Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi

Petr Kučera | rubrika: Jak na to | 24. 3. 2021 06:00 aktualizováno 1. 2. 2022 00:00 | 22 komentářů
Jak zdanit příjmy z prodeje cenných papírů? Co se počítá do limitu pro osvobození? Jak funguje časový test? Můžu si odečíst náklady? A jak se daní dividendy? Poradíme.
Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi

Zdroj: Shutterstock

Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou ale dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu.

Pravidla pro danění „příjmů z úplatného převodu cenných papírů“, která si teď podrobně popíšeme, se týkají běžných investorů – tedy lidí, kteří nezahrnuli cenné papíry do svého obchodního majetku při podnikání.

Limit 100 000 Kč za rok

První osvobození od daně využijete, když vaše příjmy z prodeje všech cenných papírů v daném kalendářním roce nepřesáhly 100 tisíc korun. Nezáleží na tom, jak dlouho jste akcie nebo podílové listy drželi – i kdyby to byly třeba jenom dva měsíce nebo dokonce dva dny.

Do stotisícového limitu se počítají příjmy z prodeje bez ohledu na to, kolik jste na něm ve skutečnosti vydělali nebo prodělali. Pozor: skutečně jde o příjmy, tedy celou částku, za jakou jste cenné papíry prodali. V tomto případě není rozhodující výše zisku – to znamená, že z prodejní ceny si nemůžete odečíst tu nákupní. Takže i když jste nakoupili za 100 000 Kč a prodali o pouhou korunu dráž za 100 001 Kč, limit pro osvobození tím překročíte.

Sčítají se všechny vaše prodeje v daném roce. Stotisícový limit příjmů tedy neplatí odděleně jenom pro konkrétní akcii nebo podílový fond, ale pro všechny dohromady.

Příklad: Během poklesu trhů na jaře 2020 jste nakoupili šedesát akcií Erste (každý kus za 480 Kč), šedesát akcií Komerční banky (kus za 500 Kč) a šedesát akcií O2 (kus za 220 Kč). V listopadu 2021 jste pak všechno výhodně prodali (Erste po 1040 Kč za kus, KB po 930 Kč, O2 po 260 Kč). Váš celkový příjem z prodeje byl 118 200 korun, takže do stotisícového limitu pro daňové osvobození se nevejdete. 

V příkladu z předchozího odstavce nemůžete argumentovat tím, že u každé z těch tří společností jste se do limitu příjmů vešli (62 400 Kč u Erste, 55 800 Kč u KB nebo 16 600 Kč u O2). Všechny příjmy se posuzují společně. Nepomůže vám ani argument, že váš skutečný zisk – rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou – byl „jenom“ 59 400 Kč. To bude hrát roli až při výpočtu samotné daně, ne však pro osvobození.

Žádné úlevy nemáte ani v případě, když si jenom převádíte peníze z jednoho podílového fondu do jiného, dokonce ani když při tom zůstanou v rámci stejné investiční společnosti. „I výměna mezi fondy je prodejem jednoho cenného papíru a nákupem jiného,“ říká Lucie Simpartlová, ředitelka Partners investiční společnosti.

Jakmile celkový příjem z prodeje všech cenných papírů za kalendářní rok překročí 100 000 Kč, nemůžete využít osvobození ani pro část pod limitem. „Není tedy pravda, že prvních 100 000 Kč je vždycky osvobozeno, a že se daní jenom část nad limit,“ zdůrazňuje Simpartlová.

Příklad: V roce 2021 jste prodali akcie celkem za 118 200 korun. Do stotisícového limitu pro daňové osvobození jste se nevešli, takže výpočet daně budete začínat s celou částkou 118 200 Kč – nejenom s nadlimitní částí (18 200 Kč).

Jestliže jste limit 100 000 Kč překročili, podívejte se ještě, jestli nemůžete – aspoň částečně – využít druhé pravidlo pro daňové osvobození. Tím je splnění takzvaného časového testu.

Tříletý časový test

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou od daně osvobozené i v případě, když doba mezi nákupem a prodejem stejných cenných papírů dosáhla aspoň tři roky. Říká se tomu časový test.

Tři roky (36 měsíců) se počítají pro každý jednotlivý nákup nebo prodej samostatně. Když nakupujete a prodáváte postupně, platí pravidlo zvané FIFO z anglického „first in, first out“, česky „první dovnitř, první ven“. Jinými slovy: nejdřív vždycky prodáváte to, co jste nejdřív nakoupili.

Příklad: V lednu 2018 jste koupili padesát akcií ČEZu, postupně jste pak přikupovali po dalších padesáti kusech v červenci 2018, v květnu 2019, červenci 2019, červenci 2020 a dubnu 2021. Ke konci loňského roku – v listopadu 2021 – jste prodali sto akcií. Podmínku tříletého časového testu – a tedy osvobození od daně – jste splnili, protože podle zmíněného pravidla jste prodávali akcie nakoupené v lednu 2018 a červenci 2018.

Když časový test splňuje jenom část loňských prodejů, budete danit pouze ten zbytek – ten, který jste drželi kratší dobu než tři roky.

Příklad: V lednu 2018 jste koupili padesát akcií ČEZu, postupně jste pak přikupovali po dalších padesáti kusech v červenci 2018, v květnu 2019, červenci 2019, červenci 2020 a dubnu 2021. Ke konci loňského roku – v listopadu 2021 – jste prodali dvě stě akcií. Podmínku tříletého časového testu – pro osvobození od daně – jste splnili pouze u akcií nakoupených v lednu a červenci 2018, tedy u prvních sto akcií. Příjem z prodeje zbývající stovky kusů, nakoupených v květnu a červenci 2019, musíte zdanit.

Při výměně akcií samotným emitentem – včetně jejich štěpení nebo spojení – se časový test nepřerušuje, pokud je celková nominální hodnota akcií shodná.

Souběh limitu 100 000 Kč a časového testu

Popsali jsme si dvě situace, kdy jsou příjmy osvobozené od daně. Podle Generálního finančního ředitelství je nelze kombinovat. Pro případné osvobození využijete buď limit 100 000 Kč, nebo časový test.

Do limitu 100 000 Kč ročně se podle zákona počítají opravdu všechny prodeje v daném roce bez ohledu na to, jak dlouho jste cenné papíry předtím drželi. Nezáleží na tom, že u některých prodejů jste splnili tříletý časový test. Objem takových prodejů si nemůžete odečíst a tím se vejít do limitu.

Příklad: V dubnu 2020 jste koupili akcie Erste a akcie Monety. Všechny jste pak prodali v prosinci 2021, celkový příjem z toho byl 97 000 Kč. Jenže v prosinci jste zároveň prodali i akcie ČEZu, které jste koupili už v lednu 2017 – příjem z prodeje byl 35 000 Kč. Do limitu 100 000 Kč pro daňové osvobození jste se nevešli, protože váš příjem z prodeje všech akcií v loňském roce byl 132 000 Kč. 

Když se do limitu 100 000 Kč nevejdete, přichází ke slovu časový test. A díky němu už můžete z celkové částky „ke zdanění“ vyloučit právě to, co jste prodali po víc než třech letech. Všechno ostatní bude „předmětem daně“.

Daň a přiznání při prodeji cenných papírů

Nevešli jste se do limitu 100 000 Kč za rok? A zbyla vám aspoň část cenných papírů, které jste prodali dříve než po třech letech? V takovém případě se o to musíte podělit s finančním úřadem v daňovém přiznání.

„Neosvobozený příjem z prodeje cenných papírů je potřeba uvést v daňovém přiznání i v případě, že jste je prodali se ztrátou – přestože výsledná daň z toho pak bude nulová,“ upozorňuje Simpartlová.

Příjmy z „úplatného převodu cenných papírů“ se uvádějí v dílčím základu daně jako Ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Výsledná daň se potom samozřejmě neplatí z celého příjmu, ale jenom ze skutečného zisku. Od celkového příjmu si tedy můžete odečíst náklady. Jinými slovy: Základ daně si lze snížit o výdaje „prokazatelně vynaložené na jeho dosažení“. Tím se rozumí hlavně nabývací (kupní) cena akcie nebo podílového listu. Jako výdaj si můžete odečíst i související poplatky, pokud jste je platili zvlášť.

Zisk – tedy příjem po odečtení nákladů – nakonec zdaníte sazbou 15 procent. A jestli zisk přesáhl 48násobek měsíční průměrné mzdy, tedy zhruba 1,7 milionu korun ročně, přijde nově ke slovu zvýšená 23% sazba daně – naštěstí jenom pro část nad tento limit. Zisk do přibližně 1,7 milionu tedy daníte 15 %, případný zbytek pak 23 %.

Příklad: Na jaře 2020 jste nakoupili akcie Erste, KB a O2. V listopadu 2021 jste pak všechno prodali za celkem 118 200 korun. Současně jste v listopadu za celkem 35 000 Kč prodali akcie ČEZu, které jste koupili už před čtyřmi lety. Váš celkový příjem z loňských prodejů je tedy 153 200 Kč. Předmětem daně však bude jenom 118 200 Kč, protože prodej splňující tříletý časový test (35 000 Kč) je od daně osvobozený.

Základ daně si můžete snížit o nákupní cenu a poplatky za nákup i prodej. Pro zjednodušení v našem příkladu počítejme jenom s nákupní cenou. Po jejím odečtení vám zbyde zisk: na prodeji jste vydělali 59 400 Kč. Jenom z této částky nakonec spočítáte 15 % daň, státu tak máte zaplatit 8910 Kč.

Pro určení pořizovací ceny se opět použije především pravidlo, že nejdřív jste prodávali ty nejdéle držené cenné papíry (FIFO). Alternativou je vážený aritmetický průměr – může být výhodnější, ale zároveň zkomplikovat využití časového testu. Podrobněji o tom píšeme v samostatném článku.

A co kryptoměny?

Zdroj: Shutterstock

Na rozdíl od akcií nemůžete využít takzvaný časový test. Zisk z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn se daní, přestože jste je drželi déle než tři roky. Poradíme, jak na to.

Vydělali jste na bitcoinu? Před daní vás nezachrání ani čas

„Pro nepodnikající fyzické osoby to zákon přímo neřeší. Je třeba použít takovou metodu, která nám dá nejvíce spolehlivý a správný výsledek,“ říká k tomu daňový poradce Jan Tecl ze společnosti EK Partners. „Pokud jednotlivé nákupy a prodeje není možné přímo spojit, tak preferuji variantu FIFO pro její jednoduchost. Vážený aritmetický průměr je relativně složitý i pro budoucí evidenci a případnou obhajobu doby držby cenného papíru pro osvobození,“ upřesňuje.

Dají se obě metody u stejného druhu cenných papírů během roku kombinovat? „Poplatník by měl postupovat konzistentně. Zákon sice kombinaci nezakazuje, ale může pro vás být následně těžké argumentovat, proč pro daný druh cenných papírů používáte FIFO a pro zbytek průměr,“ dodává daňový poradce.

Zisky a ztráty z různých cenných papírů si lze vzájemně započíst. To znamená, že pokud jste třeba na akciích jedné společnosti měli zisk 20 000 Kč, ale akcie druhé společnosti jste prodali se ztrátou 8000 Kč, sníží se váš daňový základ na 12 000 Kč.

Drobný investor si nemůže převést ztrátu z jednoho kalendářního roku do toho následujícího a odečíst si ji tak z budoucího zisku. Ze ztrátového prodeje samozřejmě neplatíte daň (nejde o zisk), ale tím pro vás jeho „daňové výhody“ končí.

Jaký kurz použít

Jestliže jste nakupovali nebo prodávali v cizí měně, můžete využít jednotný přepočítací kurz ČNB, který na začátku následujícího kalendářního roku zveřejňuje Finanční správa. Jde vlastně o průměr kurzů za předchozí kalendářní rok.

Druhou možností je používat denní kurz zveřejněný Českou národní bankou k datu uskutečnění obchodu.

Není však možné v rámci jednoho kalendářního roku oba kurzy kombinovat.

Podrobněji o využití směnného kurzu píšeme v samostatném textu.

Oznámení osvobozených příjmů

Do daňového přiznání vůbec neuvádíte příjmy, které jsou osvobozené od daně – ať už se vejdou do limitu 100 000 Kč za rok, nebo splňují tříletý časový test.

Pozor však na jednu výjimku: Když osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun, musíte ho oznámit finančnímu úřadu. V tomto případě se každý příjem posuzuje jednotlivě, ne jako součet všech osvobozených příjmů za rok. Drobný investor se tak přes limit dostane jenom výjimečně.

Nedělá se to v daňovém přiznání, ale formou samostatného oznámení. To nemá závaznou podobu, nicméně využít lze třeba tiskopis na webu Finanční správy. Lhůta je stejná jako u daňového přiznání za kalendářní rok, v němž jste takový osvobozený příjem obdrželi (bez ohledu na to, že přiznání vůbec podávat nemusíte).

Daně při vytěsnění akcionářů

Pro takzvané vytěsnění menšinových akcionářů platí z pohledu daní stejná pravidla jako v jiných případech. Přestože tedy o tyto akcie (loni PFNonwovens, letos O2) přijdete proti své vůli, počítá se to stejně, jako kdybyste je prodali.

Srovnejte si to s námi

Zdroj: Shutterstock

Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.

Pro posouzení limitu 100 000 Kč nebo tříletého časového testu nejsou při vytěsnění (nuceném prodeji) žádné polehčující okolnosti. Nepomůže vám argument, že byste je drželi třeba ještě další čtyři roky, kdyby vám je většinový akcionář nesebral. 

Zdanění dividend

Daně se musí platit i z dividend. Mnohem jednodušší je to u firem se sídlem v Česku – oficiálně „tuzemských daňových rezidentů“. Jejich dividendy jsou automaticky zdaněny 15% srážkovou daní. Postará se o to přímo akciová společnost, která vám je vyplatila. Dostanete tedy už částku po zdanění. Nic z toho neuvádíte v daňovém přiznání.

Komplikovanější je tu u příjmů ze zahraničí, například u dividend z amerických nebo třeba německých akcií. Drobní investoři je zdaňují jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů), i na ně se vztahuje 15% sazba. Jak omezit riziko dvojího zdanění, tedy jednou v zahraničí a podruhé v tuzemsku?

„V první fázi je třeba zjistit, ve které zemi je rezidentem (sídlí) společnost, která vám dividendy vyplatila. Následně si dohledejte, zda máme s danou zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění – přehled lze nalézt na stránkách ministerstva financí ČR. Pokud je takováto smlouva uzavřena, je třeba se podívat, kde má být příjem z dividend zdaněn (obvykle článek 10) a zároveň je třeba se podívat do článku řešící zamezení dvojího zdanění (obvykle článek 22 nebo 23),“ vysvětluje daňový poradce Jan Tecl ze společnosti EK Partners.

„Obvykle je jako metoda zamezení dvojímu zdanění použit zápočet prostý a je nutné do českého daňového přiznání uvést dividendové příjmy v hrubé výši nesnížené o zahraniční (srážkovou) daň. Daň sraženou v zahraničí je možné započítat (obvykle v plné výši) na českou daňovou povinnost v případě, pokud máte k dispozici potvrzení zahraničního správce daně. V odůvodněných případech je možné tuto sraženou daň prokázat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitářem,“ upřesňuje Tecl.

„Pokud nejste schopni prokázat daň zaplacenou v zahraničí, tak ji není možné započítat na daňovou povinnost v České republice,“ dodává.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+140
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 22 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 3. 2021 10:51, Martina

Citace - Škodolibka domácí / 24.03.2021 10:39

"Neosvobozený příjem z prodeje cenných papírů je potřeba uvést v daňovém přiznání i v případě, že jste je prodali se ztrátou – přestože výsledná daň z toho pak bude nulová".

Tak přesně v tomto případě by mě zajímala sankce za to, že to někdo neudělá. Z čeho FÚ vyměří případné penále, pokud na toto kontrola narazí??? Typický příklad je důchodce, který už DP nepodává, ale stala se mu tato věc (prodal 03/2020 v panice se ztrátou před dodržením časového testu).


V praxi skoro nic nehrozí. Teoreticky může být pokuta (nejméně) 500 Kč za nepodání DP, v případě daňové ztráty jinak hrozí pokuta 0,01 % za každý den prodlení. Když ho ale podáte pozdě, třeba i po výzvě z FÚ, tak se pokuta menší než 1000 Kč ani nepředepíše (není povinnost ji uhradit).

Zobrazit celé vlákno

+32
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.
Simplecoin

A tohle už jste četli?

Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne

9. 5. 2022 | Petr Kučera | 7 komentářů

Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne

Ministerstvo financí chce od roku 2023 zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun ročně. V návaznosti na to se zdvojnásobí také strop pro dobrovolné využití... celý článek

Do kdy podat přehledy OSVČ? Sociální správa je přísnější

8. 4. 2022 | Petr Kučera

Do kdy podat přehledy OSVČ? Sociální správa je přísnější

Jaký je letos termín pro odevzdání přehledů pojistného? Do kdy je potřeba zaplatit případný nedoplatek? A jak se prodlužuje lhůta při elektronickém podání daňového přiznání? Vysvětlíme. celý článek

Čas na daňové přiznání končí. Návody, změny a časté chyby

29. 3. 2022 | Petr Kučera | 4 komentáře

Čas na daňové přiznání končí. Návody, změny a časté chyby

Co všechno je letos jinak? Jaké slevy se dají využít? Kdo musí podat přiznání za rok 2021 a do kdy? Tady je přehled.

Do kdy podat daňové přiznání a zaplatit. Přehled termínů

27. 3. 2022 | Petr Kučera

Do kdy podat daňové přiznání a zaplatit. Přehled termínů

Jaké jsou termíny pro daňové přiznání, přehledy pojištění OVSČ a oznámení osvobozených příjmů v roce 2022? Máme podrobnosti.

Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi

23. 3. 2022 | Petr Kučera | 11 komentářů

Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi

Jak zdanit příjmy z prodeje cenných papírů? Co se počítá do limitu pro osvobození? Jak funguje časový test? Můžu si odečíst náklady? A jak se daní dividendy? Poradíme.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.