Zdroj: Shutterstock
Pokud jste v uplynulém kalendářním roce prodali cenné papíry, inkasovali jste v úhrnu příjem (nesnížený o výdaje) vyšší než 100 000 korun a nevlastnili jste tyto cenné papíry více než tři roky, máte povinnost podat daňové přiznání a příjem z prodeje cenných papírů v něm uvést. Příjem z prodeje cenných papírů se řadí do skupiny takzvaných ostatních příjmů dle § 10 zákona o daních z příjmů.
Tato povinnost vzniká i v případě jejich prodeje se ztrátou. Jestli jste současně zaměstnanci, zaměstnavatel vám v takovém případě nemůže zpracovat roční zúčtování daně.
Do daňového přiznání se uvádějí příjmy v české měně. V případech obdržení příjmů v cizí měně je třeba tyto příjmy převést na českou měnu, a to s použitím správného směnného kurzu. Pro tyto účely si lze zvolit jednu ze dvou variant:
Využití jednotného kurzu není pro přepočet nijak náročné. Naopak denní kurz ČNB k datu uskutečnění obchodu může být při větším počtu transakcí pracný a méně přehledný. Avšak tento způsob může být výhodnější v letech, kdy dochází ke kolísání kurzů v průběhu roku a menšímu počtu obchodů.
Lucie Kretková je daňovou poradkyní advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Ve své praxi se zaměřuje na daň z příjmů fyzických a právnických osob, majetkové daně, sociální pojištění a zdravotní zabezpečení.
Není však možné v rámci jednoho kalendářního roku oba kurzy kombinovat. Vždy je nezbytné zvolit jeden z nich a tento typ směnného kurzu aplikovat pro přepočet na českou měnu jak na příjmy z prodeje cenných papírů, tak i na jejich pořizovací cenu. Může být tedy přínosné propočítat obě varianty a poté vybrat tu výhodnější.
Příklad:
15. května 2019 pan Novák nakoupil 250 kusů cenných papírů Erste v pořizovací ceně 200 eur za kus. 12. února 2020 prodal 100 kusů těchto cenných papírů (jeden kus za cenu 300 eur) a 4. března 2020 prodal ještě dalších 50 kusů cenných papírů (jeden kus za cenu 280 eur).
Při použití jednotného kurzu pro rok 2020 (26,50 CZK/EUR) pro přepočet na českou měnu bude předmětem daně z příjmů příjem ve výši 1 166 000 Kč, který se uvede v daňovém přiznání.
V případě uplatnění denního kurzu k datu obchodu (pro 12. 2. 2020 kurz činí 24,875 CZK/EUR; pro 4. 3. 2020 kurz činí 25,34 CZK/EUR) je předmětem daně příjem ve výši 1 101 010 Kč.
Pro stanovení dílčího základu daně je možné příjmy z prodeje cenných papírů snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. To zahrnuje pořizovací či nabývací cenu a další výdaje uhrazené v souvislosti s nákupem a prodejem příslušného cenného papíru, což jsou například poplatky a provize poradcům nebo burzám. Nelze však uplatnit poplatky za správu portfolia či investic. Pokud byl cenný papír nabyt bezúplatně, například darem nebo v rámci dědictví, bude jeho pořizovací cenou cena obvyklá, která se stanoví dle zákona o oceňování majetku (č. 151/1997 Sb.).
Pokud lze cenné papíry jednoduše identifikovat (dle přiřazeného čísla ISIN), je v případě jejich prodeje možné jednoduše určit i den pořízení i pořizovací cenu. Někdy to však tak jednoznačné být nemusí. Jako například v situaci, kdy jsou cenné papíry pořizované postupně a postupně jsou také prodávány.
I když ustanovení zákona o dani z příjmů u fyzických osob způsob stanovení pořizovací ceny cenného papíru blíže nedefinuje, v případech, kdy pořízení a prodej cenného papíru nelze jednoznačně přiřadit, je třeba zvolit jiný způsob přiřazování, který by byl odůvodnitelný a průkazný.
Jak zdanit příjmy z prodeje cenných papírů? Co se počítá do limitu pro osvobození? Jak funguje časový test? Můžu si odečíst náklady? A jak se daní dividendy? Poradíme.
Jednou z takovýchto metod může být postup, který spočívá v párování prodaných kusů cenných papírů stejného druhu/ISIN s nejstaršími nakoupenými kusy. Přitom každý cenný papír má evidovanou svou pořizovací cenu. Tato metoda je nenáročná na evidenci, relativně přehledná a nevyvolává otazníky s ohledem na prokazování splnění časového testu pro osvobození příjmu z prodeje od daně. Měla by být řádně zdokumentovaná pro prokázání správci daně. Není však vhodná, pokud poplatník chce část daného druhu cenných papírů držet tak dlouho, aby mohl využít osvobození příjmů z jejich prodeje po splnění časového testu.
Příklad:
V květnu roku 2016 nakoupil pan Novák 100 kusů akcií od společnosti Erste (jeden kus za cenu 1160 Kč). V červenci 2017 nakoupil dalších 150 kusů akcií Erste (kus za 990 Kč) a v květnu 2020 prodal 150 kusů těchto akcií (kus za 1350 Kč).
Příjem z prodeje akcií v roce 2020 nelze osvobodit od daně z příjmů, protože v úhrnu přesáhl částku 100 000 Kč. Jelikož pan Novák není schopen určit moment pořízení prodaných cenných papírů, rozhodne se uplatnit metodu prodeje nejstarších nakoupených kusů. U prvních 100 kusů akcií pořízených v roce 2016 byl splněn časový test a příjem z jejich prodeje je osvobozen od daně. U zbylých 50 kusů pořízených v červenci 2017 nebyl splněn časový test a příjem z jejich prodeje podlehne dani z příjmů v roce 2020 v dílčím základu daně ostatní příjmy. Proti příjmům se uplatní cena, za kterou bylo 50 kusů akcií pořízeno v květnu 2016, tedy celkem 49 500 Kč. Dílčí základ daně z ostatních příjmů v roce 2020 tak bude činit 18 000 Kč (příjem 50*1350 Kč = 67 500 Kč snížený o výdaj 50*990 Kč = 49 500 Kč).
Jinou metodou stanovení pořizovací ceny cenného papíru je vážený aritmetický průměr. Ten spočívá ve výpočtu váženého aritmetického průměru pořizovací ceny všech cenných papírů na jednotku cenného papíru, který je však potřeba při každém novém nákupu či prodeji znovu přepočítat. Při četnějším počtu transakcí může být tato metoda administrativně velmi pracná a méně přehledná. Navíc přináší komplikace pro posouzení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenného papíru – prodávaný cenný papír je i tak třeba přiřadit ke konkrétnímu datu jeho pořízení. Použití této metody musí být odůvodnitelné před správcem daně a patřičně zdokumentované.
Příklad:
V dubnu roku 2018 pan Novák nakoupil 80 kusů akcií společnosti Erste (jeden kus za 1160 Kč) a v červenci 2018 nakoupil 70 kusů akcií Erste (kus za 990 Kč). V prosinci 2019 prodal 90 kusů akcií Erste (kus za 1250 Kč). V květnu 2020 ještě nakoupil 150 kusů Erste (kus za 1150 Kč) a v listopadu 2020 prodal 80 kusů těchto akcií (kus za 1350 Kč).
V roce 2019 bude mít pan Novák zdanitelný příjem ve výši 112 500 Kč. Při použití metody váženého aritmetického průměru může uplatnit výdaje na pořízení cenných papírů ve výši 97 260,30 Kč (při ocenění jednoho kusu cenného papíru váženým aritmetickým průměrem v ceně 1080,67 Kč). Pro další prodej zbývá 60 kusů akcií při vypočtené pořizovací ceně 1080,67 Kč.
V roce 2020 při nákupu 150 kusů pan Novák přepočítá průměrnou cenu akcie na částku 1130,20 Kč za kus. V roce 2020 prodejem 80 kusů akcií mu vznikne zdanitelný příjem 108 000 Kč, který může snížit o daňový výdaj v podobě průměrné ceny prodaných akcií ve výši 90 416 Kč. Ani jeden z realizovaných příjmů v roce 2019 a v roce 2020 nesplnil podmínky pro osvobození od daně z příjmů.
Při sestavování daňového přiznání je třeba myslet především na to, aby přístup poplatníka byl konzistentní a aby nedošlo ke kombinaci více metod ocenění cenných papírů. Vždy je také třeba vést podrobnou dokumentaci pro případnou daňovou kontrolu.
V případě obchodování s cennými papíry v cizích měnách se pořizovací cena převede na českou měnu, a to stejným typem kurzu, který se použije pro přepočet příjmů z prodeje cenných papírů. Tedy buď jednotným kurzem vyhlášeným Generálním finančním ředitelstvím pro příslušný kalendářní rok, nebo denním kurzem zveřejněným ČNB k datu pořízení cenného papíru.
Pozor: pro přepočet výdajů na pořízení cenného papíru se dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu použije historický kurz, tedy kurz platný v roce nákupu cenného papíru k datu uskutečnění nákupu, nebo jednotný kurz zveřejněný pro rok pořízení cenného papíru.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 4. 2021 8:50, Martin
Přiznám se, že to bych úplně nechtěl, jsou tam osobní údaje. Ale kolega jim psal taky a dostal úplně stejný blábol :-), takže to asi hrnou přes kopírák. Takže zkuste následující, co vám odepíšou:
Podatelna (GFŘ) podatelna@fs.mfcr.cz:
V minulém roce jsem pro přiznání k dani z příjmu fyzických osob měl kromě příjmu v Kč (od zaměstnavate) i příjem v USD.
Pro přepočet příjmu v USD na Kč jsem podle § 38 odst. 1 zák. 586/1992 Sb. o daních z příjmů nepoužil jednotný kurz vyhlašovaný pokynem GFŘ, ale kurz stanovený podle § 24 odst. 7 zák. 563/1991 Sb. o účetnictví.
A to pevný kurz používaný po předem stanovenou dobu (kurz k 1.1. daného roku používaný po celé období roku). Podle daňových poradců, se kteými jsem přiznání k dani konzultoval, je tento postup správný. Tato možnost je i explicitně uvedena v pokynech pro vyplnění daňového přiznání - cituji:
"Pokud nevedete účetnictví, použijte jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona, jestliže nepoužijete kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví."
Nicméně správce daně trvá na tom, že dle interních pokynů z GFŘ je u fyzických osob, které nevedou účetnictví, možné použít pouze jednotný kurz.
Žádám tedy o oficiální vyjádření, zda je pro výpočet základu daně fyzické osoby, která nevede účetnictví, přípustné stanovení kurzu podle § 24 odst. 6 a 7 zák. 563/1991 Sb. o účetnictví.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 5. 2021 11:01, Jiří
Je prosím možné nasdílet toto vyjádření GFR ? Děkuji
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.