Potřebujeme víc důchodců v práci, říká expert. Politici musí najít odvahu

Jiří Hovorka | rubrika: Rozhovor | 30. 10. 2019 | 154 komentářů
Mladí lidé by neměli tak dlouho studovat. Seniory pak musíme líp motivovat a postarat se o ty, kdo už nemůžou pracovat ani částečně. Ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro Peníze.cz upozorňuje i na nepřesné statistiky.
Potřebujeme víc důchodců v práci, říká expert. Politici musí najít odvahu
Ilustrační foto.
Zdroj: Shutterstock

Prosazujete, aby důchodci častěji než dnes při pobírání penze pracovali. Dnes je takových málo?

S pracovní aktivitou starších lidí na tom nejsme špatně, před důchodovým věkem zde nepracuje o moc méně lidí než v Německu nebo Skandinávii. Ale jakmile vznikne nárok na důchod, tak zhruba 70 procent lidí přestává pracovat ze dne na den. V posledních letech se to zlepšuje, ale není to dostatečné. Lidé nemají pořádnou motivaci zůstávat na trhu práce i v důchodovém věku.

V Česku je přitom možné pobírat penzi a pracovat u toho. Nemusíte ani zaměstnavateli hlásit, že začínáte důchod pobírat. Není tedy žádná faktická překážka pro práci k důchodu, i tak tu ale lidé v důchodu pracují jen výjimečně.

Kolik důchodců tedy dnes v Česku pracuje?

Filip Pertold

Filip Pertold

Výzkumný pracovník a koordinátor v think-tanku IDEA při výzkumném centru CERGE-EI. V roce 2013 získal ocenění Neuron Impuls Prize. Působil též jako výzkumník na Aarhus University v Dánsku, Kalifornské univerzitě v Berkeley, ve Světové bance a na University of Illinois. Věnuje se sociální a důchodové politice, aplikované mikroekonomii, veřejné ekonomice, trhu práce, školství a zdraví.

Podle Českého statistického úřadu loni bylo 342 tisíc pracujících důchodců včetně invalidních. Pokud se podíváme na skupinu ve věku 65 až 69 let, tak jsme na dvanácti procentech ze všech lidí. Ve věku 60 až 64 to je 40 procent lidí, kteří pracují – s tím, že důchodový věk je 63 let pro muže, pro ženy nižší podle počtu dětí. Ve Skandinávii, která je v tomto napřed oproti dalším evropským zemím, pracuje 67 procent lidí ve věku 60 až 64 let a 22 procent ve věku 65 až 69 let, tedy výrazně více než u nás. Německo je nám blíž: tam pracuje 15 procent lidí ve věku 65 až 69 let, ale výrazně více těch mladších.

Co víme o těch, kteří v důchodu už dnes pracují?

Většinou jsou to lidé s vyšší kvalifikací, jde například o inženýry, učitele, doktory nebo právníky. Ale samozřejmě si důchodci přivydělávají i na méně kvalifikovaných profesích jako jsou vrátní.

Čili u nás je to tak, že před důchodem máme poměrně vysokou zaměstnanost, pak ale přijde důchodový věk a je to naopak.

Ano, u nás je vidět jasný vliv nástupu do důchodu. Je tu zažité, že v důchodu se nepracuje.

Je to špatně?

Záleží, z jakého úhlu pohledu se na to podíváte. Já, jako ekonom trhu práce, říkám, že to je špatně. Platí, že čím je člověk starší, tím logicky ztrácí produktivitu a je věkem částečně v pracovní aktivitě omezený. Není ale přece normální, aby v celé populaci 70 procent lidí rok před nárokem na důchod pracovalo a když jsou o dva roky starší, tak jich pracuje lehce přes desetinu. Nedává to ekonomický smysl. Odchody z pracovního trhu by měly být daleko pozvolnější. K tomu musí být tito lidé systémově motivováni, aby, pokud mohou, v důchodu dál pracovali. A dává smysl i to, aby pracovali třeba jen na částečný úvazek.

Měli by se na to zaměřit politici i s ohledem na to, že do budoucna poroste počet důchodců a naopak ubude lidí v aktivním věku?

Určitě. A platí to zejména v kontextu zastropování důchodového věku, které v zákoně nyní máme. Pokud tedy stále žijeme v představě, že důchodový věk nad 65 let neporoste, tak je jasné, že je to neudržitelné. Budeme pak potřebovat tyto lidi na trhu práce, aby stát vybíral tolik peněz na daních, že bude mít i na výplatu důchodů.

Důchodový věk na 65 letech mají už dnes v mnoha zemích v Evropě a dále se jim zvyšuje. Když už tedy politici nechtějí připustit jeho další růst, měli by alespoň přijít s tím, jak seniory udržet co nejdéle na trhu práce. Tato debata v Česku úplně chybí. Za posledních deset až patnáct let se v této oblasti změnilo jen to, že když pobíráte důchod, tak musíte mít smlouvu na dobu určitou. To tu před rokem 2009 bylo a naštěstí se to zrušilo. Zjevně to ale bylo málo, protože lidé v důchodu z trhu práce i nadále utíkají.

Jaký je a jak dál poroste důchodový věk ve světě.

Jaký je a jak dál poroste důchodový věk ve světě. Zdroj: Finnish Centre for Pensions

Co by se mělo změnit, aby více důchodců pracovalo?

Mělo by se jim snížit zdanění práce. Je zvláštní, když pobíráte důchod a zároveň u toho pracujete, že z výdělku platíte všechny odvody včetně sociálního a zdravotního pojištění. Vy si vlastně část důchodu platíte přes vlastní sociální pojištění. A už vůbec nedává smysl zdravotní pojištění, protože kdybyste nepracoval, tak ho za vás platí v důchodu stát. I z pohledu motivace by se mělo maximálním způsobem snižovat zdanění lidí, kteří mají právo na důchod. Protože pro stát je maximálně výhodné, když budou pracovat.

Otevře se tím zároveň i diskuze o tom, že společnost chce, aby starší lidé pracovali. Budou vědět, že jsou potřební, dnes často ten pocit nemají. I finančně se to státu vyplatí. Když budou tito lidé více pracovat, tak odvedou další peníze do státní pokladny, budou si moci dovolit větší spotřebu, budou si moci více naspořit na stáří. Je to prostě kompletně výhodné.

Kdyby ale neplatili sociální a zdravotní pojištění, tak do státní pokladny zas o tolik navíc neodvedou.

Nemusí to být nutně úplně osvobozené, ale systém by měl reflektovat to, že když člověk má nárok na důchod, tak má větší motivaci nepracovat. Pokud tedy daňové zatížení práce při důchodu zůstane stejné, tak většina těch lidí pracovat nebude. Netvrdím, že by snížení daní mělo okamžitý efekt na všechny, ale i kdyby to bylo částečné osvobození od odvodů, tak by se každý jeden člověk, který by zůstal v práci, státu vyplatil. Ve hře jsou ale desítky miliard korun ročně. Politici na to zatím bohužel vůbec nereagují.

Není to proto, že z lidí cítí, že je pro ně důchod „svatý“. Že se politici bojí, že když začnou důchodcům říkat, že by bylo fajn, kdyby dál pracovali, tak přijdou o voliče?

Nevím. Spíš mám strach z toho, že se bojí závisti, že si říkají, proč by měl někdo dostat něco navíc, když pracovat může.

Zmatky se délkou života ve zdraví

Je kromě těch daňových pobídek ještě nějaký jiný způsob, jak důchodce motivovat k práci?

Stát také může zvýšit bonifikaci za práci tím, jak zvyšuje vyplácené penze za každý odpracovaný rok v důchodu. Dnes to není dostatečné. Na stárnutí společnosti ale budou muset reagovat i firmy, kterým budou stále více chybět zaměstnanci. Budou muset nabízet takové úvazky, aby do práce přilákaly i starší lidi, kterých bude stále více. Samozřejmě musíme vycházet z toho, že Česko je průmyslová země a v průmyslu je těžší pracovat i na stáří. Do budoucna se ale asi ani my nevyhneme příklonu ke službám a to by mohlo starším lidem na trhu práci pomoci. Vznikne totiž více míst, která nejsou tak fyzicky náročná – budou více třeba o komunikaci.

Anketa

Budete v důchodu pracovat?

Lidé často říkají, že nejsou zdraví na to, aby v důchodu pracovali. Že už to prostě není možné.

To je důležitý argument. Debata o změnách v důchodu musí vést také k tomu, jak se stát postará o lidi, kteří ve stáří pracovat nemohou. Musíme nejdříve specifikovat, o jak velkou část lidí jde. Ta debata zatím ani pořádně nezačala, nikdo na ministerstvech k tomu neudělal seriózní analýzu. Data z našeho výzkumu SHARE, kdy jsme se dotazovali 5000 lidí, ukazují, že zdravotní omezení v práci pociťuje zhruba čtvrtina z nich. Když jsme se zeptali, zda je jejich práce velmi fyzicky náročná, tak kladně odpovědělo jen 15 procent. Jsou i práce, které nejsou fyzicky náročné, ale těžko je mohou dělat lidé, řekněme, s psychickými potížemi. Jde například o navádění letadel.

Chci tím ukázat, že jde o složitou věc, kterou je třeba pořádně prodiskutovat. Stát by ve finále měl jasně říci, že chce, aby co nejvíce lidí co nejdéle pracovalo, protože je to pro společnost výhodné. Zároveň si ale uvědomuje, že jsou tu lidé v profesích, které nejde vykonávat ve věku nad 65 let. A tyto lidi může stát třeba přeškolovat na jiné profese nebo do nich jinak investovat nebo je pošle do předčasného důchodu. Jsou tu tedy možnosti, musíme si to ale vyjasnit. Už v době před automatizací, která nás čeká, je přibližně 75 procent lidí před důchodem, kteří tvrdí, že nemají žádné zdravotní problémy v práci a pravděpodobně většina z nich ani nemá fyzicky náročnou práci, stejně ale s nástupem důchodového věku většina z nich z trhu práce odejde.

Délku zdravého života zkoumají a mezi státy porovnávají mezinárodní instituce. Důchodová komise například pracuje s daty Eurostatu, podle nichž jsme v průměru zdraví do 63 let u mužů a 64 let u žen. Vám se tahle statistika nelíbí. Proč?

Eurostat vydal statistiku očekávané délky života ve zdraví, která má několik problémů už před tím, než se podíváme na čísla. Zajímá nás totiž očekávaná délka zdravého života u lidí, kteří se už dožili předdůchodového věku a je jim přes padesát. Eurostat ale tohle nepočítá – zahrnuje celou populaci, což výsledek automaticky snižuje. Druhý problém je, že se dramaticky liší údaje Eurostatu a Světové zdravotnické organizace.

Data Eurostatu jsou navíc v některých případech na první pohled velmi podivná, protože když se například podíváte na Dánsko a Švédsko, což jsou velmi podobné země, tak Dánsko má očekávanou délku života ve zdraví 60 let a Švédsko 73 let. Nedává přitom smysl ani to, že by v Dánsku byl tento věk o tři roky nižší než u nás. Jsme méně zdraví, máme kratší očekávanou délku života. Data Světové zdravotnické organizace přitom říkají, že máme očekávanou délku života ve zdraví 69 let a Dánové 72 let, podobně jako Švédové.

Statistiky Eurostatu jsou v tomto ohledu hodně nepřesné a také velmi nestabilní v čase. Přijde mi tedy nešťastné, že se na základě těchto dat formulují naše veřejné politiky. Konkrétně se s nimi operovalo v momentě, kdy se rozhodovalo o tom, že důchodový věk neporoste nad 65 let.

Délka zdravého života podle Eurostatu.

Délka zdravého života podle Eurostatu. Statistika, se kterou by se podle Filipa Pertolda nemělo pracovat.

Skandinávii jste dával za příklad už ve chvíli, kdy jsme se bavili o tom, kolik důchodců pracuje. Co tam dělají jinak?

Skandinávské země hodně investují do aktivní politiky zaměstnanosti. Investují do přeškolování lidí v momentě, kdy zjistí, že lidé nemohou dál dělat práci, kterou doteď dělali. Je to nastavené tak, že ti lidé nemají moc jiných možností. On ten skandinávský sociální stát totiž není zas tak vstřícný, jak se to tu často prodává. Pokud tam jste tři měsíce bez práce a nemáte velké zdravotní potíže, musíte nastoupit do přeškolovacích kurzů. Ty jsou připravené a hlavně pravidelně vyhodnocované. Ve Skandinávii i v Německu mají také mnohem větší tradici částečné úvazky.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.

Měli bychom se z toho všeho poučit. Protože pracovní kariéry se budou prodlužovat i v Česku a i my budeme muset lidi v průběhu jejich života přeškolovat. Nemůže to být tak, že někdo opustí v 25 letech školu a dalších 40 let bude dělat stejnou práci. Tak to prostě nefunguje. Český stát v tomto ohledu vyvíjí velmi málo aktivity.

Neukazuje nízký počet pracujících penzistů v Česku i na to, že úroveň vyplácených důchodů není tak špatná, jak si lidé často stěžují? Kdyby lidé s důchody nevyžili, zajímali by se mnohem častěji o možnost přivýdělku?

Pokud máte nižší než průměrnou mzdu, řekněme od mediánu dolů, tak náhradový poměr je velmi dobrý. Když vezmeme poměr průměrné hrubé mzdy a průměrného důchodu, tak jsme na 40 procentech. Vůči čisté mzdě je to už 60 procent. Na mediánu už je to přes 70 procent a když jdete ještě níže, dostanete se i na 90 procent. Takže pro těch „dolních“ 65 procent zaměstnanců, kteří nedosáhnou na průměrnou mzdu, důchod docela slušně kryje předchozí životní úroveň. Problém mají naopak vícevydělávající, kterým náhradový poměr v důchodu klesá. Ti se musejí o zachování předchozí životní úrovně mnohem více zasadit sami.

Ti měli zase v průběhu pracovní kariéry víc peněz na to, aby si na důchod našetřili.

Ano. Otázka je, jestli to udělali. A otázka také je, jak stát nastaví důchody, až na ně bude mít méně peněz, protože zůstane méně lidí v aktivním věku. Můžeme se dostat i pod hranici chudoby. A to se ještě nebavíme o OSVČ, kterým hrozí, že spadnou do sociálních dávek. Politici se k tomu budou následně muset postavit.

My se teď musíme bavit o tom, jestli náhradový poměr dál klesne třeba někam ke 30 procentům. Že tedy růst důchodů bude zaostávat za růstem mezd. Pokud by náhradový poměr klesat neměl a měl by se udržet na současných 40 procentech, musíme se bavit o tom, kde na to vzít peníze. Jde přitom do budoucna minimálně o mnoho desítek miliard korun ročně. Když tedy budeme chtít zachovat úroveň důchodů, znamená to, že nebudeme stavět dálnice, železnice, zvyšovat platy učitelů? Je to hra s nulovým součtem.

Ze školy dřív do práce

Co tedy musíme udělat?

Mezinárodní měnový fond ve své studii ukazuje, že český problém s výdaji na důchody není v rámci našeho regionu zdaleka nejhorší a hlavně, že je řešitelný reformami na trhu práce. Nemusíme do systému penzí nutně lít nové prostředky z daní. A já mám pocit, že k tomu směřujeme s tím plánem na rozdělení současného prvního pilíře, o kterém mluví důchodová komise. Měnový fond říká, že když se nám podaří dostat lidi ze škol dříve na trh práce, matky s dětmi dříve do práce a prodloužit nějak rozumně důchodový věk, tak ten problém je řešitelný.

Už jste to četli?

Na začátku příštího roku se opět výrazně zvýší důchody. Napravuje vláda hříchy svých předchůdců, nebo jen nesystémově rozhazuje? A bude nás brzy pálit nefunkční mezigenerační zásluhovost?

Rekordní růst důchodů očima expertů: Populismus, nebo férová náprava?


Výpočet důchodů má být srozumitelnější díky tomu, že se státní systém rozdělí na dvě části. Potřebujeme však i reformu daní, říkají odborníci.

Změny v důchodech: Vznikne nultý pilíř, stejný pro všechny


Jestli se v systému nic nezmění, stát to sice „utáhne“, ale poměr důchodů ke mzdám výrazně klesne. Jenže když budeme jenom zvyšovat důchody, aby se dosavadní poměr nezměnil, bude to problém pro státní pokladnu, ukazuje nová studie.

Na důchody bude, spočítali experti. Spadnete ale na čtvrtinu mzdy

Jak můžeme dostat lidi ze škol dříve do práce?

Třetina lidí má odklad pro nástup na základní školu, což je úplně zbytečné. V jejich kariéře je pak o rok méně práce, stát tak přichází o velké peníze. Odklady jsou úplně nepochopitelné, školství přece není závod o to, jak je dítě průbojné uvnitř třídy. Také by se mělo uvažovat o tom, zda opět neudělat základní školu osmiletou.

Na vysokých školách pak často lidé studují dva roky a poté bez úspěchu končí. Nebo, když tam zůstávají, tak studují dlouho, třeba sedm let. Nic z toho se jinde v Evropě běžně neděje a je to neefektivní. Vysokoškoláci by měli studovat tři roky, menší část pět let na magisterském studiu, a pak jít pracovat. U nás prakticky všichni dělají magistra a ještě dlouho. To vše se nasčítá a proto máme ve srovnání s Evropou nízkou zaměstnanost u lidí do 25 let.

A jak dostat dřív do práce ženy s dětmi?

Především by měla být široce dostupná a kvalitní péče o malé děti. To se nám nedaří, stále máme málo míst v jeslích nebo školkách. Dále by mělo dojít ke zkrácení pobírání rodičovského příspěvku.

Co říkáte na plán rozdělit první pilíř na solidární a zásluhovou část?

V principu proti tomu nejsem. Může být užitečné, že dojde k rozdělení na čistou dávku že stát řekne; jaká je minimální životní úroveň pro důchodce. Pro přehlednost je to dobré, ale pořád zůstane ten hlavní problém – kde na důchody vzít peníze. Nakonec to může dopadnout tak, že stát bude mít peníze jen na tu základní část důchodů.

Kdybyste měl tu moc hned teď změnit v důchodech jednu věc, co by to bylo?

Určitě bych ponechal prodlužování věku odchodu do důchodu na současné trajektorii a zrušil bych strop na 65 letech. Někdo to bude muset v budoucnu stejně udělat, protože 65 let je neudržitelných a dnes ten strop vysílá lidem naprosto falešný signál. Zároveň bych zahájil diskuzi o tom, kdo tak dlouho pracovat nemůže – komu je třeba pomoci. Tvářit se ale, že tu lidi budou za 20 let moci do důchodu odcházet v 65 letech, je falešné. To se prostě nestane.

Signál musí být jasný: lidé se musí připravit na dlouhou kariéru. Ta matematika je jasná. V sedmdesátých letech bylo 190 tisíc dětí narozených každý rok. V osmdesátých letech 130 tisíc, v devadesátých letech 90 tisíc, nyní jsme na 115 tisících. Takže si představte, až se vám ti lidé narození v sedmdesátých letech přesunou za nějakých patnáct dvacet let do důchodového věku. V práci zbudou jen lidi z ročníků, kdy se rodilo 130 tisíc dětí a méně. A to se už nezlepší, pokud nebude drasticky vysoká migrace.

Takže na důchody prostě nebude?

Není to tak, že nás s důchody za každou cenu čeká tragédie. Ale musíme začít řešit věci, o kterých jsem mluvil. Prostor je i v samotném státním rozpočtu. Dnes dáváme třeba dvě procenta HDP na dotace firmám – a v tom nejsou evropské fondy. To nikdo nedává – v Německu je to jedno procento, v Polsku 0,5 procenta a na Slovensku 0,3 procenta.

Když to tedy celé shrnu: Potřebujeme, aby politici našli odvahu lidem říci, že budou mít delší kariéry, že nemohou celý život dělat jedno zaměstnání, že je normální, že se z trhu práce odchází postupně a že stát na tom všem má zájem.

Výpočet odchodu do důchodu

+

Další kalkulačky

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+82
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 154 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 10. 2019 19:03, Jarek

Tomuto žvanilovi bych dal do ruky lopatu a nechal ho pracovat do 70ti. Byl by první kdo by pak řval, že do důchodu se musí chodit dřív.

+284
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 5. 2021 12:53, Jarmila krmenčíková

Článek se mi líbí a myslím, že zvýšit motivaci důchodců pracovat je opravdu vhodné. Jsem mnoho let vdova a mám dvě dospělé děti. Chodím pracovat ani ne tak kvůli penězům, ale abych měla ještě pocit , že jsem nějak užitečná a byla mezi lidmi, protože nechci sedět sama doma u televize. Navíc ke zkrácenému úvazku chodím do jednoho dětského domoval doučovat děti matemetiku a to je také spíše pocit nebo chuť pomáhat, tam kde to mohu udělat a kde je to potřebné. Pracovala jsem celý život v kanceláři a nyní pracuji ve skladu - je to jednoduchá práce, není potřeba zvláštní vzdělání a zatím mám k tomu i fyzické předpoklady. Navíc bych se ráda zapojila i do přeškolení, třeba by mě bavilo naučit se obkládání dlaždicemi - na trhu je těchto lidí nedostatek a vím, že tato práce není fyzicky náročná. Je to spíše o preciznosti a není to práce ani venku nebo ve výškách atd. a myslím, že je to řešení pro celou řadu žen a mužů, kteří mají nějký handicap i třeba pár let před starobním důchodem. Ráda bych si i kurz zaplatila, ale bohužel pro lidi jako jsem já žádný není. Kurzy, které probíhají předpokládají, že jsem vyučený zedník, ale to nejsem a myslím, že to tak úplně není potřeba, protože přípravu opravdu před prací může provést vyučený zedník. Potom je nutné použít lepidlo a přednost a trochu přemýšlet, aby výsledek vypadal. No nic. Určitě by se našlo i další uplatnění , mimo jiné jsem prodávala v tabáku, taky lze vzužít ženy na pokladnách a pod. V tomto směru třeba mám zkušenost se společností Lidl, kde stále hledají pracovníky, ale mě se nenamáhali ani napsat a dávají přednost pracovníklm v produktivním věku a já jako důchodkyně už nemám vůbec šanci. Takových společností je více - jsem VŠ a pracovala jsem v bance, tak práce na pokladně mi není vzdálenaa asi bych ji zvládala. myslím, že bychom jako důchodci neměli zabírat místa mladým lidem, ale pracovat tam, kde je lidí nedostatek a můžeme tuto práci ještě zvládnout. Asi není dobré, když v úřadech sedí důchodci a mladí lidé úo ukončení vzdělání na středních školách nebo po vysoké škole nemohou najít práci, protože nemohou doložit žádné zkušenosti z praxe. Nebo je na trhu velká nezaměstnanost a v určitých místech jsou důchodci - víte především mě to mrzí ve státním sektoru, protože na jedné straně stát zaměstnává důchodce a na druhé vyplácí podporu v nezaměstnanosti mladým lidem. Tam bych asi uplatnila, že důchodce bude muset místo opustit, pokud bude mít zájem mladý člověk s odpovídajím vzděláním.V soukromém sektoru to asi bohužel nelze nařídit a majitel společnosti se musí sám rozhodnout, zda bude zaměstnávat důchodce nebo dá přednost mladým nezaměstnaným - třeba bez zkušeností, mají větší potenciál se něco naučit.

-26
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (154 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Dopis ke zvýšení důchodu už nepřijde všem. Stát chce šetřit

13. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Dopis ke zvýšení důchodu už nepřijde všem. Stát chce šetřit

Za papírové oznámení o valorizaci důchodů si zájemci zaplatí. A pro informační osobní list důchodového pojištění si budou muset dojít osobně. Elektronická oznámení budou zdarma. S koncem... celý článek

Kdo půjde dřív do důchodu? Jurečka chce rozšířit náročné profese

1. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Kdo půjde dřív do důchodu? Jurečka chce rozšířit náročné profese

Až o pět let dříve teď mohou jít do penze záchranáři a hasiči. Nově by se k nim měly přidat další náročné profese, ve kterých pracuje zhruba 120 tisíc lidí. Zaměstnavatelé za ně budou... celý článek

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

21. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více pracujících důchodců, zvýší proto jejich finanční motivaci. Do návrhu důchodové reformy přidá slevu na sociální pojištění, která bude... celý článek

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

18. 2. 2024 | Vít Hradil | 5 komentářů

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

Ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus ukazuje dopady konsolidačního balíčku na pana Smutného a paní Šťastnou. Extrémní smolaři mohou letos přijít až o 93 tisíc korun, naopak šťastlivci... celý článek

Důchodci, o příspěvek k penzijku nepřijdete, slibují první společnosti

5. 2. 2024 | Olga Skalková | 3 komentáře

Důchodci, o příspěvek k penzijku nepřijdete, slibují první společnosti

Lidé, kterým byl přiznán starobní důchod, nebudou od července dostávat státní příspěvek k penzijnímu spoření. Část z nich ale může získat dočasnou náhradu od své penzijní společnosti.... celý článek

Partners Financial Services