Zdroj: Shutterstock
O růstu minimální mzdy má nově rozhodovat předem daný „vzoreček“ navázaný na vývoj průměrné mzdy. „Chci zavést transparentní čitelný mechanismus,“ oznámil dnes ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Zatím jde jen o návrh. Novelu zákoníku práce teď ministerstvo posílá k připomínkám. Z Jurečkových slov vyplývá, že na konkrétním řešení se zatím definitivně neshodli ani koaliční partneři ve vládě, přestože její programové prohlášení se zavedením automatické valorizace počítá. O možnosti automatické valorizace mluví politici už mnoho let.
Návrh vychází z unijní směrnice, která členským státům doporučuje udržovat minimální mzdu na úrovni kolem 45 až 50 procent průměrné mzdy. V Česku se aktuálně drží kolem 40 procent.
Jurečka navrhuje dvě varianty. První počítá s minimální mzdou na úrovni 45 procent průměrné mzdy a se zachováním takzvaných zaručených mezd, ale místo současných osmi tříd (odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce) by byly jen čtyři. Podle druhé varianty by minimální mzda dělala 50 procent průměrné mzdy, ale zrušila by se zaručená mzda.
Návrh to popisuje komplikovaněji, roli bude hrát i předpokládaný vývoj: Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 45 % (nebo 50 %) průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
Koeficient přitom bude určovat přímo vláda: Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.
„Osobně preferuji odbourat systém zaručených mezd, aby fungoval sociální dialog a kolektivní vyjednávání, minimální mzda by byla 50 procent té průměrné,“ říká Jurečka.
Když návrh projde, začne platit od poloviny příštího roku. Poprvé by se použil pro zvýšení minimální mzdy v roce 2025 - vláda by rozhodovala nařízením přibližně na začátku podzimu podle výše průměrné mzdy z předchozího roku, podobně jako u pravidelné valorizace důchodů.
Zatím není jasné, ke které variantě se vládní koalice přikloní. Zaměstnavatelé si budou muset počkat i na rozhodnutí, jak stoupne minimální mzda pro rok 2024.
Ministerstvo pro příští rok navrhuje zvýšení o 1600 korun (na 18 900 korun měsíčně) nebo o 2100 korun (na 19 400 korun). První číslo vychází z toho, že by minimální mzda měla postupně - přibližně během pěti let - stoupnout na 45 procent té průměrné, druhé číslo počítá s postupným zvýšením na 50 procent.
Českomoravská konfederace odborových svazů požadovala růst o 2200 korun. Naopak zástupci zaměstnavatelů připouštěli nižší růst.
Minimální mzda v roce 2023 je 17 300 korun měsíčně hrubého při pracovní době 40 hodin týdně. V hodinovém vyjádření dělá 103,80 Kč.
Od minimální mzdy se odvíjejí i některé další limity, které s odměnou za práci přímo nesouvisejí. Týkají se školkovného, daňového bonusu, přivýdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce, zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů nebo zdanění důchodu.
Růst minimální mzdy | ||
| od | za měsíc | za hodinu |
| 2/1991 | 2 000 Kč | 10,80 Kč |
| 1/1992 | 2 200 Kč | 12 Kč |
| 1/1996 | 2 500 Kč | 13,60 Kč |
| 1/1998 | 2 650 Kč | 14,80 Kč |
| 1/1999 | 3 250 Kč | 18 Kč |
| 7/1999 | 3 600 Kč | 20 Kč |
| 1/2000 | 4 000 Kč | 22,30 Kč |
| 7/2000 | 4 500 Kč | 25 Kč |
| 1/2001 | 5 000 Kč | 30 Kč |
| 1/2002 | 5 700 Kč | 33,90 Kč |
| 1/2003 | 6 200 Kč | 36,90 Kč |
| 1/2004 | 6 700 Kč | 39,60 Kč |
| 1/2005 | 7 185 Kč | 42,50 Kč |
| 1/2006 | 7 570 Kč | 44,70 Kč |
| 7/2006 | 7 955 Kč | 48,10 Kč |
| 1/2007 | 8 000 Kč | 48,10 Kč |
| 8/2013 | 8 500 Kč | 50,60 Kč |
| 1/2015 | 9 200 Kč | 55 Kč |
| 1/2016 | 9 900 Kč | 58,70 Kč |
| 1/2017 | 11 000 Kč | 66 Kč |
| 1/2018 | 12 200 Kč | 73,20 Kč |
| 1/2019 | 13 350 Kč | 79,80 Kč |
| 1/2020 | 14 600 Kč | 87,20 Kč |
| 1/2021 | 15 200 Kč | 90,50 Kč |
| 1/2022 | 16 200 Kč | 96,40 Kč |
| 1/2023 | 17 300 Kč | 103,80 Kč |
Firmy dlouhodobě argumentují tím, že po zvýšení státem určeného minima jim stoupnou náklady, což může vést k propouštění. Současně prostřednictvím úřadů práce hledají stovky tisíc zaměstnanců na volná místa.
Za minimální mzdu – přinejmenším papírově – pracovalo například v polovině loňského roku 3,6 procenta zaměstnanců, tedy zhruba 128 tisíc lidí, vyplývá z dat Informačního systému o průměrném výdělku.
„Za minimální mzdu v Česku reálně pracuje jen minimum lidí. Daleko častěji je vyplácena oficiálně minimální mzda s doplatkem bokem. Když se zvýší minimální mzda, téměř nikdo nebude propuštěn, jen větší část výdělku bude vyplacena legálně,“ podotýká Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni, který dlouhodobě pomáhá lidem s dluhy.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
