Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi

Neplatí. Odkaz na podrobnější text (je i uvnitř článku): https://finmag.penize.cz/investice/424979-den-zuctovani-za-dvermi-bitcoin-a-danove-priznani

Dobrý den, platí pravidla uvedená v článku i na příjmy z prodeje kryptoměn?

A co emisní ážio 4 Kč Telefonica O2 C.R.? Vyplaceno bylo nezdaněné.

V praxi skoro nic nehrozí. Teoreticky může být pokuta (nejméně) 500 Kč za nepodání DP, v případě daňové ztráty jinak hrozí pokuta 0,01 % za každý den prodlení. Když ho ale podáte pozdě, třeba i po výzvě z FÚ, tak se pokuta menší než 1000 Kč ani nepředepíše (není povinnost ji uhradit).

Ano. Přiznání nemusíte podávat, pokud se vejdete do 100k příjmu. Nebo pokud se všemi příjmy (přesáhnou-li 100k) splníte časový test.

"Neosvobozený příjem z prodeje cenných papírů je potřeba uvést v daňovém přiznání i v případě, že jste je prodali se ztrátou – přestože výsledná daň z toho pak bude nulová".
Tak přesně v tomto případě by mě zajímala sankce za to, že to někdo neudělá. Z čeho FÚ vyměří případné penále, pokud na toto kontrola narazí??? Typický příklad je důchodce, který už DP nepodává, ale stala se mu tato věc (prodal 03/2020 v panice se ztrátou před dodržením časového testu).

Danove priznani tedy neni nutne podavat v pripade ze se vejdu do 100k prijmu, nebo splnim casovy test? Dekuji.

Ano, je to alternativa (doplnil jsem). Chystám se to ještě popsat podrobněji v dalším článku i s příklady, bohužel asi až v dubnu.

Četl jsem, že je také možnost prodeje konkrétních akcií jednoho eminenta, které byly nakoupeny postupně, pokud si vedu časovou evidenci, které konkrétní akcie a kdy jsem prodal. Tedy pokud by to bylo pro prodávajícího výhodné z pohledu daňové optimalizace, tak se mohou z pohledu dańového přiznání prodat první akcie, které byly třeba nakoupeny jako poslední. Ale musí k tomu být tedy ta evidence, které akcie a kdy se prodaly. Je to tak ?

Dobrý den, je podle Vás skutečně jediná možnost při postupném prodeji akcií jednoho eminenta použití FIFO ? Narazil jesm na letošní článek "V případě stejného druhu cenných papírů, které jsou úplatně pořizovány postupně, lze pořizovací cenu stanovit trojím způsobem. Buď se vychází ze skutečné pořizovací ceny každého jednotlivého cenného papíru, nebo se pořizovací cena stanoví tzv. váženým aritmetickým průměrem (vahou je jmenovitá hodnota přepočtená na stejný základ), nebo poměrným způsobem, zejména v případě, že poplatník realizuje osvobozený i neosvobozený příjem, kdy pořizovací ceny cenných papírů stejného druhu a od stejného emitenta jsou rozděleny ve stejném poměru jako osvobozené a neosvobozené příjmy. Způsob stanovení nabývací ceny, kterou lze uplatnit jako daňový výdaj proti příjmům z prodeje cenných papírů, může významně ovlivnit částku, která podléhá zdaněním, zákona o daních z příjmů však žádné pravidlo nestanoví."