Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila základní obrysy důchodové reformy. Ta v základu počítá s rozdělením dosavadních státních důchodů na rovný důchod a zásluhovou složku.
S návrhem teď půjde na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), která podle několika vyjádření pro média z posledních týdnů nevěří, že by současná vláda ještě stihla v důchodech něco zásadního změnit. Návrh reformy má v úterý podle Maláčové také začít řešit koaliční rada.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo k projednání v komisi i k dalším politickým jednáním návrh, který nabízí tři varianty provedení reformy. Všechny počítají s tím, že dojde k rozdělení současného prvního pilíře.
První varianta je úsporná, v níž by základní důchod činil zhruba 7800 korun. Důchodci by si s ním pohoršili, ale zlepšila by se udržitelnost systému, státu by tedy klesly výdaje na důchody. Podle Maláčové je to ale stav, který podle jejího předpokladu žádný politik nechce.
Maláčová podrobně představuje především „spravedlivou“ variantu důchodové reformy – právě tu by ráda prosadila. Základní měsíční důchod by podle ní dělal 30 procent hrubé mzdy, což dnes odpovídá 10 500 korunám. Zhruba desetina nejchudších důchodců by si tak polepšila, ti další by zůstali v momentě přechodu na nový systém na svém. Do budoucna by si i oni polepšili. Předložený materiál totiž počítá i s novými, pro důchodce příznivějšími pravidly valorizace.
Tři varianty reformy podle MPSV. Klikněte pro zvětšení.
Materiál ministerstva práce a sociálních věcí dnes projednala důchodová komise, kterou Maláčová při jejím vzniku nazvala Komisí pro spravedlivé důchody. Její členové se předsedkyně komise Danuše Nerudové shodli, že by se měl důchodový systém nejdřív překlopit do nové architektury s nultým a prvním pilířem a až následně by se měly ladit jednotlivé parametry.
Maláčová po jednání důchodové komise slíbila, že do léta přijde s kompletním legislativním návrhem k projednání ve vládě. Chce tak dostát závazku ohledně důchodové reformy, s níž počítá programové prohlášení současné vlády.
Podmínkou pro spuštění „spravedlivé“ varianty důchodové reformy podle Maláčové je, že politici spolu s důchodovou reformou zároveň začnou pracovat také na reformě daní. Tedy že najdou nové zdroje financování důchodů.
Právě zvyšování neudržitelnosti důchodového systému Maláčové vyčítají zástupci opozice. „Stavíme vzdušné zámky nebo vilu, ale máme tak na slušnou chatku, to je základní problém,“ řekla novinářům po jednání komise předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Ministerský materiál jsme prošli. Projděte si v bodech, jak by se podle ministryně práce měly změnit důchody.
Nově vzniklý nultý pilíř, vzniklý rozdělením dosavadního prvního pilíře, by měl poskytovat základní důchod všem seniorům.
Ideálně by měl odrážet minimální životní náklady důchodců. Výchozí návrh počítá se základním důchodem ve výši 30 procent průměrné mzdy. V současnosti by tak odpovídal zhruba 10 500 korunám měsíčně. Na takový důchod dnes nedosáhne víc jak desetina starobních důchodců.
Základní důchod by měl dostávat každý senior bez ohledu na výši předchozích příjmů, počet vychovaných dětí, dobu péče o závislé osoby a další individuální aspekty jeho životní dráhy, pokud splní podmínky dosažení doby pojištění a důchodového věku.
„Toto nastavení nultého pilíře umožňuje nastavit velmi srozumitelný první pilíř a přitom nijak neměnit zásluhovost vzhledem k výši předchozích výdělků u velké většiny populace,“ shrnuje ministerský materiál výhody návrhu.
Graf, pomocí kterého ministerstvo práce vysvětluje, proč se rozhodlo stanovit doporučenou výši základního důchodu na úrovni 30 procent průměrné mzdy.
Nově koncipovaný první pilíř by podle ministerského návrhu odrážel zásluhovost, a to ve dvou rovinách. Jednak tu klasickou, tedy že by výše důchodu rostla podle toho, kolik člověk vydělává. Cílem také je, aby se do výše důchodů lépe odrážela i nevýdělečná období. Tedy například období péče o děti nebo nemocné příbuzné.
Současný systém redukčních hranic pro výpočet výše důchodu by byl nahrazen jednodušším klíčem. Výpočtový základ pro stanovení důchodu, tedy zjednodušeně řečeno měsíční výdělek, by se nově násobil jediným koeficientem 0,0325 %. Když byste tedy vydělávali třeba 30 tisíc korun hrubého, tak za každý takový rok získáte 98 korun do zásluhové části. „Systém by tak narozdíl od současnosti umožnil pravidelně každoročně vyčíslovat nároky občanů na důchod,“ shrnuje ministerstvo výhodu možného nového nastavení.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
„Koeficient 0,0325 % vychází ze započtení vyměřovacích základů nad první redukční hranicí v současném systému. Konkrétně je odvozen tak, aby zvýšení vyměřovacího základu v novém systému přineslo stejné zvýšení důchodu jako zvýšení vyměřovacího základu nad první redukční hranicí u současného systému,“ vysvětluje dál materiál pro důchodovou komisi.
Navržený systém zároveň myslí na lidi, kteří v práci stráví více roků, než je obvyklé. Každý rok doby pojištění nad 41 let by tak měl být oceněn pevně daným bonusem ve výši 240 korun – o ten by vzrostl měsíční důchod.
A jak má změnit zápočet nevýdělečných dob? Přes takzvané fiktivní vyměřovací základy. Dnes je to tak, že se třeba péče o malé dítě sice započítává do potřebné doby pojištění, ale ta se následně násobí vyměřovacím základem za celou dobu pracovní kariéry. Ten přitom bývá nižší, než byl třeba výdělek ženy před nástupem na mateřskou. Důchod je tedy ve finále nižší.
Nově by se počítalo právě buď s příjmem žadatele o důchod, nebo s průměrnou mzdou v ekonomice, a to v době před dobou nevýdělečnou. Ministerský materiál to ukazuje na dvou příkladech:
Návrh ve spravedlivé variantě počítá také s bonusem za každé vychované dítě ve výši 500 korun.
Podmínky nároku na řádný i předčasný starobní důchod by měly být v obou nových pilířích shodné jako doteď. I dál by tak bylo třeba získat alespoň 35 let doby pojištění. Návrh nemyslí ani na změnu pravidel důchodového věku.
Lidé by tak v novém systému buď pobírali starobní důchod z obou státních pilířů, nebo z žádného. Stejně tak senior, který má nárok na odchod do důchodu podle současného systému, bude mít stejný nárok i v systému novém.
Podle šéfky komise Danuše Nerudové jsou jedním z problémů současného systému také penze takzvaných starodůchodců, tedy těch, kteří už starobní důchod delší dobu pobírají. Ti se podle Nerudové propadají do chudoby, protože se rozevírají nůžky mezi valorizací a růstem průměrné mzdy. Vyřešit tento problém mají nová pravidla valorizace, s nimiž ministerský materiál také počítá.
Dnes důchody rostou o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. V novém systému by důchody z nultého pilíře měly být valorizovány podle růstu nominálních mezd a důchody z prvního pilíře podle inflace.
Jaký je průměrný důchod v Česku? O kolik berou muži víc než ženy? A věděli jste, že lidé stráví v penzi víc jak dvojnásobek času oproti roku 1970? Projděte si čerstvou statistiku.
Od roku 2015 stouply spotřebitelské ceny pro důchodce o 8,4 procenta, zatímco v průměru pro celou populaci o 9,2 procenta.
Mladí lidé by neměli tak dlouho studovat. Seniory pak musíme líp motivovat a postarat se o ty, kdo už nemůžou pracovat ani částečně. Ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro Peníze.cz upozorňuje i na nepřesné statistiky.
Efekt nové valorizace ukazuje ministerstvo i na konkrétním příkladu: V novém systému by důchodce s nástupním důchodem 14 tisíc korun (41 % průměrné mzdy) po 20 letech dostával důchod, který odpovídá 37 % průměrné mzdy v ekonomice. V současném systému bude po stejné době dostávat důchod odpovídající pouze 32 % průměrné mzdy.
Pokud by Maláčová svůj návrh prosadila, průměrná výše starobních důchodů by podle výpočtů ministerstva stoupla o osm procent, tedy přibližně o 1150 korun.
Zvýšení důchodů by s sebou samozřejmě neslo zvýšené výdaje státního rozpočtu. V prvním roce po zavedení nového systému by oproti současnému stavu vzrostly podle výpočtů ministerstva o 26 miliard korun. V dalších letech a desetiletích by pak výrazně rostly s tím, jak poroste počet důchodců.
Ministerský materiál vyčísluje, že změna systému by roční výdaje na důchody do roku 2070 navýšila v průměru o 1,5 procenta HDP, což v dnešních cenách dělá asi 80 miliard korun. Celkově by tak roční výdaje na důchody měly vyskočit z dnešních zhruba osmi procent HDP na zhruba dvojnásobek kolem roku 2060, kdy bude důchodový systém podle demografických prognóz pod největším tlakem.
Šéfka komise Danuše Nerudová proto upozorňuje, že dobrá důchodová reforma půjde udělat jen tehdy, když se zároveň udělá i reforma daňového systému, kde je nutné najít nové zdroje pro financování důchodů. Nerudová navrhuje zásadní změny třeba u daně z příjmů fyzických osob nebo u zdanění velkých korporací, které dnes podle ní platí v relativním vyjádření o třetinu nižší daně než malé a střední podniky.
Graf, který ukazuje to nejpodstatnější - náklady na důchodový systém v příštích desítkách let výrazně narostou. Změna navržená ministryní práce náklady dále navyšuje.
Pokud by došlo ke změně důchodového systému, jak to Maláčová navrhuje, pak by do něj měly současné důchody být převedeny podle těchto třech klíčů:
Problém v současném systému představují také důchody živnostníků a osob samostatně výdělečně činných. Většina z nich totiž platí jen minimální odvody a mají pak nízké důchody. Starobní důchod takových celoživotních OSVČ by byl v podmínkách roku 2019 ve výši 8400 korun měsíčně. To je o 30 procent pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce, upozorňuje ministerstvo.
OSVČ dnes odvádějí důchodové pojištění pouze z poloviny zisku, tedy z rozdílu mezi příjmy a skutečnými výdaji nebo výdajovými paušály. Při hlavní výdělečné činnosti musejí odvádět pojistné jen ve výši 25 procent průměrné mzdy.
Podle ministerstva práce je tedy nezbytné změnit nastavení důchodového systému pro OSVČ a zvýšit jejich odvody na důchodové pojištění. Tím se zvýší i jejich důchody. „Výchozí nastavení nového systému proto předpokládá zvýšení výpočtového základu OSVČ z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji na 75 % a zvýšení minimálního základu u hlavní výdělečné činnosti z 25 % na 40 %, tedy na nynější úroveň minimální mzdy,“ uvádí návrh.
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 1. 2020 16:06
jedina varianta, ktera resi neco do budoucna (snizuje nakladnost systemu) je ta usporna. Tu Malacova odmita. Po schillerove chce dalsi penize. Neni ta pani zrala na zbaveni svepravnosti?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 1. 2020 17:33
Vidím jedinou možnost, jak odvrátit tuhle bolševicko-estébáckou katastrofu. Modlit se, aby se to opozici podařilo zablokovat a v příštích volbách volit Trikoloru. To je jediná strana, která chce mít svět normální.
V diskuzi je celkem (90 komentářů) příspěvků.