to člověk utratí za spoustu zbytečností).

Reagovat

 

+37
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 4. 2019 12:45, Omasta

Nadpis zněl, že když si prodloužíte život, prodloužíte si i výplatu důchodu. Jenže kde se dá zjistit, jak se prodlužuje život?. Většina článků o dlouhověkosti na internetu se vás šikovně snaží přimět ke zkrácení života. Propagují vám potraviny urychlující stárnutí, slabé doplňky proti stárnutí a haní účinné antiaging preparáty. Potraviny urychlující stárnutí jsou potraviny s přírodně vysokým obsahem akcelerátorů stárnutí. Byly objeveny v roce 1956 zároveň s principem stárnutí. Od té doby se staly tradiční součástí našeho jídelníčku, součástí školní a závodní stravy. Že jste o tom nikdy neslyšeli? A divíte se? Kdo má zájem na tom, abyste žili déle (kromě vašich příbuzných)?

Zpomalit stárnutí si můžete i prostřednictvím zapovězených inhibitorů stárnutí. To jsou éčka přidávaná do trvanlivých zpracovaných potravin. Ale nejjistější prodloužením života asi o 20% dosáhnete vyloučením potravin urychlujících stárnutí. Obsah akcelerátorů stárnutí se zvyšuje také časem v trvanlivých potravinách, a proto je lepší jíst všechno čerstvé.

Reagovat

 

-11
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

18. 5. 2019 | 19:31 | ViR

Drobný problém je, že tímto způsobem uvažovalo mnoho "starodůchodkyň" jejichž nízké ůdchody dnes řeší slavná "komise pro spravedlivé důchody" (s ne zcela objektivními závěry o příčinách stavu). PRŮMĚRNÁ doba pobírání důchodu...více

4. 5. 2019 | 15:01 | kalich

Jít později do důchodu je obecně nesmysl,měl by se týkat jen občanů pro které je práce jejich koníček a peníze jsou okrajové! Všichni občané (až na výjimky-nemocní,nefachčenkové) by měli mít cíl (opět pokud práce není jejich...více

30. 4. 2019 | 22:44 | Rocco

Aaa trochu "masírky", levní otroci nám chtěj přestat makat a normálně žít. To by tak hrálo aby se tu třeba rozmohl "předčasný důchod" a cestování už např od 50 let jako v US. více

26. 4. 2019 | 13:35 | josef

invalidni duchodce, ktery si pozada o starobni duchod dostane ten duchod, ktery je vetsi. Tj. nemuze se vam prijem snizit. více

26. 4. 2019 | 12:34 | zdenda

jsem invalidní důchodce a do práce se mi nechce,ten čas co pro sebe mám mi žádné peníze nezaplatí,.Za dva roky jdu do starobního,do kterého se ani netěším,nyní je můj měsíční příjem něco přes 18.000,- a tak vysoký důchod...více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK