Poslanci dnes definitivně schválili zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Současně se na polovinu sníží strop pro odpočty úroků, které si lze odečítat od základu daně při splácení úvěru na bydlení. Podle senátní verze, kterou teď potvrdili i poslanci, se to dotkne už úvěrů sjednaných od začátku roku 2021.
K definitivní platnosti teď zbývají už jenom formality: podpis prezidenta a zveřejnění ve Sbírce zákonů. Bez ohledu na to, kdy přesně začne zákon platit, skončí daň zpětně – pro všechny vklady v katastru povolené počínaje loňským prosincem. Šanci tak mají i ti, kdo podali návrh ještě v listopadu, jestliže ho katastrální úřad vyřídil až v prosinci. (Zákon to bere přes termín přiznání: pokud nastal 31. března 2020 či později, tak se daň ruší – i v případě, že už jste podali přiznání a zaplatili ji).
Po konci daně z nabytí dlouhodobě volala opozice, zatímco vládní koalice ANO a ČSSD to předtím odmítala. Na jaře však ministryně financí Alena Schillerová použila oblíbenou taktiku hnutí ANO a začala vydávat opoziční návrh za vlastní. Poslanci napříč stranami ho pak v červenci schválili. Stejně jednoznačně ho v srpnu podpořili i senátoři, nicméně zákon ještě vrátili poslancům kvůli opravě legislativních chyb.
Odpočet úroků u hypotéky a úvěru ze stavebního spoření
Zrušení daně chtěla Schillerová původně „kompenzovat“ zrušením daňových odpočtů zaplacených úroků pro nově sjednané úvěry. To by zhoršilo situaci lidí, kteří si berou hypotéku třeba na stavbu nového domu. Opozičním poslancům ODS, Pirátů, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a SPD se ale v červenci podařilo návrh zablokovat, jednoznačnou podporu dokonce nenašel ani u těch koaličních.
Poslanci nicméně omezili odpočty na polovinu dosavadního maxima. Zatímco doteď si lze ročně snížit základ daně až o 300 tisíc korun zaplacených na úrocích, nově to bude nejvýš 150 tisíc za rok.
Poslanecká úprava ale obsahovala chybu: na jednu stranu počítala se snížením limitu, jenže zároveň na jiném místě ponechala úpravu počítající se zrušením odpočtu úroků. Právě to chtěli senátoři opravit, aby bylo jasné, že možnost odpočtů nekončí.
Omezení daňových odpočtů se podle poslanců mělo týkat jenom smluv (úvěrů) sjednaných od začátku roku 2022. Pro všechny dřívější by zůstal dosavadní limit 300 tisíc. Senátoři ale navrhli, aby ke snížení limitu došlo už pro úvěry sjednané od ledna 2021 – a s tím počítá i definitivně schválená verze.
Prodloužení „časového testu“ při prodeji nemovitosti
Součástí zákona je také prodloužení takzvaného časového testu při prodeji „investičních“ bytů nebo domů.
Doteď je od daně z příjmů osvobozený prodej po aspoň pěti letech vlastnictví. Od roku 2021 se časový test prodlouží na deset let. Schillerová původně navrhovala prodloužení na patnáct let.
Z prodeje dřív než po deseti letech se nebude muset platit daň, jestliže příjem použijete na „obstarání vlastní bytové potřeby“ – tedy například nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu. K tomu musí dojít nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji.
Zpřísnění se nedotkne bytů či rodinných domů, pokud v nich měl vlastník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Dosavadní daňové osvobození se v tomhle případě nemění.
A kdo v prodávané nemovitosti sice bydlel, ale kratší dobu než dva roky, bude dál osvobozen od daně, když příjem z prodeje použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ (dosavadní zákon mluví o „uspokojení“).
Delší časový test začne platit až pro nemovitosti pořízené od začátku roku 2021.
Přiznání k dani z nabytí nemovitostí
Daňové přiznání nemusíte podávat, jestliže katastrální úřad povolil vklad loni v prosinci nebo kdykoliv v letošním roce.
Vláda totiž prodloužila termíny pro přiznání i placení daně až do 31. prosince 2020. Předpokládala, že do té doby už daň z nabytí definitivně skončí – takže nakonec žádné přiznání nebude potřeba. Možná jste dřív slyšeli o odkladu jenom do konce srpna – mezitím se ale prodloužil až do konce roku.
Formálně nejde o prodloužení termínu, ale jenom o prominutí sankcí za pozdní podání přiznání a za pozdní zaplacení daně. V praxi by to ale mělo přinést stejný výsledek.
Podle dosavadních standardních pravidel se přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí muselo podávat do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad (vlastnického práva, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno). Pokud se věc neeviduje v katastru, odvíjel se stejný termín od kalendářního měsíce, v němž došlo k nabytí vlastnického práva.
U vkladů povolených do konce loňského listopadu zůstávají dřívější podmínky, tedy povinnost podat přiznání i zaplatit daň. Zrušení daně se jich nedotkne. Tříměsíční lhůta (počítaná od měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl proveden vklad) už v těchto případech dávno skončila.
Co dělat, když už jste přiznání podali a daň zaplatili, přestože se na vás vztahuje její zrušení? Tedy když došlo k „zápisu“ od začátku loňského prosince a navazující povinnosti jste splnili dřív, než politici oznámili jejich chystané zrušení? V takovém případě dostanete celou daň zpátky.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 9. 2020 19:21, Jiří
No sláva, tak konečně schváleno! Klidně si zamachruju - daň se mi vrátí a do sníženého limitu pro odpočty se i nadále zcela vejdu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 9. 2020 6:03, Tomáš Smolík
Každoroční výpalné zůstává?
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.